[Ríša Macků]

Hezky den, zde prosim vkladejte prispevky o Vasich jednotlivych filozofickych setkanich. Prispevky by mely mit nasledujici strukturu:

- datum a info o tom o kolikate setkani/hodinu jde
- cil setkani
- struktura setkani - planovana vcetne casove dotace
- struktura setkani - skutecna vcetne casove dotace
- Co se podarilo, co se naopak nepodarilo a chci pred tim varovat.

Strukturou se rozumi strucny popis aktivit - jejich zamereni, didakticky/filozoficky/... cil.
V pripade, ze doslo k zformulovani nejakych otazek (na zaklade precteni pribehu), pak by soucasti prispevku mel byt i soupis techto otazek.

Bylo by dobre strukturu prispevku dodrzovat nejen obsahove, ale i graficky - aby to nebyl dlouhy jednolity text, ale pekne rozdelene a oznacene jednotlive casti.

V pripade, ze byste meli nejakou otazku do diskuse zde na foru, pak je nejlepsi ji polozit v sekci "2014/2015 praxe - všeobecná diskuse". Tato sekce je určená pro sdílení dojmů všech letosnich praktikantu. Je to i sekce, kde se budeme snazit pravidelne odpovidat ja s Petrem, popř. Ludmila Muchova a další.

PRO ZASLÁNÍ NOVÉHO PŘÍSPĚVKU KLIKNĚTE NA TALČÍTKU "ZASLAT ODPOVĚĎ" (NIKOLIV NOVÉ TÉMA)

[Jitka Hořejší]

21.10.2014
1. setkání

Cíl: Vzájemné seznámení, představení knihy, tvorba otázek

Plánovaná struktura setkání: 40 min.
- představení sebe i Myšlenky (5 minut)
- seznámení s knihou "Nemocnice pro panenky" - četba I. kapitoly (10 minut)
- shrnutí a pokládání otázek, diskuse (20 minut)
- závěr, krátká reflexe, uvolnění (5 minut)

Skutečná struktura setkání: 45 minut
- vzájemné představení a seznámení s Myšlenkou - Co je myšlenka, kde se bere? (8 minut)
- čtení příběhu probíhalo déle, protože děti už během čtení reagují na otázky, které jsou v textu. (10 minut)
- pokládání otázek: Kdo má doma svou panenku, plyšáka, atd. Děti se chtějí pochlubit, kdo má jakého mazlíčka..Svěřují se svému plyšákovi, nebo mamince, tatínkovi? Některé děti jsou velmi komunikativní a chtějí říci svůj názor. Domluvené podávání myšky při diskusi trochu vázne, protože děti si jí chtějí pochovat. Jsou panenky opravdické, když se jim děti svěřují? Co je tedy opravdické? Ukazujeme si různé předměty, hračky, obrázky a děti hádají co je opravdické a co není. S tím nemají celkem problém. Některé děti během diskuse ztrácí zájem a odcházejí ke stolečkům, některé mají problém s koncentrací. Několikrát se musíme zklidňovat, děti mají tendenci sedět až u mně, vždy si stoupneme, vezmeme se za ruce a znovu se usadíme, aby se všichni viděli a slyšeli.
Co děti sbírají a proč? Co dobré sbírat nebo nesbírat a proč? (22 minut)
- závěr: shrnutí co jsme se dozvěděli a na co jsme si odpověděli. Rozloučení s Myšlenkou. Dětem se povídání libilo a potěšilo mě, že chtějí slyšet, jak bude příběh pokračovat. (5 minut)

Shrnutí:
Plánovanou strukturu setkání jsem nedodržela. Jsem spokojená, že knížka i filosofování se většině dětí libilo a zapojily se buď aktivně, či jen poslechem do diskuse.
Na druhé straně bylo pro mě těžké udržet pozornost při takovém počtu dětí (1. Také jsem nás neustále musela vracet k tématu - otázce, abychom se neztratili. Neocenitelná pomoc byla i pí učitelky, která zabavila ty děti, které opustili naši diskusi.
_________________
Jitka Hořejší

[Ríša Macků]

Diky, jen tak dal. Zkoušejme co nejvíce přimět děti k tomu, aby zduvodňovaly. Ty doplňující dotazy "proč?" jsou moc důležité pro rozvoj kritického myšlení...

[Jitka Hořejší]

23.10.2014
2. setkání (14 dětí)

Cíl: Snaha o zapojení více dětí do společné diskuse, tvorba otázek

Plánovaná struktura setkání: 40 min.
- oživení a shrnutí I. kapitoly (5 minut)
- četba II. kapitoly příběhu (10 minut)
- shrnutí II. kapitoly a tvorba otázek (10 minut)
- diskuse (10 minut)
- závěr a rozloučení (5 minut)

Skutečná struktura setkání: 50 minut
- shrnutí a připomenutí představitelů příběhu (5 minut)
- četba II. kapitoly - děti pozorně poslouchají, nevyrušují během příběhu (8 minut)
- Co nás zaujalo, překvapilo, jsme také někdy nerozhodní a nevíme si v určité situaci rady? Jak to řešíme? Proč je třeba situaci řešit? Děti připouští, že jsou situace, kdy si neví rady. Mají to říct mamince, tatínkovi? Ochotně popisují své zkušenosti s tím, když něco provedly a bály se přiznat.
Další otázka je: Co je kamarád? Kdo je kamarád? Proč? Všechny děti jsou naučené co má správný kamarád dělat: hraje si s námi, pomáhá nám, nepere se s námi.... Vy se neperete s kamarády? Děti zjišťují, že se perou i s kamarády . Proč? Protože je to baví, je to zábava...
Dokonce tam padají postřehy: "Je to můj kamarád, protože ve školce jsou všichni kamarádi, ale já ho nemám rád". Během sezení jsem poprosila tři chlapce, aby nás opustili a šli si hrát... Zbytek dětí se zájmeme diskutuje a někteří jedinci si berou slovo až příliš často (odbíhají od tématu). (32 minut)
- závěr a shrnutí jsem musela urychlit a děti se těší na další setkání.(5 minut)

