Logo P4C
Filozofie pro děti
v centru pozornosti … myšLenka
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
    

 FAQFAQ   HledatHledat   Seznam uživatelůSeznam uživatelů   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny   RegistraceRegistrace   ProfilProfil   Soukromé zprávySoukromé zprávy   PřihlášeníPřihlášení 

2013/2014 - ZPRÁVY Z PRAXE - TJ Unhošť, Martina R.

 
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra -> FPD v neformálním vzdělávání: praxe studentů JU
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor(ka) Zpráva
Ríša Macků



Založen(a): 3.2.2007
Příspěvky: 401
Město: Č. Budějovice CZ

PříspěvekZaslal(a): 14. 11. 2013 21:07:43    Předmět: 2013/2014 - ZPRÁVY Z PRAXE - TJ Unhošť, Martina R. Citovat

Ahoj, zde prosim vkladejte prispevky o Vasich jednotlivych filozofickych setkanich. Prispevky by mely mit nasledujici strukturu:

- datum a info o tom o kolikate setkani/hodinu jde
- cil setkani
- struktura setkani - planovana vcetne casove dotace
- struktura setkani - skutecna vcetne casove dotace
- Co se podarilo, co se naopak nepodarilo a chci pred tim varovat.

Strukturou se rozumi strucny popis aktivit - jejich zamereni, didakticky/filozoficky/... cil.
V pripade, ze doslo k zformulovani nejakych otazek (na zaklade precteni pribehu), pak by soucasti prispevku mel byt i soupis techto otazek.

Bylo by dobre strukturu prispevku dodrzovat nejen obsahove, ale i graficky - aby to nebyl dlouhy jednolity text, ale pekne rozdelene a oznacene jednotlive casti.

V pripade, ze byste meli nejakou otazku do diskuse zde na foru, pak je nejlepsi ji polozit v sekci "2013/2014 praxe - všeobecná diskuse". Tato sekce je určená pro sdílení dojmů všech letosnich praktikantu. Je to i sekce, kde se budeme snazit pravidelne odpovidat ja s Petrem, popř. Ludmila Muchova a další.

PRO ZASLÁNÍ NOVÉHO PŘÍSPĚVKU KLIKNĚTE NA TALČÍTKU "ZASLAT ODPOVĚĎ" (NIKOLIV NOVÉ TÉMA)
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Martina Reitmaierová



Založen(a): 23.11.2013
Příspěvky: 20
Město: Horní Bezděkov

PříspěvekZaslal(a): 23. 11. 2013 14:17:30    Předmět: Citovat

19.11.2013 - 1. setkání
Skupina: v počtu 10 dětí ve věku 6-9 let
Prostředí: tělocvična
Cíl: Rozvoj tvořivého myšlení - uvědomit si důsledky svého rozhodnutí
Téma: Není důležité vždy vyhrát
Dílčí cíle: Děti si uvědomí, že naše rozhodnutí může mít důsledek.
Dítě si uvědomí, že není důležité být vždy první.
Dítě si uvědomí, že je důležité pomoci kamarádovi.

Plánovaná struktura:
1. Motivace: Soutěž v běhu přes překážky. Někdo je vždy první. Soutěž je zaměřena na správné provedení. Bude sledováno, když některé dítě upadne, jestli se někdo vrátí a pomůže mu postavit překážku nebo raději poběží do cíle, aby vyhrál.
2. Průběh hodiny:
Pořadové cvičení - opičí dráha. Nechám nejprve děti, aby samy určily, kdo začne jako první, potom já sama určím, kdo začne první a nakonec cvičení opakuji, dokud se všichni nevystřídaly v tom, že budou alespoň jednou začínat první.
Otázky:
Je důležité být vždy první?
Vrátím se, abych pomohl kamarádovi nebo raději budu první?
Vadí mi, že prohraju?
Časová dotace plánované struktury: 20 min

Skutečná struktura:
Nejprve jsem určila, kdo začne jako první. Děti se nemohly dohodnout a překřikovaly se. Každý chtěl být první. Každý chtěl být nejlepší. Postupně jsme cvičení opakovaly, aby se všichni vystřídaly. Každý tím získal pocit, že může být někdy první, že on sám se rozhodl začít první a neublížil tím ostatním. Když děti věděly, že dostanou šanci být někdy první, už jim příliš nevadilo vrátit se ve hře zpět, když kamarád upadl a pomohly mu.
Časová dotace skutečné struktury celkem: 30 min

Reflexe:
Děti si uvědomily, že nemusí být vždy první. Všichni mohou dostat šanci být někdy první. Uvědomily si, že je důležité se správně rozhodnout a dokázaly pomoc kamarádovi, když upadl. Děti se snažily pochopit, že není důležité být vždy první. Všichni z toho měly dobrý pocit. Pro děti bylo důležité, aby všichni měly stejnou možnost.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Martina Reitmaierová



Založen(a): 23.11.2013
Příspěvky: 20
Město: Horní Bezděkov

PříspěvekZaslal(a): 23. 11. 2013 14:57:14    Předmět: Citovat

21.11.2013 - 2. setkání
Skupina: v počtu 10 dětí ve věku 6-9 let
Prostředí: tělocvična
Cíl: Rozvoj angažovaného myšlení - Dítě se dokáže omluvit za své jednání
Téma: Vím, kde je mé místo
Dílčí cíle: Dokázat si přiznat, že jsem se nezachoval správně. Uvědomit si, že má smysl se omluvit kamarádovi. Jsem ochotný se omluvit kamarádovi. Naučit se najít vhodný způsob omluvy a použít vhodná slova. Vyjádřit zájem o omluvu.

