[Ríša Macků]

Ahoj, zde prosim vkladejte prispevky o Vasich jednotlivych filozofickych setkanich. Prispevky by mely mit nasledujici strukturu:

- datum a info o tom o kolikate setkani/hodinu jde
- cil setkani
- struktura setkani - planovana vcetne casove dotace
- struktura setkani - skutecna vcetne casove dotace
- Co se podarilo, co se naopak nepodarilo a chci pred tim varovat.

Strukturou se rozumi strucny popis aktivit - jejich zamereni, didakticky/filozoficky/... cil.
V pripade, ze doslo k zformulovani nejakych otazek (na zaklade precteni pribehu), pak by soucasti prispevku mel byt i soupis techto otazek.

Bylo by dobre strukturu prispevku dodrzovat nejen obsahove, ale i graficky - aby to nebyl dlouhy jednolity text, ale pekne rozdelene a oznacene jednotlive casti.

V pripade, ze byste meli nejakou otazku do diskuse zde na foru, pak je nejlepsi ji polozit v sekci "2011 praxe - všeobecná diskuse". Tato sekce je určená pro sdílení dojmů všech letosnich praktikantu. Je to i sekce, kde se budeme snazit pravidelne odpovidat ja s Petrem, popř. Ludmila Muchova a další.

PRO ZASLÁNÍ NOVÉHO PŘÍSPĚVKU KLIKNĚTE NA TALČÍTKU "ZASLAT ODPOVĚĎ" (NIKOLIV NOVÉ TÉMA)

[vlasta]

17.10. 2011 hodina č.1
cíl setkání: seznámení s kolektivem, vysvětlení, co bude náplní našich společných setkávání, seznámení s příběhem.
Struktura setkání - představení vedoucích, děti si vytvořily jmenovky -
10 min
- co je filosofie, je dobré pídit se po odpovědi na otázky? 3 min
- seznámení s knihou Blanka a Jirka 3 min
- čtení příběhu 15 min
- diskuse nad 1. kapitolou
- závěr
Strkutura skutečná - představení a seznámení proběho v souladu s časovým plánem.
Čtení příběhu ovšem trvalo mnohem delší dobu, než jsme měli v plánu 25 min.
Diskuse o příběhu proto neměla tolik časového prostoru.
Po dočtení příběhu jsme museli společně vyřešit, proč je dobré, aby se sourozenci usmířili.
Dále jsme se zabývali těmito otázkami:
Kdo zná nějaké sourozence, kteří jsou dvojčata, přihlásily se všechny děti.
Znáte některá dvojčata, která jsou úplně stejná (jsou k nerozeznání)?
Přihlásily se 2 děti a zjistili jsme, že na naší škole jsou dvojčata (kluci), které nejme schopni jednoho od druhého rozeznat.
Povídali jsme si také o tom, že někteří lidé jsou dvojčata a přitom jsou hodně rozdílní.
Vyplynula z toho otázka - Myslíte si, že by dvojčata měla nosit stejné oblečení. Všechny děti se vyjadřovaly zamítavě. Když jsme se zeptaly proč, odpovědi byly: "Abychom je rozeznali" , "..Protože každý má rád něco jiného, někdo rád nosí klučičí oblečení, i když je holka,...(Eliška)","každý je jiný a může si oblékat co chce a co se mu líbí(Nikolka)"
Další otázka k diskusi: Jsem někomu podobný? Odpovědi byly různé:
"jsem podobný mamince", "jsem podobná a tatínkovi"(Terezka), "jsem podobná sestře, ale nejsem za to ráda, všichni na mě volají jejím jménem"(Eliška) - na tento popud se ozval spolužák, že je podobný svému staršímu bratrovi a také mu říkají jeho jménem(Adam).
Pak se ještě ozval Ondra: "když jsem chodil do školky, měl jsem dlouhé vlasy, děti se mi smály, protože jsem vypadal jako jedna holka..,..dokonce u zápisu mi jedna paní učitelka řekla, že jsem hezká holčička.
Na závěr jsme diskutovali o tom, jak by měl vypadat můj kamarád, aby mi byl podobný.
Závěr - rozloučení s příslibem, že příští týden budeme pokračovat.

