[Ríša Macků]

Ahoj, zde prosim vkladejte prispevky o Vasich jednotlivych filozofickych setkanich. Prispevky by mely mit nasledujici strukturu:

- datum a info o tom o kolikate setkani/hodinu jde
- cil setkani
- struktura setkani - planovana vcetne casove dotace
- struktura setkani - skutecna vcetne casove dotace
- Co se podarilo, co se naopak nepodarilo a chci pred tim varovat.

Strukturou se rozumi strucny popis aktivit - jejich zamereni, didakticky/filozoficky/... cil.
V pripade, ze doslo k zformulovani nejakych otazek (na zaklade precteni pribehu), pak by soucasti prispevku mel byt i soupis techto otazek.

Bylo by dobre strukturu prispevku dodrzovat nejen obsahove, ale i graficky - aby to nebyl dlouhy jednolity text, ale pekne rozdelene a oznacene jednotlive casti.

V pripade, ze byste meli nejakou otazku do diskuse zde na foru, pak je nejlepsi ji polozit v sekci "2011 praxe - všeobecná diskuse". Tato sekce je určená pro sdílení dojmů všech letosnich praktikantu. Je to i sekce, kde se budeme snazit pravidelne odpovidat ja s Petrem, popř. Ludmila Muchova a další.

PRO ZASLÁNÍ NOVÉHO PŘÍSPĚVKU KLIKNĚTE NA TALČÍTKU "ZASLAT ODPOVĚĎ" (NIKOLIV NOVÉ TÉMA)

[Lenka Sipova]

Zpráva
Lenka Sipova
PříspěvekZaslal(a): 14. 11. 2011 00:23:53 Předmět:
Setkání první 8. 11. 2011

Organizace: Školní družina při ZŠ Grunwaldova
Kategorie: žáci 1. třídy
Počet dětí: 15

Cíl: - seznámení s Lenkou
- povídání o tom, co je to filozofie a co nás na našich setkáních čeká
- seznámení s pravidly našeho filozofování

Plánovaná časová dotace:
- společné přivítání a seznámení s Lenkou - 10. min.
- povídání o tom, co je to filozofie a co nás čeká na setkání - 10 min.
- ujasnění pravidel - 10. min.
- diskuze s dětmi o pravidlech a proč jsou pro naše setkání důležitá
10. min
- rozloučení a seznámení s příštím programem 5. min.

Skutečná časová dotace: aneb všechno je trochu jinak

- společné přivítání a seznámení s Lenkou - děti Jarku znají, ale mě /Lenku/ ne. Stručně jsem se představila a snažila se získat si u dětí sympatie, aby ztratily ostych a uvolnily se. Zvědavě po mě pokukovaly. Chce to čas. /10. min./
- seznámení s filozofií pro děti - Co je to filozofie, k čemu je dobrá. /10. min./
- seznámení s pravidly na našich setkáních - Proč je slušné a důležité neskákat si navzájem do řeči. Proč je třeba pozorně druhému naslouchat. Když něčemu nerozumím, zeptám se. Tady nám časový plán nevyšel. / 15 min./
- diskuse dětí s námi o pravidlech a možnost na vše se zeptat /8. min./
- rozloučení a stručný nástin toho, co budeme dělat příště /2. min./

Co se nám podařilo:
Myslím, že jsme děti navnadily pro další setkání a že se cítily dobře. Už se těší na čtení prvního příběhu a povídání. Časovou dotaci jsme, mimo závěr, celkem zvládly.

Co se nám nepodařilo:
Jak už jsem se zmínila, časová dotace nám na konci trochu nevyšla. Někdy bylo opravdu těžké čas sledovat a dodržet. Děti se často překřikovaly a u jednoho chlapečka bylo těžké udržet pozornost, protože tím rušil celou skupinu.

[Lenka Sipova]

Setkání 2, 15. 11. 2011
Organizace: Školní družina při ZŠ Grunwaldova
Kategorie: žáci 1. třídy
Počet dětí: 13


Cíl: Seznámit děti s knihou Nemocnice pro panenky. Předčítání první kapitoly. Pokus o první diskuzi nad otázkami.

Plánovaná časová dotace:

- společné přivítání /1min./
- připomínka pravidel našeho setkání /3 min./
- seznámení s knihou Nemocnice pro panenky a dněšním programem /5min/
- předčítání první kapitoly /5 min./
- čas na formulaci otázky /1 min./
- společný výběr otázky /2 min./
- diskuze /20 min/
- rekapitulace toho, co jsme dnes dělali a krátce o tom, co příště /7 min./
- rozloučení /1 min./

Skutečná časová dotace:

- společné přivítání /1 min./
- připomínka pravidel /3 min./
- seznámení s knihou a dnešním programem /5 min./
- předčítání první kapitoly - tady už děti při první otázce z knížky začaly spontálně odpovídat. Požádali jsme děti, aby ještě chvíli počkali, že se k tomu můžeme vrátit. Děti odpovídají při každé otázce, u každé otázky se zastavíme a pokoušíme se o diskuzi, časová dotace mizí v dál...
- dočetli jsme do s. 11 odstavec 5 /celková doba 30 min./
- rekapitulace a seznámení s příštím programem / 5 min./
- rozloučení / 1 min./

Co se nám podařilo: Určitě se nám podařilo děti zaujmout, ztratily ostych, odpovídají ochotně, baví je to. U dvou otázek by se dalo tvrdit, že si děti dokázaly vyměňovat názory.

Co se nám nepodařilo: Plán, který jsme měli, se nám nepodařilo dodržet. Nedočetli jsme kapitolu až do konce, což samozřejmě nevadí. S kázní to také není růžové, dětem musíme často připomínat naše pravidla. A také to ještě z daleka nepřipomíná diskuzi...

[Ríša Macků]

Diky za prvni prispevky. Kdybyste chteli "nafasovat" knizky pro kazdeho, pak jsou na TF k dispozici, staci rict. Bud mohou zustat v druzine nebo je pak muzete nabidnout k odkoupeni..

