Logo P4C
Filozofie pro děti
v centru pozornosti … myšLenka
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
    

 FAQFAQ   HledatHledat   Seznam uživatelůSeznam uživatelů   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny   RegistraceRegistrace   ProfilProfil   Soukromé zprávySoukromé zprávy   PřihlášeníPřihlášení 

2013/2014 - ZPRÁVY Z PRAXE - MŠ Bubeníčkova - Alena K.

 
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra -> Mateřská škola
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor(ka) Zpráva
Ríša Macků



Založen(a): 3.2.2007
Příspěvky: 401
Město: Č. Budějovice CZ

PříspěvekZaslal(a): 14. 11. 2013 21:10:32    Předmět: 2013/2014 - ZPRÁVY Z PRAXE - MŠ Bubeníčkova - Alena K. Citovat

Ahoj, zde prosim vkladejte prispevky o Vasich jednotlivych filozofickych setkanich. Prispevky by mely mit nasledujici strukturu:

- datum a info o tom o kolikate setkani/hodinu jde
- cil setkani
- struktura setkani - planovana vcetne casove dotace
- struktura setkani - skutecna vcetne casove dotace
- Co se podarilo, co se naopak nepodarilo a chci pred tim varovat.

Strukturou se rozumi strucny popis aktivit - jejich zamereni, didakticky/filozoficky/... cil.
V pripade, ze doslo k zformulovani nejakych otazek (na zaklade precteni pribehu), pak by soucasti prispevku mel byt i soupis techto otazek.

Bylo by dobre strukturu prispevku dodrzovat nejen obsahove, ale i graficky - aby to nebyl dlouhy jednolity text, ale pekne rozdelene a oznacene jednotlive casti.

V pripade, ze byste meli nejakou otazku do diskuse zde na foru, pak je nejlepsi ji polozit v sekci "2013/2014 praxe - všeobecná diskuse". Tato sekce je určená pro sdílení dojmů všech letosnich praktikantu. Je to i sekce, kde se budeme snazit pravidelne odpovidat ja s Petrem, popř. Ludmila Muchova a další.

PRO ZASLÁNÍ NOVÉHO PŘÍSPĚVKU KLIKNĚTE NA TALČÍTKU "ZASLAT ODPOVĚĎ" (NIKOLIV NOVÉ TÉMA)
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Kinclová



Založen(a): 1.12.2013
Příspěvky: 20
Město: Praha

PříspěvekZaslal(a): 05. 12. 2013 20:29:46    Předmět: Citovat

*29. 11. 2013, 1. hodina, původně 12 dětí, na konci diskuse 5, pak 8
*Cíl: uvést děti do problému, probudit zájem
*Plánované struktura (celkem 30 minut):
-seznámení s Myšlenkou - hra s plyšákem - 5 minut
-slovní hříčka - opakuj rychle Myš Lenka.... co slyšíš teď? - 5 min
-diskuse: co je to myšlenka, myšlení, k čemu je dobré... - 15 min
-závěr: krátká reflexe, rozloučení s Myšlenkou - 5 min
*Reálná struktura (čas dodržen jen s několika dětmi):
-seznámení: trvalo déle, ca 8-10 min. - velmi živá debata na téma co je to za zvíře, proč má vlasy...
- slovní hříčka: dotace dodržena
- diskuse: hlavním tématem se staly hry, u nichž se musí myslet, živější děti postupně odcházely nebo začaly snášet hry ze třídy jako příklady... - ca 15 min
-reflexe: proběhla nad hrou pexeso, u níž se děti jednomyslně shodly, že se u ní myslet musí. I některé děti, které nás dříve opustily, se vrátily a hrály s námi. - ca 20 min.
_________________
Alena K.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Kinclová



Založen(a): 1.12.2013
Příspěvky: 20
Město: Praha

PříspěvekZaslal(a): 11. 12. 2013 15:30:03    Předmět: Citovat

* 3. 12. 2013, 2. hodina, 8 dětí
* Cíl: Soustředěně poslouchat pohádku, pokusit se vyjasnit pojmy dobro-zlo, pravda-lež
* Plánovaná struktura (40 min):
- četba pohádky Císařovy nové šaty (10 min)
- zamyšlení a diskuse nad poselstvím pohádky - hloupí a chytří lidé, kdo byl chytrý a kdo hloupý, kdo lhal a proč, kdo se choval správně (20 min)
- reflexe: nakreslení obrázku k pohádce - shrnutí při kreslení (10 min)
* Reálná struktura (čas. dotace dodržena):
- četba OK
- diskuse: děti začaly spontánně srovnávat pohádku s tou, kterou četla paní učitelka včera na spaní, po prohlášení Filipa, že pohádky v knížce jsou "hrozně pomalý", se diskuse odebrala zcela jiným směrem: co to znamená, že jsou pohádky pomalý, jaká pohádka je rychlá (televizní, je v ní akce), co je ještě rychlé... Filip opět zasáhl: "chci bejt rychlý autíčko a bourat do jinejch aut a do lidí", diskuse skončila u tématu co se stane, když někdo autem zabije člověka a jaké to asi je přijít o někoho blízkého (vyjasnění pojmů štěstí-neštěstí, pravidla...). Výsledkem bylo, že se všichni, kromě Filipa, shodli na tom, že autem musíme jezdit podle pravidel a dávat pozor. Občas se mi nedařilo udržet děti v rozumné diskusi, překřikování nám zatím jde líp. (25 min)
- kreslení s reflexí OK (10 min)
* Závěr: Plánovaná témata diskuse se mi nepodařilo zachovat, ale nově vzniklé téma děti zaujalo a podnítilo je k zajímavým postřehům.
_________________
Alena K.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Kinclová



Založen(a): 1.12.2013
Příspěvky: 20
Město: Praha

PříspěvekZaslal(a): 15. 12. 2013 19:53:26    Předmět: Citovat

* 10. 12. 2013, 3. hodina, 8-10 dětí (některé odcházely a zase se vracely)
* Cíl: pokus o angažované myšlení - navazovat na předchozí myšlenku, vyjadřovat se co nejpřesněji
* Plánovaná struktura (30 min.):
- prohlídka betléma, který jsme dnes vyrobili, krátké vyprávění o narození Ježíše (5 min.)
- diskuse na téma obdarování - co může být dárkem, nehmotné dárky, radost z obdarování... (20 min.)
- reflexe (5 min.)
* Reálná struktura (25 min.):
- úvod OK
- diskuse OK, skupina pomohla některým dětem uvědomit si, že dárek nemusí být hmotný, že i dospělí mohou dostávat dárky a že kytka je pro maminku asi lepší dárek než hračky. Otázku komu udělá radost dárek pro maminku - pánev? zodpověděli jednoznačně - celé rodině. Mám dojem, že děti pomalu přistupují na to, že budou s Myšlenkou mluvit jeden po druhém, navazovat na řeč kamaráda před nimi je ale náročné, zvládají to jen někteří, většina je po pobídce schopna sdělit, o čem děti před nimi hovořily a vyjádřit se k tomu, dvě děti si stále vedou svou a neohlížejí se na to co se děje kolem nich.
- reflexe se nekonala, děti byly dost neklidné a jakmile jsem naznačila, že se blíží konec sezení, rozutekly se. Confused
* Závěr: Pomalu se zdá, že děti začínají přistupovat na mou hru, ale jen některé. Budu se více soustředit na to, aby byly schopny navázat na předřečníka.
_________________
Alena K.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Kinclová