[Ríša Macků]

Diky za prvni reflexi

Mozna to tak bylo, ale nenechte se odbyt prvnim zduvodnenim deti.. "Proc by dvojcata nemela nosit stejne obleceni?" - "Protoze bychom je nerozeznali" - "Vadilo by to, kdybychom dva stejne vypadajici lidi nemohli rozeznat?, Proc je treba umet rozeznavat lidi?..." Je to pekna otazka, od ktere se da rozvinout pekna filozoficka diskuse. Samozrejme to nejde hned od zacatku, to je jasne.
Da se vymyslet (v podstate bez jakychkoliv pomucek) i filozoficka aktivita - rozpoznavani lidi podle hmatu, hlasu... atd. Jake to ma dusledky, kdyz chceme s nekym mluvit a nevime, kdo to je...

[vlasta]

24.10.2011 2. setkání

cíl setkání: seznámení s knihou Blanka a Jirka, přečtení 2. kapitoly, diskuse nad přečteným příběhem

struktura setkání :
- přivítání, rozdání knih, vysvětlení, že knihy jsou zapůjčené, je možné si je zakoupit - 5 min.
- krátké ohlédnutí za 1. kapitolou, navození atmosféry, uvedení do děje - 2 min.
- čtení 2. kapitoly - 15 min
- diskuse - 25 min

struktura skutečná :
plánovaná struktura setkání se tentokrát shodovala se zrealizovanou strukturou.

Po přečtení příběhu jsme si ještě připomenuli, jaká zvířata má rád Jirka a která má ráda Blanka (překvapilo mě, že většina dětí si pamatovala z minulého setkání velmi dobře).
Otázka:Je důležité, že máš svůj vlastní způsob cítění, vnímání věcí, lidí?
- ..je to něco, co má každý hluboko ve svém srdíčku...(Vašík)..něco,
co víme jen my, ale nikdo jiný...
Ostatní nezajímá, co cítíme, to jen pro nás je to důležité, pro nikoho jiného
(Šárka)
Otázka: Souhlasíte s tím, že platí, že nikdo jiný se nezajímá o to, co cítíme, co se nám líbí, co máme rádi?
- ne, maminku zajímá, co mám ráda, protože tak ví, co mi má uvařit (Terezka)
- Já vím, že Lily nemá ráda hořici (dokonce je na ní alergická) a tak už vím, že jí nemám nabízet (Kuba)
- Zajímám se, co má kamarádka ráda, abych věděla, co jí můžu nabídnout, když k nám přijde na návštěvu,třeba brambůrky a tak.. (Lenka)
Otázka: Mají tvoji kamarádi někdy rádi věci, které ty rád nemáš nebo se ti nelíbí?
Já mám rád fotbal, někteří fotbal rádi nemají, hlavně holky, ale mě to nevadí...někdy zase nemám rád to, co ostatní mají rádi, ale to je normální (Kuba)
Já měl takovou ušitou panenku od mamky, měl jsem jí rád, ale když jsem jí vzal do školky, ostatní se posmívali, nelíbila se jim. Pro mě ale byla důležitá. Jediný kamarád mi řekl, že se mu líbí a že ví, jak je pro mne důležitá (Ondra)
Na závěr jsme si s Maruškou vzpomenuly na to, že když Vašík jako první vstoupil do diskuse, dal si při tom ruku na srdíčko se slovy: Pro mě je důležité, co cítím někde hluboko v srdíčku...
Vyzvaly jsme všechy děti, aby si zkusily dát ruku na srdíčku a povědět, co je napadne, že mají velmi rády. Vyjádřit se chtěly všechny -
vyjmenuji tedy nejčastější odpovědi dětí - rodina, sourozenci, bůh, nejlepší kamarádi ze třídy, třídní učitelka, koně, zvířata, příroda, fotbal, gymnastika, plavání.
Na závěr jsme se rozloučili s oznámením termínu, kdy budeme pokračovat

[vlasta]

31.10.2011 3.setkání
struktura: připomenutí minulé schůzky- přivření očí, ruka na srdíčko, vzpomínání na to, co nebo koho máme rádi a proč
- nová kapitola-čtení textu-střídání po odstavcích
- práce s textem- povídání o zvířatech- jaká máme rádi, která se nám líbí a proč
zhodnocení, rozloučení

Skutečná práce: vcelku se povídání rozjelo podle plánu, jen jsme zařadili některá pohybová cvičení na protažení-sloni-choboty, žirafy-protažení do výšky, hadi-ležení na sluníčku, protože sezení v kroužku 3/4 hod.je dlouhé. Vždy se podařilo vrátit se plynule zpět do povídání.
Na závěr si děti měly představit sebe sama a své rodiče,sourozence jako nějaké zvíře a bylo zajímavé, jak děti sebe vidí nebo své blízké- někdy velmi nesourodé skupiny. Důležité bylo zdůvodnění PROČ.
Kladně hodnotila tuto hodinu i suplující učitelka, že je to zajímavý a pěkný nápad, ,,toto povídání", jak filosofii nazvala.
V další hodině budeme pokračovat v 2.části kapitoly O zastrašování- rozdělili jsme ji, z časového i obsahového důvodu.

