[Tereza Brožová]

Zde naleznete něco o filozofování s páťáky, které bude probíhat v rámci předmětu "Člověk a jeho svět".
_________________
Terka :)

[Tereza Brožová]

Něco málo na úvod - co, kdy, kde, s kým a proč

Letos se budeme snažit o filozofování s opravdu šikovnými žáky 5. třídy ze ZŠ Máj II v Českých Budějovicích. Naše pokusy budou součástí "běžného" vyučování, tedy jednou z podmínek našeho působení je i vzdělávání dětí. Je potřeba skloubit filozofii, školní vzdělávací program a konkrétní požadavky paní učitelky.

Postupně bychom se měli zabývat těmito tématy:
Listopad
- Druhy energií a jejich zdroje
- Příklady různých výrob a jejich význam (sklo, papír, plast)
- Nutnost šetření energií
Prosinec
- Podmínky vzniku života na Zemi
- První formy života
- Podnební pásy, podnebí, počasí
Pokud by někoho napad nějaký fajný nápad, jak na to, co s tím..., je vítán ;)

...a kdo?
Na tomto malém kurzu filozofie Vás vítá Jája a Terka ;)
_________________
Terka :)

[Tereza Brožová]

1. setkání 25.10.2010

Téma: Energie

Nejprve jsme se dětem představily a informovaly je o našich pravidelných návštěvách. Hmm, nic moc zajímavého, tedy přejdu rovnou k tomu, co následovalo
...pár slov na úvod, a pak už jsme se pokoušeli o kompletní analýzu významu slova "energie". Na tabuli se až neuvěřitelně rychle začalo objevovat vše, co nás k tomuto tématu napadlo - od síly člověka, přes slunce, blesky,vítr atd., až po jadernou elektrárnu.
Pak jsem se dětí zeptala, co to znamená: "Nemít na něco energii". Dověděla jsem se, že se nejedná o nic neobvyklého. Znamená to prostě to, že je člověk unavený, ospalý, došla mu síla, nebo je líný a snaží se vyhnout nějaké činnosti. Takovýto stav je možné odvrátit pitím, kostkou cukru, a nebo taky krátkým šlofíkem. To platí u člověka. U jiných věcí, jako např. u auta je to jinak, ale to bychom tu byli moc dlouho ;)
Dále jsme se věnovali otázkám:
Jak vyrábíme energii?
Jakým způsobem a k čemu energii využíváme?
Co je perpetum mobile?
Nakonec jsme se zabývali nesamozřejmostí některých samozřejmých skutečností. Co si pod tím představit?
Jako příklad jsme užily mytí rukou. Otázka: Jakých všech energií je zapotřebí k tomu, abych si mohla umýt ruce?
Proces a dílčí výsledky našeho přemýšlení jsem postupně zakreslovala na tabuli. Společným úsilím tak vzniklo celkem zdařilé schéma kompletního vodovodního systému. Zjistili jsme, že na to, abychom si mohli umýt ruce, je potřeba mnoho energie.
Matěj tento rozbor shrnul slovy: "Takhle jsem o tom nikdy neuvažoval. Normálně je mytí rukou záležitostí na 10 sekund, ale my jsme to tu dokázali řešit celou hodinu."
Hodinu jsme ukončili společným shrnutím toho, co jsme se dověděli, a jak jinak můžeme přemýšlet o věcech kolem nás.

Postřehy a dojmy:
Děti přemýšlely o otázkách, aktivně se zapojovaly, věnovaly pozornost tomu, co říkali ostatní a neopakovaly, co již bylo řečeno, dokázaly si z povídání vytáhnout něco, co je pro ně zajímavé a nové.
Ikdyž se většina dětí zapojovala a snažila se přispět do společného hledání, celá komunikace byla založena na principu "já - žák".
Všechny části hodiny nebyly filozofické. Myslím, že se svým charakterem blížily spíše heuristickému rozhovoru.
Lehce jsme podcenily čas a nestihly tak jednu z připravených aktivit.
_________________
Terka :)

[Tereza Brožová]