Plánovaná struktura:
1. Motivace: Hra na autíčka, která se nesmí předjíždět
2. Průběh hodiny: Příprava hry o náročné cestě autem přes slalomovou dráhu s překážami. Nakonci hry auta zajíždí postupně do jedné garáže a vždy se vejde jen jedno auto, ostatní musí čekat a nepředbíhat. Kdo předbíhá, měl by se omluvit.
Otázky: Má smysl se omlouvat?
Za co by se měl člověk omluvit?
Časová dotace plánované struktury: 20 min

Skutečná struktura:
Děti se nejprve všechny předbíhaly. Někomu to nevadilo a někdo byl smutný. Děti se samy od sebe za předbíhání omluvit nechystaly. Musely být k tomu přivedeny a bylo jim to vysvětleno. Hra byla chaotická a děti moc nepochopily, proč se mají omluvit. Hra byla několikrát opakována, ale vždy byl výsledek stejný a děti se předbíhaly.
Časová dotace: 30 min

Reflexe:
Ne každý je ochoten se omluvit za své jednání. Každý nepovažuje za chybu, že předběhl druhého. Děti si stále ještě neuvědomovaly, že by se měly vždy za nesprávné jednání omluvit. Děti byly nepozorné. Nepodařilo se je příliš ukáznit a přesvědčit je o omluvě.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Martina Reitmaierová



Založen(a): 23.11.2013
Příspěvky: 20
Město: Horní Bezděkov

PříspěvekZaslal(a): 01. 12. 2013 22:27:26    Předmět: Citovat

26.11.2013 - 3. setkání
Skupina: v počtu 10 dětí ve věku 6-9 let
Prostředí: tělocvična
Cíl: Rozvoj tvořivého myšlení - uvědomit si svou chybu
Téma: Každý může udělat chybu
Dílčí cíle: Dítě se pokusí napravit svojí chybu. Dítě je schopno mluvit o svojí chybě. Dítě dokáže o své chybě přemýšlet. Dítě dokáže svojí chybu zdůvodnit.

Plánovaná struktura:
1. Motivace: Hra - Rybáři jedou a snaží se chytit rybičky
2. Průběh hodiny: Příprava her, které jsou dotykové - Chodí Pešek okolo. Myšičko myš, pojď ke mně blíž. Děti budou sledovány, jakým způsobem chytnou svého kamaráda, tak aby mu neublížily a nestrčily ho. Na začátku hry budou děti upozorněny, že sice musí chytit druhého, ale nesmí ho strčit, aby upadl.
Otázky: Co je chyba?
Porušil jsem pravidla hry?
Chci svoji chybu napravit?
Dokáži svoji chybu vysvětlit?
Časová dotace: 20 min

Skutečná struktura:
Děti se nejprve seznámily s pravidly hry. Bylo jim vysvětleno, aby se nestrkaly. Pokud někdo někoho strčil a on spadl, hra byla přerušena, aby si děti uvědomily, že udělaly chybu. Měly se nad chybou zamyslet a vysvětlit ji. Děti se snažily pochopit, co je to chyba. Hry byly opakovány.
Časová dotace: 30 min

Reflexe: Děti si nejprve svoji chybu neuvědomovaly. Chtěly hrát dále a chybu nepřiznaly. Částečně se dětem podařilo vysvětlit, že není nic špatného na tom, že někdo udělá chybu. Důležité je si svojí chybu uvědomit a dokázat o tom mluvit.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Martina Reitmaierová



Založen(a): 23.11.2013
Příspěvky: 20
Město: Horní Bezděkov

PříspěvekZaslal(a): 01. 12. 2013 22:46:21    Předmět: Citovat

28.11.2013 - 4. setkání
Skupina: v počtu 10 dětí ve věku 6-9 let
Prostředí: tělocvična
Cíl: Uvědomit si závažné důsledky svého chování
Téma: Poctivá soutěž
Dílčí cíle: Dokázat rozlišit závažné a nezávažné důsledky chování. Vyjádřit zájem k uvědomění si závažných důsledků. Dokázat povzbudit druhého, aby si uvědomil závažné důsledky chování.

Plánovaná struktura:
1. Motivace: Kolektivní soutěž v družstvech - předávání míčů nad hlavou a zpět pod nohama.
2. Průběh hodiny: Příprava soutěže pro jednotlivce - hod míče do krabice. Děti samy spočítají, kolikrát se trefí. Ten, kdo má nejméně míčků v krabici, vypadává vždy z kola soutěže. Ostatní postupují do dalšího kola. Zvítězí ten, kdo bude mít nejvíce míčků v krabici. Pro vítěze je připravena odměna.
Otázky: Jak rozlišíte, co je závažné a co není?
Jsme schopni poznat, co je závažné?
Je důsledek závažného chování vždy špatný?
Dokážete povzbudit kamaráda, aby si uvědomil závažné důsledky
svého chování?
Umíte projevit zájem o uvědomění závažných důsledků chování?
Časová dotace: 20 min

Skutečná struktura:
Děti nejprve soutěžily kolektivně ve 2 družstvech. Obě družstva soutěžila poctivě. Neměly tendence k tomu, aby podváděla. Děti soutěžily jako tým a chtěly vyhrát poctivě. Bylo vidět, že kolektivní soutěže jim lépe vyhovují. V soutěži jednotlivců už dopadly děti hůře. Každý chtěl vyhrát a někdo z dětí nesoutěžil poctivě. Snažily se nahlásit více míčků, než kolik jich měly doopravdy v krabici. Nejprve nepovažovaly své chování za závažné a důsledek si neuvědomily. Později připustily, že nepoctivá soutěž není fér k ostatním dětem. Snažily se pochopit, že jejich chování nebylo správné. Ostatní děti se je snažily povzbudit, aby soutěžily poctivě. Soutěž vítěze nakonec neměla, protože bylo vše chaotické a děti se dohadovaly. Soutě jsme již neopakovaly.
Časová dotace: 30 min

Reflexe: Děti se snaží chovat poctivě v kolektivní soutěži. Pokud by jednotlivec v kolektivní soutěži nehrál fér, ublížil by tím celému družstvu. Týmová soutěž dětem lépe vyhovuje a nemají potřebu chovat se nesprávně. V soutěži jednotlivců mají tendenci někteří podvádět. Nedařilo se úplně děti přesvědčit, aby si uvědomily závažné důsledky svého chování. Více se dařilo, aby děti povzbudily toho, kdo podváděl, k uvědomění si závažných důsledků svého chování. Na toho, kdo podvádí, byly děti naštvané.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Martina Reitmaierová



Založen(a): 23.11.2013
Příspěvky: 20
Město: Horní Bezděkov

PříspěvekZaslal(a): 08. 12. 2013 20:05:21    Předmět: Citovat

3.12.2013 - 5. setkání
Skupina: v počtu 10 dětí ve věku 6-9 let
Prostředí: tělocvična
Cíl: Naučit se respektovat druhého
Téma: Hra na přátelství
Dílčí cíle: Naučit se vzájemné spolupráci. Uvědomit si, že je důležité pomáhat druhým.

