[Ríša Macků]

Ahoj, zde prosim vkladejte prispevky o Vasich jednotlivych filozofickych setkanich. Prispevky by mely mit nasledujici strukturu:

- datum a info o tom o kolikate setkani/hodinu jde
- cil setkani
- struktura setkani - planovana vcetne casove dotace
- struktura setkani - skutecna vcetne casove dotace
- Co se podarilo, co se naopak nepodarilo a chci pred tim varovat.

Strukturou se rozumi strucny popis aktivit - jejich zamereni, didakticky/filozoficky/... cil.
V pripade, ze doslo k zformulovani nejakych otazek (na zaklade precteni pribehu), pak by soucasti prispevku mel byt i soupis techto otazek.

Bylo by dobre strukturu prispevku dodrzovat nejen obsahove, ale i graficky - aby to nebyl dlouhy jednolity text, ale pekne rozdelene a oznacene jednotlive casti.

V pripade, ze byste meli nejakou otazku do diskuse zde na foru, pak je nejlepsi ji polozit v sekci "2011 praxe - všeobecná diskuse". Tato sekce je určená pro sdílení dojmů všech letosnich praktikantu. Je to i sekce, kde se budeme snazit pravidelne odpovidat ja s Petrem, popř. Ludmila Muchova a další.

PRO ZASLÁNÍ NOVÉHO PŘÍSPĚVKU KLIKNĚTE NA TALČÍTKU "ZASLAT ODPOVĚĎ" (NIKOLIV NOVÉ TÉMA)

[Hana Schönbeková]

Datum: 18.10. 2011, 1. setkání, 1. - 3. třída

Cíl setkání: seznámení a "odbourání" hranic mezi námi a dětmi (nejsme učitelé, jsme kamarádi)

Plánovaná časová dotace:
- seznámení dětí s tím, co budeme na pravidelných úterních setkáních dělat (10 minut)
- výroba jmenovek a kreslení svých zájmů na jmenovky (10 minut)
- povídání si o svých zájmech (15 minut)
- co budeme dělat příště (5 minut)

Skutečná časová dotace:
- seznámení dětí s tím, co budeme na pravidelných úterních setkáních dělat (10 minut)
- výroba jmenovek a kreslení svých zájmů na jmenovky (15 minut)
- povídání si o svých zájmech (10 minut)
- co budeme dělat příště (5 minut)

Co se podařilo:
Podařilo se nám upoutat pozornost dětí. Kromě jednoho upovídaného chlapečka (já k němu mám samozřejmě pochopení ), nebyl s ničím problém. Kreslení děti bavilo. Povídání si o svých zájmech také. Dokonce když jeden mluvil, ostatní pěkně poslouchali. S Milčou nás velmi zaujalo jejich vyjadřování, které bylo na velice slušné úrovni. Určitě tomu přispěla i skupina, která zde měla praxi minulý rok. Polovina našich dětí s nimi filozofii už měla.

Co se nepodařilo:
Přesné dodržení časové dotace. Povídat si o svých zájmech jsme měli v plánu déle, než si kreslit. Nakonec to dopadlo naopak Našim hlavním cílem dnes bylo, aby si děti uvědomily, že se nejedná o vyučovací hodinu, a že nejsme jejich vyučujícími. To se povedlo jen částečně. Na konci setkání nám někteří pořád vykali a oslovovali nás paní učitelko. Asi to bude chtít více času.

Přes počáteční nejistotu a obavy jsme si nakonec první setkání s dětmi moc užili a těšíme se na příště

[Tereza Brožová]

[Hana Schönbeková]

Díky .. já vim.. asi jsem to napsala moc přímě
Myslela jsem spíš, že jsme se snažili, aby to nebrali jako vyučovací hodinu. Kdybychom se s Milčou tvářili jako učitelky, "okřikovali" je, že mají dávat pozor, nemají si povídat a tak.. asi by to v některých dětech vyvolalo pocit, že radši budou mlčet, aby něco neřekli špatně. A to by byl při filozofii trochu problém Chtěli jsme, aby si hlavně uvědomili, že tu hodinku neděláme já s Milčou, ale že jí tvoříme společně..