[Lenka Sipova]

Setkání 3, 22. 11. 2011
Organizace: Školní družina při ZŠ Grunwaldova
Kategorie: žáci 1. třídy
Počet dětí: 15

Cíl: - dočíst první kapitolu
- navázat na předchozí setkání
- pokusit se o zařazení metodického cvičení
- odsouhlasit trest, za porušení pravidel


Plánovaná časová dotace:

- přivítání /1min./
- navázaní na minulé setkání a připomínka - o čem jsme četli a povídali /4min./
- hlasování o trestu za porušení pravidel diskuze /4 min./
- předčítání do konce 1. kapitoly /5 min./
- metodické cvičení /10 min./
- diskuze /15 min./
- rekapitulace a co bude příště / 5 min./
- rozloučení / 1 min./

Skutečná časová dotace:

- přivítání / 1 min./
- navázání na minulé setkání a připomínka - o čem jsme četli a povídali / 4 min./
- hlasování o trestu za porušení pravidel - držet si ruku na puse - ztráta práva mluvit po dobu 2. min., dětem se zdá trest spravedlivý / 5 min./
- metodické cvičení "Co existuje" např. kdo si myslí, že pes existuje, stoupne si ke dveřím, kdo nevěří - k oknu. / 11 min./
- diskuze na téma - co je opravdové, co existuje / 15 min./
- rekapitulace toho, co jsme dělali a co bude příště / 5 min./
- rozloučení / 1min./

Co se nám podařilo:

Dobře jsme navázali na minulé sezení, většina dětí se těšila. Podařilo se nám zavést i nenásilnou formou metodické cvičení. Trest děti považují za spravedlivý a podařilo se nám, že děti chápou, proč jsme trest zavedli.

Co se nám nepodařilo:

Při metodické hře se děti příliš rozdováděly, bylo pak těžší je zklidnit k diskuzi. Některé děti na sebe zareagovaly při diskuzi, ale stále je to spíš povídání.

Postřehy od dětí:

Filip - co je opravdicky opravdická
Nina - no jako opravdická
Šimon - když si s ní povídáš, tak existuje
Filip- jak existuje
Adélka - no prostě je
Nina- existuje, to znamená, že je

[Lenka Sipova]

Setkání 4, 29. 11. 2011
Organizace: Školní družina ZŠ Grunwaldova
Kategorie: žáci 1. třídy
Počet dětí: 13


Cíl: Četba 2. kapitoly z knihy Nemocnice pro panenky, diskuze nad otázkami, které děti zaujaly.

Plánovaná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- krátká rekapitulace toho, co bylo minule /4 min./
- předčítání druhé kapitoly /5 min./
- diskuze nad otázkami /29 min./
- o čem jsme dnes diskutovali, co bude příště / 5 min./
- rozloučení /1 min./

Skutečná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- rekapitulace toho, co bylo minule /4 min./
- předčítání druhé kapitoly / 10 min./
- diskuze /cca 23 min./
- o čem jsme diskutovali, co bude příště /5 min./
- rozloučení / 5 min./

Co se nám povedlo: Při otázce, která se týkala vzájemného ubližování na sebe děti celkem dobře reagovaly, kladly si otázky a odpovídaly si. Na prvňáčky slušný výkon.

Co se nám nepovedlo: Chtěli jsme vyzkoušet, jestli děti vydrží poslouchat až do konce kapitoly a pak teprve budou smět klást otázky. Byla to chyba. Děti byly neklidné, některé nevydrželo a vykřiklo otázku v průběhu předčítání. Když měly možnost klást otázky, reagovaly až na poslední odstavec, který si naposled zapamatovaly. Není nad to, vyzkoušet si věci v praxi.. Nedodrželi jsme toho časovou dotaci, ale ne nějak významně.

[Lenka Sipova]

Setkání 5, 6.12.2011
Organizace: Školní družina při ZŠ Grunwaldova
Kategorie: žáci 1. třídy
Počet dětí: 12

Cíl: Filozofování s dětmi formou hry - Cesta do vesmíru, oživení našich setkání. Touto hrou se Jarka inspirovala od kolegyň, které zde vykonávaly praxi v minulosti. Raketu jsme postavili ze židlí a už se letělo..


Plánovaná časová dotace:
- společné přivítání /1 min./
- připomínka toho, co jsme společně dělali minule /4 min./
- seznámení s hrou a dnešním programem /5 min./
- vlastní realizace hry /25 min/
- úklid třídy po hře / 8 min./
- krátké shrnutí, rozloučení /2 min./


Skutečná časová dotace:
- společné přivítání /1 min./
- připomínka minulé činnosti / 4 min./
- seznámení s hrou a dnešním programem /5 min./
- vlastní realizace hry / 30 min./
- na úklid třídy a rozloučení zbylo jen 5 min.!!


Co se nám podařilo:
Hra Cesta do vesmíru děti velmi zaujala, nemusely sedět, mohly se podílet na stavbě vesmírné lodi, být kosmonauty, popisovat, co vidí z okna rakety a přitom se zdařila moc pěkná diskuze.


Co se nám nepodařilo:
Hra a diskuze nás všechny tak zaujala, že jsme pozapomněli hlídat čas a tak úklid a rozloučení proběhl ve spěchu, museli jsme to pak ještě douklidit my, děti už měly kroužky.


Postřehy z diskuze dětí:

Otázka: Co musí umět a jaký má být člověk, který se stal kosmonautem?

Šimon - musí být zdraví a dobře vidět
Filip - musí umět řídit raketu
Adélka - musí být dospělí
Nina - musí umět jazyky, aby se domluvil s Marťany
Kuba - musí to být chlap
Vojta - ne ne, může to být i ženská
Sabina- ale ženské jsou hloupé
Nina - to není pravda

Volba kapitána rakety:

Otázka: Proč chcete být kapitánem?

Vojta - je nejlepší
Nina - nejstatečnější
Filip - umře poslední
Dominika - co kdybychom hlasovali? vše vzala do vlastních rukou a uspořádala hlasování o volbě kapitána a pilotů

[Lenka Sipova]

Setkání 6, 13.12.2011
Organizace: Školní družina při ZŠ Grunwaldova
Kategorie: žáci 1. třídy
Počet dětí: 11

Cíl: Pokračování v četbě knihy Nemocnice pro panenky - 3. kapitoly a diskuze nad otázkami, které děti zaujaly. Upevňování pravidel, které jsme si stanovili, aby se děti postupně naučily správně diskutovat.


Plánovaná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- co jsme dělali v minulé hodině a co bude na programu dnes /6 min./
- předčítání 3. kapitoly /6 min./
- diskuze nad otázkami / 25 min./
- krátká reflexe toho, co jsme dnes dělali / 3 min./
- co bude příště - seznámení /3 min./
- rozloučení s přáním krásných Vánoc /1 min./

Skutečná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- připomenutí minulé hodiny a co bude dnes /6 min./
- předčítání 3. kapitoly / 1 min./skončili jsme u prvního odstavce
- diskuze nad otázkou / 30 min./
- krátká reflexe / 3 min./
- co bude příště / 1 min./
- rozloučení s přáním krásných Vánoc /3 min./


Co se nám podařilo:
Děti ihned v úvodu zaujala věta "Jeden s druhým budeme vždy jednat jako člověk s člověkem." Po předchozí zkušenosti s tak malými dětmi jsme u této věty zůstali a v četbě budeme pokračovat příště. Otázka tedy byla, jak se člověk má chovat, aby se choval jako člověk. Moc zajímavé! Děti se živě zapojily, už si méně skáčou do řeči, některé se ze zvyku stále hlásí.