Plánovaná struktura:
1. Motivace: Hra se zpěvem - Kolo, kolo mlýnský
2. Průběh hodiny: Společná hra - Slunce a mrak mohou být kamarádi. Děti se rozdělí na dvě skupiny. Jedna skupina bude kutálet velké míče po celé tělocvičně, míče představují mraky. Děti se snaží udělat místo pro slunce, aby mohlo být vidět. Druhá skupina dětí cvičí s obručemi - představují slunce. Děti se snaží vzájemně si uvědomit, že každý má zde své místo, měly by se vzájemně respektovat a pomáhat si.
Otázky: Je lepší se spolu domluvit nebo se hádat?
Je důležité mít přátele?
Je důležité si pomáhat?
Co je to respektovat druhé?
Časová dotace: 20 min

Skutečná struktura:
Děti společně připravovaly pomůcky, hra byla pro ně příjemným osvěžením a rády si jí zahrály. Během přípravy si dokázaly pomáhat, nehádaly se a hru jsme několikrát opakovaly. Neměly problém v tom, aby se dohodly, kdo bude představovat mraky a kdo bude slunce. Potom si role vystřídaly.
Časová dotace: 30 min

Reflexe: Pro děti je přátelství důležité. Chtěly si vzájemně pomáhat. Dokázaly se na hru soustředit. Uvědomily si, že každý může mít své místo a svůj prostor, hezky se k sobě dokázaly chovat. Hra se podařila a měla účinek.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Martina Reitmaierová



Založen(a): 23.11.2013
Příspěvky: 20
Město: Horní Bezděkov

PříspěvekZaslal(a): 08. 12. 2013 22:04:00    Předmět: Citovat

5.12.2013 - 6. setkání
Skupina: v počtu 10 dětí ve věku 6-9 let
Prostředí: tělocvična
Cíl: Naučit se přiměřeně bránit
Téma: Obrana hrou
Dílčí cíle: Pochopit, že mám právo se bránit. Rozlišit přiměřenou a nepřiměřenou obranu. Umět použít přiměřenou obranu včas. Uvědomit si své pocit při obraně.

Plánovaná struktura:
1. Motivace: Hra na sochy s pomocí hudby. Na vypnutí hudby musí děti zůstat stát jako sochy. Je to příprava na to, aby si uvědomily, že musí včas zareagovat vytvořit si obranu. Když zůstanou stát jako sochy, nikdo se k nim nemůže přiblížit.
2. Průběh hodiny: Hra na Mrazíka a Sluníčko. Jedná se o hru, kterou děti znají a hrají. Bude jim představena jiným způsobem, jako hra, která jim pomůže uvědomit si svůj nárok na obranu. Vytvoří se dvě skupiny dětí - Mrzíci a Sluníčka. Mrazíkem se stane ten, kdo má potřebu se bránit. Až se bude zase cítit v bezpečí, může k sobě pustit sluníčko, které se ho dotkne. Hra se potom opakuje a všechny děti si vystřídají role - sluníčka a mrazíky.
Otázky: Máme právo se bránit?
Co cítíme při obraně?
Dokážeme se bránit včas?
Časová dotace: 20 min

Skutečná struktura:
Děti hrály oblíbenou hru - Sochy, která je připravila na další návaznou hru - Mrazík. Bylo pro ně snadné pochopit pravidla hry a vžít se do pocitu, kdy si myslí, že potřebují obranu. Lépe se jim hrála hra - Mrazík, kdy měly možnost zahrát si dvě role. Děti dobře spolupracovaly a hry se opakovaly.
Časová dotace: 30 min

Reflexe: Děti pochopily, co je cílem hry. Dokázaly rychle reagovat. Hra měla spontánní průběh a nebyla dětem nepříjemná. Děti si uvědomily, že je důležité začít se bránit včas a že mají nárok se bránit. Příliš se je nepodařilo naučit rozlišit, co je přiměřená a nepřiměřená obrana.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Martina Reitmaierová



Založen(a): 23.11.2013
Příspěvky: 20
Město: Horní Bezděkov

PříspěvekZaslal(a): 28. 12. 2013 08:37:00    Předmět: Citovat

10.12.2013 - 7. setkání
Skupina: v počtu 10 dětí ve věku 6-9 let
Prostředí: tělocvična
Cíl: Posoudit důvody pro přiměřenou obranu- rozvoj kritického myšlení
Téma: Obrana hrou (pokračování) - rozvinutí předchozího tématu a návaznost
Dílčí cíle: Vyjasnit si důvody pro přiměřenou obranu. Zdůvodnit přiměřenou obranu. Uvědomit si rozdíl mezi útokem a obranou.

Plánovaná struktura:
1. Motivace: Hra na babu. Jeden se snaží chytat, ostatní se brání.
2. Průběh hodiny: Po nepříliš úspěšné předchozí hodině je snahou přimět děti k lepšímu pochopení tématu. Hra na rybáře - jeden se snaží postupně chytit děti a ostatní se brání, snaží se včas utéct a schovat do připraveného prostoru, který označuje obranný prostor. Pokud se dětí necítí ohrožené, není důvod utíkat do místa obrany.
Otázky: Je dobré se bránit?
Jak se cítíme při obraně?
Je vždy důvod k okamžité obraně?
Časová dotace: 20 min

