[Ríša Macků]

Zaslal(a): 30. 09. 2010 20:37:17 Předmět: 2010/2011 Zprávy z praxe - Lenka a Markéta

--------------------------------------------------------------------------------

Ahoj, zde prosim vkladejte prispevky o Vasich jednotlivych filozofickych setkanich. Prispevky by mely mit nasledujici strukturu:

- datum a info o tom o kolikate setkani/hodinu jde
- cil setkani
- struktura setkani - planovana vcetne casove dotace
- struktura setkani - skutecna vcetne casove dotace
- Co se podarilo, co se naopak nepodarilo a chci pred tim varovat.

Strukturou se rozumi strucny popis aktivit - jejich zamereni, didakticky/filozoficky/... cil.
V pripade, ze doslo k zformulovani nejakych otazek (na zaklade precteni pribehu), pak by soucasti prispevku mel byt i soupis techto otazek.

Bylo by dobre strukturu prispevku dodrzovat nejen obsahove, ale i graficky - aby to nebyl dlouhy jednolity text, ale pekne rozdelene a oznacene jednotlive casti.

V pripade, ze byste meli nejakou otazku do diskuse zde na foru, pak je nejlepsi ji polozit v sekci "2010 praxe - všeobecná diskuse". Tato sekce je určená pro sdílení dojmů všech letosnich praktikantu. Je to i sekce, kde se budeme snazit pravidelne odpovidat ja s Petrem, popř. Ludmila a další.

[MirkaSandova]

Cíl setkání:
seznámení se s prostředím, s dětmi, rozvoj komunikace ve skupině
Časová dotace:
45 minut
Struktura setkání:
* úvodní kolečko - sdělení pocitů, nálady členů skupiny a seznámení se se
jmény i členy skupiny
* hra - malování obličejů
každý namaloval nějaký obličej, a do něj ztvárnil co rád jí, na co se rád dívá, co rád poslouchá a co rád dělá apodob.
* hra na komunikaci a vzájemné náslouchání
- jeden ze členů skupiny šel se mnou a já mu ukázala namalovaný obrazec z geometrických tvarů; tento jedinec měl za úkol pomoci skupině aby namalovala co nejvíce podobný obrazec tomu původnímu; podmínkou bylo, že nesměl malovat, ale pouze mluvit, původní obrazec znal pouze ten jeden člen sk.
- dva ze členů skupiny šli se mnou; jednomu z nich jsem ukázala odlišný obrazec než byl předchozí (mohl ho neustále vidět); druhý dobrovolník obrazec neviděl, ale tlumočil to co viděl ten první zbylé skupince, tato skupinka se opět pokoušela namalovat obrazec co nejpodobněji tomu původnímu.
* závěrečné kolečko - sdělení dojmů, pocitů z hodiny, klady zápory, shrnutí toho co se dělo, co by si přála skupina dělat příště.
* při závěrečném a úvodním kolečku se vyjadřuje každý člen skupiny jednotlivě

[Eva Křenková]

cíl setkání
- vytvoření společných pravidel našich setkávání, diskuze o pravidlech všeobecně

časová dotace
- 45 minut

struktura setkání
- pozdravení, kolečko nálad (5 minut)
- všichni společně vymýšlí co nejvíce slov na "P" (5 minut)
- šibenice - slovo "pravidla" (5 minut)
- diskuze o tom, co to jsou pravidla, kde všude se s nimi setkáváme a jaká konkrétně jsou
- vytvoření pravidel pro naše setkávání

co se podařilo
- zcela nečekaně děti začaly vymýšlet název naší úterní ranní skupinky, tak jsme se toho s Mirkou chytly, děti dávaly návrhy, my jsme to psali, pak jsme uspořádali hlasování a následné vytváření kompromisů a dohod. Nakonec se děti shodly na Škola hrou

[Ríša Macků]

hmm.. Škola hrou. Bacha na to, aby to nesklouzlo jenom ke hre a nechybela tam skola (mam s tim osobni zkusenosti)

Kdy zacnete cist pribehy?

[Eva Křenková]

cíl setkání
- zamyšlení nad světem kolem nás, nad vlastnostmi, které určují věci (dnes konkrétně psa)

časová dotace
- 50 minut

struktura setkání
- pozdravení, kolečko „na co se tento týden těším“ (5 minut)
- rozehřívací aktivita (5 minut)
- nakreslení svého pejska + vymyšlení k němu několik jeho vlastností (10 minut)
- prezentace výtvorů ostatním (5 minut)
- vymyšlení několika vlastností, která podle každého dělají pejska pejskem a napsání každé zvlášť na malou kartičku + seřazení všech kartiček na jednu stupnici podle toho, jak moc jsou pejskovaté (5 minut)
- diskuze o jednotlivých vlastnostech, co tedy dělá pejska pejskem (15 minut)
- zhodnocení hodiny dětmi (5 minut)

co se podařilo
- Už po první hodině jsme zjistily, že děti hodně baví kreslení, tak jsme se opět pokusily spojit příjemné s užitečným. V závěrečném zhodnocení se dětem hodina líbila.
- Nám se hodina taky líbila, děti byly klidné – asi taky rozespalé, ale zároveň byly aktivní a nehádaly se.


K Ríšovi:
Osobně si myslím, že na ten název děti už dávno zapomněly, ale nechci je podceňovat
Co se týče příběhů, příště to zkusíme.

[MirkaSandova]

cíl setkání
- soustředění, spolupráce, komunikace jak u jednotlivce, tak ve skupině

časová dotace
- 50 minut

struktura setkání
- pozdravení, kolečko „jaký jsme měli víkend“ (5 minut)
- rozehřívací aktivita (5 minut)
- kreslení osoby, přičemž každý kreslil jen část a předal k dokreslení další osobě
- prezentace výtvorů
- povídání o tom jak lidé vypadají, jak jsou rozdílní/stejní
- závěrečné kolečko

co se podařilo
Myslím, že se nám již lépe vede při komunikaci, děti se snaží si neskákat do řeči, hlásí se. Jsou schopné pracovat ve skupině i samostatně.

[Eva Křenková]

cíl setkání
- Práce s příběhem. Přečíst první část příběhu Kio a Ali, vytvořit otázky, diskutovat.

časová dotace
- 50 minut

struktura setkání
- pozdravení, kolečko „Co mě o víkendu nejvíce překvapilo?“ (5 minut)
- rozehřívací aktivita zaměřená na soustředění – každý dostal svůj papírek, na kterém byly rozházeně napsaná čísla od 1 do 30 a děti měly za úkol je postupně najít a zakroužkovat (10 minut)
- čtení úvodní kapitoly příběhu (10 minut)
- tvorba otázek (5 minut)
- diskuze nad otázkami (20 minut)

co se podařilo
- Když jsem řekla, že si dnes budeme něco číst, tak 2 děti se hned začaly hlásit, že chtějí číst a 4 děti začaly říkat, že v žádném případě číst nechtějí (a to jsme se o systému, jakým budeme číst, vůbec nezmínily). Děti, které číst nechtěly, jsme nenutily a s dětmi, které číst chtěly, jsme se domluvily, kolik toho chtějí přečíst a zbytek jsme přečetly my. Myslím, že děti při čtení celkem dávaly pozor, nebo alespoň nevyrušovaly. Poté jsme tvořily otázky. Doprostřed jsme daly papír a tužku a děti otázky psaly samy. Otázky vytvořily ty dvě děti, které četly, plus ještě jedna holčička, která číst nechtěla, jinak zbylí tři, kteří nechtěli číst, nechtěli ani tvořit otázky.
Otázky, které děti vytvořily:
- Co v tom strašidelném domě bylo? (Dan)
- Byli v tom strašidelném domě upíři? (Jan)
- Umí netopýři lítat? (Ela)
Všechny otázky jsem přečetla nahlas. Rozhodli jsme se o otázkách postupně bavit.
Dostali jsme se však pouze k první otázce. Diskuze byla celkem živá, dokonce i děti občas navazovaly na sebe. Hlavní téma byla strašidla, jestli existují, jestli se jich bojíme, čeho se bojíme a proč... Jsem zvědavá, jak nám to půjde příště.
Na závěrečném hodnocení hodiny se děti vyjadřovaly kladně.