[Hana Schönbeková]

Datum: 2.11. 2011, 2. setkání, 1.-3. třída

Cíl setkání: sestavení pravidel

Plánovaná časová dotace:
- zopakování minulé hodiny (5 minut)
- co jsme dělali o prázdninách + otázky (15 minut)
- sestavení pravidel (15 minut)
- co budeme dělat příště (5 minut)

Skutečná časová dotace:
- zopakování minulé hodiny (5 minut)
- co jsme dělali o prázdninách + otázky (15 minut)
- sestavení pravidel (10 minut)
- co budeme dělat příště (3 minuty)
- skončiil jsme o cca 7 minut dříve

Co se podařilo:
Podařil se blok vyprávění o prázdninách. Děti měly možnost se toho, kdo vypráví na cokoliv zeptat, což se párkrát dělo. Také se povedlo sestavit pravidla, kterými se budeme při našich setkáních řídit. Nakonec děti vymyslely pravidel 6: nebudeme si skákat do řeči, nebudeme křičet, nebudeme se při hodinách prát, nebudeme drzí, budeme se vzájemně poslouchat a za poslední pravidlo jsme byli jednomu chlapečkovi velice vděční: budeme si nechávat hračky (gormity a takový ty podobný potvůrky) v šatně.

Co se nepodařilo:
Nepodařilo se udržet ve třídě kázeň. I přesto, že jsme se shodli na pravidle, že si nebudeme skákat do řeči, tak se tak dělo neustále. Při vyprávění o prázdninách jeden chlapeček (T.) neustále ostatní překřikoval, snažil se každého překřičet a upoutat na sebe pozornost. Nakonec hodiny s sebou "strhl" polovinu třídy. Skončili jsme o 7 minut dříve, protože nebylo v našich silách s křikem a dětmi ve třídě jakkoliv pohnout.

[Hana Schönbeková]

Datum: 8. 11. 2011, 3. setkání, 1.-3.třída

Cíl setkání: rozvoj myšlení

Plánovaná časová dotace:
- zopakování minulé hodiny (5 minut)
- čtení příběhu: 2. a 3. kapitola z knížky Saša a Markétka (10 minut)
- sestavení otázek a povídání si o nich (20 minut)
- co budeme dělat příště (5 minut)

Skutečná časová dotace:
- zopakování minulé hodiny (5minut)
- čtení příběhu (15 minut)
- sestavení otázek a povídání si o nich (15 minut)
- co budeme dělat příště (5 minut)

Co se podařilo:
Oproti minulé hodině se nám podařilo děti namotivovat. Bylo to fajn a všichni se zapojovali. Dokonce při zopakování si pravidel děti napadly doma ještě další dvě. Otázky sestavovala většina. Nakonec byly zapsány tyto:
1) Proč si myslela, že měla v žaludku skřítka? (Tom)
2) Proč byl pan učitel gumový? (Samuel)
3) Proč se pan Kováčik dokázal zkroutit? (Honza)
4) Proč má Robert ve výtahu strach? (Miki)
5) Proč měli raději pani učitelku, než pana učitele? (Klimi)
6) Co to znamená být dobrý člověk? (Já s Milčou)
7) Proč jí děti říkaly Alena? (Natálka)

Nakonec si děti vybraly otázku číslo 4) s počtem devíti hlasů. Povídali jsme si tedy o tom, jaké jsou důvody, že má Robert ve výtahu strach a jestli má někdo z nás také z něčeho strach, popřípadě proč a jestli může existovat někdo, kdo nemá strach z ničeho.

Proč má Robert ve výtahu strach? Děti napsaly:
- bojí se, že se zasekne
- bojí se malého prostoru
- nedostane se z něj
- můžou tam být duchové
- může tam být atomová bomba
- má strach z výšky

U každého bodu jsme se zastavili a povídali si o něm. Pak jsme si přečetly všechny body najednou a snažili se zjistit, jestli jsou tam některé, které můžeme spojit. Že jde o to samé, ale jinak napsané. Nakonec děti rozhodly a odůvodnily proč si myslí, že by měly otázky zůstat takové jaké jsou a žádné neslučovat.

