[Ríša Macků]

Hezky den, zde prosim vkladejte prispevky o Vasich jednotlivych filozofickych setkanich. Prispevky by mely mit nasledujici strukturu:

- datum a info o tom o kolikate setkani/hodinu jde
- cil setkani
- struktura setkani - planovana vcetne casove dotace
- struktura setkani - skutecna vcetne casove dotace
- Co se podarilo, co se naopak nepodarilo a chci pred tim varovat.

Strukturou se rozumi strucny popis aktivit - jejich zamereni, didakticky/filozoficky/... cil.
V pripade, ze doslo k zformulovani nejakych otazek (na zaklade precteni pribehu), pak by soucasti prispevku mel byt i soupis techto otazek.

Bylo by dobre strukturu prispevku dodrzovat nejen obsahove, ale i graficky - aby to nebyl dlouhy jednolity text, ale pekne rozdelene a oznacene jednotlive casti.

V pripade, ze byste meli nejakou otazku do diskuse zde na foru, pak je nejlepsi ji polozit v sekci "2015/2016 praxe - všeobecná diskuse". Tato sekce je určená pro sdílení dojmů všech letosnich praktikantu. Je to i sekce, kde se budeme snazit pravidelne odpovidat ja s Petrem, popř. Ludmila Muchova a další.

PRO ZASLÁNÍ NOVÉHO PŘÍSPĚVKU KLIKNĚTE NA TALČÍTKU "ZASLAT ODPOVĚĎ" (NIKOLIV NOVÉ TÉMA)

[Radka Krejčí]

12. 4. 2016 – 1. setkání se skupinou asi 20 žáků 1. třídy ve ŠD ZŠ Máj II. v Českých Budějovicích

Cíl: Najít odpovědi na otázku "Co se vám vybaví, když se řekne "pravidlo?",
Struktura setkání (plánovaná): 35 minut
Aktivita: Písnička L. Pospíšilové: Dobrý den (s pohybovou aktivitou – děti při zpěvu volně chodí po prostoru a na každé slovo dobrý/dobré se vzájemně 2x tlesknou do dlaní. Modifikace: děti chodí po prostoru do rytmu hudby, nezpívají a v místě textu, kde je slovo dobrý/dobré se vzájemně tlesknou do dlaní a řeknou svoje jméno. Hudebně pohybové hry se zúčastní i facilitátor a p. vychovatelka – seznámení se, jak se kdo jmenuje
Diskuse v kruhu na koberci: hledání konotace slova "pravidlo", uvádění příkladů pravidel, uvažování, jakými pravidly se musely děti řídit, než se ráno dostaly do školy, jestli je dobré mít pravidla atd.
Seznámení s knihou M. Lipmana: Kio a Ali (úvod)
Struktura setkání (skutečná): 40 minut
Hudební aktivita děti příjemně rozproudila, o to obtížnější bylo je potom udržet v klidu na koberci. Do diskuse se děti aktivně zapojovaly a na další čtení z knihy o Kiu a Ali se těší.
Jak to dopadlo: Téma "Pravidlo" nám nabízí ještě plno otázek, také bychom si měli povědět, jaká pravidla máme dodržovat při našem diskutování. V tématu budeme ještě pokračovat v příštím setkání.

[Radka Krejčí]

19. 4. 2016 – 2. setkání s žáky 1. třídy ve ŠD ZŠ Máj II. v Č. Budějovicích

Cíl: Děti vymýšlí konkrétní pravidla, která je třeba dodržovat, když si povídáme v kruhu
Struktura setkání (plánovaná): 35 minut
Hudební aktivita, diskuse na téma "pravidla", cvičení z metodické příručky Údiv nad světem, čtení z knihy kio a Ali (1. kapitola, část)
Struktura setkání (skutečná): 40 minut
Aktivita: Opakování písně L. Pospíšilové: Dobrý den (s pohybovým doprovodem)
Diskuse v kruhu: Myšlenky dětí, jaká pravidla je třeba při diskusi dodržovat a vysvětlování z jakého důvodu – cvičení z metodické příručky Údiv na d světem: Jak si budeme povídat o Kiově a Aliině příběhu (které z těchto věcí budeme dělat?)
Čtení z knihy M. Lipmana: Kio a Ali 1. kapitola (část), seznámení se s členy rodiny Kia, s jeho sousedkou Ali, kocourem Flipem a koněm Čajkovským. Děti se pozastavily u myšlenky: Na co mohou být děti hrdé (uvádění konkrétních příkladů)
Jak to dopadlo: Napsala jsem na arch papíru myšlenky dětí, jaká pravidla budeme při diskusi dodržovat (snažit se dodržovat), děti pobavily legrační konkrétní příklady z cvičení Jak si budeme povídat o K. a A. příběhu. Na základě těchto příkladů si spíše uvědomí, co nemají dělat a proč.