2. setkání 1.11.2010

Téma: Místo, kde žijeme

Na samém začátku dnešní hodiny jsme si s dětmi v rychlosti připomenuly předchozí povídání o energiích. Každý od nás dostal krátké shrnutí, které si společně s novým nadpisem nalepil do sešitu.
Po té následovala asi 25-ti minutová aktivita, ve které jsme se zabývali hodnotami věcí.
Doprostřed místnosti jsem natáhla provázek, na jehož jednom konci ležela cedulka s nápisem „Hodně důležité“ a na druhém konci cedulka s nápisem „Málo důležité“. Každý od Jáji obdržel kartičku, která představovala nějakou věc, rostlinu, zvíře, člověka nebo energii. Děti měly za úkol přiložit svou kartičku na osu tak, aby její poloha odpovídala její důležitosti pro člověka. Své rozhodnutí měly samozřejmě odůvodnit, a tak se nad většinou kartiček rozběhla krátká, avšak docela podnětná diskuze.
Jak to s těma hodnotami nakonec dopadlo?
Hodně důležité – světlo, teplo, myšlení, zvířata, tráva, les, teplé jídlo, ochránce přírody, počítač, lednička, otázky, čistý vzduch, popelář, splachovací WC, auto – Málo důležité
Ve druhé části hodiny jsme si společně přečetli dva krátké příběhy, které prezentují několik možných pohledů na život v Bzové, vesnici, ve které „vyrostla“ továrna.
Dětem jsem je představila jako slohové práce dvou spolužáků páté třídy, které byly napsány na téma: „Místo, kde bydlím“.
Po přečtení textu jsme dětem daly prostor pro vlastní postřehy a otázky. Přes specifičnost výrazového stylu v druhém článku, neporozumění slovu wifina a některé shody, které našly děti se svým životem, jsme se dostali i k jakési minidiskuzi na téma: Nutnost, příp. možná umístění továren.
A to je pro dnešek vše.
...i když, než jsme se s dětma rozloučily, dostaly od nás domácí úkol - dokumentární film: "Aftermath world without oil"
_________________
Terka :)

[Tereza Brožová]

3. setkání 8.11.2010

Téma: Výroba skla aneb filozofická diskuse nad hromádkou písku

Začátek hodiny jsme věnovaly otázkám, postřehům a připomínkám, které nás napadly v souvislosti s minulou hodinou nebo shlédnutým filmem.
Děti především zajímala doba, po kterou využíváme ropu, a za jak dlouho vyčerpáme její zásoby.

K seznámení s tématem následujících dvou? povídání jsme využily hru „Hádej co jsem“. Děti měly pomocí otázek, na něž se dá odpovědět pouze ANO nebo Ne, zjistit, jaký předmět Jája představuje – byla to sklenice.

Po té jsme děti rozdělily na dvě skupiny, z nichž jedna obdržela sklenici a druhá hromádku písku.
Každá ze skupin měla na velký papír napsat, čím vším by ona věc mohla být a jaké jsou její vlastnosti.
V kroužku uprostřed třídy jsme si následně své nápady přečetly:
- Skupina s pískem napsala: vlhké, sypké, hrubé, přírodní, hnědé, písek, kamínky, kořen, vyrábí se z toho sklo a malta, vsakuje vodu, dá se tvarovat, těží se, dá se do toho kreslit, je v tom hlína, většinou obsahuje slídu, není potřebný k životu
- Skupina se sklenicí napsala: Je ze skla, nazývá se skleničkou, je křehká, má dno, je kruhová, může to být těžítko, je průhledná, dá se s ní svolávat oběd, snadno se rozbije, je tvrdá, dá se naplnit vodou i pískem atd., dá se použít jako naběračka.
- Adam (na vyžádání dostal vlastní papír) o sklenici napsal: Je ze skla. Má úzké dno. Je bez víka. Slouží k pití. Dá se snadno rozbít. Je na chlast. Letos jsem vypil plný půllitr dvanácky. Slouží k chytání švábů. Slouží k udušení např. svíčky.

Pak následovala skutečně filozofická diskuse, jejíž základ tvořily tyto otázky:
Co to může být?
Mohla by to být hromádka? - Proč?
Mohl by to být písek? - Proč?
Mohli bychom říct, že je to hromádka i písek zároveň? - Proč?
Znamená to, že hromádka a písek je jedno a totéž? - Proč?
Co je hromádka?
Rozbořím hromádku. - Je to stále hromádka? - Proč?
Co dělá hromádku hromádkou?
Je to stále písek? - Proč?
Co je písek?
Co dělá písek pískem?
Můžeme říct, že jedno zrnko písku je písek?
Nemůže to být něco jiného? - Co? / Proč?

I když to ke konci vypadlo opravdu nadějně – myslím tím, že se všichni shodneme na jednotném závěru, problém jsme nevyřešily.
Z posledního shrnutí vyplynulo, že „hromádka“ jsou dvě nebo více navzájem „propojených“ věcí, z nichž se každá dotýká min. 1 z nich, a alespoň některé z nich se vzájemně překrývají.
Adélka ovšem nesouhlasí. Svůj postoj odůvodňuje tvrzením: Hromádka musí mít tvar kopičky. Pokud předměty v hromádce mají mezi sebou velké mezery, toto nesplňují (např. volně na sobě ložená pera). Tudíž nemůžeme mluvit o hromádce.