Co se nám nepodařilo:
Možná jsme mohli méně zasahovat do diskuze dětí, některé věci děti nepochopily a museli jsme jim to vysvětlit. Také trochu na konci děti rozptylovalo pěkné počasí, které je lákalo ven.

Postřehy z diskuze dětí:

Filip - jak se mám chovat jako člověk?
Šimon - no prostě normálně
Filip - co je to normálně?
Adélka- tak, jako vždycky
Martin - když se peru a zlobím tak nejsem člověk?
Krystýna - máš být pořád hodný a pak jsi člověk
Sabina - chovat se hezky umí jen člověk
Šimon - člověk je holt člověk
Vojta - člověk je lidi

[Ríša Macků]

"některé věci děti nepochopily a museli jsme jim to vysvětlit" - slo by byt konkretnejsi? Nejaky priklad?

[Lenka Sipova]

Reakce na Ríšův podnět:
Ve třetí kapitole pan učitel říká, že "ve školce máme dvě pravidla"- zjistily jsme, že některé děti neví, co pravidlo znamená. A dále před tím, než jsme se pustili do otázky "co to znamená jednat jako člověk s člověkem"jsme si museli ujasnit výraz "jednat", které děti také neměly ujasněné...

[Lenka Sipova]

Setkání 7, 10.1.2012
Organizace: Školní družina při ZŠ Grunvaldova
Kategorie: žáci 1.třídy
Počet dětí: 13

Cíl: Pomocí hry "Co je dobré" se zamyslet nad tím, co považujeme za dobré a proč.

Plánovaná časová dotace:

- přivítání /5 min./povídání o tom, jaké měly děti Vánoce
- připomínka předvánoční činnosti a stručné seznámení s dnešní hrou /10 min./
- hra "Co je dobré" / 30 min./
- reflexe dnešní činnosti /3 min./
- krátce o tom, co budeme dělat příště /1 min./
- rozloučení /1 min./

Skutečná časová dotace:

- přivítání /5 min./
- co jsme dělali před Vánocemi a co bude dnes na programu /10min./
- hra /30 min./
- reflexe dnešní činnosti / 3min./
- co bude příště /1 min./
- rozloučení 1.min./

Co se nám podařilo:

Tím, že jsme si krátce popovídali o tom, co děti zažily o Vánocích se nám podařilo navodit příjemnou atmosféru. Děti se uvolnily a rozpovídaly. Měly radost, že budeme hrát hru. Při hře jsme jim dali možnost pohybu, vyjádřit souhlas či nesouhlas mohly pomocí toho, že odešly k oknu /ANO/ či ke dveřím /NE/. Otázky ve hře se týkaly konkrétních situací, které Jarka zaznamenala v družině. Děti se tedy zamýšlely nad běžnými situacemi, které dobře znají. Důležité bylo ne jen vyjádřit stanovisko, ale také své rozhodnutí zdůvodnit!

Co se nám nepodařilo:

Byl trochu problém s kázní, děti byly po Vánocích rozdováděné.

Postřehy dětí:
Je dobré, když někdo vymyslí lumpárnu a navede někoho, aby jí provedl?

Filip - když to někdo nevymyslí, já to dělat nebudu
Nina - to je pravda
Vojta - vychovatelka vždycky říká, že máme mít svojí hlavu
Krystýnka - no a co, tak mám svou hlavu
Vojta - máme jí používat
Nina - když někdo skočí z okna, skočíš taky??
Filip - takže mám nejdřív používat hlavu, než něco udělám
Nina - jo, tak asi - ale jak mám vědět, co je dobré?

[Lenka Sipova]

Setkání 8, 17. 1. 2012
Organizace: Školní družina při ZŠ Grunvaldova
Kategorie: žáci 1. třídy
Počet dětí: 15


Cíl: Pokračování v četbě knihy Nemocnice pro panenky - 4. kapitola. Upevňování pravidel diskuze. Pomocí metodické hry Mít rád a nemít rád vést děti k zamyšlení a diskuzi na toto téma.


Plánovaná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- zopakování pravidel našeho setkání a stručně o tom, co budeme dnes dělat / 5 min./
- předčítání 4 kapitoly /4 min./
- diskuze nad otázkou - Je možné, že jsou všechny panenky krásné? /10 min./
- metodická hra Mít rád a nemít rád /20 min./
- krátká reflexe /4 min./
- rozloučení a co bude příště /1 min./

Skutečná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- zopakování pravidel diskuze a co budeme dělat dnes /5 min./
- předčítání 4. kapitoly / 5 min./
- diskuze nad otázkou - Je možné, že jsou všechny panenky krásné? / 11 min./
- metodická hra Mít rád a nemít rád / 24 min./
- reflexe, závěr, co bude příště / 6. min./ nepodařilo se nám dodržet časovou dotaci, "přetáhli" jsme o 6 min.


Co se nám podařilo:
Poprvé jsme přečetli celou kapitolu. Na dětech je znát, že mají půlku první třídy za sebou a začínají si zvykat i na naše pravidla. Některé více, některé méně. Podařilo se nám zařadit i diskuzi i metodickou hru, která v tomto věku děti více oslovuje a baví a nenásilnou, hravou formou je vede k zamyšlení.

Co se nám nepodařilo:
Nedodrželi jsme časovou dotaci, ale jen o 6 min. a stálo to za to. Hlučnost dětí při hře byla také velká, ale důležité je, že je to bavilo.

Postřehy od dětí:

Otázka: Je možné, že jsou všechny panenky krásné?

Filip - všechny jsou stejné
Terezka - každá je jiná
Linda - já mám panenku celou černou
Nina - každá panenka je jiná a krásná

Lenka -Proč je krásná?
Vojta - máme je dlouho
Vlasta- stály spoustu peněz
Vašek - ségra má panenek hodně a každá je jiná, některé jsou hezké, jiné strašné
Jarka - když jsem byla malá, měla jsem jen jednu panenku, byla pro mne nejkrásnější
Nina - protože jste ji měla ráda

Hra - Mít rád a nemít rád:
Děti jsme rozdělili do čtyř skupin, každá skupina měla papír, a zapisovala odpověď ANO NE k číslu otázky. Na tabuli jsme vytvořili tabulku, nejprve jsme přečetli a zapsali otázky a skupina pak odpovídala zda souhlasí, či ne a proč.
Např.:
Ten kluk vypadá jako holka.
Tibor má tmavší kůži než já.
Většinou se děti shodly na Ano či Ne, ale důvody byly různé. Například u Tibora jedna skupina tvrdila, že rómy je špatné nemít rád, protože nikdo nemůže za to, jak se narodil. Druhá skupina tvrdila, že všichni černí jsou špatní, špinaví, můžou nás nakazit. Další skupina tvrdila, že cikáni jsou cikáni a jiní nebudou. Rodiče jim řekli, že se jich máme bát a ne s nimi kamarádit...