[Radka Krejčí]

26. 4. 2016 – 3. setkání s žáky 1. třídy ve ŠD ZŠ Máj II. v Č. Budějovicích

Cíl: Diskuse a aktivita na téma "Jména"
Struktura setkání (plánovaná): 35 minut
Čtení z 1. kapitoly (pokračování) z knihy Kio a Ali, společná diskuse na téma "Jména", cvičení – přiřazování kartiček s vlastními jmény ke kartičkám s názvy zvířat a vysvětlení z jakého důvodu
Struktura setkání (skutečná): 45 minut
Čtení z 1. kapitoly Kio a Ali – zamyšlení nad vlastními jmény zvířat z příběhu, zda je nějak vystihují, proč je tak asi pojmenovali
Cvičení – hledání dvojic kartiček (jméno zvířete – název zvířete), každé dítě hledá svoji dvojici (např. vepřík Štětináč), kartičky se pokládají na zem a následuje společná diskuse, kdo by třeba něco spojil jinak a proč
Jak to dopadlo: Děti často zvířatům přidělily zajímavá jména, napadaly je zvláštní asociace. Při výběru vycházely z nějakého fyzického znaku zvířete, z jakého je prostředí, co jí, jaké emoce v nás vyvolává, jaké postavení má v říši zvířat. Zajímavé by bylo v budoucnu rozvinout myšlenku "jména" na svoje vlastní jména , jak jsou děti s nimi sžité, jak je oslovují členové rodiny, kamarádi, učitelé, jestli by se třeba nechtěly jmenovat jinak.

[Radka Krejčí]

3. 5. 2016 – 4. setkání s žáky 1. třídy ve ŠD ZŠ Máj II. v Č. Budějovicích

Cíl: Téma "Vnímání sluchem", děti vědomě zacílí svůj sluch na určitý jev kolem sebe a nebudou jej vnímat komplexně jako beztvarý, nepřetržitý ruch, ale budou se snažit identifikovat jednotlivé zvukové vjemy.
Struktura setkání (plánovaná): 35 minut
Aktivita: Vnímání a rozlišování zvuků velkoměsta, rozlišování, které zvuky jsou nám příjemné a které nepříjemné.
Čtení 1. části z druhé kapitoly knihy Kio a Ali
Struktura setkání (skutečná): 45 minut
1. aktivita: Děti se zaposlouchaly do zvukových ukázek, co všechno mohou kolem sebe slyšet v ruchu na ulici ve městě a snažily se rozlišit, co zrovna slyšely (projíždějící autobus, houkání sanitky, cinknutí a rozjíždění tramvaje, troubení auta, skřípění brzd, běh a chůze chodce po písčitém chodníku...)
2. aktivita: Děti seřazovaly kartičky s popsanými zvuky (hukot projíždějícího vlaku, bubnování deště, štěkot psů, šum vody u splavu řeky atd.) na osu , podle toho, jaký zvuk je jim příjemný a jaký ne. Jeden konec osy představuje "je příjemný", druhý "není".
Čtení začátku druhé kapitoly z knihy Kio a Ali. Teprve nyní se děti dozvěděly, že Ali je slepá. Děti přemýšlely, co Ali nahrazuje zrak a jaké smysly jí ho kompenzují a jak.
Jak to dopadlo: Děti si v diskusi po jednotlivých aktivitách uvědomily, jak je důležité pro svůj vnitřní prožitek vědomě a zaměřeně vnímat jednotlivé impulsy vysílané z našeho okolí jako jedinečné, oddělené od všeho ostatního. Uvědomily si také, že zvuky, které nás obklopují, mají vliv na naši psychiku, a že se může lišit, jak různé zvuky vnímají jednotliví lidé. Pro někoho může být přijatelné, co je pro jiné rušivé.