co se nepodařilo
- při tvorbě otázek nejspíš děti navazovaly na sebe - alespoň podle znění a pořadí otázek mám takový dojem. Možná by bylo příště dobré dát každému svůj papír, aby tak nikdo nebyl ovlivněný otázkami ostatních. Co myslíte?
- nepodařilo se nám věnovat se všem otázkám, ale když byly děti aktivní, tak jsme je nechtěli zastavovat. Snad to nevadí. Je dobré v otázkách pokračovat po třech týdnech? (děti měly dva týdny vánoční prázdniny), nebo máme pokračovat dál v příběhu?
(Tyhle otázky napíšu ještě do Všeobecné diskuze)

[Eva Křenková]

Vánoční prázdniny na CZŠ Rudolfovská - setkání se nekonala.

[MirkaSandova]

cíl setkání
- Návrat k Vánocům, zjistit hodnoty - přání dětí.

časová dotace
- 50 minut

struktura setkání
- pozdravení, kolečko „jaké byly svátky, dárek, který se jim nejvíce líbil" (5 minut)
- každý dostal papír, ten si přeložil na polovinu;
- na jednu polovinu jsme namalovali a stručně popsali alespoň 2 přání, tyto přání přáli sami sobě;
- na druhou polovinu jsme namalovali a stručně popsali alespoň 2 přání, která jsme přáli někomu jinému (komukoli, přátelům, rodině ...); (15-20 minut)
- diskuze o přáních a hodnotách - přání zdraví a lásky oproti přání nějaké hračky + seřadili jsme přání podle důležitosti (20-25)minut
- kolečko " co jsme zjistili o přáních, přidali by jsme nějaké či změnili?" (5 minut)

co se podařilo
- děti sami přišli nato, že přání zdraví a lásky mají větší důležitost něž přání hraček

co se nepodařilo
- děti se hodně zaměřili na přání svojim kamarádům ve družině (v naší třídě) a sami sobě přály převážně hračky

[Eva Křenková]

cíl setkání
- práce s textem Kio a Ali, tvorba otázek k textu, diskuze o otázkách

časová dotace
- 50 minut

struktura setkání
- pozdravení, kolečko "Na co se tento týden nejvíce těším?" (5 minut)
- rozehřívací aktivita (5 minut)
- čtení první části první kapitoly příběhu (10 minut)
- tvorba otázek (5 minut)
- diskuze o otázkách (25 minut)

co se podařilo
- Tři děti se opět živě přihlásily, že chtějí číst, rozdělily se o celý text.
Diskuze byla celkem živá, na to, že otázky nebyly moc použitelné, snažily jsme se různě rozvádět to, co děti říkaly a dostávaly jsme se tak trochu jinam, k tématům, o kterých se dá lépe filosofovat.
otázky:
- Já jsem slyšel, že kočka má ocas. (Jan)
- Je důležité, jak se oslovujeme? (Eva)
- Nechci mít rýmu. (Ela)
- Nemám rád kočky? (Mikuláš)
- Proč si hrál Filip na kocoura? (Matěj)
- Nemám rád ptáky. (Ondra)
- Jste na něco / na někoho hrdí? (Mirka)
- Znáte nějaké hrdé zvíře, které nemá ocas? (Mirka)

Začali jsme u "otázky" že kočka má ocas - může kočka taky nemít ocas? Jak se to může stát? Je to stále kočka...? U druhé otázky se děti shodly, že je jim jedno, jak jsou oslovovány, na to jsme navázali otázkou o přezdívkách - zda někdo má, co to vůbec je, k čemu jsou dobré. Pak jsme se bavily o hrdosti - co to vůbec je, jestli je to dobrá, nebo špatná vlastnost, jestli oni jsou hrdí, nebo jestli na ně je někdo hrdý.

co se nepodařilo
- Myslím, že je skvělé, že některé děti chtějí číst nahlas před ostatními. Jenže jim to nejde zase tak dobře a nevím, jestli ostatní děti dokážou při rozkoktaném čtení udržet linku příběhu. Moc pak nejsou schopné reprodukovat příběh, spíš jen jednotlivé pojmy (byla tam kočka...) Formulace otázek dělá některým dětem problémy - některé to píší jako oznamovací větu (co slyšely v textu), v horším případě ani to.. Jak jim to lépe a pochopitelněji podat?

[MirkaSandova]

cíl setkání
- práce s textem Kio a Ali, tvorba otázek k textu, diskuze o otázkách

časová dotace
- 50 minut

struktura setkání
- pozdravení, kolečko "Co si pamatují z předešlé hodiny o příběhu, který jsme četli; Co zajímavého dělali o výkendu?" (5 minut)
- rozehřívací aktivita (5 minut)
- čtení druhé části první kapitoly příběhu (5 minut)
- tvorba otázek + jejich malování - otázka ve formě obrázku (10 minut)
- diskuze o otázkách + závěrečné kolečko (25 minut)

co se podařilo
- Tentokrát jsme příběh četli jen já s Evičkou, děti si pamatovali z příběhu o něco více věcí. Diskuze byla zajímavá a zapojovali se do ní všichni. Zároveń byla diskuze plynulá a rozmanitá.

otázky:
- Já si myslím, že kocour je černý. Ondra
- Protože je mám ráda (kočky). Míša
- Proč já jsem to napsala a namalovala? Ela
- Nakreslil jsem kocoura, protože se mi líbí. Matěj
- Jaká zvířátka žijí na statku? Mirka

Začali jsme u otázky "Jaká zvířata žijí na statku?" Mohou žít na statku i zvířata, která nejsou domácí? Kde taková zvířátka žijí, odkud přicházejí, žijí tam celoročně? Proč některá zvířátka žijí venku a jené v domě?

co se nepodařilo
Formulace otázek dělá dětem neustálé problémy, moc nepomáhá ani obrazové vyjádření.

[Eva Křenková]

cíl setkání
- diskuze nad fiktivním příběhem, který je pro děti hodně aktuální - více je zaujmout, použít přesah příběhu do reality

časová dotace
- 50 minut

struktura setkání
- pozdravení, kolečko "Co jsme dělali o víkendu?" (5 minut)
- hledání rozstříhaných papírků po místnosti, jejich poskládání do hesla GORMIT (5 minut)
- čtení počátečního příběhu Gormitů (10 minut)
- psaní otázky a kreslení Gormita (10 minut)
- diskuze nad otázkami (20 minut)

co se podařilo
- S Mirkou jsme přemýšlely, jak děti více zaujmout. Jsou podle nás moc hodné, snaží se, ale vypadá to, že víceméně kvůli nám, nebo proto, že musí. Rozhodly jsme se tak přijít s něčím, co by je mohlo chytnout.
- děti byly už od hledání papírků velice aktivní, snažily se hledat, spolupracovaly při skládání, ze složeného hesla měly radost, při čtení příběhu dávaly pozor, přestože příběh byl dlouhý a celkem náročný.
- Víme, že si každé z dětí na hodiny nosí postavičky Gormitů, tak jsme děti vyzvaly, ať je vyndají z kapes doprostřed kruhu s tím, že nyní se budeme bavit o Gormitech, tak aby nás dobře slyšeli.
- Po přečtení příběhu děti začaly samy od sebe Gormity uprostřed kruhu rozřazovat podle jednotlivých funkcí, jak byly v příběhu popsány. Poté už na ně do konce hodiny nesměl nikdo sahat.
- tentokrát jsme zvolily variantu, že každý bude psát otázku na vlastní papír, k otázce ještě každý namaloval jednoho Gormita. Otázky byly velice dobré, asi nejlepší za celou dobu, a to přesto, že každý vymýšlel sám.
otázky dětí:
- Proč spolu gormiti bojovali? (Jan)
- Proč Mugor řekl na gormity kletbu? (Matěj)
- Mě zajímá proč gormiti lovili zvěř? (Ondra)
- Jak vznikl Mugor? (Ela)