Reflexe:
Opět jsem nedodržela plánovanou strukturu setkání i k nelibosti pí učitelky. Ale byla jsem mile překvapená, že se do diskuse připojily i ty děti, které se minule nezapojily. Naopak jsem některé chlapce musela vyloučit z diskuse, protože ostatní rušili v soustředění. Některé děti si berou slovo pravidelně a neustále odbíhají od tématu (ruší tím ostatní a ti ztrácejí pozornost). Na některých dětech je vidět jak přemýšlí a snaží se zapojit. Mám upřímnou radost, že se děti těší na další setkání.
_________________
Jitka Hořejší

[Jitka Hořejší]

31.10.2014
3. setkání (16 dětí)

Plánovaná struktura setkání (40 minut)
- přiblížení a shrnutí minulé hodiny (5 minut),
- čtení příběhu - III. kapitola (10 minut)
- přemýšlení + tvorba otázek (10 minut)
- hra (odreagování) (10 minut)
- závěr - shrnutí, rozloučení (5 minut)

Skutečná struktura setkání (45 minut)
- přiblížení a oživení příběhu z minulého setkání - děti si vzpomínají (5 minut)
- čtení příběhu - III. kapitola (12 minut)
- přemýšlení + tvorba otázek
Co nás na příběhu překvapilo, zarazilo, zaujmulo? Co je sobec? Kdo to je? Jak se sobec chová, proč tak jedná? Několik dětí během diskuse oznamují, že je to nebaví a jdou si hrát ke stolečku. Zbytek dětí (11) diskuse zaujala. Kdy jsme jednali sobecky? Dáváme příklady.
Co je lež a co pravda? Nebo je to hra? (15 minut)
- dostáváme se k otázce co je hra? Co je skutečnost?
Hrajeme hru s obrázky pohádkových bytostí, kdy je řadíme pod sebe od nejhodnějších po nejvíce zlé. Každé z dětí si vytáhne jeden obrázek a zařadí si pohádkovou bytost, tam kam si myslí, že patří. Zároveň zdůvodňují svoji volbu. (11 minut)
- závěr + shrnutí, rozloučení (2 minuty)

Reflexe:
Časovou dotaci jsem opět nedodržela, hlavně na hru, která děti bavila bylo málo času. Děti měly málo prostoru vyjádřit svůj názor a musela jsem je několikrát požádat, aby zrychlily. Hru jsem si vypůjčila z webu od kolegů a měla úspěch, mojí chybou bylo, že jsem jim karty s postavami rozdala předem a děti během zařazování ztrácely pozornost, bavily se mezi sebou a ukazovaly si obrázky. Příště jsem jim slíbila hru "lítací" . Jsem ráda, že děti, které společná diskuse neosloví, to řeknou na rovinu, odejdou a neruší ostatní, které to baví. Některé děti, které se zatím neprojevily, měly zájem sdělit svůj názor, což vidím pozitivně.
Zároveň mi celkovou atmosféru narušovala pí učitelka, která děti okřikovala a odpovídala na otázky, kdy se diskuse stala monologem .
_________________
Jitka Hořejší

[Jitka Hořejší]

3. 11. 2014
4. setkání (24 dětí)

Cíl: Tvorba otázek - vzbudit filozofickou diskusi

Plánovaná struktura setkání (40 minut)
- přivítání a připomenutí přečteného textu (5 minut)
- četba příběhu - IV. kapitola (10 minut)
- shrnutí, tvorba otázek (10 minut)
- hra "Na balónky" (10 minut)
- shrnutí, rozloučení (5 minut)

Skutečná struktura setkání (45 minut)
- přivítání a připomenutí přečteného textu (5 minut)
- četba příběhu - IV. kapitola (8 minut)
- shrnutí - co nás zaujalo. Zkoušíme tvořit otázky, na které si chceme odpovídat. Co je snění? Kdy a jak sníme? Proč sníme? Zavřeme oči a snažíme se zasnít ... (bohužel je na to málo času)
Proč je panenka hnusná? (slovo hnusný je velmi zaujalo) Co když já budu jiný, budu mít jinou barvu kůže? Budě mě chtít maminka a tatínek?
Co by bylo kdyby... (18 minut)
- hra "Na balónky, kdy všichni (i já) jsou nafukovací balónky, jen jeden hráč je špendlík, který se snaží balónky honit, plácnutím je „propíchnout“; prázdný balónek si musí sednout na bobek a čekat než ho někdo třemi dřepy a funěním opět nafoukne. Hru jsem si vypůjčila od: MACKŮ, R.; MORAVCOVÁ, D.; ŠILHÁČKOVÁ, L. Provázek – kroužek filozofování s dětmi formou herních aktivit (10 minut)
- shrnutí + rozloučení (4 minuty)