[Lenka Sipova]

Setkání 9, 24. 1. 2012
Organizace: Školní družina při ZŠ Grunwaldova
Kategorie: žáci 1. třídy
Počet dětí: 12

Cíl: Četba 5. kapitoly z knihy Nemocnice pro panenky, upevňování pravidel a samotná diskuze, rozvoj myšlení, komunikace, interakce, reakce dětí na otázky pomocí metodické hry.

Plánovaná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- seznámení s dnešním programem /1 min./
- předčítání prvních 6 odstavců 5. kapitoly /4 min./
- vlastní diskuze propojená s metodickou hrou /30 min./
- závěr, rozloučení a co bude příště /9 min./

Skutečná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- seznámení s dnešním programem /1 min./
- předčítání prvních 6 odstavců 5. kapitoly /4 min./
- vlastní diskuze s metodickou hrou / 20 min./
- závěr, rozloučení a co bude příště /4 min./

Co se nám podařilo a nepodařilo:
Museli jsme rychle zareagovat na situaci, která nastala. Družina byla uzavřena kvůli prasklému potrubí. Filozofie se tedy konala v běžné školní třídě. Celé setkání jsme museli zkrátit na 30 min. a do třídy stále někdo chodil a to děti velmi rozptylovalo. I přes tyto překážky jsme zvládli diskuzi i hru celkem obstojně.

Některé otázky z diskuze:

Co znamená slovo příbuzní?
Slaví narozeniny i zvířátka a neživé věci?
Stárnou i neživé věci?
Proč slavíme narozeniny?
Dáváme a dostáváme dárky jen při nějaké příležitosti, nebo když se nám něco podaří?
Chtěli by jste mít narozeniny každý den?

[Lenka Sipova]

Setkání 10, 31. 1. 2012
Organizace: Školní družina při ZŠ Grunvaldova
Kategorie: žáci 1. třídy
Počet dětí: 12

Cíl: navázat na minulou četbu 5. kapitoly z knihy Nemocnice pro panenky, rozvoj myšlení dětí diskuzí a metodickou hrou Okno, dveře. Zamyšlení na téma - příbuzní.

Plánovaná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- stručně o dnešním programu /1 min./
- připomínka toho, o čem jsme četli minule /3 min./
- vlastní diskuze na téma Příbuzní / 20 min./
- metodická hra Okno, dveře / 15 min./
- závěr, co bude příště a rozloučení /5 min./

Skutečná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- stručné seznámení s programem /1 min./
- co jsme četli minule - připomínka / 3 min./
- vlastní diskuze na téma Příbuzní / 20 min./
- metodická hra /15 min./
- závěr, co bude příště, rozloučení /5 min./


Co se nám povedlo:

Děti se zamyslely nad tím, co slovo příbuzní znamená, některé možná poprvé. Při diskuzi si některé navzájem odpovídaly, reagovaly. po dobré zkušenosti se zařazením hry, jsme ji opět zařadili. Děti jsou ještě malé a po nějaké době je začne diskuze nudit a jsou neklidné. proto je hra vhodná pro uvolnění napětí a zároveň hra je pokračováním diskuze na stejnén téma, jen jde o jinou formu.

Co se nám nepovedlo:

Jak už to bývá, některé děti se více projevují, zapojují a některé ne. Chce to zapracovat na některých dětech a nenásilnou formou se je snažit zbavit ostychu a zapojit do diskuze. Toto téma bohužel otevřelo citlivé otázky, jako že někdo nemá tatínka atd. Tedy neúplné rodiny, což bylo pro nás dospělé smutné.

Postřehy z diskuze dětí:

Kdo je vlastně příbuzný?

Kristýnka - všichni, co mám ráda
Nina - takže i já
Kika - ne, jen dospělí
Kuba - paní vychovatelka
Kika- ne ty ze školy
Honzík - tak který?
Adélka - příbuzní jsou ti, co s náma bydlí doma
Filip - takže maminka, babička a děda
Vojta - každý má tatínka
Filip - nene já nemám
Vojta - každý ho má
Filip - On mě nechce, tak já ho taky nechci a tak ho nemám
Sabina - já mám 5 maminek
Nina - a máš je všechny ráda?
Adélka - maminka je vždy jen jedna
Sabina - ale já jim všem říkám mami
Nina - příbuzní jsou naše velká rodina
Vojta - rodina je spojena krví
Honzík - jako Vinnetou a Old Shatterhand?
Smích
Kuba - tou co máme v těle
Kika - to se jen tak říká

[Lenka Sipova]

Setkání 11, 7. 2. 2012
Organizace: Školní družina při ZŠ Grunvaldova
Kategorie: žáci 1. třídy
Počet dětí: 13

Cíl: Četba páté kapitoly z knihy Nemocnice pro panenky strana 35, odstavec 20- 25, diskuze na téma Nemocnice. Pokračovat v upevňování pravidel diskuze.

Plánovaná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- seznámení s dnešním programem / 2 min./
- připomínka toho, co jsme četli minule / 5 min./
- diskuze na téma Nemocnice / 20 min./
- závěr - na co se můžeme těšit příště / 1 min./
- rozloučení 1 min./


Skutečná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- seznámení s dnešním programem / 1. min./
- připomínka toho, co jsme četli minule / 6 min./
- diskuze na téma Nemocnice / 20 min./
- závěr a na co můžeme těšit příště / 1 min./
- rozloučení / 1 min./

Co se nám povedlo:

Hodinu od hodiny je znát, že si děti pomalu začínají zvykat na určitá pravidla diskuze a lépe na sebe reagují a zapojují se i ti, co většinou mlčeli a jen poslouchali. Diskuze byla velice zajímavá, protože děti se dostaly od tématu Nemocnice na téma Smrt. Diskuze běžela zcela hladce, pouze s minimálním usměrňováním.