[vlasta]

7.11.2011 4.schůzka
zopakování hlavních myšlenek z minulého setkání.
Dokončení kapitoly o zastrašování-2.část-kdo zažil strach a proč, jak se bránit útočníkům.
Závěr- shrnutí, pozitivní názory na konec- koho z našich kamarádů máme rádi a čeho si na nich vážíme a proč.

Překvapivě všechny děti zažily určitou formu šikany- slovní i fyzickou. Ale všechny si také věděly rady, jak se účinně bránit- říci Ne, já nechci! dále odejít, nevšímat si, utéct z místa. Sdělit paní učitelce, rodičům. Zatelefonovat pro pomoc. Obrátit se na kamarády, sourozence...- to jsou některé z názorů dětí.
Zařazena pohybová část- vyjádřit obranu a útok- výrazem, gesty, beze slov.
Závěr- zopakování a kladné povídání o lidech, které máme rádi- jako protipól toho, o čem jsme si povídali celou hodinu. Maruška a Vlasta

[vlasta]

14.11. 5. schůzka
-Přivítání, zopakování hlavních myšlenek z minulého setkání
- Čtení čtvté kapitoly - Neukázněný Artur (15 min.)
-Nerozumět si s někým - hlavní myšlenka - objasnění, co to znanená -nerozumět si s někým- děti navrhovaly nápady - to je, když se se mnou někdo hádá, když mu nerozumím, co povídá, když ho nemám rád,...(5 min)
-aktivita - Vzpurný drak - začaly jsme vyprávět příběh - "Bylo nebylo, žil jeden drak, který si s nikým nerozuměl. Měl stále špatnou náladu a bez přestání sršel oheň" - otázka pro děti - "Co by se muselo stát, aby měl drak lepší náladu. Odpovědi dětí - dát mu najíst, dát mu poklad, peníze, přivést mu kamaráda, dát drakovi dárek - každému zvedne náladu, když dostane dárek, domluvit se s drakem, aby dával oheň lidem, aby ji byl prospěšný,
drak bude prospěšný a my ho budeme za to krmit - to je spravedlivé (10 min)
- V návaznosti na poslední návrh - prospěšnost jeden druhému zařazena pohybová aktivita - děti se ve dvojicích postavily - jeden byl kuchař, druhý si stoupl ke kuchaři zády - kuchař začal na zádech spolužáka "válet těsto" , "strouhal mrkev", "klepal řízky", čímž jej příjemně namasíroval a role se obrátily (5 min.)
- Na závěr aktivita - Růže a bodlák - abychom si uvědomili, co ke kterým spolužákům cítíme - vyber jednoho, komu bys chtěl dát růži za to, v čem je dobrý ale zároveň vyber něco, v čem by se mohl zlepšit a uděl mu bodlák - všichni se vystřídali, ale velmi rádi udělovali spolužákovi růži, ale těžko mu za něco dali bodlák. Bylo ale důležité vyzdvihnout, co je v dítěti dobré, ale i poukázat na to, že nikdo není dokonalý (10 min)
Vlasta a Maruška

[vlasta]

21.11.2011- 6.schůzka
přivítání, zopakování příběhu z minulé schůzky
navázání čtením nové kapitoly
povídání o zajímavých slovech z textu- pomsta atd.
hra na procvičení paměti a na Tajná přání
rozloučení

Děti znají význam slova Pomsta a povídali jsme si o tom, zda je dobré, někomu se za něco mstít. Všechny děti se shodly na tom, že pomsta není dobrou cestou k řešení problémů, že se tím konflikty pouze vystupňují a nevyřeší. Agrese posiluje agresi. Lepší je domluva, rozhovor, odejít, zavolat dospělého...
Na závěr děti vymýšlely svá tajná přání- létání, čarování, nenosit brýle, aby se někdo uzdravil...
Závěr, zhodnocení,rozloučení. Maruška a Vlasta