Skutečná struktura:
Děti nejprve hrály motivační hru, která je měla připravit na hlavní průběh hodiny. Během hlavní hry se děti vzájemně vystřídaly a vyzkoušely si obě role: toho, kdo útočí a toho, kdo se brání. Snažily se utéct do bezpečí, když se cítily ohrožené, ale nebylo to vždy nutné. Neměly potřebu pokaždé utíkat do ochranného prostoru. Hra se několikrát opakovla a děti měly vždy přestávku mezi opakováním. Během přestávek se snažily odpovídat na otázky.
Časová dotace: 30 min
Reflexe: Hra lépe přispěla k pochopení přiměřené obrany. Děti se zapojily do hry a byly zaujaté. Podařilo se je přiblížit k cíli k rozlišení přiměřené a nepřiměřené obrany. Děti si začaly uvědomovat, že není důvod vždy k okamžité obraně. Hry se vydařily a přispěly k cíli. Děti nejsou příliš ochotné odpovídat na otázky nebo odpovídají krátce a nejsou vždy soustředěné.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Martina Reitmaierová



Založen(a): 23.11.2013
Příspěvky: 20
Město: Horní Bezděkov

PříspěvekZaslal(a): 03. 01. 2014 22:05:44    Předmět: Citovat

30.12.2013 - 8. setkání
Skupina: v počtu 4 dětí ve věku 6-9 let
Prostředí: domácí (vyjímečně kvůli nahrávce)
Cíl: Uvědomit si rozdíl mezi pravdou a lží
Téma: Lež má krátké nohy (viz článek z časopisu Dráček)
Dílčí cíle: Vysvětlit, že je dobré mluvit pravdu. Pochopit, co je to pravda. Pochopit, co je to lež.

Plánovaná struktura:
1. Motivace: Přečtení článku - Lež má krátké nohy
2. Průběh hodiny: Oblíbená hra - hod do košíku. Děti se snaží vhodit do košíku co největší počet míčků. Vzájemně mezi sebou soutěží. Kdo vhodí nejvíce míčků, bude vítěz. Účelem je, aby děti samy dokázaly nahlásit pravdu, kolik se jim podařilo vhodit míčků. Další varianta hry je hod míčků na terč. Opět se děti snaží nepodvádět a mluvit pravdu.
Otázky:
Umíte vždy mluvit pravdu?
Co je to lež?
Co je to pravda?
Je správné mluvit pravdu?
Časová dotace: 20 min

Skutečná struktura:
Nejprve byl dětem přečten příběh z časopisu. Nepodařilo se zaujmout všechny děti po celou dobu četby. Na základě příběhu se děti snažily odpovídat na otázky týkající se pravdy, lži. Všichni odpovídat nechtěli. Poté následovala soutěž - vhod míčků do košíku. Děti, které soutěžily, nahlásily vždy správný počet míčků. Jeden nesoutěžil, nechtěl se zapojit a nechtěl odpovídat na otázky. Za odměnu si děti ještě zasoutěžily - vhod míčků na terč.
Časová dotace: 30 min

Reflexe: Děti souhlasily až na jednoho, že je lepší vždy mluvit pravdu. Jedno dítě vzdorovalo a tvrdilo, že je lepší lhát. Děti dokázaly rozlišit, co je pravda a co lež. Děti neměly problém mluvit pravdu.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Martina Reitmaierová



Založen(a): 23.11.2013
Příspěvky: 20
Město: Horní Bezděkov

PříspěvekZaslal(a): 12. 01. 2014 09:08:12    Předmět: Citovat

7.1.2014 - 9. setkání
Skupina: v počtu 10 dětí ve věku 6-9 let
Prostředí: tělocvična
Cíl: Naučit se přijmout neúspěch
Téma: Prohra je součástí soutěže
Dílčí cíle: Naučit se prohrávat. Pochopit, že není důležité vždy vyhrát. Naučit se smířit s prohrou.

Plánovaná struktura:
1. Motivace: Překážková dráha
2. Průběh hodiny: Hra - soutěž: (Rychle a přesně). Děti plní úkoly na čas, ale všechny úkoly musí být splněné i správně. Hodnotit se bude správnost i rychlost: Na trase běh slalom s míčem, přeskočit překážku, přehodit míč přes bednu a nakonec trefit branku, běh zpět.
Časová dotace: 20 min
Otázky: Umíme se smířit s prohrou?
Co pro nás znamená prohra?
Musí být vždy špatné prohrát?

Skutečná struktura:
Děti sice rychle pochopily pravidla hry, ale ne vždy je dodržely. Soutěžily rychle a nepřesně. Soutěž se musela několikrát přerušovat a připomínat pravidla. Děti chtěly pokračovat v soutěži. Soutěž se opakovla, ale téměř vždy docházelo k porušení pravidel, co se týče správného provedení. Během krátkých přestávek se snažily odpovídat na otázky a vyjádřit své pocity ohledně prohry. Hra nakonec neměla jednoho vítěze, ale několik . Bylo nutné zohlednit správné a přesné provedení vůči rychlosti.
Časová dotace: 30 min

Reflexe: Děti většinou chtějí vždy vyhrát. Ale prohra pro ně není nic špatného. Neztrácí šanci na další úspěch. Pokaždé může vyhrát někdo jiný. Ukázalo se, že prohra nemusí znamentat nic podstatného. I když děti raději vyhrávají, dokáží se smířit i s prohrou. Podařilo se celkem bez potíží vysvětlit dětem, že v soutěži musí umět i prohrávat.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Martina Reitmaierová



Založen(a): 23.11.2013
Příspěvky: 20
Město: Horní Bezděkov

PříspěvekZaslal(a): 15. 01. 2014 18:58:13    Předmět: Citovat

14.1.2014 - 10. setkání
Skupina v počtu 10 dětí ve věku 6-9 let
Prostředí: tělocvična
Cíl: Naučit děti nebát se experimentovat. Rozvoj tvořivého myšlení
Téma: Říše fantazie
Dílčí cíle: Uvědomit si svoje pocity při představě. Uvědomit si rozdíl mezi skutečností a představou. Dokázat sdělovat svoje pocity při představě.