Vzhledem k času jsme o otázkách hlasovali a domluvili se, že zbytek probereme příště.
Vyhrála otázka Ely. Mugor v příběhu představuje zlo, tak jsme diskuzi stočily na otázku zla - co to je, kde jsme se s tím setkali, jakou má barvu...
Při závěrečném hodnocení děti poprvé řekly, že byla dobrá diskuze, doteď se jim vždy nejvíce líbilo čtení nebo kreslení.
I my s Mirkou jsme z hodiny měly dobrý pocit.

co se nepodařilo
- děti chtěly držet hovor u samotných Gormitů, tak jsme je musely hodně držet na bázi filosofické diskuze.

[Ríša Macků]

Ahoj,

chci se s Vami poradit ohledne prevzeti Vasi skupinky az budete koncit.. (app kdy to bude? )

Praxi chteji zacit tri kolegyne z 2. rocniku. Je moznost, aby zacaly na ROznove nebo prevzaly Vasi skupinku... Jak byste to videly Vy? Jendy a Jiriny jsem se ptal na podobnou otazku, takze tentokrat se ptam ciste Vas

[Eva Křenková]

Ahoj,
tohle utery jsme meli 10. hodinu, takze pokud chteji plynule navazat, muzou hned 8.2.

[TerezaRanftlova]

Cíl setání
- seznámení se s dětmi
- udělat si přehled o tom, co děti bavilo v předchozích setkáních

Časová dotace
- 50 min

Struktura setkání
- aréna - přivítání dětí a vysvětlení, proč jsme přišly místo Evči a Mirči
- výroba cedulek - na jednu stranu cedulky jméno a na druhou nakreslit to, co mají rády + předvedení cedulek
- rozhovor - co děti dělaly s Evčou a Mirčou, co je nejvíc bavilo a co méně
- závěrečná reflexe - vyjádření pocitů, které prožily - co se jim líbilo a naopak


Naše postřehy
- děti byly překvapené, když vešly do třídy a byl tam někdo, koho neznaly. Byly zamlklé, tak jsme se s nimi začaly bavit a vysvětlovat jim, jak to je. Děti se za nedlouho otrkaly a rozpovídaly se

- z předchozích setání se dětem nejvíc líbila poslední hodina, kterou holky věnovaly gormitům a o té nám nejvíc vyprávěly - pro nás to znamená, abychom se s tím seznámily a pokusily se toho využít v dalších hodinách

- na závěr jsme se schodly dělat s dětmi krátkou reflexi, aby si své pocity a emoce neodnášely v sobě, ale aby měly možnost se vyjádřit k tomu, co je bavilo a co ne, a tak je to i zpětná vazba pro nás, abychom věděly čemu se vyhnout a naopak

[Ríša Macků]

Diky za Vas zaznam.

Co se tyka Gormitu - je dost pravdepodobne, ze je tohle zaujalo vice nez jine veci, ale zaroven je treba vedet, ze kdyz se deti zeptame, co se jim nejvice libilo za posledni pulrok, s 90% pravdepodobnosti nam budou odpovidat to, co si pamatuji z minule hodiny

Takze preji hodne sil do dalsi prace!

[Lenka Jirovská]

Cíl setkání:
-diskuse na konkrétní témata (filosofie, židle)

Časová dotace:
-50 minut

Struktura setkání:
- pozdravení se
- pocity - jak se dětem po ránu vstávalo
- zadání otázek - Co je to filosofie? Co je to židle?
- psaní otázek, názorů
- závěrečná reflexe

Názory dětí: Filosofie je:
-přemýšlení
-hrajeme si - se psem
-povídání o přírodě
-spím a mám špatný sen
-věda - něčemu se naučíme
-ptaní se, hledání odpovědí
-hloubání
-povídání o zvířátkách

Židle:
-kousky dřeva přilepené k sobě
-opěrátko, sedátko
-na čem se sedí
-když sedíme, můžeme malovat
-leží tam pejsek
-plast, dřevo, železo, papír

Naše postřehy:
- děti byly zpočátku rozpačité, ale s naší podporou se zadaných úkolů zhostily výborně, měly velice zajímavé názory, některé děti zaujalo dlouhé hloubání nad otázkami, některé by zase měly problém raději vyřešený hned.

Co se podařilo:
- přestože definovat otázky nebylo jednoduché, děti si s nimi velice dobře poradily i je celé filosofování bavilo

Co se nepodařilo:
- bylo obtížné udržet Elišku chvilku v klidu, neustále si s něčím hrála, takže nebylo snadné ji "zkrotit"

[Eva Křenková]

Ahoj, holky,
se zájmem sleduju, jak pracujete s dětmi, se kterými jsme před Vámi pracovaly my a jak se Vám P4C obecně daří.
Eliška je neposedný čertík , jednak si stále s něčím hraje a jednak má neustálé tendence vyprávět něco absolutně mimo mísu. Také má věčně rýmu a není schopná si nosit kapesník.
K té filosofii a židli - říkaly jste jim před tím o tom něco, nebo děti samy od sebe přišly na to, že filosofie je hloubání?

[Lucka Sommerová]

Ahoj Evi,
Eliška je fakt "číslo", ale myslím, že oproti první hodině je to lepší.
O filosofii ani o židli jsme dětem nic neříkaly...chtěly jsme, aby na to přišly samy. Každý řekl, co ho napadlo (zapojily jsme se samozřejmě i my) a to jsme napsaly na čtvrtku, abychom to měly před sebou. Nejprve jsme mluvili o filosofii, a když jsme měli návrhy, co by mohla filosofie být, řešili jsme židli. Na ní jsme si vlastně ukázali, že se dá filosofovat i o tom, co všichni známe, ale co je vlastně složité definovat. Jedním z cílů bylo, ukázat, jak je důležité, umět danou věc správně pojmenovat.
Děti byly od začátku aktivní, měly spoustu nápadů...