[vlasta]

datum: 28.11. - 7. setkání

Úvod - přivítání, malé procvičení těla pomocí jógových prvků 3 min
Zopakování četby z minulého setkání - 1. část kapitoly č. 5. 3 min
Pokračování četbou 2. části kapitoly 10 min
Ujasnění některých pojmů - sen, právo změnit názor, mluvit s přítelem.
Otázka - pamatujete si, co se vám dnes v noci zdálo? Je sen skutečnost? 5 min
Většina dětí si pamatuje, co se jim zdálo. Všichni odpověděli, že sen není skutečnost, ale mnohdy se stává, že se nám ve snech objevují skuteční lidé, skutečné věci, které známe z každodenního života.
Sníme v noci, ve dne je to spíš naše představa, fantazie.
Aktivita "příroda a lidé" - žáci vytvořili na papíře dva sloupce - 1. příroda, 2. lidé. Dle zadání měli vymyslet vždy nějaké předmět, věc, která pochází z přírody a jinou, kterou vyrobil člověk.
Zadání: Má čtyři nohy (pes, liška, čtyři hříbky x stůl, židle, koza v tělocvičně)
Podobá se kouli (ježek, slunce, jablko x míč, kuličky)
Něco, co fouká - (vítr, vzduch x fén, vysavač, větrák, větrník)
Něco, co píchá (ježek, růže, bodlák, keř x jehla, vidlička, tužka, nůž)
15 min
Přítel - zopakovali jsme, že z příběhu je patrné, že Toník je Jirkův dobrý přítel. Každý žák měl vyjádřit, co vše by měl jeho opravdový přítel splňovat, jaký by měl být (hodný, umět pomáhat, nenaštvat se kvůli zbytečnostem, neměl by lhát, měl by se bavit i s ostatními dětmi, nejen se mnou,....) 10 min
Přání, aby naši přátelé byli opravdu dobrými kamarády, protože ten,
kdo takového přítele má, je velmi bohatý.
Rozloučení

[vlasta]

5.12.2011 -8.schůzka
přivítání, připomenutí minulé četby
četba nové kapitoly č.6
povídání o textu, vyprávění
hra na snění a hra s materiály
shrnutí, rozloučení

Dnes byly děti po čerstvém zážitku s mikulášskou nadílkou a tak jsme si nejprve chvíli povídali o andělech a td., neb byly plné dojmů, které chtěly sdělit ( před tím ve škole zrovna chodili čerti) a tak jsme trochu uzpůsobili plán aktuálnímu žhavému tématu. Děti hovořili o nebi, Bohu, andělech atd. chtěly se podělit o to, co dostaly, kdy kde kdo viděl čerty, jak poznali, že to jsou jejich kamarádi převlečení atd.
Dostali jsme se ale i na četbu a povídání o snech, následně na hru na Snění- zavřené oči, přenesení se do snu, povyprávění o něm a o tom, co jsme v něm prožili a co jsme při tom dělali a cítili...radost, létání, kamarádství, dárky, výhry...
na hru o výběru materiálu dnes kvůli čertům nedošlo. tak třeba ji zařadíme příště...
zhodnocení, rozloučení

[vlasta]

12.12.2011- 9.schůzka
přivítání
čtení příběhu O zrcadlech- povídání o vlastnostech člověka, pomoci, zradě..
hra na Čestné místo po pravici
rozloučení, závěr

Předvánoční čas jsme strávili čtením příběhu o králi, který dal svým synům úkol na 2 zakrytých obrazech poznat, kdo na nich je- na jednom člověk, který ti nejvíc pomůže, na druhém člověk, který ti nejvíc ublíží- kdo je to? První princ hledal mezi svými přáteli a nepřáteli, druhý sám v sobě- jen já mohu sobě nejvíc pomoci a jen já mohu sám sobě nejvíc ublížit!
Potom jsme s dětmi hovořili na téma přátelství, zrady atd...
Na závěr hra, kdy po pravici učitelky je čestné místo- vybere někoho a řekne, proč, další člověk,u kterého se uvolnilo místo udělá totéž...
Tato hra děti velmi bavila a zároveň asi i poučila- některé děti byly vybírány vícekrát za sebou, jiné ani jednou...
Byla to jedna z těch podařenějších schůzek- atmosféra, i náplnění.