Založen(a): 1.12.2013
Příspěvky: 20
Město: Praha

PříspěvekZaslal(a): 15. 01. 2014 07:57:46    Předmět: Citovat

*7. 1. 2014, 4. hodina, 8 dětí
*Cíl: rozvoj fantazie, hledat neobvyklá řešení, opustit zaběhané mantinely
*Plánovaná struktura (40-45 min):
- Čtení pohádky O perníkové chaloupce od Josefa Lady (popletená pohádka), (10 min)
- Rozbor přečtené pohádky, převyprávění nad obrázky (10 min)
- Volba pohádky, kterou se pokusíme převyprávět naruby (2 minuty)
- Pokus o společné popletené vyprávění zvolené známé pohádky, střídat se větu po větě (15-20 min)
- Zhodnocení, reflexe (5 min)
* Skutečná struktura:
- Strukturu jsme tentokrát dodrželi, děti dovedly slyšenou pohádku pěkně převyprávět, po velmi živé diskusi zvolily na naše vymýšlení Červenou Karkulku. Při vyprávění se většina dětí držela "zuby nehty" tradičního scénáře pohádky, pokusy Báry a Martina o odklon ke sci-fi při dalších příspěvcích většinou tvrdohlavě vracely do původních kolejí. Potěšilo mě, že se snažily navazovat na to, co řekl předchozí vypravěč, a do řeči si skákaly minimálně. Postupně se k fantaziím přidala i Adélka, ale ostatní na hru nepřistoupili. Hledání neobvyklých řešení jsem proto nepovažovala za příliš úspěšné. V reflexi děti samy došly k závěru, že naše pohádka zas tak moc popletená nebyla.
* Poznámka: Po ukončení šly některé děti samy kreslit téma pohádky a nad obrázky se spontánně, pod vedením Martina, který o to usiloval už v kroužku, pustili do velmi odvážných fantazijí na téma Karkulka. Sledovala jsem tok příběhu zpovzdálí, a kdykoli si děti všimly, že je poslouchám, ztišily spiklenecky hovor, jako by dělaly něco zakázaného. Smile
_________________
Alena K.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Kinclová



Založen(a): 1.12.2013
Příspěvky: 20
Město: Praha

PříspěvekZaslal(a): 21. 01. 2014 20:34:16    Předmět: Citovat

*20. 1. 2014, 5. hodina, 18 dětí
*Téma: tisková konference s cestovateli
*Cíl: formulovat otázky, odpovídat k věci, dávat pozor, co už bylo řečeno, aby se otázky neopakovaly
*Plánovaná struktura (40 min):
-přivítání šesti dětí, které se vrátily ze školy v přírodě (3 min)
-přečtení a prohlédnutí pohlednice, kterou nám horalové poslali (3 min)
-příprava dětí na "tiskovou konferenci", usazení horalů a tazatelů proti sobě (6:12) (3 min)
-tisková konference: děti, které na horách nebyly se postupně hlásí o slovo a ptají se horalů na různé detaily jejich pobytu, dávají pozor, aby se otázky neopakovaly (15 min)
-přesun k interaktivní tabuli, ukázka fotografií z pobytu, další otázky a odpovědi (10 min)
-reflexe, závěr (5 min)
*Skutečná struktura (ca 40 min dodrženo):
- přípravné práce proběhly podle plánu
-tisková konference: otázky dětí směřují především na aktivity, které na horách probíhaly, kvalitu jídla, sněhové podmínky (Měli jste svíčkovou? Stavěli jste sněhuláka? a pod.). Podle předchozí instrukce učitelky se mohou různě doptávat na další podrobnosti, horalové si postupně berou slovo a odpovídají, střídají se, doplňují, odpovídají většinou věcně, postupně získáváme poměrně detailní obrázek pobytu. Po chvíli vyzývám Natálku, která se zatím nezapojila, aby se také na něco zeptala, ta se vrací ze svého světa a veškeré otázky, které ji napadají, děti odmítají se slovy: "ale to už jsme přece říkali!" (17 min)
- nad fotografiemi se prozatím klidná a kultivovaná debata zvrhává v nekoordinované překřikování, zklidnit děti dává hodně práce (10 min)
- v závěrečném shrnutí se horalové shodli na tom, že se jim na škole v přírodě líbilo a všichni účastníci pak na tom, že dokud byla diskuse řízená a klidná, bylo jim to mnohem příjemnější. (5 min)
Závěr: děti mě překvapily svou ukázněností a pozorností při diskusi "tiskové konferenci", která proběhla nad očekávání dobře.
_________________
Alena K.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Kinclová



Založen(a): 1.12.2013
Příspěvky: 20
Město: Praha

PříspěvekZaslal(a): 27. 01. 2014 23:03:04    Předmět: Citovat

*21. ledna, 6. hodina, 19 dětí
*Téma: Co je zdravé
*Cíl: Srozumitelně vyjádřit svůj názor, podložit jej argumentem, případně jej obhájit
*Plánovaná struktura (50-55 min):
- výtvarná aktivita - zdobení papírového svetru (20 min)
- povídání v kruhu - co je dobré pro zdraví (5 min)
- práce s obrázkovými kartami (20 min) - každé z dětí dostane akrtu s obrázkem nějaké potraviny. Úkolem je pojmenovat potravinu, říci, zda si myslím, že je/není zdravá, a proč. Učitelka se ptá dětí, zda s vyřčeným názorem souhlasí, když má někdo názor opačný, musí říct proč. Děti musejí vnímat, co se říká, reagovat, zamyslet se. Záměrně jsem zařadila několik kontroverzních potravin.
- pohybová hra zdravé-nezdravé (do 10 min, podle zájmu dětí)
*Reálná struktura (56 min):
- výtvarná aktivita (20 min)
- povídání v kruhu. Po předchozím malování svetrů se děti z počátku upnuly na oblékání, postupně s pomocí jemných pobídek se dostaly i k tomu, že zdraví prosívá správné jídlo. (5 min)
- práce s obrázkovými kartami (23 min) Děti velmi dobře dokázaly zdůvodnit svoje hodnocení (salát je zdravý, protože má hodně vitamínů atp.), v několika případech se argumentovalo poměrně intenzivně, dobrat se řešení přijatelného pro všechny nebylo snadné (problém mysli v mléce: jsou zdravé, je tam mléko, - ale je v nich čokoláda, ta je přece nezdravá, - nejsou jen čokoládové, my máme ovocné a v ovoci jsou vitamíny, Lukáš to taky říkal...). Podobná diskuse se objevila i na téma hamburger ( děti jsou tradičně poučovány, že je nezdravý, ale ten na obrázku obsahoval spoustu salátu a rajčat).
- pohybová hra (8 min)
*Závěr: děti byly při diskusi dost pozorné i ukázněné, na to, že jich bylo 19, byl po celou dobu klid a zdálo se, že většina skutečně naslouchá. Ti, kteří byli méně pozorní, alespoň nerušili, což také považuji za přínos.
_________________
Alena K.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Kinclová