[TerezaRanftlova]

Cíl setkání
- diskuze nad fiktivním příběhem o gormitech
- vymyšlení otázek a následující diskuze

Časová dotace
- 50 minut

Struktura setkání
- přivítání
- sousřeďovací cvičení v aréně
- diskuze o vzniku Gormitů a o jejich příběhu
- vytváření otázek na téma Gormiti - každý dvě otázky
- přečtení a zapsání otázek
- výběr otázky - hlasování - každý dva hlasy
- diskuze nad otázkou
- závěrečná reflexe

Naše postřěhy
- děti měly radost, že jsme se vrátili k tématu Gormitů, hned na začátku hodiny se ptaly, kdy se o nich budeme zase bavit aniž by věděly, že jsme to pro ně meli připravené

- vytváření otázek dělalo denisce problém, tak jsme jí řekli, aby se o to jen pokusila, ale když jí to nepůjde, tak to nevadí - nakonec napsala jednu, která se vybrala

- otázky si děti psaly na papírky samostatně, aby neměly potřebu se opičit

Vytvořené otázky
- Proč je zlo a dobro? (tereza)
- Proč spolu bojují? ( Mikuláš)
- Proč vznikli? ( Mikuláš)
- Gormiti lovili zvěř. > Lovili Gormiti zvěř? ( Honza)
- Gormiti byli silní. > Byli Gormiti silní? ( Honza)
- Co Gormiti jí? ( Lenka)
- Jak vznikl drak smrti? (Ella)
- Jak vznikla magická vrána ( Ella)
- Proč existují lávoví gormiti? ( Deniska)

- lávoví gormiti jsou zlí, tak jsme v řešení otázky přišli k tomu, že když je dobro, tak na druhé straně je vždy zlo, protože kdyby bylo na světě jen dobro, tak by to byla nuda

[TerezaRanftlova]

Jarní prázdniny - setkání se nekonalo

[Ríša Macků]

Diky za dalsi zpravy. Cviceni s premyslenim o podstate toho, co je zidle je dobre. Cilem filozovani je to, abychom umeli po svete chodit s otevrenyma ocima a ptat se, proc veci funguji tak, jak funguji. Ze to treba neni samozrejme.
Bylo by ale dobre mit v hlave dlouhodoby plan. Nejprve zidle, pak strom, po nem mrak a pak treba zivot... Ktere myslenkove dovednosti si nacvicime u zidle, ktere u stromu atd.

Zaroven je treba dost casu venovat reflexi - co jsme se naucili tim, ze jsme prmysleli o tom, co je zidle atd.

A jeste jedna poznamka: nekdy se vyplati vysvetlit proc se bavite o podstate zidle treba i vychovatelce. Aby pak nekolovaly famy, ze se tam bavite o nesmyslech..

[Lucka Sommerová]

Cíl setkání:
- poslech textu a tvoření otázek z toho, co děti slyšely - porozumění textu
- používání slova filozofie - porozumění tohoto slova (zopakování)

Časová dotace: 50 minut

Struktura setkání:
- skládání slov s přeházenými písmeny (slova, která souvisí s textem)
- povídání o Vesmíru - co si děti představují
- čtení textu
- tvoření otázek (každý 2 hlasy)
- diskuze
- závěrečné shrnutí našeho setkání

Otázky:
Je hvězda slunce? (Mikuláš)
Žijí na měsíci lidé? (Mikuláš)
Proč měsíc obíhá kolem zeměkoule? (Honza)
Proč jsou planety kulaté? (Honza)
Spadly někdy meteority na naší zem? (Ella)
Proč se mi líbí ohnivá planeta? (Ella)
Co je mléčná dráha? (Míša)
Co je slunce? (Míša)
Co je hvězda? (Míša)
Proč má slunce tak velkou sílu? (Lenka)
Co se děje ve Vesmíru? (Lenka)
Jak je Vesmír veliký? (Tereza)
Jak si představit Vesmír? (Lucka)

Vybraná otázka: Je hvězda slunce? (Mikuláš)
- děti samy uznaly, že pokud chceme srovnat dvě věci, je třeba jim rozumět, proto jsme mluvily nejprve o tom, co je slunce a co je hvězda

Slunce:
- je ohnivá koule
- je kulaté, oranžovo - žluté, červené
- má paprsky
- je horké a žhavé - už z kilometru by nás spálilo na popel
- nemohou být na něm lidé - není možný život na slunci

Hvězda:
- menší než slunce
- svítí - svítí, aby bylo vidět
- je bílá
- nehřeje nás
- stvořil to tak Bůh

Došli jsme k tomu, že hvězda je slunce
- jsou to mimozemská tělesa
- slunce je větší a hvězdy jsou menší
- slunce je větší než jiné planety

Shrnutí:
Při setkání jsme (podle dětí):
- přemýšleli - filozofovali (zopakování užití "cizího" slova)
- hádali
- psali otázky
- povídali si o hvězdě / slunci

Postřehy:
- při psaní otázek jsme dětem řekly, aby napsaly vše, co je napadne, že
žádný nápad není hloupý, a tak výrazně přibylo otázek, ze kterých bylo
možné si vybrat - přestaly se stydět

- řekly jsem si, že by bylo dobré, aby si děti text přečetly samy a byly schopné mu rozumět i z vlastního čtení.

- napadlo nás také, že bychom někdy později zkusily místo čtení textu sehrát divadlo. Je to dobrý nápad? Nebo je důležité, aby si děti osvojily to, že si text společně čteme?

[Tereza Brožová]

Ahoj Lucko,
jak jste došli k tomu, že Slunce je hvězda, když jsou ty charakteristiky tak rozdílné?

[Lucka Sommerová]

Ahoj Terko,
děti hned od začátku řekly, že odpověď na tu otázku je kladná. Pak jsme se ale zabývali každým slovem zvlášť a zjistili, že to není tak úplně pravda. Děti se o tom rozpovídaly, ale nechtěli změnit názor i přes rozdíly, které jsme společně našli. A bohužel nám nezbyl čas na to, abychom závěr podrobili kritice, protože jsme věnovali hodně času právě těm slovům (slunce, hvězda).

Děkuju za odpověď a za typ

[Lucka Sommerová]

Cíl setkání:
- pochopení textu, který si děti samy přečtou
- spolupráce ve dvojicích - děti se musí domluvit, shodnout

Časová dotace: 50 minut

Plánovaný průběh:
1.) pantomima:
- jedna dvojice má za úkol pantomimicky předvést slovo, které si vylosují, ale musí se domluvit, kdo slovo vylosuje
(slova se vztahují tématicky k textu)
- druhá dvojice hádá, ale musí se domluvit a až pak říct, co si myslí, že to je za slovo
2.) společné čtení textu
- krátké shrnutí, co si pamatujeme; tématická souvislost s hrou
3.) psaní otázek
4.) diskuze
5.) shrnutí

Skutečnost:
1.) pantomima
2.) společné čtení textu
3.) psaní otázek a výběr otázky
4.) shrnutí

Otázky:
Proč vlnky nikdy nespí a jedou dál? (Honza)
Proč tam byl pirát? (Mikuláš)
Proč se loď jmenuje Naděje? (Mikuláš)
Jak se ta loď jmenuje? (Ella)
Jak vypadá pirát? (Lucka)
Jaký by měl být kapitán? (Lucka)
Jak vypadá štěstí? (Lenka)
Kam jede loď (Eliška)

Vybraná otázka: Jak se ta loď jmenuje? (Ella)

Shrnutí:
- povídaly jsme o vodě
- četli
- psali otázky
- hádali
- hráli hry
- vymýšleli

Postřehy:
- toto setkání byly děti unavené a nemohly se zpočátku soustředit, proto jsme více času věnovali aktvitám.
- kromě tradiční sestavy jsme měli ještě jednu nověpříchozí E., které se nic nechtělo. Po chvilce se rozhodla, že si před námi raději postaví bunkr, izoluje se. Nechtěli jsme jí do ničeho nutit a snažili se to moc nekomentovat. Víme ale, že pokud by to byl ve větší skupince, tak to není tak znát, jako u nás (měly jsme tam jen 4 děti).
- při vymýšlení otázky děti nemají problém a jsou schopny je samostatně vymyslet
- mrzelo nás, že jsme stihli jen vybrat otázku, že se hra protáhla více než jsme čekali - po odhlasování otázky nám zbylo 5 minut, které jsme raději věnovali shrnutí setkání než začínat s něčím, co bychom nedokončili.
- domluvili jsme se, že příští setkání si vybereme novou otázku - shodli jsme se, že se nám nelíbí
- obliba dětí ke Gormitům stále roste, a protože si nemůžeme povídat stále jen o nich, rozhodli jsme se je mít uprostřed kroužku - je to tedy náš maskot