Co se nám nepovedlo:

Dnes vše proběhlo bez problémů


Postřehy z diskuze dětí:

Filip - nemocnice je strašná, už bych tam nechtěl
Adélka - mě se tam líbí, ráda chodím s mamkou do práce
Nina - když tam jdeš na návštěvu, tak je to dobrý
Kika - já nikdy v nemocnici nebyla, tak nevím, jak to tam vypadá
Filip - strašně
Nina - dají tě tam do pořádku a pak už tě nic nebolí
Filip - jen starý lidi tam umírají
Kubík - nejen starý, i mladý
Kika - ale děti neumírají
Nina - taky, třeba když je zajede auto
Kika - děti přeci nemohou umírat, jsou ještě malé
Filip - co je vlastně po smrti?
Vojta - nic
Kubík - jak nic?
Adélka - jdeš do nebe
Nina - nebe není, znova se narodíš, ale jiným rodičům
Filip - a budu mít hodného tatínka
Vojta - to jsou jenom řeči, nic z toho není pravda

[Lenka Sipova]

Setkání 12, 14. 2. 2012
Organizace: Školní družina při ZŠ Grunvaldova
Kategorie: žáci 1. třídy
Počet dětí: 14

Cíl: Vzhledem k tomu, že jsme zapomněli knižky, jsme museli improvizovat. Použili jsme knihu Lukáš a Lenka a konkrétně kapitolu Elektronická bouře. Námětem pro diskuzi se stal počítač a tedy i počítačové hry.

Plánovaná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- co budeme dnes dělat - seznámení /1 min./
- četba kapitoly Elektronická bouře /5 min./
- diskuze na téma Počítač a počítačové hry /15 min./
- krátká reflexe /5 min./
- co bude příště /2 min./
- závěr - rozloučení /1 min./

Skutečná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- seznámení s dnešním programem /1 min./
- četba kapitoly Elektronická bouře / 5 min./
- diskuze na téma Počítač a počítačové hry /20 min./
- co bude příště a rozloučení / 3 min./

Co se nám povedlo.

Když jsme zjistili, že nemáme knihy Nemocnice pro panenky, trochu jsme znervózněli a museli jsme rychle najít náhradní řešení, což se nám podařilo. Diskuze děti zaujala, protože je jim toto téma blízké.

Co se nám nepovedlo:

Diskuze byla velmi živá a tak jsme neuhlídali čas a nestihli jsme reflexi. Nemáme dobrý pocit z toho, co děti říkaly - na počítači tráví spoutu času a to denně, zabíjí tím nudu, běžně ve hrách zabíjí, střílí "lidi."

Postřehy z diskuze dětí:
Vojta - mi hrajeme bezvadnou střílečku s tátou
Nina - mi hrajeme Monstr( názvy neznám) jsou tam mrtvoly a mumie
Kika - já to taky hraju
Kuba - střílečky jsou lepší
Nina - a co hrajete vy? (já s Jarčou)
My - nic
Filip - to nejde
My - proč myslíš?
Stáník - bez počítače není život
Nina - to je fakt, já hraju každý den
Kuba - já můžu jen hodinu denně
Jarka - a co vám ty hry přináší?
Vojta - můžu někoho zastřelit a je to jedno, můžu to udělat třeba 100krát
Filip - procvičuji mysl
Jarka - jak?
Filip - nevím, ale mamka to říkala, tak to musí být pravda
Nina - mám lepší postřeh
Kuba - umím jezdit autem a létat letadlem
Martin - to jsou keci, umíš to jen v televizi
Kika - aspoň se doma nenudím

[Lenka Sipova]

Setkání 13, 21. 2. 2012
Organizace: Školní družina při ZŠ Grunwaldova
Kategorie: žáci 1. třídy
Počet dětí: 15

Cíl: Pokračovat v četbě knihy Nemocnice pro panenky - 5. kapitola. Téma - Nemocnice a následná diskuze.


Plánovaná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- seznámení s programem /1 min./
- připomínka minulé diskuze /4 min./
- pokračování v četbě 5. kapitoly / 6 min./
- diskuze na téma Nemocnice /22 min./
- reflexe /5 min./
- závěr - co bude příště, rozloučení /5 min./


Skutečná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- seznámení s programem /1 min./
- připomínka minulé diskuze / 4 min./
- pokračování v četbě 5. kapitoly /4 min./
- diskuze na téma Nemocnice- děti zaujala otázka, jestli je nemocnice pro panenky stejná jako pro lidi /23 min./
- reflexe /8 min./
- závěr - co bude příště, rozloučení /4 min./

Co se nám povedlo:

Dnes nám časová dotace dobře vyšla. Téma děti zaujalo a i když to nebyl náš přímý cíl, setkání bylo plné smíchu a dobré nálady a děti se těší na další diskuzy - z toho máme radost.

Co se nám nepovedlo:

Původně jsme chtěli kapitolu dočíst do konce, ale děti zaujala otázka po chvíli čtení a tak jsme četbu přerušili a věnovali se diskuzi, což už jsme udělali několikrát vzhledem k jejich věku - ale to nepovažujeme za nedostatek. Někdy jsme museli děti krotit, protože používaly vulgární výrazy - např." ty jsi blbej"

Postřehy z diskuze dětí.

Otázka - je nemocnice pro panenky stejná jako pro lidi?

Šimon - není, panenkám můžu vyměnit hlavu a nic se neděje
Nina - není ale stejná, je nová, není odřená nebo rozbitá
Šimon - to je u panenek jedno, nejsou živý
já - takže u lidí by to nebylo jedno?
Filip - že bychom vyměnili moji hlavu za Kikči
Kikča - to ne, vyber si jinou hlavu
Vojta - náhodou by to byla sranda kluk s holčičí hlavou
Nina - byla by to holka nebo kluk?
Šimon - to je snad jedno
Adélka - není, hrál by sis s panenkou nebo autíčkem?
Sabina - hlava je nejdůležitější
Martin - takže by to byla holka
Šimon - ale s pindíkem
Vojta - Filip by měl zase holčičí tělo, tak by mu narostly prsa
Kuba - měnit hlavy nejde, to by jsme byli mrtví
Nina - když ti mohou vyměnit játra, tak proč ne hlavu?
Kuba - játra jsou játra a hlava je hlava - tam je mozek
Filip - ten jsem měl včera k večeři
Adélka - ty jsi prase
Šimon - lže, mozek se nejí
Filip - jí

[Lenka Sipova]

Setkání 14, 28. 2. 2012
Organizace: Školní družina při ZŠ Grunwaldova
Kategorie: žáci 1. třídy
Počet dětí: 14

Cíl: Dočíst 5 kapitolu a tím ukončíme celou knihu. Diskutovat nad otázkou, které děti nejvíce zaujala a rozvíjet tak jejich myšlení a zároveń diskuzí děti učit vyslechnout názor někoho jiného, respektovat ho a reagovat na něj.