Reflexe:
Při tak velkém počtu (24 dětí) je velmi těžké udržet pozornost všech, takže jsem sama ráda, že po přečtení příběhu některé děti samy odcházejí ke stolečkům si malovat.
Pokoušíme se tvořit otázky na slova, které je v textu zaujaly. Snění a otázky kolem něj děti baví a je škoda, že je tak málo času na to, si vyzkoušet chvilku snít, zavřít oči.... .
Dětem se nelíbí, že je panenka hnusná, že to někdo o ní mohl říci, ale spíš se mi zdá, že to slovo rádi opakují...
Jakmile se dostaneme k tomu, že by oni byli jiní, měli jinou barvu pleti, je to pro ně nepředstavitelné. Už i v tomto věku je u některých znát rasová nenávist vůči menšinám - je to citlivé téma. Ke konci už jsou děti nepozorné a unavené.
Slíbená "lítací hra" se dětem líbila a byla jsem mile překvapena jejich týmovou spolupráci a snahou pomoci ostatním.
Opět jsem nedodržela plánovaný čas setkání, je škoda že nemám pro naše aktivity k dispozici delší časový úsek.
_________________
Jitka Hořejší

[Jitka Hořejší]

7. 11. 2014
5. setkání (17 dětí)

Cíl: Snaha o zamyšlení nad tématem, společná diskuse

Plánovaná struktura setkání (40 minut)
- přivítání a připomenutí příběhu z minulého setkání (5 minut)
- četba příběhu - V. kapitola (10 minut)
- zamyšlení nad koncem příběhu, tvorba otázek (10 minut)
- hra s hesly "Odvážný - nejodvážnější" (10 minut)
- shrnutí, rozloučení (5 minut)

Skutečná struktura setkání (44 minut)
- přivítání a připomenutí příběhu z minulého setkání (5 minut)
- četba závěrečného příběhu Nemocnice pro panenky (8 minut)
- zamyšlení a pokus o tvorbu otázek, které nás napadli. Jak se nám konec příběhu líbil? Proč si Saša s Kulíškem nehraje? Co je tím důvodem? (15 minut)
- hra s hesly, kdy zařazujeme různé činy na stupnici odvahy, od méně odvážných až po nejodvážnější (15 minut)
- rozloučení (1 minuta)

Reflexe:
Konec příběhu Nemocnice pro panenky rozdělil děti na dva tábory. První trvdily, že se jim konec líbil a nechtěly dál nic rozebírat. Byla jsem celkem překvapená jejich reakcí a hojně mezi nimi byli ti, kteří vyrušují a nevěnují našim setkáním velkou pozornost. Druhé skupině dětí se konec příběhu nelíbil vůbec. Společně jsme řešili proč se jim nelíbil? Jak by si konec představovali oni?
Hra s hesly, kdy jsme zařazovali různé činy na stupnici odvahy, děti zaujala a někdy bylo těžké se shodnout na stupni zařazení. Někdo bral jako dost odvážné i slízání velké porce zmrzliny . Některá zdůvodnění mě překvapila, ale jako nejodvážnější byl jasně zvolený hasič, jak zachraňuje... Druhým nejodvážnějším činem bylo "přiznat lež" (samy děti si uvědomují, jak je to těžké..)
Tvorba otázek se dětem zatím moc nedaří, vždy to skouzne k povídání o tom, co se stalo doma...
Časovou dotaci jsem opět překročila, ale trochu se lepším
_________________
Jitka Hořejší

[Jitka Hořejší]

10. 11. 2014
6. setkání (15 dětí)

Cíl: Děti se učí poslouchat, zamyslet, představit + tvorba otázek

Plánovaná struktura setkání (po domluvě 60 minut)
- shrnutí knihy Nemocnice pro panenky (5 minut)
- "Já se jmenuji...." - vzájemné představení (5 minut)
- "Chci, aby mi říkali........ a proč (10 minut)
- četba I. kapitoly Saša a Markétka (5 minut)
- zamyšlení a tvorba otázek (10 minut)
- četba II. kapitoly Saša a Markétka (5 minut)
- zamyšlení a tvorba otázek (10 minut)
- hra "Na ufonky" (5 minut)
- shrnutí, rozloučení (5 minut)

Skutečná struktura setkání (60 minut)
- shrnutí knihy Nemocnice pro panenky (5 minut)
- vzájemně se v kruhu představujeme a zároveň si sdělujeme, jak bychom chtěli, aby nám ostatní říkali (10 minut)
- četba I. kapitoly Saša a Markétka a následuje zamyšlení a tvorba otázek. Děti, které se nechtějí zamyslet, tak si jdou hrát ke stolečkům. Co je jméno? Proč máme jména? Co je přezdívka? Jak to, že jí někdo dostane a jiný ne? Hrajeme hru beze slov na jména a pantomimou je zkoušíme předvádět... (14 minut)
- četba II. kapitoly Saša a Markétka a znovu shrnutí... Co nás zaujalo? Co je tetování? Proč se lidé tetují? Co je pocit? Jaké pocity máme u lékaře, doma, ve školce? Jak se cítíme, když máme strach, nebo když se radujeme? Čeho se bojíme? Proč se bojíme? Některé děti ztrácejí pozornost a stále se vyptávají, kdy už bude nějaká hra.. (20 minut)
- hra "Na ufonky" děti baví, ale je překvapivě brzy dohraná, takže hrajeme ještě hru "Na Mrazíka". Obě hry jsou založeny na tom, že se nesmíme nechat chytit (10 minut)
- rozloučení (1 minuta)