[Eva Křenková]

Lucko,
to je velice zajímavý zápis, vyvolává ve mně spoustu otázek. S tou jednou se setkávám i teď na praxi ve školce - když se některé z dětí nechce účastnit programu, nechat ho být, nebo ho požádat, jestli to přecijen nechce zkusit - za cenu, že zprudí i ostatní děti, nebo bude vyrušovat. Na druhou stranu, když se odsune mimo kroužek, rovněž může upoutávat pozornost ostatních a zároveň od něj upouštíme svůj zájem... Jaký názor má na toto zbývající skupina dětí?
Jak se jmenoval příběh, který jste četli? Některé otázky jsou opravdu velice dobré.
To s Gormitama uprostřed jsme pak musely zavést taky, komentovaly jsme to tak, že když budou uprostřed, tak nás nejlépe uslyší.
Je zajímavé, že jste se nakonec rozhodli příště odhlasovat jinou otázku, když jste pár minut předtím odhlasovali tuto - jak došlo k tomu, že jste se shodli na tom, že se Vám nelíbí? Od koho to vyšlo?
Ať se daří!

[Lucka Sommerová]

Ahoj Evi,
ostatní děti se zpočátku snažily přemlouvat, ale věděly, že to nikam nevede. Poznaly, že je to z její strany spíš nějaký "rozmar". Nakonec, nerušila nás, tak jsme nemusely řešit, že by na sebe upoutávala pozornost. Jen je nepříjemný ten pocit, že nejsme všichni pohromadě.
Bylo to nečekané, ale zareagovaly jsme po citu - daly jsme jí najevo, že bychom rádi věděly, co si myslí, ale přišlo nám nesprávné jí nutit. Za sebe můžu říct, že to zpětně vidím stejně.
Z vytváření otázek mám radost. Pokud je něco, co se od začátku opravdu daří, tak jsou to otázky.
Po vybrání otázky, jsme viděly, že se na ní děti netváří zrovna nadšeně, tak jsme navrhly dvě možnosti. Buď se otázkou budeme zabývat příště nebo přečteme jiný text, na který budeme znovu vymýšlet otázky. Cílem setkání bylo, aby děti spolupracovaly, takže jsme si řekly, že by bylo dobré té situace využít a chtěly jsme po dětech, aby se společně domluvily.

[Lenka Jirovská]

Cíl setkání:
- čtení textu, jeho pochopení
- otázky, diskuse

Časová dotace: 50 minut

Struktura setkání:
- přivítání
- kartičky (barvy + pocity), přiřazování k sobě
- čtení vybraného textu
- tvoření otázek, výběr otázky, hlasování (2 hlasy)
- diskuse
- závěrečná reflexe

Otázky:
1. Proč pro mě žlutá znamená štěstí? (Honzík)
2. Proč ta šťáva chutná jako med? (Mikuláš)
3. Proč nechci slyšet otázky? (Ella)
4. Je dobré vědět všechno? (Lucka)
5. Jak chutnají barvy? (Lenka)

Vybraná otázka: Proč pro mě žlutá znamená štěstí?
žlutá barva:
- štěstí (Honzík)
- fuj barva (Mikuláš)
- hezká barva (Eliška)
- štěstí (Lucka)
- optimismus (Lenka)

štěstí:
- mám je rád
- baví mě to
- je to hezké
- všichni jsou pohromadě

Naše postřehy:
Děti hra s pocity a barvami velmi zaujala, měly velice zajímavé názory.
"Důvěra je zelená, protože roste jako tráva"
"Hněv je černý - někdo se na mě zlobí, je mi to nepříjemné"
Eliška se již neschovává do "bunkru", sedí s námi v kroužku, nepíše otázky, ale poslouchá, říká, že ji, to co děláme, baví. Je to velký pokrok. Zároveň z dětí opadává ostych z přednesení svých názorů, dokážeme spolu bez problémů ve skupině komunikovat.

Na závěr jsme si opět shrnuli to, co jsme dělali, sdělili jsme si své pocity ze setkání, získali tak zpětnou vazbu.

Příště bychom chtěli zvolit opačný postup dosavadního průběhu. Nejprve by probíhalo čtení textu a tvoření otázek a následně nějaká aktivita.

[Tereza Brožová]

A k čemu a jak jste s dětma došly? Proč žlutá znamená štěstí? - a znamená štěstí?
Byla ta hra s barvami založená jen na jejich přiřazování k pocitům, nebo jste o nich opravdu diskutovaly?
_________________
Terka :)

[Lenka Jirovská]

Diskutovali jsme o tom, jak na nás barvy působí, co pro nás znamenají pocity, jak spolu souvisí. Jejich význam. Dospěli jsme k tomu, že barvy ovlivňují naše pocity.

[TerezaRanftlova]

Cíl setkání:
- pochopení textu
- zaměření se na tvorbu otázek a jejich význam

Časová dotace: 50 minut

Plánovaný průběh:
- společné čtení textu
- tvorba otázek
- rozbor každé otázky
- hra - šibenice ( předešlou hodinu si děti tuto hru přáli, tak jsme jim vyhověli a využili jsme k tomu použitý text a otázky)
- závěrečná reflexe

Otázky:
- Proč netopýři žerou žáby? (Honza)
- Kolik provázků svazovalo tu sklenici? (Ella)
- Proč ten netopýr zapištěl? (Mikuláš)
- Proč prodávají kuřata? ( Mikuláš)
- Proč brečíme, když nevíme proč? ( Tereza)
- Proč se říká o kočce, že má devět životů? ( Lenka)
- Proč zabíjíme zvířata, které nejíme? (Lenka)

Postřehy:
- zjistili jsme, že text, který jsme vybraly byl dost dlouhý, a když jsme ho četly dohromady s dětmi, tak nám nezbylo moc času na rozbor všech otázek > příště si vybereme kratší text

- nejvíce času jsme věnovali otázce - Kolik provázků svazovalo tu sklenici? - protože se v textu neobjevilo nic o provázcích, ale o to bylo zajímavější řešit, jak na to ella přišla a co to může znamenat

- příště bychom se chtěli zaměřit víc na diskuzi, vybrat kratší text a aby každý vymyslel jen jednu otázku, ale trochu na ní zapracoval

[Lucka Sommerová]

Cíl setkání:
- aby děti více přemýšlely nad otázkou, kterou vytvoří (napsat jen jednu) a aby se diskutovalo (začali jsme nejprve čtením textu, protože delší diskuzi jsme v minulých setkání nestihli)
- aby děti užívaly příklady při diskuzi

Časová dotace: 50 minut

Struktura setkání:
- čtení textu (text jsme četly tentokrát samy)
- tvoření otázek
- diskuze
- hra šibenice
- shrnutí setkání

Otázky:
Proč Flip chtěl / nechtěl jít ven? (Honza)
Proč Suki chtěla dát Flipa ven? (Mikuláš)
Proč nechtěl Kio, aby ta kočka šla ven? (Ella)
Může mě někdo k něčemu nutit? (Lucka)
Proč děláme opak toho, co někdo chce? (Tereza)

Vybraná otázka:
Proč Flip chtěl / nechtěl jít ven?