Plánovaná struktura:
1. Motivace: Uvolnit se při hudbě - libovolný pohyb (běh, chůze, tanec)
2. Průběh hodiny: Hra na déšť - děti si představují déšť od lehkých kapek až po krupobití, hromy, blesky a vítr, při kterých doprovází hru pomalými pohyby, které se zrychlují: dupání, tleskání, ťukání, hlasité dýchání. Cílem hry je zapojit fantazii a použít svojí představivost. Děti si mají představit, že je někdo rozlobil a pomocí svých pomalých a rychlých pohybů mají vyjádřit svojí zlobu.
Hra na šneka - je to hra na uklidnění a relaxaci, zkusit si, jaké to je, když se šnek schová do své ulity, schoulí se do klubíčka, nic neslyší, nic nevidí. Schoulení do klubíčka představuje pocit bezpečí.
Časová dotace: 20 min
Otázky: Jaké to je, něco si představit?
Jaké mám při tom pocity?
Je příjemné si něco představit?

Skutečná struktura:
Motivační hra děti uvolnila a zbavila je ostychu. Děti se příjemně naladily na hlavní průběh. Při hře na déšť nejprve nechtěly vyjádřit své pocity naplno a jejich fantazie se příliš nezapojila. Při dalším opakování se děti pokusily lépe ukázat svojí představivost. Hra jim byla trochu nepříjemná. Nevadilo jim použít hlasité projevy. Na otázky odpovídaly většinou nevím. Při hře na šneka spolupracovaly lépe. Nedělalo jim potíže vžít se do představy. Hra byla opakována a pocity měly příjemné. Děti se pokusily postupně sdělit své pocity při hře na šneka.

Reflexe: Děti dokáží použít svojí fantazii, pokud chtějí. Ale hra není dobrá pro stydlivé děti, které potřebují na uvolnění více času. Všechny děti nechtěly mluvit o svých pocitech. Doporučuji na hry děti více připravit a nechat je mluvit o svých pocitech později, až budou chtít. Není dobré na děti spěchat. Neprospívá to jejich fantazii. Není vhodné je nutit, aby mluvily o svých pocitech a představách. K tomu, aby se děti nebály experimentovat, potřebují více času.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Martina Reitmaierová



Založen(a): 23.11.2013
Příspěvky: 20
Město: Horní Bezděkov

PříspěvekZaslal(a): 01. 03. 2014 11:12:11    Předmět: Citovat

20.2.2014 - 11. setkání
Skupina v počtu 10 dětí ve věku 6-9 let
Prostředí: tělocvična
Cíl: Naučit děti chovat se k sobě správně (hezky - být k sobě hodný)
Téma: Je lepší být hodný nebo zlý?
Dílčí cíle: Uvědomit si rozdíl mezi hodným a zlým. Pochopit, že je lepší být hodný. Naučit se být hodný.

Plánovaná struktura:
1. Motivace: Rozpustilá rozcvička - chyť si co nejvíc míčků
2. Průběh hodiny: Společné cvičení - v domečku je místo pro dva. Děti mají připravenou opičí dráhu, během které plní úkoly: přelézt bednu, prolézt tunel, skákací panák, navléct kroužky podle barevného plánku. Jakmile úkol dokončí, utíkají do volného domečku (obruče). Počet domečků neodpovídá počtu dětí, musí se o domeček podělit s kamarádem. Zde je šance ukázat, zda dítě dokáže být hodné ke druhému nebo zlé.

Skutečná struktura: Děti velmi uvítaly míčkovou rozcvičku a patřičně se rozdováděly. O míčky se dokázaly poprat a chtěly jich co nejvíce získat pro sebe. Ukázalo se, že jakmile jde o soutěž, děti bojují samy za sebe a chtějí vyhrát. Ve druhé části hodiny přivítaly pořadové cvičení, kde již nemusely mezi sebou soutěžit. Úkoly plnily s nadšením a neměly problém pozvat kamaráda do svého domečku. Hra měla úspěch.

Reflexe: Děti dokáží být k sobě hodné. Chápou rozdíl mezi hodným a zlým. Pokud jde o soutěž jednotlivců, bojuje každý sám a na druhé se příliš neohlíží. Nepovažují to za nic špatného. Děti si celkem bez problémů uvědomily, že je lepší být hodný a chovat se k sobě hezky. Během cvičení to ukázaly na svém chování. Hodina byla velmi zdařilá.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Martina Reitmaierová



Založen(a): 23.11.2013
Příspěvky: 20
Město: Horní Bezděkov

PříspěvekZaslal(a): 01. 03. 2014 12:17:12    Předmět: Citovat

25.2.2014 - 12. setkání
Skupina v počtu 4 děti ve věku 6-9 let
Prostředí: domácí
Cíl: Naučit děti přiznat pravdu
Téma: Birlibán nechce mluvit pravdu (návrat k důležitému tématu)
Dílčí cíle: Rozlišit pravdu a lež. Pochopit, co je pravda. Pochopit, co je lež.

Plánovaná struktura:
1. Motivace: Četba úryvku z knihy Birlibán od Eduarda Petišky - Jak Birlibán uklízel
2. Průběh hodiny: Diskuse o přečteném článku.
Otázky:
Jaký je Birlibán?
Co Birlibán provedl?
Co je pravda?
Co je lež?
Řekl Birlibán mamince pravdu?
Je správné uklízet po sobě své hračky?
Umíte mluvit pravdu?

Děti se budou snažit odpovídat na otázky. Některé důležité pasáže z knihy se dětem připomenou a přečtou ještě jednou. Mezi diskusí je důležitá přestávka. Děti si pohrají s hračkami jako Birlibán a potom je musí uklidit a složit na své místo.

Skutečná struktura:
Motivací byla četba z knihy Birlibán, kterou děti už znají a příběhy jsou oblíbené. Poslouchali v tichosti. Potom postupně dostávaly otázky. Birlibán je sice ošklivý chlapec, ale děti ho mají rády a chtěly by, aby se polepšil. Myslí si, že se dokáže polepšit. Během přestávky, kterou děti potřebovaly (byly už unavené), si pohrály a potom společně uklízely.