Reflexe:
Děti se ze začátku stále vrací ke Kulíškovi z Nemocnice pro panenky a říkají, že by nikdy neopustily své hračky...
Při našem vzájemném představení v kruhu jsem překvapená, že je pro děti velký problém zopakovat "Já se jmenuji.....", celkem uvolněnější jsou už v tom, když se svěřují jak jim říkají maminka s tatínkem, nebo jak si přejí, aby jim ostatní říkali. Hra na jména s pantomimou děti baví a nakonec se všichni nechávají strhnout a předvádějí různá spojení jmen, která nás napadla. Některá jsou i trefná, takže se společně zasmějeme.
Také děti zajímá diskuse o pocitech, všechny zažily strach z lékaře, injekce, čerta, tmy.... Pár jedinců se nebojí ničeho
Problém pro mě je, že např. Dominik se rozhodl, že si bude brát slovo po každé vyřčené otázce a nikdo další nemá nárok, se vyjádřit, takže zbytek dětí okamžitě ztrácí pozornost, ale sám ostatní neposlouchá. Musím se znovu vrátit k podávání MyšLenky, aby slovo dostali i ti zdrženlivější...
Tentokrát jsem časovou dotaci dodržela, hlavním důvodem byl prodloužený čas našeho setkání [/u]
_________________
Jitka Hořejší

[Jitka Hořejší]

14. 11. 2014
7. setkání

Cíl: Poznat sebe a své kamarády + tvorba otázek

Plánovaná struktura setkání (40 minut)
- shrnutí minulého příběhu (5 minut)
- čtení III. a IV. kapitoly Saša a Markétka (10 minut)
- zamyšlení a tvorba otázek (12 minut)
- hra (10 minut)
- shrnutí, rozloučení (3 minuty)

Skutečná struktura setkání (44 minut)
- shrnutí minulého příběhu, co si pamatujeme? (6 minut)
- čtení III. a IV. kapitoly Saša a Markétka (10 minut)
- zamyšlení a děti reagují a zdá se jim legrační jak Saša Markétku popisuje... "nehty jako zmrzlinu". Zkoušíme popsat sebe a své kamarády. Jaký je rozdíl? Proč jsou mezi námi rozdíly? Proč jsou naše ruce rozdílné?
Zkoušíme různé vyjádření nálad a pocitů očním kontaktem. Co znamená, když...a zkoušíme různá přirovnání očí, vlasů, postavy, atd. (15 minut)
- hra (10 minut)
- shrnutí, rozloučení (3 minuty)


Reflexe:
Děti se na pokračování příběhu těšily a divily se, že některé kapitoly jsou tak krátké. Zjišťuji, že se do naší diskuse mnohem více zapojují chlapci, než děvčata. Dokonce i ti kluci, co jsou hodně zdrženliví, tak už reagují, ale dívky si spíš špitají mezi sebou. Tvorba otázek se moc nedaří a spíš děti musím navádět na témata...
Hrajeme hru, kdy jsem se rozdělili na dvě družstva (smíšená) a po odstartování si ti, kteří jsou na řadě pokládají na podlahu dva listy papíru, které si překládají tak, aby šlapali pouze na ně... Když dojdou k cíli, vezmou papíry a jako štafetu je podávají svému kamarádovi, který je na řadě... Je na každém z nich, jak to provedou, ale nesmí podvádět. Děti fandí svému družstvu ... atmosféra se povedla. Poté jsme společně zhodnotili co se nám povedlo a musela jsem je všechny pochválit za sportovního ducha

Časově jsem zase setkání přetáhla
_________________
Jitka Hořejší

[Jitka Hořejší]

18.11. 2014
8. setkání (18 dětí)

Cíl: Pocity, dotyky + tvorba otázek

Plánovaná struktura setkání (40 minut)
- shrnutí minulého příběhu (5 minut)
- čtení V. a VI. kapitoly Saša a Markétka (10 minut)
- zamyšlení a tvorba otázek (10 minut)
- hra (10 minut)
- shrnutí, rozloučení (5 minut)

Skutečná struktura setkání (42 minut)
- shrnutí a připomenutí minulého setkání + příběhu (2 minuty)
- četba V. a VI. kapitoly Saša a Markétka (8 minut)
- zamyšlení nad příběhem - Co nás zaujalo? Nad čím bychom se měli zamyslet? Jaké známe pocity, když se bojíme, radujeme, jsme smutní? Proč se to děje? Co jsou dotyky? Jsou nám příjemné nebo ne? Co vyjadřují dotyky a proč? Jaké známe dotyky? Kdo jsou moji lidé? Kdo jsou cizí lidé? Řešíme různé modelové situace, jak se zachovat když..... např. osloví cizí člověk. (18 minut)
- hra "Na lepidlo" - ve dvojicích si lepíme různé části těla, kdo je nejpomalejší, nebo se splete, tak vypadává. Vyhrává dvojice chlapců, druhá je dvojice dívek (7 minut).
- přetahování na laně - dvě družstva (smíšená) - příště slíbená odveta
(5 minut)
- shrnutí, rozloučení (2 minuty)

Reflexe:
Zjišťuji, že dětem dělá problém rozlišit cizí a známé lidi (např. cizí policista je důvěryhodný). Zkoušíme různé příklady, komu mohou důvěřovat a komu ne.
Děti byly během setkání nepozorné, řešily neshody, které měly před naší diskusí. Musela jsem je často uklidňovat a nepomohl ani návrh, abychom to zkusily vyřešit společně .
Na otázky, které se týkaly dotyků jsme se shodly lépe, naše pocity jsou podobné. Nakonec jsme se všichni vzájemně poplácali po zádech a pohladili.
Hra se dětem líbila, neměly problém poznat části těla, spíš se mi nepodařilo přesně formulovat pravidla, to je poučení pro příště.
Časově jsem to tentokrát téměř zvládla
_________________
Jitka Hořejší