- nechtěl jít ven, protože - pršelo a pak přestalo - tak šel
- chtěl si hrát, chtěl jíst (Ella)
- rozmyslel si to (Mikuláš)
- chtělo se mu spát, proto nechtěl jít ven
- kocour se mu schoval a on nechtěl jít sám
- mohl by nastydnout
- pokud neprší, chceme jít většinou ven rovnou
- je nám nepříjemné za někoho mluvit (kočka nemůže mluvit a
rozhodujeme tak vlastně za ní)

Proč něco chceme a vzápětí zase ne?
- ze schválnosti
- nechceme, ay se na nás někdo zlobil (Honza)
- rozmyslíme si to (Mikuláš)
- využijeme něčeho, co máme rádi - venku prší a my máme rádi déšť (Honza)

Shrnutí:
- vymýšleli jsme otázky
- povídali o Flipovi
- četli
- dávali příklady
- přemýšleli

Postřehy:
- tím, že jsme prohodili průběh hodiny a nejrve se diskutovalo nad vybranou otázkou, přišli jsme na to, že děti se více soustředí a diskuze je úplně o něčem jiném
- děti chtěli v závěru opět šibenici, tak jsme si jí zahrály, ale víme, že by bylo lepší zapojit hru, která se bude více týkat cíle setkání - zbylo nám ale jen pár minut, tak jsme jí nakonec zařadili
- máme pocit, že větší pozornost děti udrží i tím, že s námi uprostřed kroužku jsou gormiti

[Ríša Macků]

Diky. Moc nerozumim te zmene struktury. Pisete, ze je nejprve diskuse. Kdyz se ale divam na predchozi zaznamy, struktura vypada vicemene stejne... K jake konkretni zmene tedy doslo?

[Lucka Sommerová]

Poslední dvě setkání jsme se chtěli věnovat diskuzi, protože se nám stalo, že jsme stihly vybrat jen otázku. Myslím, že jsme nepsaly o změně, spíš jde o to, že jsme před čtením zařazovaly nějakou aktivitu a ted jsme to obrátily.

[Ríša Macků]

Diky..

[Lenka Jirovská]

Cíl setkání:
- navazování myšlenkami na sebe
- uvažování nad čteným textem, jeho porozumění

Časová dotace: 50 minut

Struktura setkání:
- čtení vybraného textu
- tvorba otázek
- diskuse
- reflexe

Vybraná otázka:
Proč Kio chtěl, aby mu dědeček vyprávěl ten příběh? (Honzík)

- protože ho to zajímá
- protože ho to baví
- protože se mu to líbí
- rád něco poslouchá
- nikam nechce chodit

Co musí mít příběh, aby nás to bavilo?
- dobrodružství
- nebezpečí
- musí být napínavý jako detektivka
- musí tam být moře a žraloci
- příběhy o koních, štírech
- musí být hezký
- musí mít nějaký smysl (rozum)

Naše postřehy:
- děti příběh velmi zaujal, odhlasovaly si mít při výběru otázek tradičně dva hlasy. Více méně se shodovaly v tvorbě myšlenek. Při shrnutí toho, co jsme společně dělali, jsme se shodli v tom, že při úvodní hře se slovy nám příliš nejde navazování na sebe, což bychom chtěly vylepšit.

[Tereza Brožová]

Leni, je pro ně ten příběh zajímavý vždycky, nebo je bavil jen tento poslední?
_________________
Terka :)

[Lenka Jirovská]

Tak záleží pochopitelně na tématu, ale vždycky se najde někdo, kdo si z příběhu něco zajímavého odnese.

[TerezaRanftlova]

Cíl setkání:
- zapojení nových členů do skupiny
- cvičení navazování a naslouchání ostatním
- zamyslet se nad výběrem otázky - nemusí vybírat svou pokud se jim líbí jiná

Časová dotace: 50 minut

Struktura setkání:
- hra s asociacemi - cvičení navazování, které mohou použít v diskuzi, když budou poslouchat jeden druhého
- čtení textu
- tvorba otázek - výběr otázky
- diskuze
- závěrečná reflexe

Otázky:
- Může mít vana nohy? ( Tereza)
- Co se skrývá v mýdlové bublině? ( Lenka)
- Proč si myslel, že byl ryba? ( Marek, Mikuláš)
- Proč byla vana velká? ( Ondra)
- Proč narazili do ledovce? ( Matěj)
- Proč byla všude voda? ( Samuel)
- Proč si Kio myslel, že měl kůň křídla? ( Ella)
- Proč Kio myslel na Čajkovkého? ( Honzík)
- Kdo byl kapitánem? ( Jorika)
- Proč ta vana má 4 nohy? ( Eliška)
- Proč by mělo být mýdlo kulaté? ( Terezka)

Vybraná otázka:
CO SE SKRÝVÁ V MÝDLOVÉ BUBLINĚ?

- definice pojmu mýdlová bublina:
- je kulatá
- je průhledná a je z mýdla
- má v sobě vzduch
- může být z pěny
- je duhová, je mokrá > je to voda
- lehce praská

- co je uvnitř a co se v ní skrývá:
- uvnitř je vzduch
- pěna, voda
- mohla by skrývat dobré vlastnosti lidí:
- mít rád
- chovat se pěkně k druhým
- být milý a slušný
- pomáhat druhým a naslouchat

- bublina může být jako zrcadlo
- bublina může být také odolná

Naše postřehy:
- minulý týden skončila Jiřinka s Jendou, tak jsme čekali, že se nám skupina rozšíří o tři nebo čtyři děti, ale paní vychovatelka nám nechala všechny, tak místo 4 nebo 5 dětí, co jsme mívali, jich bylo 12. Což nás trochu zaskočilo.
- hned na začátku jsme se tedy všichni seznámili - každý se představil a řekl, co na hodinách filosofie dělal zajímavého

- tato diskuze pro mě byla zatím nejzajímavější, děti měly spoustu nápadů a všichni byly zapojeni, což jsem si při takovém počtu nedovedla představit.
-Myslím si, že to bylo hodně tím, že děti z naší skupiny se snažily mít více odpovědí než skupina Jiřinky a Jendy a zase naopak. Nevznikaly hádky nebo boje, ale bylo tam trochu vidět, že se snaží předvést, co umí a vědí, ale zároveň mi přišlo, že nad tím i dost přemýšlely.

- možná dětem pomohla hra, kterou jsme dělali s asociacemi na začátku, tak se poslouchaly, reagovaly na sebe a neopakovaly se
- dnes i neposedná ella se zaujetím poslouchala, možná to bylo díky přítomnosti vychovatelky a nebo tím, že byla unavená, protože celou dobu ležela, ale i tak komunikovala a reagovala a to dnes i k věci

[TerezaRanftlova]

Cíl setkání:
- pochopení textu
- tvorba otázek a diskuze

Časová dotace: 50 minut

Struktura setkání:
- čtení textu
- tvorba otázek - výběr otázky
- diskuze
- závěrečná reflexe

Otázky:
- Proč se Bětka ptala táty jak voní? (Honza)
- Proč se ptá maminky jak vypadá? ( Natálka)
- Proč se tatínek ptal jaká se jí líbí hudba? ( Mikuláš)
- Proč Bětka schovala hlavu pod polštář? ( Matěj)
- Proč Bětku někteří lidé slyší víc? ( Ondra)
- Proč se Bětka ptala maminky jak vypadá? ( Karolína)
- Jak vypadáme, když vypadáme jako písnička? ( Tereza)

Naše postřehy:
- trvalo dlouho než jsme začali, protože děti dlouho přicházely
- děti, které neměly cedulku se jménem si ji rychle vytvořily, abychom je mohly oslovovat jménem
- když jsme si přečetly otázky, tak jsme se rozhodly, že nebudeme pro žádnou hlasovat, protože na většinu otázek šlo odpovědět jednou větou a bylo už hodně hodin, tak jsme nechtěly ztrácet čas hlasováním
- vysvětlovaly jsme dětem, že bětka je slepá, proto se táty i mámy ptala na to jak vypadá
- řešily jsme proč bětka chtěla vědět jak vypadá: protože jí to zajímá, když nevidí ; aby nebyla ošklivá; protože nevidí; chce se líbit i ostatním lidem než jen mámě a tátovi
- více jsme se ještě zaměřily na otázku proč bětka schovala hlavu pod polštář: protože nechtěla obejmout; my někdy taky nechceme obejmout, třeba před kamarády, když se stydíme, když nechceme aby někdo viděl, že brečíme