[Radka Krejčí]

10. 5. 2016 – 5. setkání s žáky 1. třídy ve ŠD ZŠ Máj II. v Č. Budějovicích

Cíl: Děti vyjádří svoje myšlenky na téma "být krásný", hledání kritérií pro krásu
Struktura setkání (plánovaná): 40 minut
Čtení 2. části z druhé kapitoly z knihy Kio a Ali
Aktivita: poznávání předmětů hmatem
Struktura setkání (skutečná): 45 minut
Čtení 2. části z druhé kapitoly – děti zaujala část, kde se Ali ptá tatínka: "Jsem hezká?" a Ali pak hledá odpovědi na otázku, jaká vůně, zákusek, hudba je pro ni nejlepší, protože stejně tak je krásná. Zrakem svoji krásu nemůže s něčím srovnávat, musí k tomu použít ostatní smysly.
Děti hledaly kritéria pro krásu, odpovědi na otázku: "Jak poznáte, že je něco nebo někdo krásný?"
Aktivita: Děti hmatem poznávaly přírodniny (šiška, kůra ze stromu, jablko, citrón, mrkev, borová větvička, kaštan, žalud, cibule,...), které si vytahovaly z pytlíku. Skoro vždy správně uhádly a byla to pro ně zajímavá zkušenost, neboť obvykle neupírají tak intenzivně svoji pozornost na vnímání hmatem, snad jen rozlišení chladu a tepla.
Jak to dopadlo: Myslím, že to bylo inspirující setkání v uvědomění si, jak jinak vnímat a všímat si okolního světa a že ne každý má ten dar "číst" svoje okolí všemi svými smysly.
Děti zaujala stať, kde Kio a Ali z hlíny vytváří broskev. Kio pouze uválí mezi dlaněmi kouli, ale Ali vytvoří nejprve pecku, na ní přidá dužninu a celou pak obalí ve slupce. Živě jsme diskutovali, v čem je Aliina broskev "opravdová" a také jen Aliina broskev znamenala pro děti broskev "opravdovou".

[Radka Krejčí]

24. 5. 2016 – 6. setkání s žáky 1. třídy ve ŠD ZŠ Máj II. v Č. Budějovicích

Cíl: Rozvíjení intelektové dovednosti – uvádění důvodů
Struktura setkání (plánovaná): 35 minut
Aktivita: Cvičení Uvádění důvodů pro určité chování
Čtení 3. kapitoly z knihy Kio a Ali
Struktura setkání (skutečná): 40 minut
Aktivita: Děti uváděly, jaké by mohly důvody pro určité chování (např. dítě přijde do školy s jednou ponožkou červenou a druhou modrou, sedne si ve třídě do poslední lavice atd.) Dále jsme zdůvodňovali, co děláme (např. proč si čistíme zuby, snídáme, krmíme svého zvířecího mazlíčka, zdravíme kolemjdoucí atd.
Čtení příběhu Kiova dědečka, ve kterém se setkal s velrybou Leviatanem.
Jak to dopadlo: Následovala diskuse nad otázkami: "Myslíš si, že velryba rozbila ocasem člun proto, aby zachránila dědečka? Dovedeš si představit, že velryba myslí jako člověk? Děti většinou připisovaly velrybě lidské myšlení, nemyslely, že to byla jen náhoda, nebo že velryba rozbila člun proto, že se ho bála

[Radka Krejčí]

31. 5. 2016 – 7. setkání s žáky 1. třídy ve ŠD ZŠ Máj II. v Č. Budějovicích

Cíl: Diskuse na téma: Mohou mít zvířata ráda?
Struktura setkání (plánovaná): 40 minut
Čtení: dokončení třetí kapitoly, kapitola čtvrtá z knihy Kio a Ali
Aktivita: Cvičení "Mají zvířata ráda lidi?"
Struktura setkání (skutečná): 45 minut
Čtení čtvrté kapitoly – v části, kde se popisuje společná večeře Aliininy rodiny s Kiem a jeho sestrou Suki, jsme hledali důvody náhlé změny chování Davida.
Kio se v knize ptá dědečka, zda by Flipa odvezl prodat na trh stejně jako jejich kuřata, kdyby se jedly i kočky. Flip má prý své vlastní jméno, patří do rodiny, proto by ho samozřejmě nezabil. Pokračovali jsme v diskusi, z jakého důvodu lidé zabíjí zvířata a kdy je to pro děti ospravedlnitelné a kdy ne.
Aktivita: Cvičení, kde děti vyjadřovaly souhlas/nesouhlas s tvrzeními (např. Vím, že mě má můj pes rád, protože chodí všude za mnou.)
Jak to dopadlo: Děti přemýšlely, z kterého důvodu lze zvíře zabít (pro nezbytnou obživu, pokud nás ohrožuje a mohlo by nás samo zabít). Nesouhlasily například se zabíjením pro kožešinu.