[Jitka Hořejší]

21. 11. 2014
9. setkání (17 dětí)

Cíl: Zkusit naslouchat a vcítit se do pocitů druhého, tvorba otázek

Plánovaná struktura setkání (40 minut)
- shrnutí minulého příběhu (5 minut)
- čtení VII. kapitoly Saša a Markétka (8 minut)
- zamyšlení a tvorba otázek (12 minut)
- hra (10 minut)
- shrnutí, rozloučení (5 minut)

Skutečná struktura setkání (42 minut)
- shrnutí minulého příběhu (5 minut)
- čtení VII. kapitoly Saša a Markétka (5 minut)
- zamyšlení nad příběhem – Jak si můžeme ublížit? Proč si ubližujeme? Můžeme ublížit fyzicky, ale i psychicky? Jak? Říkáme si příklady, čím bychom mohli svým blízkým, ale i cizím ublížit. Co je slib? Proč lidé slibují a co očekávají od slibů? (15 minut),
- hra na pantomimu – kdy si z hromádky kartiček každý vytáhne jednu a předvede kamarádům co je na kartičce. Pokud se stydí, nebo se na to sám necítí, poprosí kamaráda, který mu pomůže + přetahování na laně - dvě družstva (smíšená). (15 minut)
- shrnutí a rozloučení (2 minuty)

Reflexe:
Dětem stále dělá problém se zamyslet nad přečteným textem, ať z důvodu nepozornosti své nebo ostatních. Pokud téma diskuse nastavím, už většinou nemají problém se zapojit. Tentokrát byly děti velmi nepozorné a po přečtení textu si několik z nich muselo odskočit na WC, nebo se napít.
Až otázky týkající se násilí a ubližování je začalo zajímat a aktivně se většina z nich zapojila do diskuse.
Naslouchat druhému dělá dětem problém, někteří mají problém i s vlastním udržením pozornosti.
Hra na pantomimu děti bavila, ze začátku se styděly, ale ke konci byly ochotné předvádět samy, dokonce si žádaly pokračování.
_________________
Jitka Hořejší

[Jitka Hořejší]

9. 12. 2014
10. setkání (21 dětí)

Cíl: Zamyšlení, tvorba otázek, relaxace

Plánovaná struktura setkání (60 minut)
- přivítání a připomenutí přečteného textu (10 minut)
- četba příběhu – VIII. kapitola (10 minut)
- shrnutí, tvorba otázek (15 minut)
- relaxace s hudbou, karty Lucie Ernestové (15 minut)
- hra (5 minut)
- shrnutí, rozloučení (5 minut)

Skutečná struktura setkání (60 minut)
- přivítání a připomenutí přečteného textu (10 minut)
- četba příběhu - VIII. kapitola (5 minut)
- shrnutí, Jak na nás celý příběh zapůsobil? Co se nám líbilo, nelíbilo? Vrátili jsme se společně k problému násilí. Čím můžeme ublížit – pohledem, gestem, slovem? Co je strach? Proč se bojíme? Čeho se bojíme nebo koho? Téma děti zaujalo a měly hodně připomínek i námětů. Nakonec jsme si stimulovali různé situace, kdy nebo kde se můžeme bát. (20 minut)
- relaxace při hudbě v leže se zavřenýma očima - šimrám děti peříčkem, přejíždím jim po tvářích oblázkem, dávám jim do dlaní různé předměty: mušli, oblázek. Ke každému nosíku se opatrně
přibližuji s přichystanou vůní aromaolejů a koření, děti nosíky nasávají vůni. (15 minut).
- protažení a hra na přetahovanou, rozloučení (10 minut)


Reflexe:
Potěšilo mě, že si děti příběh pamatují a doplňují mě, když opakujeme co jsme si přečetli. Problém násilí a ubližování děti hodně zaujal, cítí, že se to týká každého z nás. Uvědomíme si, že ublížit můžeme i pohledem, slovem, gestem…. Musím je tišit, protože mají tendence si sdělit, kdy si tímto způsobem ublížily.
Relaxace je pro ně novinka a musím říct, že je to hodně bavilo a nakonec se téměř všichni podali a nechali se unést atmosférou. Nakonec relaxace jsme pokračovaly s kartami od Lucie Ernestové, „Cesta k sobě“ kde jsou krásné ilustrace a komentáře. Každé dítě si vybírá kartičku, která se mu nejvíce líbí a pak si společně zkoušíme vyložit, co znamená text zezadu karty.
Celkově se setkání podařilo, největším problémem pro mě, byl velký počet dětí.
_________________
Jitka Hořejší

[Jitka Hořejší]

17.3.2015
11. setkání (12 dětí)

Cíl: Zkusit se zamyslet a naslouchat ostatní

Plánovaná struktura setkání: (40 minut)
- přivítání a připomenutí si minulého setkání s „Myšlenkou“ (10 minut)
- četba příběhu „Eliška“ (10 minut)
- zamyšlení (10 minut)
- malování a rozloučení (10 minut)

Skutečná struktura setkání: (40 minut)
- přivítání s dětmi připomenutí „Myšlenky“ – co to je? K čemu je dobrá? (10 minut)
- kresba myšlenky tužkou na papír (10 minut)
- rozbor kresby - jaké máme myšlenky? Proč jsou někdy dobré a někdy špatné? Jak si s nimi poradíme? Tajemství – co to je? Je vyzrazené tajemství, ještě tajemství? Proč? (15 minut)
- shrnutí a rozloučení (5 minut)