Postřehy a dojmy:
Z dnešní hodiny mám velkou radost. Děti vedly opravdu filozofickou diskusi. Přemýšlely nad tématem, přicházely se zajímavými podnětnými myšlenkami, navazovaly jeden na druhého, přehodnocovaly svůj původní úsudek, snažily se o odůvodnění prezentovaných názorů...
Snad jediným problémem byl hluk a stálé překřikování (ikdyž docela často vyplývalo ze zapálenosti pro věc).

Pozn. Díky Lence za nápad ;-)
(Středeční obědy jsou skutečně přínosnou záležitostí...)
_________________
Terka :)

[Tereza Brožová]

4. setkání 15.11.2010

Téma: Výroba skla - pokračování

Jája napsala:

Dnes jsem byla na hodině bez Terky. Navázala jsem na diskuzi o hromádce písku. Napsala jsem na tabuli (v předešlém příspěvku uvedený) návrh definice hromádky, připomenula jsem, s čím Adélka nesouhlasila a Adélka to upřesnila. Děti se začaly hádat a oddůvodňovaly svá tvrzení pouze tím, že "jim to tak přijde." Pokud se nepletu, k Adélčině tvrzení se přidal také Adam. Usoudila jsem, že další diskuze o hromádce asi nemá velký smysl a přesunula se k diskuzi o písku založené na těchto otázkách:

Rozbořím hromádku písku.
Je to stále písek? - Proč?
Co je písek?
Co dělá písek pískem?
Můžeme říct, že jedno zrnko písku je písek?
Nemůže to být něco jiného? - Co? / Proč?

Diskuze nebyla podle mého názoru moc plodná. Kromě asi 3 - 5 dětí (Adélka, oba Matějové...), které se zapojovaly, se zdálo, že to skoro nikoho nezajímá. Hodně dětí vyrušovalo, neposlouchalo, hrálo si s pískem. I poté, co jsem písek odnesla, se Adam zvedl, došel si pro něj a nasypal ho trochu spolužákovi za krk. Paní učitelka, která byla přítomna, se pokusila děti uklidnit, a když se to nepodařilo, navrhla poslat je zpět do lavic, kde diskuze pokračovala. To na chvíli pomohlo snížit hluk a rozptýlení, avšak některé děti byly ještě více znuděné. Stále se zapojovalo jen asi 5 dětí. Došlo ke druhé hádce mezi dětmi, která se tématu týkala jen okrajově (pouze zde se zapojilo více dětí).

Z časových důvodů jsem musela přeskočit diskuzi o skleničce a přejít rovnou k otázce:
Co má společného hromádka písku a sklenička?
Děti už byly možná unavené a moc nápadů nebylo řečeno.

Ví někdo, jak se vyrábí sklo? (Nejméně jeden žák - Matěj- to přibližně věděl.)
Přečetli jsme si postup výroby skla z učebnice a už jsme se nedostali k těmto naplánovaným otázkám:

Takže můžeme říct, že sklenička je písek? - Proč?
Kdy už písek není pískem, ale je sklem - skleničkou?

Postřehy:
Z dnešní hodiny jsem byla dost zklamaná. Znovu jsem si uvědomila, o kolik je náročnější vést hodinu sama ve srovnání s vedením ve dvou. Nestihla jsem si udělat jedinou poznámku. Často jsem nedokázala děti vnímat (rozptyloval mě ruch ve třídě) a musela jsem je prosit o zopakování toho, co řekly. Nedokázala jsem si jejich myšlenky zapamatovat.
Nezájem mnohých dětí o téma se mi zdál být značný. Možná je to tím, že jsme ho v podstatě řešili už druhou hodinu (v minulé hodině jsme diskutovali o hromádce, dnes o písku). Otázka je, jak skloubit zájem dětí s tématickým plánem, kterého se musíme držet. Příští hodinu máme probrat výrobu plastů nebo papíru.
Možná by pomohlo zaměřit se spíše na filozofické aktivitky a pracovní listy než na čistou diskuzi.
_________________
Terka :)

[Tereza Brožová]

5. setkání 22.11.2010

Téma: Výroba plastů

Na přání jsme prvních 15 min. věnovaly aktivitě, kterou si pro ostatní připravila Šárka. (Skleničky)

Po té následovalo něco jako "interaktivní přednáška", kdy jsem se s pomocí dětí, Jájy a tabule snažila o vysvětlení procesu získávání základní suroviny, v tomto případě zemního plynu, a jejího zpracování, jejímž konečným produktem je plast, v našem příkladu PET láhev.
V rámci přednášky jsme s dětmi provedly názorné cvičení "Síťování ethylenů".