Založen(a): 1.12.2013
Příspěvky: 20
Město: Praha

PříspěvekZaslal(a): 09. 02. 2014 22:20:05    Předmět: Citovat

* 3. února, 7. hodina, 10 dětí
* Nemocnice pro panenky - 1. kapitola
* Cíl: pozorně naslouchat, zamýšlet se nad důsledkem svého jednání
* Plánovaná struktura (30 -40 min.):
- seznámení s knihou, četba 1. kapitoly z Nemocnice pro panenky (vyzvat děti ke kladení otázek, zaznamenávat otázky) (5 min)
- diskuse nad otázkami (10-15 min)
- cvičení "co se stane pak" (10-15 min)
- reflexe (5 min)
* Skutečná struktura (34 min):
- seznámení a čtení OK. Děti nejvíce zaujala pasáž o jménech, proto jsme se v diskusi věnovali jménům a cvičení jsem také přizpůsobila. (7 min)
- diskuse: sluší nám naše jméno? Proč máme zrovna takové? Otázky dětí: Vypadal bych stejně, kdybych se jmenoval jinak? Proč není Filip fialovej, když se jmenuje Fiala? (10 min)
- cvičení: improvizace se jmény a jejich významem. Co asi dělá rád Jaroslav? A Bohumil? A proč se pan Kovář jmenuje Kovář, i když je doktor? A co paní Chalupová? Kde se vzalo vaše příjmení? (10 min)
- reflexe: děti vyjádřily zmatení z některých jmen, vymýšleli jsme ještě možnosti, co asi mohou znamenat, přislíbila jsem, že se k tématu vrátíme (se slovníkem).(7 min)
* Cíl se podařilo naplnit jen částečně, děti poslouchaly druhé docela pozorně, zamýšlení nad důsledky svého jednání se nekonalo, zato jsme hledali souvislosti významu jména a osobnosti člověka.
_________________
Alena K.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Kinclová



Založen(a): 1.12.2013
Příspěvky: 20
Město: Praha

PříspěvekZaslal(a): 10. 02. 2014 09:30:04    Předmět: Citovat

* 6. února, 8. hodina, 16 dětí
*Téma: Den a noc - práce s obrázky
*Cíl: hledat kritéria třídění, podobnosti a odlišnosti
*Plánovaná struktura (45 min):
- samostatné prohlížení připravených obrázků (vystřihala jsem ze starých časopisů fotografie s různým obsahem, ca 100 ks, z toho 50 bylo ze dne a 50 z noci) s úkolem zkusit je nějak roztřídit (5 min)
- diskuse nad obrázky - kdo na něco přišel, sdělí své kritérium, ostatní případně posuzují jeho vhodnost, doplňují další. V ideálním případě si někdo jako kritérium zvolí i den-noc. (15 min)
- pokud si nikdo nevšimne, sdělím své kritérium, nebo zdůrazním kritérium den-noc, pokud jej někdo objeví. Děti si teď mají vybrat každý dvojici obrázků. Chodí mezi sebou, ukazují obrázky, hledají na pokyn podobné, takové, které mají něco společného, i když jsou každý z jiné části dne, vyměňují...(15 min)
-Reflexe, závěr: pracovní list: děti nalepí vybrané obrázky na plakát - vpravo noc, vlevo den, společně vyberou vhodné místo pro jednotlivé fotografie, plakát vystavíme. (10 min)
Reálná struktura (skoro 1 hodina):
- po prohlížení děti navrhly různá kritéria: velikost obrázku (velké a malé), kvalita papíru, obrázek se mi líbí nebo nelíbí, jsou tam zvířata nebo ne, jsou tam lidi nebo ne, jsou v domě nebo venku. Sofie třídí obrázky podle barvy nebe! Upozorňuji na toto kritérium a děti společně udělají 2 hromádky (občas se strhne menší konflikt, na některých obrázcích je i večer nebo svítání, tyto fotky dáváme zatím stranou.) Z jednotlivých hromádek si každý vybírá dvojici den-noc a prezentuje svůj výběr ostatním, popisuje svoje obrázky a zdůvodňuje, jak poznal, že je na nich den či noc. Ostatní vyjadřují svůj souhlas či nesouhlas a argumentují. Lukáš s Radkem si všímají, že mají stejný obrázek, to podnítí ostatník hledání dalších stejných či podobných dvojic. Vzniká tak skupinka "moře" a "zvířata", ale další zcela stejné obrázky se nevyskytují. (Celá tato akce nám zabrala ca 25 min).
- když jsou všichni spokojeni se svým výběrem, opět třídíme, tentokrát podle velikosti, a lepíme velké obrázky jako první, menšími vyplňujeme mezery. Ty konfliktní, nejasné, lepí holčičky na dělící čáru (kluci by je raději vyřadili, ale holkám se líbily a kluci ustoupili). Na výsledek práce děti hledí s uspokojením. Kvůli nedostatku nůžek (mnohé obrázky bylo potřeba zastřihnout) trvalo lepení celkem skoro 30 min.
*I když byl ve třídě při aktivitách mnohdy docela chaos, děti dobře chápaly zadání, byly aktivní a nápadité. Práce s obrázky je pro větší skupinu lepší než čtení textu a diskuse s prázdnýma rukama.
_________________
Alena K.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Kinclová