Reflexe:
Po dohodě s vedením školky jsme změnili čas setkání na dobu od 13.00 – 13.40 h., kdy některé děti spí a jiné se raději zapojí do filozofování. Vyhovuje mi to i z důvodu, že dětí není 25, ale 12.
Původně jsem chtěla začít číst novou knihu, ale pak jsme se vrátili k „Myšlence“ a děti to ocenily. Půjčovaly si myšku a téma „myšlenky“ je zaujalo. Rozváděli jsme všechny možné teorie o myšlenkách, zkusili jsme si myšlenku namalovat a pak jsme si kresby vzájemně ukázali a popsali. Během filozofování jsme se dostali k tajemství a snům. Proč máme tajemství? Proč chceme, aby tajemství bylo tajemné? Nebo chceme, aby bylo vyzrazené? Co jsou sny?
Trochu dětem dělalo problém se nepřekřikovat, poslouchat se. Ke konci setkání, některé děti vyrušovaly a díky tomu byl zbytek skupiny nepozorný.


_________________
Jitka Hořejší

[Jitka Hořejší]

18.3.2015
12. setkání (10 dětí)

Cíl: Vnímat text a zamyslet se

Plánovaná struktura setkání: (40 minut)
- přivítání a shrnutí minulého setkání (5 minut)
- četba příběhu „Eliška“ (10 minut)
- zamyšlení (10 minut)
- malování a rozloučení (10 minut)

Skutečná struktura setkání: (40 minut)
- přivítání a shrnutí knih „Nemocnice pro panenky“, „Saša a Markétka“ (5 minut)
- četba I. kapitoly knihy „Eliška“ (10 minut)
- zamyšlení nad příběhem, co nás zaujalo, překvapilo? (10 minut)
- původ jmen, kresba (10 minut)
- shrnutí a rozloučení (5 minut)

Reflexe:
Tentokrát jsem četla příběh přerušovaně a ke každé části se děti zamyslely, co je zaujalo, nebo překvapilo v jednání nebo v chování Elišky. Společně jsme rozebírali čeho se dívka v příběhu bojí, nebo se stydí? Proč?
Říkali jsme si o původu křestního jména a jaký historický význam mělo jméno? Co je to jméno? Co o nás jméno vypovídá?
Nakonec si děti své jméno nakreslily nebo napsaly.
Téma děti zaujalo, ty které nechtěly filozofovat si šly odpočinout na lehátko a jen nás poslouchaly.
_________________
Jitka Hořejší

[Jitka Hořejší]

23. 3. 2015
13. setkání (11 dětí)

Cíl: Pozorně poslouchat čtený text, soustředit se

Plánovaná struktura setkání: (40 minut)
- přivítání a shrnutí minulého setkání (5 minut)
- četba příběhu „Eliška“ (10 minut)
- zamyšlení (10 minut)
- hra (10 minut)
- rozloučení (5 minut)

Skutečná struktura setkání: (40 minut)
- přivítání a shrnutí minulého setkání (10 minut)
- četba II. kapitoly knihy „Eliška“ (10 minut)
- zamyšlení nad příběhem, co nás zaujalo, překvapilo? (5 minut)
- hra na činnosti (10 minut)
- shrnutí a rozloučení (5 minut)

Reflexe:
Mám radost, že si děti příběh z minulého setkání pamatují. Osvědčilo se mi číst příběhy po částech a klást otázky během čtení. Děti jsou schopny si zapamatovat, co je v textu zaujalo a okamžitě na to mohou reagovat. Zamýšlí se nad reakcemi dětí z příběhu. Jak by reagovaly oni?
Proč se Eliška bojí? Proč se bojíme? Co je stud, strach, nerozhodnost?
Řadíme lístečky s hesly co je pro každého z nás důležité a co méně. Od „pití mléka“, „mazlení se zvířátkem“, „povídání s rodiči“, atd. Děti se nemohou shodnout na pořadí, proto jsme si slíbily, že se k tomu příště vrátíme.
_________________
Jitka Hořejší

[Jitka Hořejší]

26. 3. 2015
14. setkání (8 dětí)

Cíl: Poslech příběhu, tvorba otázek, zamyšlení

Plánovaná struktura setkání: (40 minut)
- přivítání a shrnutí minulého setkání (5 minut)
- četba příběhu „Eliška“ (10 minut)
- zamyšlení (10 minut)
- hra (10 minut)
- rozloučení (5 minut)

Skutečná struktura setkání: (45 minut)
- přivítání a shrnutí minulého setkání (5 minut)
- hra na činnosti (10 minut)
- četba III. kapitoly knihy „Eliška“ (10 minut)
- zamyšlení nad příběhem, co nás zaujalo, překvapilo? (10 minut)
- barvy (5 minut)
- shrnutí a rozloučení (5 minut)

Reflexe:
Vrátili jsme se k činnosti z minulého setkání a řadíme činnosti podle svého osobního žebříčku, aby to bylo spravedlivé, museli jsme hlasovat. Přesto se nám nepodařilo vyhovět všem. Proč je to tak? Proč má každý jiný žebříček hodnot? Jsou lidé stejní nebo jiní. Proč?
Po přečtení III. kapitoly jsme rozebíraly co je to rozlišovat? Jak rozlišujeme věci, lidi? Proč?
Děti v textu zaujala zmínka o vesmíru. Co je vesmír? Kde končí? Je jediný?
I přesto, že nás bylo méně, vedla se diskuse na všechny témata snadněji a děti se lépe poslouchaly.
Říkaly jsme si oblíbené barvy, význam barev a jejich působení na člověka.
_________________
Jitka Hořejší