[Lucka Sommerová]

Cíl setkání:
- uvádění příkladů
- neskákání si do řeči (hlášení)

Časová dotace: 50 minut (6:45- 7:35)

Struktura setkání:
- čtení otázek
- tvoření otázek
- diskuze
- shrnutí setkání

Otázky:
Proč ta Bětka chtěla všechno vědět? (Ella)
Proč pořád myslí na Čajkovského? (Honzík)
Jak vypadá medovník? (Jorika)
Proč Kio řekl, že žlutá vypadá jako med? (Jorika)
Víte všichni, jak chutná med? (Samuel)
Proč je žlutá jako med? (Ondra)
Proč jsou pro nás doteky důležté? (Lenka)
Jak chutná med? (Lucka)
Je to broskev, když je z hlíny? (Tereza)

Vybraná otázka:
Proč jsou pro nás doteky důležité?

Dotek
- něčeho se dotýkáme rukou, chytneme někoho za ruku
- někdo nás pohladí
- vezmeme něco do ruky
- něco ohmátání
- někoho polochtáme
- dotýkáme se věcí, lidí, zvířat
- dotyk je příjemný / nepříjemný (facka)

Proč jsou pro nás důležité?
- musíme se něčeho dotýkat, protože si věci chceme vzít do ruky
(nůž, když si chceme např. ukrojit chleba)
- kdybychom neměli ruce, tak bychom se nemohli rukama dotýkat
- pokud nás někdo pohladí, víme, že je tu a že nás má rád
- doteky jsou důležité, protože tím můžeme projevovat lásku
(u lidí i zvířat)

Shrnutí:
- četli jsme
- povídali si
- psali si otázky
- povídali jsme si o tom, proč jsou pro nás důležité doteky

Postřehy:
- tentokrát delší dobu trvalo než jsme vůbec začali, protože děti přecházely na kroužek angličtiny, který mají paralelně od 7hod. Řekly jsme si, že než začínat s poloviční pozorností z jejich strany, raději počkáme až bude klid a budeme kompletní
- otázka, kterou jsou odhlasovali byla jednoznačný favorit, dětem se hodně líbila, zajímala je, a tak byla diskuze hodně živá. I v závěrečném shrnutí řekly, že je to bavilo, protože jsme vybrali dobrou otázku
- jako cíl hodiny jsme si stanovily to, aby se děti více poslouchaly. Shodly jsme se na tom, že je potřeba to vylepšit. Děti nás ale překvapily. Poprvé se samy od sebe začaly hlásit, aby si neskákaly do řeči. V diskuzi jsme také chtěli, aby více uváděly příklady, protože často někdo něco řekne a když chceme, aby to upřesnil nebo nějak přiblížil ostatním, řekne, že neví a dál to nechce rozvádět

[Lenka Jirovská]

Cíl setkání:
- výběr více než jedné otázky (aby byla diskuse zajímavější)
- více času na diskusi

Časová dotace: 50 minut

Struktura setkání:
- čtení textu
- tvorba otázek
- čtení otázek
- diskuse
- závěrečná reflexe

Otázky:
Proč dáváme jména? (Tereza)
Proč ta velryba zachránila dědu? (Mikuláš)
Proč ta veverka začala bláznivě běhat? (Sam)
Proč ta veverka bydlela na tom komíně? (Eliška)
Proč bylo všechno po čtyřech? (Marek)
Proč Kio chtěl, aby mu dědeček vyprávěl ten příběh? (Honzík)
Proč chtěl být námořníkem? (Míša)
K čemu potřebujeme čísla? (Lenča)
Co to znamená, když se řekne "Jsem si jistý?" (Lucka)

1. Proč ta veverka začala bláznivě běhat?
- hledala svoje děti
- hledala potravu
- dostala vzteklinu
- zbláznila se
- opila se, šla do hospody
- z vochomůrky

2. Proč bylo všechno po čtyřech?
- protože to tak prostě bylo
- máma, táta a dvě děti
- obrovskej, menší, ještě menší a nejmenší mrak
- 4 slepice šly po 4 protože se na tom dohodly, aby je čtyři auta zajela
- byla to náhoda

Co je náhoda?
- někdo se s někým jen tak potká
- když jsem zapomněl to, co chci říct
- náhoda je, že si povídáme o otázce, že všechno je po čtyřech a Eliška má 2 boty
- jsou tu 4 Gormiti
- když si člověk myslí, že má ve škole něco dobře a je to špatně

Proč si myslíme, že se nám to nedaří?
- protože to děláme naschvál
- protože si to můžeme myslet
- chceme dostat dobrou známku
- když tam něco chybí a paní učitelka dá za to 1 - to je náhoda
- já jsem si toho všiml pozdě
- neříct, že to bylo špatně - aby si tý chyby nevšimla
- říct - že kdyby si toho všimla, tak bude nadávat, že jsme jí to neřekli
- když to neřekneme a ona bude nadávat, že jsme jí to neřekli, když to řekneme, tak bude ráda - ale nějaká by mohla být naštvaná

Naše postřehy:
Vybraný text jsme četly samy, protože byl dost dlouhý. Děti se aktivně zapojovaly do diskuse. Tentokrát jsme vybrali více otázek, aby se diskuse mohla lépe rozvinout. Děti měly spoustu nápadů, ale dost se během diskuse rozdováděly. Téma je bavilo, ve skupině vládla příjemná atmosféra.

[Lucka Sommerová]

Cíl setkání:
- navazování na sebe - poslouchat se navzájem, mluvit "k věci"
- cvičení paměti (vytvářením příběhu - opakování, co jsme slyšeli, co si pamatujeme)

Časová dotace: 50 minut

Struktura setkání:
- povídání nad tím, co bychom mohly vylepšit
- sehrání rozhovoru - každá (Lucka, Lenča) mluvíme o něčem jiném,
neposloucháme se, skákáme si do řeči - děti mají poznat, co je při tom rozhovoru špatně
- vytváření vlastního příběhu (pohádka) - uznaly jsme, že poslouchat se a navazovat nám moc nejde a musíme to vylepšit - po kroužku říkáme každý jednu větu - musíme na sebe navazovat
- psaní otázek o vlastním příběhu, výběr otázky
- shrnutí - o čem jsme si povídali, co bylo jiné oproti minulému setkání?

Otázky:
Proč roste, jí a hraje si? (Honzík)
Proč ten pejsek byl malý? (Ella)
Proč byl velký? (Míša)
Proč ten pejsem pořád rost? (Sam)
Proč byl silný? (Mikuláš)
Proč po těch křupinkách čural? (Terezka)
Proč jedl křupinky? (Míša)
Jak se jmenoval páníček? (Jorika)
Co dělal po tom, co usnul? (Verča)
Proč pil vodu? (Míša)


Vybraná otázka:
Proč po těch křupinkách čural?