Založen(a): 1.12.2013
Příspěvky: 20
Město: Praha

PříspěvekZaslal(a): 21. 02. 2014 09:51:30    Předmět: Citovat

* 12 února, 9. hodina, 9 dětí
* Téma. Nemocnice pro panenky, 2. kapitola
* Cíl: zdůvodňovat svoje výroky, hodnotit kriticky různé situace
*Plánovaná struktura (50 min):
- představení přinesených panenek a plyšáků (tohle je medvěd Bóďa, mám ho rád, protože je měkký atp.) (10 min.)
- připomenutí 1. kapitoly a četba 2. kapitoly z Nemocnice (10 min.)
- diskuse nad tématy, která děti zaujala (15 min.)
- závěr, reflexe, hra s donesenými panenkami a plyšáky (5 min + volná hra podle zájmu dětí)
* Skutečná struktura ( zhruba 50 min. dodrženo, i s hrou ca 80 min)
- všechny děti mají plyšáka z domova, představují je bez potíží, ale také bez nápadu. Opakují co už slyšely, nejsou příliš ochotné se víc zamyslet.
- při četbě se opět děti pozastavovaly nad tím, proč má kluk panenku, Bára dokonce tvrdí, že kluci si s panenkami hrát nesmějí. Na dotaz proč si to myslí, odpovídá, že panenky jsou pro holky. Šimon se hrdě přiznává, že on si hraje s panenkou rád, ostatní kluci se nesměle pčidávají. Martin řídá Báře, že ona si taky bere autíčka, tak proč by oni nemohli mít paneku. Bára nakonec ustupuje a přiznává i klukům právo hrát si s panenkou. Děti velmi rozzlobilo chování Saši, když nutil maminku vrátit se pro Kulíška. Shodly se na tom, že si má své věci ohlídat sám a že ve školce má hraček dost. Také řešily, jestli byl vůbec hračkový den (opatření v naší třídě předškoláků, kdy si smějí hračky z domu nostit do třídy jen v pátek). Zapomenutou hračku nevzaly jako dobrý důvod vrátit se domů. Že je Sašova maminka moc hodná, o tom nepochybují. Ubližování kluků Sašovi za to, že si hraje s panenkou neuzává teď už ani Bára, která na začátku považovala panenky pro kluky za nevhodné. Snažíme se najít dobrý důvod pro to, někoho uhodit. Všichni nejdřív tvrdí, že dobrý důvod neexistuje, postupně některé děti přijsou na to, že uhodit můžou, když budou bránit kamaráda. Nabízím různé situace a děti hodnotí adekvátnost obrany. (Větší děti bijou Jirku - ano tlouct je taky. Míša si bez dovolení půjčila moji hračku - nebít, domluvit se. Atp.) Na závěr se shodneme, že hračky nebudeme dělit podle pohlaví dětí, ale podle toho, co koho baví. Při následné hře dochází i přes naše povídání i k mírným potyčkám při společných hrách.
* Cíl byl splněn, navíc došlo i k posunu v myšlení, přinejmenším u Barušky.
_________________
Alena K.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Kinclová



Založen(a): 1.12.2013
Příspěvky: 20
Město: Praha

PříspěvekZaslal(a): 24. 02. 2014 09:36:23    Předmět: Citovat

* 19. února 10. hodina, 10 dětí
*Téma: Nemocnice pro panenky, 3. kapitola, str. 17-20
* Cíl: Zamyslet se nad tím, co je to pravda. Uvědomit si důsledky svého chování vůči druhým.
* Plánovaná struktura (40 min):
- četba pohádky s diskusí nad vybranými tématy (20 min)
- cvičení Co je to pravda? (10 min)
- cvičení Co můžu a nemůžu dělat s cizí věcí? (10 min)
*Reálná struktura:
- Při četbě jsme se zarazili už u slova přísný. Co to je, může být někdo přísný a přitom hodný? Je učitel přísný, když vyžaduje dodržování pravidel? Děti vesměs chápou pojem přísný jako, ten, co nic nedovolí. Na příkladu jsme zkusili pochopit, že přísný a hodný najednou lze být. Když nebudu přísná a nebudu ctít pravidlo uklízení hraček na své místo, brzy se hračky poničí, ptotože se budou válet, někdo na ně šlápne... Jsem tedy na uklízení přísná, protože chci, aby si děti měly s čím hrát. Velký zájem vzbudil vzhled panenky: je opravdů krásná? Filip tvrdí, že něco, co má na sobě pírka, je fuj. Holky mu to vyvracejí. Dojdou společně k názoru, že něco, co se líbí jednomu, se druhému líbit nemusí (i když Filip stále říká fuj panenka). Hra na panenku nejdříve připadá dětem zajímavá, ale když Saša řekne, že nechce být pořád panenkou, uznávají děti, že by ho ostatní měli nechat dělat, co sám chce. Fanda předjímá: On tu panenku ukradne! Děti Sašu ostře odsuzují, i když ještě nevědí, jak to bude dál. Pak, když lže učiteli, svorně křičí Lhal! Nedovolila mu to! Na mou otázku, co by měl teď Saša udělat, odpovídají: Vrátit, omluvit se, půjčit jí svoji panenku. Dávám další příklady situací a děti navrhují řešení: Kdyby mu panenku Katka půjčila a on ji umazal/rozbil? Když zboří omylem někomu jeho stavbu z kostek? Kdyby snědl čokoládu, která mu nepatřila? Děti mají v takových situacích poměrně jasno. (Opravit panenku, koupit novou čoko...) Na otázku proč? Děti odpovídají "aby se pan učitel nezlobil", případně "aby ten kamarád nebyl smutnej".
- na cvičení, co je pravda, už nedošlo, necháme si jej na další část 3. kapitoly. Nahradila jsem jej kreslením, protože děti už začínaly být neklidné. Závěrem tedy nakreslily obrázky na téma: Jak napravím svoji chybu. Většina obrázků se věnovala společnému stavění (kluci) a hraní s panenkami (holky).
-Reálná časová dotace: i s kreslením ca 50 minut.
_________________
Alena K.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Kinclová



Založen(a): 1.12.2013
Příspěvky: 20
Město: Praha

PříspěvekZaslal(a): 25. 03. 2014 08:39:49    Předmět: Citovat

* 25. února, 11. hodina, 15 dětí
* Téma. Tam a Cam - Vietnamská pohádka
* Cíl: hledání podobností a rozdílů
*Plánovaná struktura: aktivita vznikla spontánně při čtení vietnamské pohádky, která měla mnohé rysy podobné se známou Popelkou. Děti samy si toho všimly a já jsem se pokusila zaimprovizovat a jejich zájem využít.
* Skutečná struktura ( zhruba 40 min., přesně jsem nesledovala čas, protože vše vzniklo nečekaně)
- četba pohádky, chudá krásná dívka Tam zůstane po smrti otce s macechou a nevlastní sestrou, musí vše dělat sama, i těžkou práci na poli...potkává kouzelného dědečka, ten jí dá rybku - kamarádku, macecha se sestrou rybku zabijí, Tam si na radu dědečka schovává její kosti. Jede se do města na slavnost, Tam ale přebírá rýži, holoubci poslaní dědečkem pomohou, z kostí jsou šaty... další ústrky, Tam zabita, mění se v holubici, strom... nakonec svatba a potrestání zlých žen. Tady některé děti poznávají analogii i s dalšími českými pohádkami.
- hledání podobností s Popelkou, nejprve podle toho, co děti postřehly hned, pak se už cíleně vracím k některým detailům, znovu hodnotíme podobnost, zjišťujeme, že děti znají i různé verze Popelky a domluvit se na jedné "základní" se vlastně nedá.
- výtvarná aktivita ve skupinách - polovina dětí maluje plakát s Popelkou, 2. polovina maluje Tam. Chodí se ptát, dohledáváme v knize, jak vlastně vypadala, zapínáme interaktivní tabuli a ukazujeme si obrázky vietnamských krojů, zdobené slony... Malby obou skupin porovnáváme.
* Ačkoli hodina byla čistě improvizovaná, mám z ní velmi dobrý pocit. Děti velmi aktivně vyhledávaly rozdíly i podobnosti v pohádkách, téma vzaly za své.
_________________
Alena K.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Kinclová