[Jitka Hořejší]

31. 3. 2015
15. setkání (13 dětí)

Cíl: Poslech příběhu, tvorba otázek, zamyšlení

Plánovaná struktura setkání: (40 minut)
- přivítání a shrnutí minulého setkání (5 minut)
- četba příběhu „Eliška“ (10 minut)
- zamyšlení (5 minut)
- tvorba otázek(15 minut)
- rozloučení (5 minut)

Skutečná struktura setkání: (40 minut)
- přivítání a shrnutí minulého setkání (5 minut)
- četba IV. kapitoly knihy „Eliška“ (10 minut)
- zamyšlení nad příběhem, co nás zaujalo, překvapilo? (10 minut)
- tvorba otázek – děti se znovu vracejí k rozdílům a rozlišování. Dáváme si příklady rozdílů. Otázky:
Co je vesmír? Je jen jeden? Je měsíc hvězda? Proč? Jaké máme zvyky?
Jaké máme zvyky nebo zlozvyky? (10 minut)
- shrnutí a rozloučení (5 minut)

Reflexe:
Mám radost, protože se nám povedla společná diskuse, kdy jsme se shodli na otázkách a děti celkem vydařeně diskutovaly na téma vesmír (… nesouhlasím s Filipem…., pravdu podle mě má Jiřík..). Bavilo nás filozofovat o tom co je součástí oblohy? Jestli je nebe všude stejné? Dáváme si společně různé příklady.

Naopak některé děti byly rozjívené a nedávaly pozor, ale bylo to i z důvodu, že jsme museli sedět u stolu, kdy se nevytvořil takový společný kontakt, jako když sedíme pohodlně na koberci.
_________________
Jitka Hořejší

[Jitka Hořejší]

7. 4. 2015
16. setkání (8 dětí)

Cíl: Tvorba otázek, zamyšlení a naslouchání ostatních

Plánovaná struktura setkání: (40 minut)
- přivítání a shrnutí minulého setkání (5 minut)
- četba příběhu „Eliška“ (10 minut)
- zamyšlení (5 minut)
- tvorba otázek(15 minut)
- rozloučení (5 minut)

Skutečná struktura setkání: (40 minut)
- přivítání a shrnutí minulého setkání (5 minut)
- četba V. kapitoly knihy „Eliška“ (10 minut)
- zamyšlení nad příběhem, co nás zaujalo, překvapilo? (10 minut)
- tvorba otázek – Proč je Eliška zklamaná? Proč si nevěříme? Co je stud? Co je lítost? Co je to hra? (10 minut)
- shrnutí a rozloučení (5 minut)

Reflexe:
Řešili jsme otázky a měla jsem radost, že se nám celkem podařilo společně diskutovat a děti vyjádřily svůj pozitivní i negativní názor a téměř všechny se aktivně zapojily. Zkoušeli jsme si hrát na dveře, kamaráda, maminku, auto…
Některé děti s tím měly z počátku problém a potřebovaly pomoc od ostatních.
Několik dětí, které se našeho společného filozofování nechtěly zúčastnit a šly si raději odpočinout, nás pozorně naslouchly a některé se k nám postupně přidaly.
_________________
Jitka Hořejší

[Jitka Hořejší]

14. 4. 2015
17. setkání (10 dětí)

Cíl: Tvorba otázek, zamyšlení a naslouchání ostatních

Plánovaná struktura setkání: (40 minut)
- přivítání a shrnutí minulého setkání (5 minut)
- četba příběhu „Eliška“ (10 minut)
- zamyšlení (5 minut)
- tvorba otázek(15 minut)
- rozloučení (5 minut)

Skutečná struktura setkání: (45 minut)
- přivítání a shrnutí minulého setkání (5 minut)
- četba VI. kapitoly knihy „Eliška“ (10 minut)
- zamyšlení nad příběhem, co nás zaujalo, překvapilo? (10 minut)
- tvorba otázek – Co je předvídat? Co je myslet? Co je zamýšlet? Proč se zamýšlíme? Co je věc? (říkáme si příklady věcí: šumivá věc, pestrobarevná věc, slizká věc, užitečná věc…) Co je domov? Co je dům? Proč? (15 minut)
- shrnutí a rozloučení (5 minut)

Reflexe:
Diskuse a společné filozofování se dětem docela vede. Některé děti mě příjemně překvapují svými myšlenkami a názory, např. Davídek je úplně geniální a moc ráda poslouchám jeho argumenty.
Nepovedlo se mi dodržet časovou dotaci.
_________________
Jitka Hořejší

[Jitka Hořejší]

16. 4. 2015
18. setkání (9 dětí)

Cíl: Naslouchat, argumentovat, zamyslet se

Plánovaná struktura setkání: (35 minut)
- přivítání a shrnutí minulého setkání (5 minut)
- četba příběhu „Eliška“ (10 minut)
- zamyšlení (5 minut)
- tvorba otázek(10 minut)
- rozloučení (5 minut)

Skutečná struktura setkání: (35 minut)
- přivítání a shrnutí minulého setkání (3 minut)
- četba VII. kapitoly knihy „Eliška“ (5 minut)
- zamyšlení nad příběhem, co nás zaujalo, překvapilo? (5 minut)
- argumentace, co nás v příběhu zarazilo, překvapilo – Jaký je rozdíl mezi západem a východem slunce? Kdy je východ a kdy západ? Když jsou mraky, znamená to, že žádné slunce není? Vidět znamená věřit? A když nevidím, tak nevěřím? Proč? Přemýšlíme někdy o tom co mají ostatní rádi? Co byste udělali pro někoho kdo se má špatně? (příklady) (10 minut)
- hra na dveře, skříň, dům…..(10 minut)
- shrnutí a rozloučení (2 minut)

Reflexe:
Ze začátku děti odbíhají od tématu a také je narušovalo nahrávání, které zpozorovaly a byly nepozorné. Ne každé téma děti zaujme k přemýšlení, někdy je musím navést a naťuknout, abychom se vůbec ke společné diskusi dostali.
Nejvíc asi děti zaujala hra na věci, které mohou být spravedlivé, hodné, mající smysl pro humor – nebo naopak nespravedlivé, kruté a zlé. Navrhovaly různé věci a celkem neměly problém je předvést.