Reflexe: Děti pochopily, že je lepší přiznat pravdu a není správné mamince lhát. Uvědomily si, co Birlibán provedl a zjistily, že mamince neřekl pravdu. Děti dokáží po sobě uklidit a složit hračky. Považuji téma za důležité, proto jsem se k němu vrátila. Hodina byla zdařilá a děti si to užily.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Martina Reitmaierová



Založen(a): 23.11.2013
Příspěvky: 20
Město: Horní Bezděkov

PříspěvekZaslal(a): 01. 03. 2014 12:32:27    Předmět: Citovat

27.2.2014 - 13. setkání
Skupina v počtu 10 dětí ve věku 6-9 let
Prostředí: tělocvična
Cíl: Naučit děti rozlišit, co je důležité
Téma: není důležité být nejlepší
Dílčí cíle: Posoudit a uvědomit si, že je důležitá snaha, než být nejlepší. Rozlišit mezi tím, co je důležité a co není. Zdůvodnit pojem, co to je nejlepší.

Plánovaná struktura:
1. Motivace: Kdo skočí nejdále. Každý dostane vyznačenou značku, kam dokázal skočit.
2. Průběh hodiny: Předvedení jednotlivých cviků - kotoul vpřed, vzad, stojka, provedení gymnastických skoků, cvičení na kladině. Po každém provedení cviků děti budou mít možnost posoudit, jak kdo cvičil, jak se kdo snažil a jak cvik předvedl. Cviky se několikrát budou opakovat.
Otázky:
Je důležitá snaha nebo být nejlepší?
Co to je nejlepší?
Je důležité být nejlepší?

Skutečná struktura:
Děti na začátku měly možnost poměřit své síly ve skoku dalekém. Vyhrál jeden a byl dětmi označen jako nejlepší, ale pouze nejlepší ve skoku dalekém. Děti chtěly soutěž opakovat a snažily se vyhrát. Uvědomily si, že vyhrát může sice jen jeden, ale snažily se všichni. Při dalších cvicích byly více motivovány. Každý je lepší v něčem jiném. Není možné, aby všichni byli nejlepší. Děti cvičily s nadšením a měly o cvičení zájem. Uvědomovaly si, že k tomu, aby cvičily dobře, je důležitá snaha.

Reflexe:
Děti se neshodly na tom, co to je nejlepší a nedokázaly to přesně vysvětlit. Nejlepší pro ně znamenalo vyhrát. Ale zjistily, že k tomu, aby vyhrály, je důležitá snaha. Nepodařilo se je příliš přesvědčit, že nemusí být vždy důležité být nejlepší.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Martina Reitmaierová



Založen(a): 23.11.2013
Příspěvky: 20
Město: Horní Bezděkov

PříspěvekZaslal(a): 05. 03. 2014 22:14:14    Předmět: Citovat

4.3.2014 - 14. setkání
Skupina v počtu 4 děti
Prostředí: domácí
Cíl: Vysvětlit dětem poslušnost. Rozvoj kritického myšlení.
Téma: Jak se chová Birlibán
Dílčí cíle: Pochopit, že je správné poslouchat rodiče. uvědomit si, že je výhodné být poslušný. Najít nevýhody toho, když neposlechnu.

Plánovaná struktura:
1. Motivace: četba ukázky z knihy Birlibán od _Eduarda Petišky
2. Průběh hodiny: Diskuse na dané téma.
Otázky:
Co je to být poslušný?
Co je to být neposlušný?
Je správné poslouchat rodiče?
Vyplatí se být poslušný?
Co se stane, když neposlechnu?

Časová dotace: 20 min

Skutečná struktura:
Děti se zájmem poslouchaly úryvek z knihy a byly velmi pozorné. Příběh je zaujal. Nelíbilo se jim, jak se Birlibán chová. Na otázky se snažily celkem odpovídat. Jedno dítě neodpovídalo a chtělo si hrát. Během diskuse dostaly hračky, aby vydržely odpovídat. Udržely pozornost jen krátce, ale otázky jim nevadily. Dostávaly krátké přestávky a průběžně diskuse pokračovala.

Časová dotace: 30 min

Reflexe:
Děti měly možnost namalovat, jak si představují Birlibána. Shodly se na tom, že Birlibán není hodný chlapec a neumí si hezky hrát. Děti by raději chtěly být poslušné a snaží se poslouchat své rodiče. Ale přiznaly, že někdy neposlechnou. Uvědomují si, že je správné poslouchat rodiče. Pochopily důsledky svého chování, když nebudou poslouchat. Určitě se k Birlibánovi ještě vrátíme v dalších setkáních. Kniha má u dětí velký úspěch a je velmi poučná. Doporučuji s knihou pracovat i na dalších setkáních.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Martina Reitmaierová



Založen(a): 23.11.2013
Příspěvky: 20
Město: Horní Bezděkov

PříspěvekZaslal(a): 06. 03. 2014 19:59:13    Předmět: Citovat

6.3.2014 - 15. setkání
Skupina v počtu 10 dětí
Prostředí: tělocvična
Cíl: Naučit děti věřit ve vlastní schopnosti. Rozvoj angažovaného myšlení.
Téma: My jsme malí siláci
Dílčí cíle: Naučit děti nebát se vyzkoušet něco nového. Naučit děti povzbudit kamaráda.

Plánovaná struktura:
1. Motivace: Společná příprava nářadí - jen siláci dokáží připravit nářadí. Protože když si všichni pomůžeme, máme ještě větší sílu.
2. Průběh hodiny: Výuka nového cviku - cvičení na kruzích. Cvik není ro všechny jednoduchý a děti budou potřebovat povzbudit a přesvědčit, aby se nebály cvik vyzkoušet. Důvěra ve vlastní schopnosti je velmi důležitá a ne každý si věří. Děti se nejprve pohoupají na kruzích, aby se rozcvičily, potom postupně budou provádět cvik. Necháme cvičit prvního toho, kdo se nebojí a chce začít. Jedná se o provedení kotrmelce na kruzích (přehodit nohy tam a zpět - síla v rukou je důležitá a děti se musí dokázat přitáhnout). Všichni se vystřídají a potom se za odměnu zase pohoupají.
Otázky:
Bály se děti cvik vyzkoušet?
Věřily si, že cvik zvládnou?
Jaký je to pocit zkusit něco nového?