Založen(a): 1.12.2013
Příspěvky: 20
Město: Praha

PříspěvekZaslal(a): 07. 04. 2014 08:45:49    Předmět: Citovat

* 4. března, 12. hodina, 10 dětí
*Téma: Nemocnice pro panenky, 3. kapitola, dokončení
* Cíl: Zamyslet se nad tím, co je to pravda.
* Plánovaná struktura (35 min):
- četba pohádky s diskusí nad vybranými tématy (20 min)
- cvičení Co je to pravda? (10 min)
- reflexe, shrnutí (5 min)
*Reálná struktura:
- při čtení se dětem nelíbí, že Katka ječí a vyvádí, panenku prý určitě dostane zpátky. Ptám se, jak by se chovaly ony, kdyby se jim ztratila oblíbená hračka. Mnohým už se to ve školce stalo. Matýsek vzpomíná, jak jeho bratr odmítl jít domů bez autíčka a maminka se zlobila (že se to podobné stává i jemu, zamlčí). Bára si připomíná, že nedávno se Lukáš vrátil do třídy a hledal plyšáka dlouhou dobu, i když jeho mladší sestra dole plakala v kočárku a maminka i paní učitelka s dětmi pomáhaly hledat, Lukáš byl "zaseklý" a odmítal přijmout jakékoli náhradní řešení. Děti se tedy shodnou na tom, že oblíbená hračka za tu scénu asi Katce stála (i kvůli mamince, která by se určitě zlobila, kdyby Katka drahou panenku nenašla). Pak vidí, že Saša má velký problém se přiznat. ptám se: a co byste udělali vy v takové chvíli? Děti vesměs sklopí oči a mlčí... Čtu dál a ptám se, jak by se měl Saša zítra polepšit? Děti navrhují omluvu, slib, že už nebude brát věci ani lhát nebo ubližovat, a jsou spokojené, že to samé vymyslel i Saša. navíc Saša říká, že by měl mluvit pravdu. Co to vlastně je pravda?
- Děti: když nelžeš, když řekneš, jak to opravdu bylo. Přecházíme na cvičení. Když řeknu, že svítí slunce, je to pravda? Ano Když řeknu, že sněží, je to pravda? Ne. A poznáte to, že to není pravda? Ano. Když řeknu, že Karolínka tady dneska není, je to pravda? Ano. A když řeknu, že je u babičky? Děti neví... Můžeme nějak zjistit, jestli mluvím pravdu? Děti navrhují: zeptat se jí. Ale jak, když tady není? Děti navrhují telefon či až se vrátí. Zapisujeme si úkol, zeptat se Káji, kde byla. Navrhuji další otázky, pokud něco není pravda, ptám se, jak to ověřit, někdy také, jestli tím, že lžu, můžu někomu ublížit.
- po chvíli otázek a odpovědí děti dochází k tomu, že neříct pravdu může být někdy i nechtěné, ale není to dobré, když lžu schválně, tak tím ubližuji.
-Reálná časová dotace: o torchu víc než plánovaných 35 minut.
_________________
Alena K.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Kinclová



Založen(a): 1.12.2013
Příspěvky: 20
Město: Praha

PříspěvekZaslal(a): 12. 04. 2014 21:50:31    Předmět: Citovat

* 11. března, 13. hodina, 12 dětí
*Téma: Nemocnice pro panenky, 4. kapitola, str. 24-26.
* Cíl: Trochu se zasnít...
* Plánovaná struktura (35 min):
- četba příběhu s diskusí nad tématy, která děti zaujala, chci klást důraz na snění (20 min)
- Relaxační chvilka s imaginací (10 min)
- reflexe, shrnutí - byl to sen? (5 min)
*Reálná struktura:
- děti chválí Sašu, že si Kulíška lépe hlídá. Nikolka se ptá, co jsou maňásci. Prosím děti o vysvětlení, pomáhají si názorně, Kája odbíhá pro maňásky, které máme ve třídě, Jáchym doplňuje, to jsou přece hračky, co jsou nandat na ruku. Dodávám, že nejen hračky, ale i loutky třeba v divadle, a slibuji maňáskové představení.
- Děti opravdu zaujme, že Štěpán sedí a sní. Nejdříve kritizují, že si cucá palec, pak některé uznávají, že se také někdy zamyslí a palec si do pusy strčí. Ptají se, jestli je Štěpán unavený. Odpovídám, že nevím, a kladu otázky podle metodiky: Jak asi vypadáte, když o něčem sníte? Je možné snít ve dne s otevřenýma očima? Dětem přijde denní snění naprosto normální, samy připomínají, co se jim zdálo (spíš v noci) a dotazují se, o čem sní Štěpán. Ptám se, o čem by to tak mohlo být? Podle dětí myslí na maminku nebo na to, co se mu zdálo v noci. ptám se, o čem sní oni, když se ve školce zasní. Je to hlavně maminka. Smile
- Pří dalším čtení se dostáváme k tomu, že Jakub nemá žádnou panenku. Děti myslí, že když poprosí maminku a tátu, určitě mu koupí nějakého plyšáka. Ptám se: a dali byste mu nějakého ze svých? děti váhají, ale nakonec si každý vzpomene na nějakou hračku, kterou by byl ochoten dát kamarádovi. Vyslovuji domněnku, že Jakub by byl ještě veselejší s opravdovou hračkou - dárkem od kamaráda, než s představou a děti chválím.
- Už musíme jít svačit a proto maňáskové divadlo necháváme na později.
-Reálná časová dotace: trochu jsme se zapovídali, takže 40 minut jen na čtení a diskuzi, na relaxaci nedošlo. Slíbené divadlo s aktivním zapojením dětí proběhlo po svačině a hráli jsme (asi 20 minut už jen s 8 dětmi) "jak přišly panenky do školky".
* Při hře s maňásky děti kopírují moje slova i dikci z diskuse, opakují (nebo nutí mě opakovat) příběh Saši.
_________________
Alena K.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Kinclová