_________________
Jitka Hořejší

[Jitka Hořejší]

20. 4. 2015
19. setkání (10 dětí)

Cíl: Naslouchat a diskutovat

Plánovaná struktura setkání: (40 minut)
- přivítání a shrnutí minulého setkání (5 minut)
- četba příběhu „Eliška“ (10 minut)
- zamyšlení (5 minut)
- tvorba otázek (15 minut)
- rozloučení (5 minut)

Skutečná struktura setkání: (40 minut)
- přivítání a shrnutí minulého setkání (3 minut)
- četba VIII. kapitoly knihy „Eliška“ (5 minut)
- zamyšlení nad příběhem, co nás zaujalo, překvapilo? (5 minut)
- Co je slovo „je“, „jsou“ „jsem“? Co je krásné? Jak se cítím, když se stydím nebo si nevěřím? Proč? Můžu si někoho představit jako „něco“ jiného? (např. maminka mi voní jako čokoláda) (10 minut)
- čichová hra (15 minut)
- shrnutí a rozloučení (2 minut)

Reflexe:
Osvědčilo se mi číst kapitolu po částech a vždy s dětmi rozebrat hned co je zaujalo, protože po přečtení celé kapitoly si nevzpomenou o čem si chtěly povídat. Nejvíc je zaujala čichová hra, kdy si nosíky očichávaly různé potraviny a vonné esence a k nim se snažily přirovnávat věci a osoby, které jim připomínaly.
_________________
Jitka Hořejší

[Jitka Hořejší]

22. 4. 2015
20. setkání (8 dětí)

Cíl: Naslouchat a přemýšlet

Plánovaná struktura setkání: (40 minut)
- přivítání a shrnutí minulého setkání (5 minut)
- četba příběhu „Eliška“ (10 minut)
- zamyšlení (5 minut)
- tvorba otázek (15 minut)
- rozloučení (5 minut)

Skutečná struktura setkání: (43 minut)
- přivítání a shrnutí minulého setkání (1 minut)
- četba IX. kapitoly knihy „Eliška“ (5 minut)
- zamyšlení nad příběhem, co nás zaujalo, překvapilo? (5 minut)
- Já jsem člověk – jak se cítím? Proč někdy myslím jinak, než mluvím? Pocity – jak se projevuje radost, smutek, vztek, lítost? Co jsou pocity? Mají zvířata pocity? Mají věci pocity? (15 minut)
- hra na pocity (15 minut)
- shrnutí a rozloučení (2 minut)

Reflexe:
Popisujeme si jaké pocity během dne máme. Mohou se měnit a podle čeho se to děje? Jaký je rozdíl mezi náladou a pocitem? Hrajeme hru na pocity, kdy se snažíme vyjádřit různé druhy pocitů a zároveň je zkoušíme hádat. Přiřazujeme barvy k pocitům, jaké by kdo zvolil a zkoušíme si vysvětlit proč. Je to tím, že se mi barva líbí?
_________________
Jitka Hořejší

[Jitka Hořejší]

24. 4. 2015
21. setkání (11 dětí)

Cíl: Naslouchat a přemýšlet, diskutovat

Plánovaná struktura setkání: (40 minut)
- přivítání a shrnutí minulého setkání (5 minut)
- četba příběhu „Eliška“ (10 minut)
- zamyšlení (5 minut)
- tvorba otázek (15 minut)
- rozloučení (5 minut)

Skutečná struktura setkání: (50 minut)
- přivítání a shrnutí minulého setkání (3 minuty)
- četba X. kapitoly knihy „Eliška“ (8 minut)
- zamyšlení nad příběhem, diskuse o tom co nás zaujalo nebo překvapilo? (5 minut)
- Jak se Eliška změnila? Můžeme se změnit? Jak se můžeme změnit? Proč se měníme? Co je pravda a co pravda není? Co je falešné? (15 minut)
- hra na pravdu (10 minut)
- vyprávění a shrnutí knihy, rozloučení (9 minut)

Reflexe:
Povídali jsme o tom, jak se Eliška během příběhu změnila. V čem spočívala její změna? Děti celkem citlivě změnu rozpoznaly, ocenily Elišku za její proměnu. Dle ohlasů je kniha bavila, ale některé pasáže, věty nebo slova jsem jim musela vysvětlit. Potěšilo mě, že některé děti se rozmluvily a na naše filozofování se těšily. Naopak jiné děti, které byly zpočátku nadšení vypravěči, postupně odpadly.
Hru na pravdu jsme hráli tak, že každý měl za úkol vymyslet pravdivou a nepravdivou větu. Ostatní poznávaly, jak to doopravdy je. Pak jsem říkala pravdivé a nepravdivé věty já a děti hádaly. Naše poslední setkání jsme si oboustranně užili a nakonec si společně vyprávěli svoje osobní zážitky.
Přiznám se, že se mi bude stýskat
_________________
Jitka Hořejší