Časová dotace: 20 min

Skutečná struktura:
Všechny děti se rády pohoupaly na kruzích. Potom začaly zkoušet nový cvik. Některé děti cvik zvládly samy bez pomoci. Jiné potřebovaly asistovat. Dvě děti se bály cvik vyzkoušet a nechtěly se ani pokusit. Ostatní děti se snažily je povzbudit. Většina dětí neměla problém cvik provádět.

Časová dotace: 30 min

Reflexe: Děti si většinou věří, že mohou zvládnout nové věci, které ještě nezkoušely, jsou sebevědomé a chtějí cvik zkusit. Rády povzbuzují ostatní kamarády, aby se nebály. Nikdo z dětí se neposmíval ostatním. Děti mají radost, když něco zvládnou úplně samy.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Martina Reitmaierová



Založen(a): 23.11.2013
Příspěvky: 20
Město: Horní Bezděkov

PříspěvekZaslal(a): 22. 03. 2014 18:25:44    Předmět: Citovat

18.3.2014 - 16. setkání
skupina v počtu 4 děti
Prostředí: domácí
Téma: Pohádka o kočičce
Cíl: Naučit děti překonat strach
Díčí cíle: Uvědomit si, kdy je dobré strach překonat. Pochopit, co je to strach.
Snažit se rozlišit velký strach malý strach.

Plánovaná struktura:
1. Motivace: Četba příběhu O kočičce z časopisu Dráček.
2. Plánovaná struktura: Společná diskuse o přečteném článku.
Otázky:
Co se dětem na příběhu líbilo, co je zaujalo?
Co je to strach? Umím být statečný?
Dokážu překonat strach, abych pomohl druhému?
Co je to odvaha? Byl malý kamarád statečný?
Dokázal zachránit kočku?
Děti budou odpovídat na otázky. Pokud některé otázce nebudou rozumět, budu se snažit jim je zopakovat a znova vysvětlit.
Časová dotace: 20 min

Skutečná struktura:
Děti s napětím poslouchaly celý příběh a byli štastné, že příběh dobře dopadl a chlapec zachránil kočku. Příběh se dětem líbil. Chtěly překotně odpovídat na otázky a přály si být co nejvíce statečné. Otázkám rozuměly a nestyděly se odpovídat. Byly velmi zaujaté a vtažené do děje. Myslí si, že by také dokázaly zachránit kočku. Na závěr si za odměnu vyrobily masku kočky na obličej podle šablony v časopisu.
Časová dotace:30 min

Reflexe:
Dětem se líbilo, že byl chlapec statečný. Dokázaly vysvětlit, co je to strach a chápou rozdíl mezi malým a velkým strachem. Děti se shodly, že chlapec v příběhu byl velmi statečný a musel překonat velký strach, aby šel sám do sklepa. Děti byly z příběhu příjemně rozrušené, příběh byl napínavý. Výroba masek je uklidnila a uvolnila.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Martina Reitmaierová



Založen(a): 23.11.2013
Příspěvky: 20
Město: Horní Bezděkov

PříspěvekZaslal(a): 22. 03. 2014 22:03:33    Předmět: Citovat

20.3.2014 - 17. setkání
Skupina v počtu 10 dětí
Prostředí: tělocvična
Cíl: Uvědomit si vzájemnou pomoc
Téma: Pomáhej slabším
Dílčí cíle: Pochopit, že je důležitá pomoc slabším. Naučit se přijmout pomoc. Umět nabídnout pomoc.

Plánovaná struktura:
1. Motivace: Hra na kočku a myš. Kocour sice honí myš a myš se ho bojí. Ale kolem jsou ještě další kamarádi, kteří se snaží myšku ochránit a chtějí nabídnout pomoc.
2. Průběh hodiny: Zdolávání náročných překážek, chůze po kladině, lezení po žebřinách, prolézání bedny. Všechny děti nejsou stejně obratné a vše nezvládnou samy. Někdo potřebuje pomoc. Kamarád se bude snažit druhému asistovat při cvičení, když uvidí, že to sám nezvládne a bojí se.
Otázky:
Jaké to je pomoc druhému?
Uvědomujete si, že je důležité pomáhat slabším?
Líbí se vám pomáhat kamarádovi?
Dokážete přijmout nabízenou pomoc?
Časová dotace: 20 min

Skutečná struktura:
Děti se při rozcvičce příjemně proběhly a fandily myšce, aby kocourovi utekla. Snažily se jí pomáhat a ukazovaly cestu do domečku. Byly rády, že myš kočce utekla. Při dalších náročných úkolech děti cvičily se zaujetím. Proto si nejprve nevšimly ostatních, kteří se bály některé cviky provádět. Byly vyzvány, aby druhým pomohly. Nejprve ale chtěly celé cvičení provést a potom už pomohly. Otázkám rozuměly a v průběhu hodiny odpovídaly. Některé děti odpovídaly - nevím.
Časová dotace: 30 min

Reflexe: Děti si cvičení užily. Všichni ještě nejsou připraveny na to, aby nezapomněly druhým v nouzi pomáhat, převážně slabším. Přiznávají, že je pomoc důležitá, ale ještě si to plně neuvědomují. Nečinilo jim problémy vzájemně si pomáhat.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Martina Reitmaierová



Založen(a): 23.11.2013
Příspěvky: 20
Město: Horní Bezděkov

PříspěvekZaslal(a): 28. 03. 2014 09:54:46    Předmět: Citovat

25.3.2014 - 18.setkání
Skupina v poču 4 děti
Prostředí: domácí
Cíl: Naučit děti vážit si svých věcí (hraček). Rozvoj kritického myšlení.
Téma: Birlibán už zase zlobí
Dílčí cíle: Uvědomit si, že není hezké něco zničit. Zjistit, že bychom si měli vážit našich věcí. Naučit se a pochopit, že každý předmět (každá hračka) je důležitá.