Založen(a): 1.12.2013
Příspěvky: 20
Město: Praha

PříspěvekZaslal(a): 12. 04. 2014 22:13:41    Předmět: Citovat

* 25. března, 14. hodina, 6 dětí
*Téma: Nemocnice pro panenky, 4. kapitola, str. 26-31.
* Cíl: Co je krásné? Jak to poznáme?
* Plánovaná struktura (40 min):
- četba příběhu, diskuse, hlavně se zaměřím na to, jak se pozná, že je něco krásné. (20 min)
- Cvičení: proč je můj plyšák krásný. (15 min)
- reflexe, shrnutí (5 min)
*Reálná struktura:
- při četbě se děti zastavily u toho, že je panenka kluk. Přišlo jim to směšné, snažila jsem je přimět k vymyšlení názvu pro panenku-kluka, ale dávaly mi konkrétní jména a Vítek na chvíli děti "rozhodil", když řekl, že panenka-kluk je bárbína a všichni to považovali za moc dobrý vtip. Slovo "panáček" jsem jim prozradila až později. Už minule jsme se trochu zastavili u pojmu krása, teď se děti opět shodly, že krásné je to, co máme rádi. Každý z nás má přeci tu nejkrásnější maminku a nejkrásnější panenku či plyšáka. Taky u nás mluví všichni najednou a proto zdůrazňuji podobnost naší třídy s tou Sašovou. Když v příběhu Štěpán tvrdí, že něco je ošklivé, protože to ještě neviděl, ptám se Vítka (má dnes z celého povídání ohromnou legraci), jestli je to dobrý důvod považovat něco za ošklivé. Odpovídá záporně. Kapitolu nedočítám, protože cítím správnou chvíli pro začátek cvičení.
-Trochu mi zhatilo plány to, že děti měly s sebou ve školce plyšáky Angry birds, které osobně považuji za velmi ošklivé. Každý představuje svou hračku a říká, proč je podle něj hezká. Ostatní hodnotí sdělené důvody. Všechny důvody schvalují jako dobré pro to, aby byla hračka uznána za hezkou. Moje snahy o problematizaci vycházejí naprázdno.
-Vítek a Nikolka, kteří dnes překypují humorem, mě donutí ukončit povídání a poprosit děti o nakreslení té hračky, o níž mluvily. při kresbě je vidět velké zaujetí dětí pro věc, děti se soustředí a vznikají velmi zdařilá dílka.
- Nestihla jsem sledovat strukturu přesně, ale i s kreslení a povídáním nad obrázky nám lekce trvala ca 50 minut.
_________________
Alena K.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Kinclová



Založen(a): 1.12.2013
Příspěvky: 20
Město: Praha

PříspěvekZaslal(a): 22. 04. 2014 07:40:17    Předmět: Citovat

* 28. března, 15. hodina, 9 dětí
*Téma: Nemocnice pro panenky, 4. kapitola, dokončení.
* Cíl: Rozlišit co je uvnitř a co venku
* Plánovaná struktura (30 min):
- shrnutí předchozího dění v kapitole, dokončení příběhu, diskuse. (15 min)
- Cvičení: Co je uvnitř a co venku. (10 min)
- reflexe, shrnutí (5 min)
*Reálná struktura (celkem 35 min):
- S panem učitelem připomínám, že v mluvení se musíme střídat, když se vracím k závěru minulé hodiny, tedy k tomu, že hezké je to, co máme rádi, děti stejně jeden přes druhého vykřikují, že jejich hračka je nejhezčí atp. Příběh dočítáme a zkoušíme vymyslet rozdíl mezi krásný-hezký skvělý. Bára myslí, že krásný je víc než hezký a skvělý, to je jako hustý. Na dotaz, co to znamená hustý, mi Jáchym odpovídá, že to je taky hezký, ale taky dobrý třeba na hraní, Vítek doplňuje, že hustý je to, co je prostě super, někdo další říká, že hustý je skvělý. Tím mi pomáhá vrátit se k příběhu. Prám se, jestli hustý může být i člověk, děti jednoznačně tvrdí, že ano. Přečtu, co si o rozdílu myslí děti u Saši. Ty moje se ptají, co myslí tím uvnitř. Ptám se, jak to chápou ony. Odpověď: uvnitř jsou kosti, mozek,... To jako, že je ten člověk zdravý? Napovídám: hezký uvnitř možná znamená, že se hezky chová? Kája: Jako že je hodnej? Souhlasím a prosím děti o další vlastnosti, které značí, že je člověk hezký uvnitř. Navrhují: kamarád, půjčí hračku, pomůže, nebije děti... Shodnou se, že to vše znamená být hodný.
-Navrhuji hru: co je uvnitř a co venku: Zastavujeme se např. u chuti marmelády: je uvnitř! Ptám se: uvnitř marmelády nebo uvnitř vás? To už je problém...Člověk v zrcadle není podle dětí a ni uvnitř ani venku, ale na tom zrcadle. Ptám se, jestli jde utřít jako špína? Ne, odpovídá Jáchym, je to jako fotka ale jenom na chvíli.
- Cvičení se protáhlo, nakonec jsme jen shrnuli rychle jaké vlastnosti by měl mít člověk, bychom řekli, že je hodný a šli jsme svačit.
_________________
Alena K.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Kinclová