Shrnutí:
- vymýšleli jsme příběh sami
- psali jsme
- navazovali na sebe
- vybrali otázku
- poslouchali se

Naše postřehy:
- děti hodně přecházeli, takže jsme ztratili čas - přechází na různé kroužky - nakonec nás bylo ve třídě asi 15
- děti se sami hlásí, ale občas si skáčou do řeči, tak jsme zkusili udělat, to, že pokud mluvili třeba dva najednou, řekli jsme, ať se mezi sebou domluví sami, kdo začne - v průběhu bylo znát, že je diskuze živější, že už se tím nezdržujeme
- vytvořili jsme hodně otázek za podstatně krátkou dobu
(bylo jich 15, zapsala jsem ty, které se neopakovaly)
- odhlasovali jsme otázku, ale zbylo nám asi 5 minut, které jsme chtěli věnovat spíše shrnutí - proč jsme dělaly aktivity trochu jinak, v čem nám to má pomoct
- domluvili jsme se, že otázka nás hodně zajímá a že se jí budeme věnovat i příště...po pravdě, nic jiného jsme ani nečekaly

[TerezaRanftlova]

Cíl setkání:
- zaměření se na jednu otázku a snaha rozvíjet jí - navazovat na ní dalšími s ní souvisejícími otázkami > dle diskuse

Časová dotace: 50 minut

Struktura setkání:
- řešení otázky z předchozího setkání " Proč pejsek po těch křupinkách čůral?"
- diskuse
- závěrečná reflexe

Diskuse:
Proč pejsek po těch křupinkách čůral?
- protože když něco sní, tak se potřebuje napít, a pak čůrat - musel pít, protože byly suchý
- nejdřív se napil
- ty křupinky mu tak chutnaly, až se z toho počůral
- celý sud mohl vypít, vypil 100 kelímků vody - vypil sud, pak snědl křupinky a byl plný pes ne sud
- třeba nejedl křupinky, ale jenom pil
- někdo ho lechtal až se z toho počůral
- páníček ho přežral a přepil

-> Proč vlastně jedl křupinky?
- protože mu chutnaly
- pořád mu je dával páníček, až mu začaly chutnat
- protože byl hloupej - nebylo tam maso
- chtěl se zasytit

-> Může si pes vybírat co chce jíst?
- jí co ho páníček naučí
- odstrčí to, když to nechce, pak odejde
- Ne - jí to co mu dá páníček - nerozumí mu
- Ano - může odejít

-> Můžeme se vybírat my?
- mamka se nás zeptá, ví co máme rádi
- jak kdy - když nejsem ve škole, tak ano -> můžu říct mamce co bych chtěl
- mamka se zeptá, kdy chce a kde chci
- my si můžeme vzít, co chceme když máme chuť a když nám to dovolí

-> Jaký je rozdíl mezi tím, co si (ne)můžeme vybírat?
- on jí granule
- nejí složité jídlo
- oba jíme maso - on maso z vepře, já z jelena
- já jsem člověk, on je pes
- my jsme chytřejší
- my mu dáváme zbytky
- neměli bychom si jíst navzájem jídlo
- my máme velké nazdobené talíře - obloha, příloha, maso...

-> já jsem člověk, on je pes - lidi jsou napůl zvířata -vyvinuli jsme se z opice
- nejsme víc než pes - oba chodíme, máme pusu, máme zuby, jíme, jíme maso

Postřehy z diskuse:
- Každý vypadá jinak (Samuel)
- Protože nejedl, ale páníček ho lochtal až se z toho počůral ( Honzík)
- Proč jíme jiné věci? ( Mikuláš)
- Ten pes už musel být těma křupinkama úplně přejedený ( Jorika)
- Proč jí pes maso? ( Matěj)
- Proč jsem člověk a on je pes? ( Ondra)
- Je pravda, že jsme chytřejší? ( Lucka)
- Vztah člověk - pes -> co pro nás znamená? ( Lenka)
- řešili jsme mnoho otázek - mělo to pro nás nějaký význam? ( Tereza)


- hodně jsme si toho napsali
- hodně jsme povídali
- řešili jsme hodně otázek
- měli jsme hodně nápadů
- nečetli jsme příběh
- filosofovali jsme
- nehlasovali jsme

Naše postřehy:
- pro děti byla trochu změna v tom, že jsme nečetli příběh a nevytvářeli jsme otázky jako obvykle - myslím si, že díky této změně se někdy víc soustředili na to, co jsme řešili. Říkaly, že je čtení příběhu baví víc.
- díky tomu, že jsme měli otázku z minulé hodiny, tak byl větší prostor pro diskusi a tím pádem jsme otázku víc řešili než před tím

[Lenka Jirovská]

Cíl setkání:
- pochopení vybraného textu, přemýšlení nad otázkami

Časová dotace: 50 minut

Struktura setkání:
- čtení textu (četli jsme všichni)
- výběr a psaní otázek
- diskuse nad otázkou
- závěrečná reflexe

Otázky:
Proč byl děda smutný? (Eliška)
Proč nechce plavat? (Míša)
Proč se Flip bojí k jezeru? (Honzík)
Proč ten Flip vyskočil na ten stůl? (Ella)
Proč Ali nechtěla jít k rybníku? (Terezka)
Proč dědeček seděl v křesle? (Mikuláš)
Proč se ptala Ali, co je to slovo? (Matěj)
Proč děda chce hledat Leviatan? (Ondra)
V čem nám mohou pomáhat vzpomínky? (Lenča)
Jak vypadají slova? (Tereza)

V čem nám mohou pomáhat vzpomínky?

Vzpomínky - mohou mít podobu fotek
- vzpomínky mohou být z války
- když si někdo na něco vzpomene
- někdo něco ztratí, pak si na to vzpomene
- při vzpomínkách nám může být smutno
- někdo si píše deník
- s někým to sdílíme - říkáme to
- zábavná historka z dětství (spletl si koš se záchodem)
- příjemný okamžik klidu
- něco, co děláme málokdy, poprvé
- strašidelné a záhadné věci nebo historky
- výlety na zajímavá místa
- vzpomínky na někoho, koho máme rádi
- srandovní chvilky z dětství

Vzpomínky znamenají:
- štěstí
- radost
- zábavu
- významné události v našem životě

Pomáhají:
- k hledání, k radosti, k pláči
- k vyřešení problémů
- abychom nedělali jednu chybu dvakrát

Naše postřehy:
Děti se přihlásily o to, aby mohly text číst společně s námi. Nezapojily se všechny, ale aktivně vymýšlely otázky, přicházely na spoustu nápadů. V polovině nám ale odcházely na angličtinu, takže byl trochu rozruch. Opět jsme si shrnuli, co jsme dělali, co jsme, co jsme řešili. Na závěr jsme si pak společně zahráli šibenici - slovo VZPOMÍNKY.

[/b]

[Lenka Jirovská]

V předmětu mělo být 16. setkání, omlouvám se.

[Lenka Jirovská]

Cíl setkání:
- pochopení textu, souvislostí

Časová dotace:50 minut

Struktura setkání:
- čtení textu
- psaní otázek
- diskuse a reflexe

Otázky:
Proč jsou ty perly umělé? (Mikuláš)
Proč si Kio počítal prsty a vzpomínal? (Honzík)
Proč si Kio četl příběh o Titaniku? (Matěj)
Jaké značky bylo jejich auto? (Bert)
Bavilo to někoho? (Jáchym)
Proč Kiovi nesvítila baterka? (Ondra)
Proč si počítá prsty na nohou? (Ella)
Jak by to vypadalo, kdyby všechno bylo stejně velké? (Lenča)

Vybraná otázka: Proč si Kio počítal prsty a vzpomínal?
- vzpomínal na něco
- vzpomínal na někoho
- nechtěl zapomenout

Postřehy:

Více jsme toho bohužel nestihli probrat, protože tento den byl velice chaotický. Na začátku jsme se dost zdrželi, protože děti chtěly probírat plánovaný celoškolní výlet, jejich pozornost se také ubírala spíše k němu. Dále byly zmatky v přechodu na angličtinu. A také přibyli dva nováčci, tak jsem je musela trochu "zaučit".