Plánovaná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- seznámení s programem dnešního setkání / 1 min./
- rekapitulace toho, co jsme minule v 5. kapitole četli /5 min./
- četba posledních odstavců 5. kapitoly / 5 min./
- výběr otázky, která děti zaujala / 8 min./
- diskuze nad otázkou / 15 min./
- krátká reflexe /5 min./
- závěr, rozloučení /5 min./

Skutečná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- seznámení s programem setkání /1 min./
- rekapitulace toho, co jsme minule četli v 5. kapitole / 6 min./
- četba posledních odstavců páté kapitoly / 3 min./
- výběr otázky, která nejvíce zaujala děti / 10 min./
- diskuze nad otázkou - má cenu pojmenovávat věci, které stejně odložíme, když už nás nebaví? / 20 min./
- krátká reflexe / nestihli jsme/
- závěr, rozloučení / 5 min./

Co se nám povedlo:

Postupem času je na dětech vidět pokrok v tom, že hned nevykřikovaly, ale chvíli bylo naprosté ticho a všichni se zamýšlely nad dočteným příběhem a formulovaly si otázky i bez našeho nabádání. Děti si navzájem kladly otázky a odpovídaly si a my už nemuseli tak často povzbuzovat či usměrňovat.

Co se nám nepovedlo:

Trochu jsme to neuhlídali a nestihli jsme reflexi.

Postřehy z diskuze dětí nad výše uvedenou otázkou, kterou si vybraly

Nina - když si s ní hraji, tak jí musím dát jméno
Martin - nemusíš, já jí jméno nedávám
Šimon - já taky ne, většinou si hraji jen s jednou či dvěma
Nina - a to jim tedy říkáš prvý, druhý?
Adélka - ale to jsou vlastně jména
Vojta - nejsou, už si někdy slyšela, aby se někdo jmenoval prvý?
Sabina - prvý ne - ale číslo 5 žije
Sabina - kdo je číslo 5?
Martin - robot
Filip - jména jsou jen pro lidi
Jakub - můj křeček se jmenuje Ferda
Honza - my máme taky křečka a říkáme mu křečku
Sabina - my taky nemáme pojmenovanou kočku
Nina - to na ní voláte kočko?
Vojta - věci se musí pojmenovávat
Adélka - nemusí
Filip - to je pravda, už jména mají - panenka, auto
Nina - ty jsi kluk a taky máš jméno
Filip - já jsem ale živý
Sabina - naše kočka je taky živá
Adélka - já svým panenkám říkám, jak mi zrovna napadne

[Lenka Sipova]

Setkání 15, 6. 3. 2012
Organizace: Školní družina při ZŠ Grunwaldova
Kategorie: žáci 1. třídy
Počet dětí: 14

Cíl: Ještě se vrátit k poslední kapitole knihy Nemocnice pro panenky, protože jsme měli pocit, že jsme ji a vlastně i knížku neukončili tak, jak bychom měli a nabízí se ještě zajímavé otázky. Pro oživení jsme zařadili práci ve skupině, kde se děti učí kooperaci. Výsledné odpovědi za každou skupinu přednesl mluvčí, kterého si děti zvolily. Děti si mohou vyzkoušet diskutovat v rámci své skupiny.

Plánovaná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- seznámení s dnešním programem /3 min./
- rozdělení do skupin a volba mluvčího skupiny /6 min./
- diskuze a odpovědi na otázky s odůvodněním /25 min./
- reflexe dnešní činnosti /5 min./
- závěr - co bude příště a rozloučení /5 min./

Skutečná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- seznámení s dnešním programem /3 min./
- rozdělení do skupin /8 min./
- diskuze v rámci skupin a odpovědi s odůvodněním /25 min./
- reflexe / 5 min./
- závěr /2 min./

Co se nám povedlo:

Dětem se tato změna líbila. Děti, které se stydí mluvit před celým kolektivem, se v rámci své malé skupinky více zapojily. Některé si mohly vyzkoušet roli mluvčího své skupiny. Tato hra je dovedla k tomu, že musely navzájem spolupracovat a nejen odpovědět na otázky, ale odůvodnit, jak k tomuto závěru došly.

Co se nám nepodařilo:

Jak už to bývá při práci ve skupině, některé děti byly tahouny a některé se tak trochu vezly. Závěr jsme neuhlídaly a bylo méně času, než jsme naplánovali.

Otázky k diskuzi skupin:

1. Chtěli by jste být člověkem s opačným pohlavím - kluk holkou či holka klukem?
2. Je lehčí nebo lepší být klukem nebo holkou?
3. Mají vaši rodiče doma rozdělené úkoly?
4. Máte doma hračku, které jste dali jméno?
5. Co děláte s hračkou, se kterou si už nehrajete?
6. Proč Saša odložil svého Kulíška?

Odpovědi na 6. otázku:

Nina - protože vyrostl a už si chtěl hrát s jinýma hračkama, s hračkama pro velké - např. počítač
Kikča - protože už to nebyl Kulíšek, byl to starý plyšák s novou hlavou a to už nebyl Kulíšek
Vojta - protože zjistil, když byl Kulíšek v nemocnici, že už ho nepotřebuje
Filip - když jsme malí, tak si hrajeme s plyšáky a když už jsme větší, tak už nás to nebaví

[Lenka Sipova]

Setkání 16, 3. 4. 2012
Organizace: Školní družina při ZŠ Grunwaldova
Kategorie: žáci 1. třídy
Počet dětí: 16

Cíl: Minule jsme ukončili práci s knihou Nemocnice pro panenky, dětem se velice líbila práce ve skupině - říkaly, že se více odvážily mluvit, protože to mohly povědět jen svým kamarádům, kteří se pak nestydí to říct přede všemi.Zvolili jsme tedy opět kooperativní činnost práce ve skupinách. Každá skupina měla vytvořit svou velikonoční kraslici. K dispozici měly velké množství různého materiálu - vlnu, látky, piliny, vločky, tempery, pastelky, klovatinu, tuž, písek atd. Diskuze měla přinést zamyšlení nad tím, zda je lepší pracovat ve skupině, či samostatně, jestli je lepší podřídit se skupině, či sám o všem rozhodnout. Jakým způsobem se domlouvali práci, jak rozhodovali o materiálu, který budou používat.

Plánovaná časová dotace:

- přivítaní /1 min./
-seznámení s dnešní činností /2 min./
- rozdělení do skupin / 2 min./
- výroba kraslice / 20 min./
- diskuze o práci ve skupině / 10 min./
- závěr - úklid třídy, rozloučení / 10 min./

Skutečná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- seznámení s činností /2 min./
- rozdělení do skupin /2 min./
- výroba kraslic / 25 min./
- diskuze / 15 min./
- závěr - úklid třídy / nestihli jsme a přetáhli časovou dotaci/

Co se nám povedlo a nepovedlo:

Dnešní program se dětem líbil. Podařilo se nám spojit kreativní práci ve skupině, kterou si děti vyzkoušely a potom se zamyslely nad tím, jaké to je, spolupracovat, muset se podřídit atd. K našemu překvapení se diskuze nasměrovala k tomu, v jakém povolání musí lidé poslouchat druhé a plnit jejich příkazy a kde může o své činnosti rozhodovat jednotlivec sám za sebe. Přetáhli jsme časovou dotaci.