Založen(a): 1.12.2013
Příspěvky: 20
Město: Praha

PříspěvekZaslal(a): 23. 04. 2014 18:04:00    Předmět: Citovat

* 1.dubna, 16. hodina, 14 dětí
*Téma: Nemocnice pro panenky, 5. kapitola,začátek.
* Cíl: Hledat příčiny určité situace, co čemu předchází
* Plánovaná struktura (30 min):
- čtení začátku příběhu (narozeniny, příbuzní), diskuse. (15 min)
- Cvičení: Kde to bylo před tím? (10 min)
- reflexe, shrnutí (5 min)
*Reálná struktura (celkem 35 min):
- Adélka se ptá, co jsou to příbuzní, dříve než Saša: Fanda vysvětluje: to jsou přátelé! Já: ne tak docela, víte, kdo je v rodině? Všichni vědí mámu, tátu, sourozence. Já: a dál? Postupně přibývá Babička, děda, strýc, sestřenice...To jsou příbuzní! Máte tetu? Jste její příbuzní? Chodí k vám na oslavy? Dále děti zaujme způsob cestování: proč nejedou taky autem? Zkoušíme vymyslet možné důvody (auto je rozbité, neumějí řídit, nemají auto...) a proč letadlem? Asi jsou z daleka, shodují se děti a jmenují různé cizí země, které znají. Proč táta vlastně chystá slavnostní stůl, ptám se. Má přece narozky, křičí děti. Proč jsou narozky tak důležité? Fanda: kdyby člověk neměl narozeniny, třeba by ani nevyrostl... s tím děti nesouhlasí, prý by vyrostl ale nebylo by to ono bez dortu, dárků... A jsou důležité kvůli dárkům? Sofi: protože jsme se narodili? A co to znamená? Šimon: Že jsme předtím nebyli a teď tu jsme. A kde jsme byli předtím? Matej: U mámy v břiše. Vítek: Máma mě snědla a pak jsem se narodil. Děti nesouhlasí, Fanda nesměle pronáší něco o vajíčku a spermiích, nechávám ale postupně děti dojít k tomu, že byli jako myšlenka, přání v hlavě rodičů, kteří se měli moc rádi a chtěli miminko. A chtěli vás? Ne, to se neví dopředu...
-Dospěli jsme k tomu, co jsme mohli být dřív. Zkoušíme cvičení: A co (kde) byl chleba, než byl naší svačinou? (Děti dávají společně dohromady obchod, pekárnu, postupně se dostanou až na pole k semínkům) A kde bylo máslo?... Zkoušíme dát dohromady několik posloupností, s větším či menším úspěchem, děti samy navrhují k prozkoumání minulosti věci kolem sebe.
- Místo reflexe se vracím ke čtení, končím v místě, kde Saša říká ...a pak se to stalo! Děti se hned ptají co, ale to necháváme na příště.
_________________
Alena K.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Kinclová



Založen(a): 1.12.2013
Příspěvky: 20
Město: Praha

PříspěvekZaslal(a): 28. 04. 2014 14:37:03    Předmět: Citovat

* 4.dubna, 17. hodina, 11 dětí
*Téma: Nemocnice pro panenky, 5. kapitola,str. 33-35.
* Cíl: Zapojit tvořivé myšlení: Co by-kdyby... a smyslové vnímání
* Plánovaná struktura (40 min):
- čtení příběhu (nehoda, Sašovy obavy,), diskuse. (10 min)
- Cvičení: Co by se stalo, kdybych tak....? (5 min)
- čtení příběhu (odjezd do nemocnice), diskuse - kdo byl už v nemocnici - zážitky. (10 min)
- Cvičení: Když slyším...+ hmatové a čichové rozlišování (10 min)
- reflexe (5 min)
*Reálná struktura (asi 45 min):
- Děti prožívají nehodu se Sašou, samy vzpomínají na situace, kdy se jim rozbila hračka, radí Sašovi, že táta to určitě spraví... Když si Saša dělá výčitky, ptám se dětí, jestli to pomůže? shodují se, že ne. Ptám se, jestli taky tak někdy uvažují, když se jim něco třeba nepovede. Děti tvrdí, že ne, a proto dávám příklady z metodiky: kdybych nesnědla celou pizzu najednou...Martin: mohla bys jí dojíst teď. Kdybych nezapomněla zalít kytku...Bára: byla by ta kytka hezčí. Kdybych poslechla maminku, když mi říkala, ať nelezu do vody...Kája: když lezeš do vody, můžeš se utopit! Vítek: nebo nastydnout. Zkouším větu opakovat a Kája i Vítek doplní tak, aby souvětí navazovalo, zkoušíme několik dalších příkladů, děti samy nic nevymyslí, ale doplňují moje věty.
- Při dalším čtení se děti ohradí proti Sašovu tvrzení, že do nemocnice se chodí jen umřít. Karolínky maminka se zrovna vrátila z nemocnice a je docela živá, další děti přidávají vlastní zkušenost z trhání mandlí, pobytu v nemocnici s otřesem mozku atp. Ptám se na to, co zajímá Sašu: Dávali vám správné léky? Povídali si s nimi? Měli tam maminku? Zkušenosti dětí z nemocnice jsou vesměs dobré.
- Vracím se k tomu, že maminka hned poznala, co se stalo. Poznají to i děti? Dávám příklady podle metodiky a děti hezky doplňují, každý má různé nápady. Nakonec dávám hádal po hmatu a po čichu různé známé předměty. Děti vnímají, že někde je důležitý hmat, jinde čich.
*Očichanou čokoládu nakonec společně sníme.
_________________
Alena K.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Kinclová



Založen(a): 1.12.2013
Příspěvky: 20
Město: Praha

PříspěvekZaslal(a): 30. 04. 2014 07:43:58    Předmět: Citovat

* 8.dubna, 18. hodina, 11 dětí
*Téma: Nemocnice pro panenky, 5. kapitola,str. 35-39.
* Cíl: Pokusit se domyslet důsledky (výměna hlavy) a hledat rozdíly (Saša-panenka) Otázky: kdybyste dostali novou hlavu, jaké to bude? Jaký je rozdíl mezi člověkem a panenkou?
* Plánovaná struktura (30 min):
- čtení příběhu (rozhovor s opravářem, Sašovo zděšení, návrat domů), diskuse. (15 min)
- Cvičení: Výměna lidské hlavy (5 min)
- Cvičení: Rozdíl mezi člověkem a panenkou (5 min)
- reflexe (5 min)
*Reálná struktura ( i s hrou skoro 50 min. ):
- Oproti plánu se zastavujeme u pojmu "pár dní", exaktní Šimon žádá vysvětlení. Ptám se, co si děti pod pojmem pár představují, krčí rameny, Jáchym si vzpomene, že maminka mluví o páru ponožek, je to tedy asi dva? Souhlasím a doplním, že se používá pojem pár i pro nejistý menší počet (pár dětí může být dvě i pět, pár ponožek jsou skutečně dvě, ale pár triček na školu v přírodě může být třeba i 7.) Nabízím k zamyšlení: co byste dělali, kdybych při hře molekuly řekla "pár"? Filip křičí, že to by bylo nefér, ptám se proč? Protože by děti nevěděly, kolik se jich má do molekuly dát. Šimon říká, že on by tedy chtěl pár - dvojici. Doporučím dětem ještě se zamyslet a slibuji, že si molekuly nakonec zahrajeme.
- Výměna hlavy děti vyděsí, čekaly, že půjde zalepit. Zvlášť holčičky se ohrazují, že už to nebude Sašův Kulíšek. Ptám se: opravdu to nebude Kulíšek? Co je důležité, aby Kulíšek zůstal Kulíškem? Hlava? Děti souhlasí. Ruce? Ano Šatičky? Ne. Nohy? Ano. Bříško? Ano. Palec na noze? Názory se různí, nakonec se děti dohodnou, že prst na identitě panenky nic nemění. Ptám se, jak je to u lidí? Můžeme dostat novou halvu? Nééé! křičí děti. Je v ní přece mozek! A ten nemůžeme vyměnit? Ne, bez mozku člověk umře, shrnuje Vítek. A co můžeme člověku vyměnit, aby zůstal sám sebou? Zuby? Ano. Barvu vlasů? Ano. Nohu? Ano. Srdce? Názory se různí, Ráďa vypráví, že viděl s tátou v televizi pořad o výměně srdce, některé děti nevěří. ptám se, a jestli to jde, bude ten člověk pořád sám sebou, s novým srdcem? Asi ano, odpovídají děti. A kdybychom přece jen vyměnili hlavu? To prostě nejde, kategoricky odmítnou tuto možnost vůbec vzít na milost.
* Protože jsme se zdrželi u počítání párů, musím už končit, shrneme si, co je pár a že lidem nelze měnit hlavy, ale jiné orgány ano.
*Zahrajeme si slíbené molekuly. Když řeknu pár, nejdříve někteří váhají, ale protože většina dělá dvojice, přidají se nakonec také. Kristýnka zbyla lichá, jde si pokorně sednout. Vracím ji do hry a ptám se, proč nemusí vypadnout. Kristýna neví, některé děti ale odpoví, že tři můžou být taky pár a Sofi s Kájou ji berou mezi sebe.
_________________
Alena K.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Kinclová