[Radka Krejčí]

9. 6. 2016 – 8. setkání s žáky 1. třídy ve ŠD ZŠ Máj II. v Č. Budějovicích

Cíl:
Struktura setkání (plánovaná): 45 minut
Čtení čtvrté kapitoly (pokračování) z knihy Kio a Ali
Aktivita: pohybová hra Rybičky, rybičky spojená s tříděním zvířat podle prostředí, kde žijí (domácí zvířata, lesní, vodní, luční či polní)
Struktura setkání (skutečná): 45 minut
Při čtení čtvrté kapitoly jsme si museli vysvětlit, o jakém druhu světla se tu mluví – o světle, které vydávají světlušky, žárovka, slunce a "Aliino vlastní světýlko". Co tím Ali myslí? Zazněl například názor, že to znamená to, jak si Ali uvnitř představuje svět kolem sebe (pro sedmileté děti je to dosti náročné téma). Dále se Ali přirovnává k netopýrovi, který také nevidí a orientuje se podle odrazu jím vydávaných pískavých zvuků. Hledali jsme také důvod, proč se Ali rozplakala, když její maminka prohodila, proč také Ali není vrabčák, ten, co se před chvílí nehýbal a najednou odletěl pryč. A proč podle Ali nemůže být zrovna "tenhle" vrabčák? Kio si myslel, že už neměl žádnou naději se vzchopit (to asi nejvíce Ali ranilo.)
Vyjadřování souhlasu či nesouhlasu na otázku: "Myslí si Ali, že bude někdy ještě vidět?"
Aktivita: Hra rybičky, rybičky. Děti, které jsou rybičkami, dostanou kartičku s obrázkem nějakého zvířete. Když rybář zavolá: „Rybičky, rybičky, rybáři jedou“, děti se během honičky, kdy se jich rybář snaží dotknout, rozprchnou do čtyř „domečků“, kruhů označených obrázkem domu, lesa, vody a louky, kde jsou hájeny před rybářem. Musí si najít důvod, proč patří do určité skupiny. Děti, které se nestačily schovat a jsou chyceny, se stávají rybáři. Ty, které se ukryly do „domečků“ před rybářem, musí poté vysvětlit, z jakého důvodu sem patří.
Jak to dopadlo: V této části knihy jsme se dostaly hlouběji do uvažování Ali a Kia o jejich víře v naději do budoucna, že se může třeba něco změnit k lepšímu. Aspoň Ali by ráda v hloubi duše věřila, že by třeba mohla někdy vidět. Bylo to obtížné téma a bylo třeba vhodnými otázkami pomoci děti navést, aby se v něm orientovaly.

[Radka Krejčí]

16. 6. 2016 – 9. setkání s žáky 1. třídy ve ŠD ZŠ Máj II. v Č. Budějovicích

Cíl: Diskuse na téma: Existují věci, které zmizí, když je nehlídáte?
Struktura setkání (plánovaná): 45 minut
Čtení páté kapitoly z knihy Kio a Ali
Aktivita: Hra "Tichá pošta", rozvíjení schopnosti naslouchat, artikulovat, soustředit se a ověření si, zda mi ostatní rozuměli
Struktura setkání (skutečná): 45 minut
Při čtení páté kapitoly jsme se zastavili u věty napsané na cedulce visící na věšáku v restauraci, kam šel Kio s dědečkem na oběd, "Hlídejte si své věci." Platí tedy, že věci zůstanou na svém místě, jenom dokud se na ně někdo dívá?"
Vymýšleli jsme příklady věcí, které zmizí, ať se na ně díváme, nebo ne (slunce, tající sníh), které nezmizí, ať se na ně díváme, nebo ne (naše tělo). "A co se děje s věcí, na kterou se člověk nedívá? Má věc stejnou barvu i ve tmě?"
Ali tomuto tématu přidává ještě jiný úhel pohledu. Ali si musí často ověřovat svým hmatem, jestli svět kolem ní "se nesebral a někam neodešel."
Aktivita: Hra "Tichá pošta" – Děti vytvořily dlouhou klikatou řadu. Facilitátor "poslal" prvnímu z dětí krátkou výstižnou větu, kterou si děti postupně předávaly z ucha do ucha. Poslední potom vyslovil větu, která se k němu donesla.
Jak to dopadlo: U věty "Chodím pěšky" při postupném předávání mezi asi 20 dětmi se výsledná věta záhadně změnila na "Myš klika a myš." Věta "Netěším se na prázdniny" prošla jen malou změnou na "Netěší se na prázdniny", snad proto, že obsah věty byl tak neuvěřitelný a "do uší bijící". Rozhodně si děti ověřily, že je důležité správně artikulovat, bedlivě naslouchat a soustředit se, jinak dojde k "šumu" a na konec se dostane třeba úplně jiná zpráva.
Při vzájemné komunikaci je třeba si ověřovat, zda jsem rozuměl správně myšlence druhého a zda mně ostatní rozuměli, jak jsem to myslel já.