[vlasta]

19.12.2011- 10.schůzka
Přivítání
zopakování myšlenek a hry z minula
čtení- příběh vánoční
povídání o vánocích, zvycích, náladě...
rozloučení, závěr

Tato schůzka se samozřejmě nesla v duchu nadcházejích vánoc. Zahráli jsme si znovu hru na čestné místo po pravici, která děti naposledy velmi bavila a chtěly jí hrát znovu. Pozná se při ní kdo koho má a proč rád, nebo proč si ho váží či obdivuje jeho vlastnosti, chování,jednání.
Četli jsme si Vánoční příběh z knihy Příběhů pro potěchu duše od Bruna Ferrera a pak jsme si o vánocích a změněném chování lidí o vánocích povídali- proč slavíme vánoce, jaké zvyky lidé dělají a dodržují, proč jsou k sobě lidé o vánocích citlivější?...
Děti hovořili o Bohu, Ježíškovi, přátelství, lásce...
Na závěr jsme si otevřeli adventní kalendář a každý jsme postupně otevřeli a snědli jedno okénko- vyšlo nám to přesně- dětí je ve třídě 22 + já a Vlastička )

[vlasta]

9. 1. 2012 - schůzka č. 11

-přívítání s přáním všeho dobrého v novém roce
-rozehřátí - posíláme tlesknutní
-čtení textu
-diskuse
- hra "vepřík a auto"

Pro navození přátelské atmosféry a motivace pro spolupráci jsme začali v koružku posílat tlesknutí. Každý hráč měl za úkol poslat tlesknutí spolužákovi, který ještě netleskal.Bylo dobré, aby žáci vybírali kamaráda naproti a ne vedle sebe.V druhém kole jsme posílali potlesk ve směru kruhu, doleva i doprava.
Čtení textu - vybraly jsme dnes text, vystihující toto období s názvem
"Andulka odstrojuje vánoční stromeček" vzhledem k tomu, že je dnes krátce po svátku "Tří králů".
Následovala diskuse o tom, kdy u dětí doma odstrojují stromek a kdo se této činnosti účastní - ve všech případech se děti podílejí.
Poté jsme diskutovali o tom, zda je lepší mít stromek živý, zda umělý.
Dospěli jsme k tomu, že i starý a zdánlivě nepodřebný stromeček nemusí skončit u popelnice, ale je z něho možné vyrobit mnoho užitečných věcí - kvedlačka, kuželky, válečky, kolečka na dámu,apod.
Většina rodin ale stromek dále nevyužívá, takže jej rovnou vyhodí.
Na závěr jsme si zahráli hru "Vepřík a auto". V kruhu jsem vyslala 2 signály (2 zvuky) - zvuk vepříka doleva a zvuk auta doprava. Zvuky měly kolovat, u koho se oba sešly, ten vypadl ze hry. Zjistila jsme, že
tato hra vyžaduje velkou disciplínu, i když to tak nevypadá. Všichni ostatní musí být potichu,nikdo nesmí vydávat žádné jiné zvuky, protože tím spoluhráče velmi matou.
Rozloučení. Vlasta a Maruška

[Ríša Macků]

Diky za Vase zaznamy. Vypada to, ze se struktura Vasich schuzek vcelku ustalila, deti i Vy vite, co mate cekat... Dalo by se uz rict, zda se Vam dari nejak konkretne rozvijet nejake z myslenkovych dovednosti (viz velke plachty na Mrhalu..)?

[vlasta]

Rozvíjení myšlenkových dovedností:
Pokusím se nyní po znovupročtení našich záznamů vyhledat a zdůraznit části, kdy se nám dařilo alespoň zčásti rozvíjet myšlenkové dovednosti dětí.
- Tvořivé myšlení - často jsme se snažily, aby děti zkoušely uvažovat ve smyslu ...co kdyby...(např. co kdyby Vám na chodbě někdo vyhrožoval, jak byste se zachovaly, apod.) Dále jsme se dotazovaly, zda toto řešení vidí všichni stejně, zda se můžou s tímto ztotožnit, nebo navrhují jiné řešení.
- Analogie - vztahy, přirovnání - často jsme si zezačátku popisovaly na příkadu zvířat, kdo je nadřazený, kdo podřízený - pro lepší pochopení např. slova autorita,...
- Myšlenkový experiment - často jsme se zkoušely zamyslet, třeba i se zavřenýma očima a najít první pojem (dojem, slovo), které nás napadaly při dané otázce (např. co bychom si nejvíce přáli,...)
-Angažované myšlení - pokud jsme odběhli od tématu, snažili jsme se vždy vrátit k problému. Dále jsme dbali na to, aby dostali šanci všichi se k problému vyjádřit. Samy děti dávaly přednost tomu, kdo ještě nemluvil, ale ne vždy.
Je samozřejmé, že ne vždy se nám dařilo za všech okolností rozvíjet myšlenkové dovednosti, ale rozhodně jsme se o to snažily.
Vlasta a Maruška

[vlasta]

16.1.2012 schůzka č. 12

Přivítání
Zopakování minulé hodiny
Navození atmosféry - otázka - kdo si o víkendu užíval sněhu?
Čtení článku
Diskuse nad textem
Rukolamy