Postřehy z diskuze dětí:

Kikča - my jsme se dohodli docela dobře z jakého materiálu budeme dělat, ale horší už bylo, jak bude kraslice vypadat, každý chtěl něco jiného
Filip - my jsme se nemohli dohodnout vůbec, nakonec vzal Martin vodovky a začal malovat a my jen koukali
Nina - my jsme se dohodli na všem
Jarka - to není pravda, ty jsi rozhodla a rozdělila úkoly
Nina - někdo musí velet
Šimon - já budu podnikatel, ten nemusí nikoho poslouchat
Kuba - táta je podnikatel a chodí do práce každý den, někdy i v sobotu a říkal, že se dá snad zaměstnat
Šimon - tak asi není velký podnikatel
Kuba - jak velký,
Šimon - má fáro a chodí v obleku
Vojta - to jsou i politici, mají fára a chodí v obleku
Adélka - kdo je politik?
Šimon - to jsou ti, kdo poroučí

[Lenka Sipova]

Setkání 17, 10. 4. 2012
Organizace: Školní družina při ZŠ Grunwaldova
Kategorie: žáci 1. třídy
Počet dětí: 17

Cíl: Dnes jsme začali s četbou nové knihy od Pierra Laurendea - Lukáš a Lenka s řady prevence násilí. Je určena pro děti ve věku 7-9 let. Základním motivem knihy je strach: z přírodních živlů, z neznámého, z toho, co nás ohrožuje. Strach náš život omezuje, ale zároveň chrání. Cílem dnešního setkání je četba první kapitoly s názvem Bouřka a následná diskuze nad otázkami, které děti v příběhu zaujaly.

Plánovaná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- seznámení s programem a novou knihou /5 min./
- četba první kapitoly /6 min./
- čas na zamyšlení a formulaci otázek /2 min./
- diskuze dětí / 20 min./
- reflexe dnešní diskuze /6 min./
- závěr, co bude příště a rozloučení /5 min./

Skutečná časová dotace:

- přivítání /2 min./
- seznámení s programem a novou knihou /5 min./
- četba první kapitoly / 3min./ - přečetli jsme jen první stránku kapitoly Bouřka
- čas na zamyšlení a formulaci otázek / 2min./
- diskuze dětí / 25 min./
- reflexe dnešní diskuze / 6 min./
- závěr, co bude příště a rozloučení /2 min./

Co se nám povedlo a nepovedlo:

Děti se těšily, že budeme číst nový příběh. Byly ale tentokrát více rozdováděné a tak si příště musíme připomenout pravidla diskuze, což už jsme delší dobu nedělali. Přečetli jsme pouze první stranu a když jsme viděli, jak už jsou děti neklidné a napadají je otázky, četbu jsme přerušily a dali jsme se do diskuze. Na konci jsme si také ujasnili, jak se máme chovat při bouřce - tak i nějaké praktické věci do života dětí....

V reálu jsme zůstali u diskuze nad otázkami: Bojíte se bouřky? Jestliže ano, tak proč? Jestliže ne, tak proč? Co je to bouřka? Jak vzniká?

Postřehy z diskuze dětí:

Martin - já se bouřky nebojím
Vojta - já taky ne
Adélka - já jo, bojím se těch ran
Nina - to nejsou rány, to jsou hromy
Filip - to čerti hrají kuželky
Kikča - na nebi nejsou čerti
Filip - tak andělé, ale zlobivý
Kikča - andělé nejsou zlobivý
Šimon - ale jsou, když jsou malý a ještě všechno neumí
Nikola - to nehrají andělé, to do sebe naráží mraky
Vojta - kolikrát do sebe narazí mraky a neprší ani není bouřka
Nikola - protože to ze země vypadá, že do sebe narazí, ale ve skutečnosti je každý jinak vysoko
Vojta - to je pravda a nahoře je spoustu místa
Filip - kdybychom mohli všichni lítat, místo, abychom jezdili auty,tak by nebyly žádné bouračky
Šimon - ani zácpy
Kuba - to by pro mě přišla mamka vždycky včas
Terka - proč vlastně lidi neumí lítat
Honzík - nemají křídla a nejsou andělé
Vojta - balón taky nemá křídla a létá
Šimon - ten má horký vzduch
Filip - tak se nafoukneme horkým vzduchem

[Lenka Sipova]

Setkání 18, 17. 4. 2012
Organizace: Školní družina při ZŠ Grunwaldova
Kategorie: žáci první třídy
Počet dětí: 15

Cíl: Pokračování v četbě nové knihy Lukáš a Lenka - první kapitola Bouřka. Připomenutí pravidel diskuze z důvodu jejich upevnění. Diskuze nad otázkami - téma strach z řady prevence násilí.

Plánovaná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- co jsme četli minule /2 min./
- připomenutí pravidel diskuze /5 min./
- četba první kapitoly / 5 min./
- chvíle na formulaci otázek /1 min./
- diskuze / 20 min./
- reflexe dnešního setkání / 6 min./
- závěr, příští program, rozloučení /5min./

Skutečná časová dotace:

- přivítání /1min./
- co jsme četli minule / 4min./
- připomenutí pravidel diskuze / 5min./
- četba první kapitoly / 2 min./ přečetli jsme jen jeden odstavec
- chvíle na formulaci otázek /1min./
- diskuze / 25min./
- reflexe setkání / 4 min./
- závěr, příští program, rozloučení /3 min./

Co se nám povedlo a nepovedlo:

Opět po delším čase jsme si připomněli pravidla diskuze, ale říkaly je děti tak, jak si je pamatovaly a celkem se jim dařilo je pak dodržet a ne je jen vyjmenovat. Byli jsme docela nemile překvapené, jak děti mluvily o rodičích, kteří je mají chránit, když mají strach.

Diskuze byla na téma jedné otázky od Vojty - Co děláte, když máte strach?

Postřehy z diskuze dětí:

Vojta - rodiče nám se vším nepomůžou, třeba když nás někdo přijde zastřelit
Jarka - jak si na to přišel,
Vojta - z televize
Nina - mě rodiče pomůžou, vždy, když se mi něco stane běžím za mamkou nebo taťkou
Kikča - a když si zlomíš obě nohy?
Nina - tak se doplazím
Šimon - běžím za tím, kdo je nejblíže, třeba mamka, taťka nebo úča
Kikča - mamka mi vždy bolístku pofouká a přelepí
Filip - všechny mamky nejsou stejný
Sabina - to je jasný, já jich měla už pět a každá byla jiná
Filip - já měl zase dva tatínky, ale ani jeden za nic nestál
Honza - já mám jednoho starého, ale má mě rád
Tereza - já mám hodnou mamku, ale táta mi včera dal výprask
Vlasta - tebe rodiče bijí? to by si mohli moji rodiče zkusit
Sabina - co by asi udělala?
Vlasta - vrátila bych jim to
Vojta - to bys je sbila?
Vlasta - no a co, oni si začali
Kikča - kecáš, nikdo rodiče nebije
Filip - já kolikrát chtěl sbít taťku, když mi něco slíbil a pak to nedodržel
Honza - dospělí tě ale přeperou
Stáník - a výprask od nich bolí, já dostávám páskem
Sabina - já vařečkou

[Lenka Sipova]

Setkání 19, 24. 4. 2012
Organizace: Školní družina při ZŠ Grunwaldova
Kategorie: žáci 1. třídy
Počet dětí: 15

Cíl: Četba knihy Lukáš a Lenka - pokračování první kapitoly Bouřka a následná diskuze nad otázkami, které děti zaujaly.