[Radka Krejčí]

18. 6. 2016 – 10. setkání s žáky 1. třídy ve ŠD ZŠ Máj II. v Č. Budějovicích

Cíl: Vyjádření myšlenek na téma "Porozumět si"
Struktura setkání (plánovaná): 30 minut
Připomenutí si minulé zkušenosti – hry na "Tichou poštu"
Vybavení si myšlenek, jaká jsou pravidla, na co se musíme zaměřit při této hře, aby nevznikl "šum" a věta se nezkomolila.
Aktivita: Rytmická zvukomalba "U rybníka"
Struktura setkání (skutečná): 25 minut
Tématicky jsme se s dětmi vrátili k minulému setkání, kdy jsme hráli hru na "Tichou poštu". Děti si měly vzpomenout, jakou větu jsme "přenášely" a zdůvodnit, proč se nám to někdy povedlo a někdy ne. Při té příležitosti jsme otevřeli diskusi na myšlenku "Netěšíme se na prázdniny", která zazněla ve zmiňované hře minule. Pouze jeden chlapec se s ní ztotožňoval, protože chtěl být ještě ve škole, ale ostatní děti uváděly důvody, proč se naopak na prázdniny těší (např. budu dlouho spát a dívat se na televizi...).
Děti se snažily odpovídat na otázky: "Co je důležité při hře na Tichou poštu?" (velké ticho, slova pořádně vyslovit, nešišlat, mluvit pomalu). Uvedly také, že předpokladem je i dobrý sluch.
"Co může způsobit, že neslyšíte?" (nepozornost, hluk,...)
"Je totéž rozumět někomu a rozumět si s někým?"
"Můžeme si nerozumět, i když mluvíme stejným jazykem?" (Podotkla jsem s paní vychovatelkou, že často máme pocit, že mluvíme jiným jazykem než děti. Ptaly jsme se dětí, ve které pohádce se nemohou navzájem lidé domluvit, jako by mluvili jiným jazykem. Správně uhádly, že v Perníkové chaloupce: "Osobo, osobo, neviděla jste tu běžet děti? Cože, že budeme kosit trávu?..."
Další otázka byla: "Co se děje, když si nerozumíme?" (někdo je vzteklý, někomu je to líto a brečí, z nedorozumění mohou vzniknout války...) Jedna holčička podotkla, že by se jí nelíbil život, kdyby si lidé nerozuměli.
Aktivita: Společná rytmická zvukomalba "U rybníka", napodobení atmosféry Co slyšíme za přírodní zvuky u rybníka – šplouchání vody, bzukot hmyzu, žáby, cvrčky, vítr, šustění rákosu, ptáky. Využili jsme k tomu Orffovy nástroje, igelitové pytlíky, PET lahve částečně naplněné vodou, řehtačku, listy papíru, bzučidlo atd.
Jak to dopadlo: Děti se poddaly svojí fantazii a vyjádřily za pomoci i nezvyklých "nástrojů" přírodní atmosféru. Donutilo je to si uvědomit, jaké zvuky nás obklopují v určitém prostředí, a také se odvázat a odhodit případný ostych.
Desáté setkání se vzhledem k pěknému počasí pro mne neplánovaně uskutečnilo na školní zahradě, kde pobývaly další oddělení družin, a proto bylo poznamenáno ruchem a nemohlo tedy dojít k takovému soustředění dětí.