Minulou schůzku jsme četli a mluvili o tom, jak Anička odstrojovala stromek, dnes nás čeká příběh: Andulka, bruslení a ledové květy.
Kdo z vás byl o uplynulém víkendu venku a užíval si sněhu. Přibližně polovina dětí se přihlásila, s tím že většinou sáňkovali, stavěly sněhuláky, několik dětí dokonce s rodiči vyrazilo na hory.
Čtení textu.
Diskuse: Jak vziká sníh, jak vzniká led - Sněhové vločky vznikají podobně jako déšť, jenže při nízkých teplotách.
Led vzniká z vody, když teplota klesne pod nulu.
Jak vypadají sněhové vločky - děti vzpomínaly na aktivitu, kterou jsme zkoušely před rokem, kdy jsme lupou pozorovaly sněhové vločky.
Zjistili jsme, že každá je úplně jiná, neexistují 2 stejné vločky, ale všechny vločky tvoří šestiúhelník. Zjednodušeně řečeno, každá vločka má 6 nožiček. Na tuto rekapitulaci našich poznatků jsme navázali tím, že si každý namaloval svou vločku. Opravdu každá byla trochu jiná.
Rukolamy - otázka - znáte nějaké jazykolamy - děti znaly mnoho jazykolamů, ale ne vždy se jim podařilo je interpretovat správně - některé z nich jsme si zkusili přeříkat.
Podobně jako jazykolamy jsou náročné i rukolamy - koordinace pohybů obou rukou - každá dělá ve stejný čas jiný úkon: např. jednou rukou klepat do hrudi a druhou si přitom zároveň hladi břicho, chytáme nos a ucho, tleskneme, ruce vyměníme apod.
Rozloučení
Vlasta a Maruška

[vlasta]

23. 1. schůzka č. 13

Přivítání
Motivace + navození atmosféry
Skládání příběhu "Než se dostane chléb na stůl"
Diskuse nad obrázky
Jak žili naši předkové

Dnešní setekání by se dalo nazvat "Jak roste chléb".
Otázka je pravda, že chléb roste?
- chléb na poli neroste, chléb si můžeme upéci, nebo koupit v obchodě,
ale na poli roste obilí a to je základní surovina ke vzniku chleba.
Doprostřed kruhu jsme rozházely obrázky, na kterých byl celý proces, který předchází tomu, než se dostane chléb k nám na stůl.
Děti měly za úkol tento příběh poskládat s tím, že jsme vyprávěli příběh podle obrázků, každý dostal slovo.
Příběh začínal na poli, proběhla orba, setí, zrání, sklizeň, sušení zrní, mletí na mouku, zadělání těsta, pečení chleba.
Nad každým obrázkem jsme diskutovali - proč se musí pole zorat - aby se zem nakypřila, aby semínka propadla do země.
Co potřebuje obílí k tomu aby rostlo a zrálo? Vodu, slunce, živiny..
Děti potom příběh poskládaly podle obrázků od začátku do konce.
Diskuse na tím, co vše se musí udělat, než chléb vznikne. Dopsěli jsme k tomu, že úkonů, souvisejících se vznikem chleba je mnoho, je za tím mnoho práce a navíc proces se odehrává v několika ročních obdobích.
Otázka: Jak všechny práce, související s chlebem vykonávali naši předkové - orba pomocí hospodářských zvířat, setba ručně, sklizeň kosou, svazování obilí na snopy, stavění panáků, ruční mlácení obilí.
Zkusili jsme si pohybové aktivity - setí, sečení s kosou, svazování obilí, mlácení - pomocí říkanek pro mlatce.
Závěr: O chlebu se ne nadarmo říká "boží dar". Chléb je jediná potravina, která se nepřejí, můžeme jej jíst od pondělí do neděle, od batolecího věku po stáří. S chlebem je třeba šetřit, neměl by rozhodně končit v koši.
Rozloučení
Vlasta a Maruška

[vlasta]

30.1.2012 - 14.schůzka
přivítání
zopakování minulých postřehů
čtení příběhu ,,Špatná společnost"
povídání o příběhu
hra na zvířátka
rozloučení, závěr