Založen(a): 1.12.2013
Příspěvky: 20
Město: Praha

PříspěvekZaslal(a): 30. 04. 2014 08:03:59    Předmět: Citovat

* 15.dubna, 19. hodina, 9 dětí
*Téma: Nemocnice pro panenky, 5. kapitola,str. 37-39.
* Cíl: Hledat rozdíly (Saša-panenka) Jaký je rozdíl mezi člověkem a panenkou? Hledat způsoby, jak můžeme někomu udělat radost (k tatínkově oslavě)
* Plánovaná struktura (35 min):
- čtení příběhu, diskuse. (15 min)
- Cvičení: Rozdíl mezi člověkem a panenkou (5 min)
- Cvičení: Jak udělám tatínkovi (někomu jinému) radost (5 min)
- Reflexe s kreslením obrázku pro radost (10 min)
*Reálná struktura ( 40 min. ):
- Vracíme se k rozhovoru Saši s maminkou o stejné hlavě. Když maminka říká, že je rozdíl mezi člověkem a panenkou, děti se začnou smát. Proč se smějí? To je prý přece jasné, že to je rozdíl, Saša je hloupý jestli to neví. Trochu brzdím kategorické soudy a navrhuji, že se na rozdíly podíváme. Vytahuji připravenou panenku - mimino a ptám se na rozdíly mezi dětmi a panenkou. Áďa: panenka je malá! Já: A co když ten člověk bude taky malý, jako třeba Lukáškova sestra (2měsíční)? Lukášek: Moje ségra se hejbe a panenka ne! Další děti: A je gumová, nemá opravdový vlasy, neumí čůrat, nedělá zvuky, nemá kosti... U některých rozdílů se zastavuji: některé panenky přece dělají zvuky, mají vlasy, mrkají.... Nakonec Helenka řekne, že ale přece nejsou živý. To považujeme všichni za velmi pádný důvod uznat, že je mezi panenkou a člověkem opravdu rozdíl.
- Čteme dál, děti se diví, že Saša nechce na oslavu, bude tam přece určitě dort a dobroty a třeba dostane taky nějaký dárek. Ptám se, proč by Saša dostal dárek, když má narozeniny tatínek. Martin prý dostává dárek vždycky, když slaví někdo v rodině narozeniny. Ptám se, jestli udělat tatínkovi svou přítomností radost je dobrý důvod na oslavu jít. Děti jednoznačně souhlasí. A co ještě udělá tátovi radost? Obrázek, hezký kamínek, když si uklidím pokoj, když upečeme s mámou bábovku...hledáme různé způsoby, děti samy mají spoustu nápadů.
* Nakonec jsme se shodli, že na oslavě je největší radostí dobrý dort a děti kreslí, jaký dort by se jim líbil na jejich oslavě. Nad kreslením probereme ještě jednou vše, o čem jsme si dnes povídali. Nad nakreslenými dorty se nám sbíhají sliny na svačinu.
_________________
Alena K.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Kinclová



Založen(a): 1.12.2013
Příspěvky: 20
Město: Praha

PříspěvekZaslal(a): 30. 04. 2014 19:32:01    Předmět: Citovat

* 25.dubna, 20. hodina, 14 dětí
*Téma: Nemocnice pro panenky, 5. kapitola,dokončení
* Cíl: Vymýšlení alternativ - s kým by mohl Saša dělat různé věci, když nemá Kulíška? Shrnutí příběhu
* Plánovaná struktura (30 min):
- čtení příběhu, diskuse. (10 min)
- Cvičení: Co dělá Saša sám? (5 min)
- Připomenutí výrazných momentů, rekapitulace (10 min)
- Rozloučení se Sašou (5 min)
*Reálná struktura ( 40 min. ):
- Při čtení děti hned odporují, že 5 dní není dlouhá doba, Vítek připomíná, že to je méně než týden. Souhlasím a ptám se na názor ostatních. Většinou také tvrdí, že 5 dní není dlouhá doba. Navrhuji tedy různé situace, děti mají hodnotit, zda je na to 5 dní moc nebo málo. Zůstat doma s rýmou? Být u babičky? Čekat na cestu do kina s tátou? Hlídat sousedům psa?....Děti odpovídají různě, v žádné odpovědi se neshodnou, vidí, že 5 dní je relativně krátká/dlouhá doba podle okolností.
- Čtu, co Saša dělá sám. Ptám se, jestli je jiná varianta, když Kulíšek je v nemocnici. Do školky ho prý určitě vodí maminka nebo táta - není sám, snídá možná s maminkou nebo se sestrou....na spaní si má podle dětí vzít jinou hračku. Sofi se ptá: a co když jinou nemá? Děti přemýšlejí a Martin říká, že to je teda smutné. Ptám se dětí, co mohou dělat samy, co dělají samy, co samy dělat nemohou... nabízejí různé varianty, některé rozvádíme. Když jede Saša pro Kulíška, ptám se, jak si děti myslí, že příběh skončí. Většina předpovídá, že Saša vezme Kulíška a pojedou šťastně domů, Sofi si myslí, že už ho nebude chtít. Dočítám a děti uznale chválí Sofinku, že to tak uhodla.
* Po dokončení rozebíráme celou knihu, ptám se dětí, co pro ně bylo zajímavé, jestli by se Sašou kamarádili, kdyby chodil do naší školky (prý asi ne, často ječí a vzteká se). Vzpomínají na to, jak zapomněl Kulíška doma a diví se, že pak byl tak nešťastný, když na něj taky pořád nemyslí, připomínají i další momenty. Nakonec Jáchym přiznává, že je rád, že knížka skončila.
_________________
Alena K.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra -> Mateřská škola Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1

 
Přejdi na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.


Powered by phpBB © 2001, 2005 phpBB Group
tvorba webu webových stránek webdesign