Plánovaná struktura:
1. Motivace: Četba úryvku z knihy Birlibán od Eduarda Petišky
2. Průběh hodiny: Společná diskuse o přečteném článku. Každý může sdělit svůj názor, každý dostane prostor, aby se vyjádřil. Děti se pokusí odpovídat na otázky. Birlibán je oblívená postava a děti mu drží palce, aby se polepšil. Je to motivace k tomu, aby odpovídaly na otázky.
Otázky: Co je to chovat se hezky? Umíte se chovat hezky?
Dokážete si vážit svých hraček?
Co pro vás znamenají hračky?
Chtěli byste být jako Birlibán?
Co je to chovat se nehezky?
Časová dotace: 20 min

Skutečná struktura:
Děti se jako vždy těšily na další příběh o Birlibánovi. Nelíbilo se jim, jak se chová ke svým hračkám. Považují to za nehezké chování. Oni mají své hračky rády a nechtějí jim ubližovat. Někdo se na Birlibána opravdu zlobil, protože utrhl svému zajíčkovi ouško. I když je Birlibán zlobivý chlapec, přesto by si děti přály někdy být Birlibánem.

Reflexe: Děti chápou, co to je vážit si svých hraček a chtěly by se k nim chovat hezky. Přiznaly, že někdy (ne vždy) se chovaly hezky ke svým věcem. Některé hračky jsou u dětí oblíbenější a více si jich váží.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Martina Reitmaierová



Založen(a): 23.11.2013
Příspěvky: 20
Město: Horní Bezděkov

PříspěvekZaslal(a): 28. 03. 2014 10:07:59    Předmět: Citovat

27.3.2014 - 19.setkání
Skupina v počtu 10 dětí
Prostředí: tělocvična
Cíl: Vysvětlit dětem, že za nás někdy může rozhodnout náhoda. Rozvoj tvořivého myšlení.
Téma: Náhoda
Dílčí cíle: Pochopit, co to je náhoda. Vysvětlit dětem, že někdy je lepší, aby za nás rozhodla náhoda. Ukázat dětem, že nemůžeme vždy náhodu ovlivnit.

Plánovaná struktura:
1. Motivace: Hra - Chodí Pešek okolo
2. Průběh hodiny: Zařazení pohybových her, kde o výběru nebo výsledku může rozhodnout náhoda. Děti si nejprve zahrají hru - Škatulata hýbejte se: chodí v kruhu kolem připravených židlí, doprovod s hudbou. Jakmile přestane hrát hudba, děti si musí rychle sednout na židli. Jedna židle vždy chybí. Proto vždy jeden musí z kola ven. Jeho vypadnutí je náhodné. Nikdo nemůže předem odhadnout, kdo vypadne. Hra se několikrát opakuje. Potom následuje společná diskuse s připravenými otázky.
Otázky: Co to je náhoda?
Jaké to je, když za nás rozhodne náhoda?
Zlobíme se na náhodu?
Můžeme nějak náhodu ovlivnit?
Časová dotace: 20 min

Skutečná struktura:
Děti si s chutí zahrály hru na Peška. Během hra mají zavřené oči a nevědí, koho si Pešek vybere. Následující hra byla více napínavá a měla soutěživý nádech. Někdo byl smutný, když vypadl z kola. Někdo to považoval za prohru, někdo se na náhodu zlobil. Po hře následovala diskuse a odpovědi na otázky.
Časová dotace: 30 min

Reflexe: Pro děti je náhodné rozhodnutí velmi napínavé. Nemyslí si, že by náhoda mohla někdy ublížit. Každý není připraven na náhodné rozhodnutí. Pro citlivé děti není hra na náhodu příliš vhodná. Pokusily se pochopit, že za nás někdy může rozhodnout náhoda, ne každý tomu úplně rozuměl.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Martina Reitmaierová



Založen(a): 23.11.2013
Příspěvky: 20
Město: Horní Bezděkov

PříspěvekZaslal(a): 04. 04. 2014 07:40:54    Předmět: Citovat

1.4.2014 - 20. setkání
Skupina v počtu 4 děti
Prostředí: domácí
Cíl: Uvědomit si důsledky svého chování. Rozvoj kritického myšlení.
Téma: Trest pro Birlibána
Dílčí cíle: Rozlišit spravedlivý trest. Pochopit, že za špatné chování můžeme být potrestáni. Uvědomit si svojí vinu.

Plánovaná struktura:
1. Motivace:Četba úryvku z knihy Birlibán od Eduarda Petišky: Jak byl Birlián hodný.
Průběh hodiny: Diskuse o přečteném článku, který vypráví o tom, jak se Birlibán bál kvůli tomu, co provedl, že bude potrestán. Cítí vinu za svoje chování. Má z toho špatný pocit.
Otázky:
Jak se pozná spravedlivý trest?
Byli jste už někdy potrestáni? Co Birlibán provedl?
Zaslouží si být potrestán?
Je správné, když je někdo potrestán za špatné chování?
Jak si představujete spravedlivý trest? Bojíte se trestu?
Časová dotace: 20 min

Skutečná struktura:
Děti jako vždy se zájmem vyslechly článek o Birlibánovi. Pochopily, že se Birlibán považuje za viníka a bojí se být potrestán. Následovala diskuse o Birlibánovi a odpovědi na otázky. Některé děti se styděly mluvit o trestech, některé přiznaly, že už byly potrestány za špatné chování. Diskuse byla celkem chaotická a dětem nebylo příliš příjemné se bavit o trestech. Shodly se ale na tom, že by měl být Birlibán potrestán. Za spravedlivý trest považují např. - nebude se dívat na televizi.
Časová dotace: 30 min

Reflexe:
Děti chápou, že za špatné chování by měl být každý potrestán. Mají raději mírné tresty a nejsou rády, když musí mít něco zakázaného. Když něco provedou, považují se za viníka, ale někdy se snaží svojí vinu zatajit. Jsou rády, že Birlibán konečně dostal strach ze svého špatného chování a začal o tom přemýšlet. Považují to za správné.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra -> FPD v neformálním vzdělávání: praxe studentů JU Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1

 
Přejdi na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.


Powered by phpBB © 2001, 2005 phpBB Group
tvorba webu webových stránek webdesign