Poznámky a postřehy:
V přípravě se nám nepodařilo skloubit potřebnou látku s filozofií. Rozhodly jsme se tedy pro rozdělení hodiny na dvě části - převážně informační a čistě filozofickou. Díky snížené pozornosti dětí a úvodní aktivitě, se kterou jsme nepočítaly, jsme se bohužel k filozofické části hodiny vůbec nedostaly.

Pozn. Děkuji rodičům za informační podporu.
_________________
Terka :)

[Tereza Brožová]

6. setkání 29.11.2010

Téma: Výroba papíru

Na začátku setkání jsem děti seznámila s programem dnešní hodiny a dala jim prostor pro případné návrhy k jeho změně.

Cíl 1: Pochopit proces výroby papíru, upevnění návyku společného hledání
V první části jsme se věnovaly výrobě papíru. Během společného přemýšlení jsem na tabuli nakreslila přehledné schéma, které si děti namalovaly také do svých sešitů.
Trochu mě překvapilo, jak málo toho věděly.

Cíl 2: Seznámení s filozofickým příběhem a „tajemstvím“, které je v něm skryto
V druhé části hodiny jsme se věnovaly tematicky poupravenému příběhu Harryho Stottlemeiera.
Adélku zaujalo, jakým neobvyklým způsobem Harry uvažoval o věcech ve svém okolí.
Následovala minidiskuse nad otázkou, „Co je objev?“
_________________
Terka :)

[Tereza Brožová]

7. setkání 6.12.2010

Téma: Život

Cíl 1: Upevnění návyku dodržovat pravidla
Cíl 2: Vytvořit příznivější prostředí pro komunikaci

Pro dnešní hodinu jsme si nejprve stanovily dvě pravidla, která jsme se (spíše než děti, tak my s Jájou) ctěly pokusit dodržet:
1. Mluví jen jeden
2. Poslouchám, co kdo říká

Dnešní povídání bylo poněkud zdlouhavé - čím déle jsme povídaly, tím méně se dětem dařilo udržet koncentraci a dodržovat stanovená pravidla.

Cíl 3: Procvičení názorové rozhodnosti
Cíl 4: Upevnění návyku odůvodňovat svá tvrzení

Po zbytek času jsme se věnovaly lehce poupraveným cvičením z MP k příběhu Romana.
Spolu s dětmi jsme seděly v kroužku na židlích, přičemž bylo o jednu méně, než bylo lidí. Člověk uprostřed vždy dal někomu z kruhu losovat jedno z předepsaných tvrzení. Ten nám je pak nahlas přečetl a snažil se říct, zda s tvrzením souhlasí, či nikoli a proč. Po té si s člověkem uprostřed vyměnil místo.
Někdy docházelo k tomu, že se někdo nemohl rozhodnout. To byl čas pro pomoc publika - děti uváděly svá stanoviska, která se snažila podpořit nějakým příkladem. Po té jsme se opět vrátili k majiteli otázky, který nám zdělil svůj názor.

Během povídání se vyskytl konflikt mezi Lukášem a Adamem, který na spolužáka docela agresivně útočil. Toto chování odůvodňoval tím, že Lukáš dal losovat lístek někomu jinému, než je on.
Nejprve jsem se to snažila vyřešit "domluvou" a rozesazením, což však vůbec nefungovalo. Adam tedy strávil část hodiny mimo naši diskusi, kde se mu podařilo poničit jednu z třídních květin.
Po hodině jsem se s Adamem snažila najít nějaké přijatelné řešení problému. Tož uvidíme...
_________________
Terka :)

[Tereza Brožová]

Příprava - 8. setkání

Téma: Podmínky života na Zemi

Cíle:
- Zamyšlení se nad podmínkami života na Zemi
- Vyzkoušet si myšlenkový experiment

Průběh:
1. Info k hodině + Pomocí barevných lepítek na čele rozdělit děti do třech skupin 5 min
2. Shromažďování informací o nejchladnějším, nejteplejším a nejsušším místě na Zemi, Čas k zamyšlení 10-15 min
3. Prezentace míst - Život v extrémních podmínkách 0-10 min
4. Diskuse - Podmínky vzniku / jen života / jiné téma 20 min
5. Rozdání kartiček pro domácí diskusi s rodiči
- Otázka: "Co bylo první, slepice, nebo vejce?"
_________________
Terka :)