Dnes jsme si četli krátký příběh o papouškovi, který uletěl z klece a tak se dostal mezi vrány na poli, a tam byl málem postřelen, když se rozlobený hospodář rozhodl chránit svou úrodu a na vrány střílet.
Povídali jsme si o tom, zda se něco nepříjemného může stát i dětem, když neposlechnou rodiče, jak je důležité poslechnout rodiče, kteří nás chtějí chránit a jak si dávat pozor na špatné party dětí ( vrány z příběhu).
Pohybová aktivita- předvádění zvířat pomocí pantomimy a ostatní děti hádaly, o jaké zvíře se jedná. Jeden chlapeček nás totálně dostal, protože předváděl létání, ale žádný pták to nebyl, takže po dlouhém hádání jsme se nechali podat- byla to létající veverka

[vlasta]

1.2.2012- schůzka č.15
přivítání
zopakování hlavních myšlenek z pondělka
čtení příběhu- Slepičí polévka pro duši- O semínku
povídání o příběhu
hra Na rostliny
závěr, rozloučení

Dnešní příběh byl o dvou semínkách- jedno se usadilo v zemi a začalo odvážně klíčit a růst a druhé se strašidelně schovalo a chtělo si počkat na lepší časy. z prvního semínka vyrostla nádherná květina a druhé sezobla slepice...
Povídali jsme si o odvaze, vnitřní síle, co je to vnitřní síla? kde člověk bere odvahu, sílu? k čemu člověk vniřní sílu potřebuje? Může být tato síla větší a silnější než síla fyzická? Myslíte si, že jste silní? Kdo je podle vás ještě silný a proč?
Zahráli jsme si i na rostlinky,děti předváděly, jak se jako malá semínka choulí na koberci a jak pomalu klíčí, zvedají se k nebi, vypínají se, rostou...
Závěr, rozloučení.
Toto povídání a tato hra bylo jedním z těch velmi podařených.

[vlasta]

6.2.2012- 16.schůzka
přivítání,
čtení příběhu- kniha Blanka a Jirka- Na návštěvě u kamaráda
povídání o příběhu- kamarádství, cizinci, adopce, bonsay
Hra na Zrcadlo
závěr
Dnes jsme si opět četli příběhy o Jirkovi a Blance. Příběh měl hodně témat k povídání- povídali jsme o svých kamarádech, proč jsou to naši kamarádi, co se nám na nich líbí a proč.
Také jsme se museli zmínit o tom, co je to adopce, protože ve článku se toto slovo objevilo a ne všechny děti věděly, o co se jedná. A též jsme zmínili téma cizinců v ČR, protože v textu se hovořilo o Čínském chlapci, odlišné barvě pleti atd.
Jedna holčička ve třídě- Lily má arménské rodiče a tak na téma přistěhovalců hodně hovořila. V tom dobrém i v tom špatném...
Na závěr jsme hráli hru na zrcadlo- vždy 2 děti zrcadlily chování a vlastnosti toho druhého a hadač měl za úkol poznat, koho předvádí.

[vlasta]

8.2.2012- schůzka č.17
přivítání, zopakování hry z minulé schůzky
četba: Podobenství o dvou bratrech
povídání o příběhu- o Bohu, o dobrých skutcích
Hra na krále
závěr

V pondělí děti zaujala hra na závěr a protože se na všechny děti nedostalo, slíbili jsme jim, že si ji zahrajeme i ve středu, což jsme dodrželi a děti hra bavila.
Pak jsme si společně přečetli příběh o dvou bratrech- každý z nich se chtěl zalíbit Bohu, ale každý volil jinou cestu. Povídali jsme si o tom,která cesta je správná. Proč si každý myslí, že to co dělá právě on, je to nejlepší? Jak poznáme co je dobré a co není? Lze to vůbec poznat?
Překvapilo nás, že je ve třídě hodně dětí z věřících rodin a hovoří otevřeně o Bohu, víře nebo andělech.
Na závěr byla hra Na krále- 1 dítě určuje, zda zrovna je či není přítomen král a děti se podle toho chovají- buď mají volnost nebo musí sedět na místě atd.
Děti se při ní uvolnily a odreagovaly.

[vlasta]

13.2. schůzka č. 18

téma setkání: "voda"
- diskuse: kde všude se děti setkávají s vodou
- čtení příběhu "O kapce vody"
- vyzkoušení si některých stádií koloběhu vody
- proč někteří živočichové/rostliny žijí kolem vody, vyjmenování
- jak jsou k tomuto živou přizpůsobení.