Plánovaná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- připomínka toho, co jsme minule četli / 2 min./
- pokračování v četbě kapitoly Bouřka /5 min/
- čas na formulaci otázek /2 min./
- diskuze nad zvolenými otázkami /20 min./
- krátká reflexe /10 min./
- závěr, co bude příště, rozloučení /5 min./

Skutečná časová dotace:

- přivítání /1min./
- připomínka toho, co jsme minule četli / 2min./
- četba kapitoly Bouřka /5 min./
- čas na formulaci otázek /2min./
- diskuze nad otázkou, kterou si děti vybraly - Povídají si s námi rodiče? /25min./
- reflexe /5min./
- závěr - co bude přístě, rozloučení / 5min./

Co se nám povedlo a nepovedlo:

Diskuze se nám trochu protáhla, děti otázka zaujala a někdy je těžké ukončit diskuzi z časových důvodů zrovna, když je v nejlepším..Máme dobrý pocit, když to děti baví. Záměrně jsme vynechali pasáž o tom, jak babička zapalovala svíčku a modlila se k Bohu, protože děti doma vypráví, co v družině zažily a některým rodičům by mohlo vadit, že s dětmi diskutujeme o víře, protože to neuznávají a nechtějí, aby se tím jejich děti zabývaly - a na to mají právo a musíme to respektovat.

Otázka: povídají si s námi doma rodiče?

Postřehy s diskuze dětí:

Adélka - Jirka si povídal s rodiči
Nina - s tebou si rodiče nepovídají?
Adélka - ne, nemají čas
Vojta- moje maminka taky nemá moc času, opravuje sešity, ale s taťkou jsem si včera povídal o motorkách
Filip - moje maminka má čas jen když jedeme v autě
Martin- my si s mamkou povídáme jen večer, když mi čte pohádku
Šimon - tobě ještě čtou pohádky?
Sabina - jaký pohádky?
Nina - no přece ty před spaním
Sabina - jak před spaním?
Adélka - vždy před spaním má být pohádka, ale mě jí pouští z CD
Vojta - nejdřív čtu já a pak to mamka dočte
Stáník - naši už nemají čas a tak jdu rovnou spát
Jarka - je důležité si povídat s rodiči?
Filip - vždyť s nima mluvíme pořád
Šimon - ona myslí jako o něčem, třeba o bouřce
Nina - my si povídáme pořád a je to moc hezký
Nikča - my taky, nějraději mám o přírodě
Šimon - blbost, já si hraju raději sám

[Lenka Sipova]

Setkání 20, 2. 5. 2012
Organizace: Školní družina při ZŠ Grunwaldova
Kategorie: žáci 1. třídy
Počet dětí: 16

Cíl: Využít pěkné počasí k tvořivé skupinové hře s pískem a následné diskuzi dětí o úkolech a pocitech, které ze hry vyplynou.
Hra - rozdělení dětí do čtyř skupin, každá skupina vytvoří z písku podle svého hrady, města tunely. Všechny skupiny si navzájem prohlédnou co vytvořily. Dvě skupiny mají za úkol ostatním dvoum skupinám stavby zbourat. První dvě skupiny netuší, že poté druhé dvě skupiny zbourají také stavby ostatních skupin. Následuje diskuze nad otázkami:
1. Jaké pocity jsme měli, když jste bourali něčí dílo?
2. Jaké pocity jste měli, když vám někdo boural vaše dílo?
3. Je dobré ničit něco, co jiní postavili?


Plánovaná časová dotace:

- přivítání /1 min./
- seznámení s dnešní činností /2 min./
- rozdělení dětí do skupin / 2 min./
- stavba hradů, měst, tunelů z písku /20 min./
- bourání prvních a druhých skupin /5 min./
- diskuze dětí nad otázkami /15 min./
- závěr /1 min./

Skutečná časová dotace:

Dotaci, kterou jsme naplánovali, jsme také dodrželi.

Co se nám povedlo a nepovedlo:

Dnešní poslední setkání se nám vydařilo, počasí bylo krásné, děti byly nadšené z pobytu venku a naše zvláštní hra se jim moc líbila. Podařilo se nám spojit tvořivou činnost s diskuzí, která přiměla děti zamyslet se nad svými pocity a důsledky svých činů. Jarka bude ve filozofování ještě pokračovat dále, protože v družině pracuje, ale pro Lenku to bylo poslední setkání........

Postřehy z diskuze dětí:

Otázka - Jaké pocity jste měli, když jste bourali něčí dílo?

Vojta - bylo to úžasný, jako v počítačové hře
Filip - já jsem do toho skočil a ono se to hezky rychle sypalo
Nikča - já jsen vytrhávala stromečky a moc se mi to líbilo, bylo to jako úklid
Adélka - mě se to moc bourat nechtělo, líbil se mi tam jeden tunel
Martin - protože ty nejsi žádný voják
Nina - já taky nejsem žádný voják, ale měla jsem takovou radost


2. Jaké pocity jste měli, když vám někdo boural vaše dílo?

Sabina - bylo mi to líto, my jsme se s tím tak stavěli a oni to během chvilky rozbili
Vojta - chtěl jsem jim to vrátit, o to byla lepší ta pomsta, když jsme to bourali mi jim
Šimon - mě to bylo líto, kdybych věděl, že mi to taky zbourají, tak bych jim nic nezboural
Nina - vychovatelka nám každý den říká - nedělej druhým, co nechceš, aby dělali oni tobě
Martin - vždyť to byl jen písek


3. Je dobré ničit něco, co jiní postavili?

Šimon - asi ne
Adélka - určitě ne
Martin - když mi někdo něco zbourá, tak můžu já taky
Nina - vychovatelka říká - když je někdo hlupák, nebudu taky
Vojta - takže někdo může a druhý ne?
Honza - tak jsem pak ještě větší hlupák než ten, co boural
Sabina - oko za oko, zub za zub
Jarka - jak si na to přišla?
Sabina - to říká mamka taťkovi