Nejprve jsme dětem položily otázku, kde všude se vyskytuje voda?
Odpověďi byly vyčerpávající: krom jiného děti vyjmenovávaly: v řekách, potocích, mořích, jezerech, ale také v rampouchu, ve sněhu, v louži, v ledu, ve sklenici vody, v čaji, v rostlinách, ve stromech, v živočiších i v lidech, v bazénu, v oceánu, v lidských slzách.
Uvědomily si, že bez vody nemůže být žádný život.
Čtení příběhu "O kapce vody".
Zkusily jsme si jaké to je být pramínek - děti se shrámáždily na bobek do hloučku a snažily se prosáknout ven, dále jsme vytvořily horský potůček, děti běhlaly do kolečka rychle po místnosti, řeka narážela na překážky, které děti musely přeskočit, náhle jsme se ocitly v rybníku, udělaly jsme kruh a vlnily se v bocích jako vlny, později jsme se změnily na moře, které šumí a vlní se - děti vydávaly zvuky šumícího moře a mávaly rukama, páru děti znázornily skákáním do výšky a nakonec déšť, který padá na zem a vsakuje se - děti si sedly na bobek a nakonec si lehly.
Když jsme si vysvětlily, jak koloběh vody v přírodě probíhá a znovu a stále se opakuje, zaměřily jsme se na živočichy a rostliny kolem řeky.
Rostliny - blatouch, vrba, puškvorec, rákosí, vrba,orobinec, trávy.
Živočichové - vydra, ledňáček, čáp, bobr, pstruh, rak.
Disutovali jsme o tom, proč ve vodě a u vody živočichové žijí - protože zde mají potravu, kterou se živí, jsou to živočichové, kteří jsou uzpůsobeni životu ve vodě- žábry, plovací blány, štíhlé rychlé tělo, rychloshnoucí srst i peří apod.

[vlasta]

14.2. schůzka č. 19

Život v rybníku
hra na kapra a vydru
čtení příběhu o žabce
žáby a rybník
malování obrázku
hra z rybníka do rybníka

V návaznosti na předchozí setkání s tématem voda jsem se tentokrát zabývali životem v rybníce a u rybníka.
Zeptaly jsme se co děti vědí o vydrách, čím se vydry živí - rybkami, jak jsou přizpůsobeny životu ve vodě - hustá srst, krátké silné nohy na plavání, silný dlouhý ocas - kormidlo, plovací blány, malá ouška i očička, fousky.
Hra na kapra a vydru - podobný princip jako rybičky, rybáři jedou,
ale s básničkou: bráško,kapře, kapříku, copak děláš v rybníku?
plavu sem a plavu tam, před vydrýskem utíkám.
Čtení příběhu o žabce.
Diskuse - na jaře se žabky probouzí se své strnulosti a žabí maminky se vydají naklást vajíčka do rybníka, kde se před rokem narodily.
Jak vypadá žabí vajíčko - kulaté, všechna vajíčka přilepená k sobě.
Co potřebuje vajíčko - sluníčko, teplo
Co se vylíhne z žabího vajíčka - pulec.
Čím se živí pulec - řasy, "žabinec", drobnými vodními živočichy
Nejprve narostou pulci jaké nohy - zadní, potom přední.
Nakonec upadne pulci ocásek, vzniká žába, která vyleze z vody a nadechne se.
Proč jsou žáby užitečné - loví mouchy, komáry a obtížný hmyz.
Jaká hrozí žábám nebezpečí - jejich vodní nádrže často vysychají nebo se znečišťují, žáby při putování za nakladením vajíček často ohrožují silnice v jejich koridorech.
Žáby a jejich tůňky je třeba chránit a starat se o ně.
Každé dítě dostalo práznou tůňku, do které měly za úkol zakreslit vodní živočichy, které znají.
Na závěr jsme si zahráli hru "Z rybníka do rybníka".

[vlasta]

27.2.2012- 20.schůzka
příběh z knihy Blanka Jirka
povídání o příběhu
Hry na koberci
závěr

Dnes jsme si četli o Arturovi a jeho pejskovi, kterého Artur přivedl do školy. Děti si pamatovali, že se jednalo o buldoka. Povídali jsme si o tom, kdo má doma nějaké zvíře a jaké a jak je důležité se o tato zvířátka starat a proč. Také jsme se bavili o tom, jak zvířátka lidem poskytují také psychickou podporu- můžeme se jim svěřit, dají nám energii:-)
Jeden kluk má doma i osmáky, další mají doma koně, kozy, ovce,prasata..spousta dětí mají doma psi a kočky, papoušky, křečky, morčata, rybičky, šneky...
Na koberci jsme si zahráli hru Na kapitána a pak už bylo závěrečné a konečné rozloučení, které bylo skoro dojemné a moc milé! Tak třeba zase někdy na viděnou...)