Tímto chci poděkovat Taťkovi (Honzovi), že nám poradil zřídit "gormitiště". Jedná se o košíček, do kterého na začátku děti dají všechny gormity a jinou "havěť", kterou mají po ruce. Pak se dá na nejvyšší místo v místnosti (třeba na skříň) a nechají se tam, aby spolu mohli bojovat Děti byly z tohohle nápadu nadšené a souhlasily. Celou hodinu tak byl od postaviček klid a všichni dávali větší pozor.

Co se nepodařilo:
Čtení příběhu obstaraly děti, ale vzhledem k věkové kategorii to asi nebylo to pravé. Zbytečně se tak čtení protáhlo. Musíme ještě také vypilovat tvorbu otázek.

[Ríša Macků]

K tem pravidlum me napada - mate stanovenu nejakou sankci za to, kdyz se porusi pravidlo? Ja osobne jsem zastancem toho sankce nezverejnovat (pravidla jsou preci od toho, aby byla dodrzovana); ale ve chvili, kdy jsou pravidla ve velke mire porusovana, mely by byt vyvozeny nejake dusledky - muze to byt i diskuse o tom, co delat v situacich, kdy nekdo porusi pravidla.. - klido nejake cviceni s priklady typu: Kdyz nekdo krmi zvirata v zoo prestoze je to zakazane, pak dela - spatnou vec/ dobrou vec / .... Jake to muze mit dusledky.. ?
No a pak nakonec dojit k prikladu Kdyz nekdo porusuje dohodnuta pravidla v druzine, pak..

[Tereza Brožová]

"GORMITIŠTĚ" se mi taky moc líbí ;)
_________________
Terka :)

[Hana Schönbeková]

Žádné sankce nemáme. Spíš při porušování pravidel na pravidla upozorníme a řekneme, že jsme si je stanovili a odhlasovali všichni společně. Proto by bylo fér, kdybychom je všichni stejně dodržovali. Jakékoliv sankce mi přijdou pro další činnost demotivující. To, že není ve skupině pořádek a nedodržují se pravidla připisuji hlavně tomu, že nedokážu správně děti namotivovat, proto bych tak maximálně měla sankciovat sama sebe

[Hana Schönbeková]

Datum: 15.11. 2011, 4. setkání, 1.-3. třída

Cíl setkání: rozvoj myšlení

Plánovaná časová dotace:
- zopakování minulé hodiny (5 minut)

a) - čtení nového příběhu (5 minut)
- sestavení otázek a popovídání si o nich (20 minut)
- shrnutí a seznámení o tom, co budeme dělat příště (10 minut)

b) - pokud by si děti přály mluvit o minulém tématu: strach
- kam jsme minule došli - o čem jsme mluvili a jak budeme
pokračovat (10 minut)
- pokračování minulé hodiny - povídání o důvodech strachů (20 minut)
- shrnutí dnešní hodiny + co budeme dělat příště (5 minut)

Skutečná časová dotace:
Vybrána byla na začátku varianta b)
- kam jsme minule došli - zopakování otázek, které jsme si minule
stanovili a zopakování toho, kam jsme došli (5 minut)
- povídání si o strachu (10 minut)

Po vyčerpání tématu jsme přešli k variantě a)
- čtení příběhu (5 minut)
- sestavení otázek k příběhu (10 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Co se podařilo:
Děti chtěly pokračovat v minulé hodině a tak jsme se bavili o strachu. Ti, co nebyli na minulé hodině nám řekli čeho se bojí a jaký k tomu mají důvod. Líbilo se nám, že už se mezi sebou začínají vyptávat na různé věci. Takže když jeden mluví, druhý se přihlásí a zeptá se ho na něco, co ho zajímá. Výborný byl jeden chlapeček, který se celou dobu pošťuchoval se svým sousedem a nedával pozor. Jakmile někdo řekl, že má strach z čertů a mikuláše, přestal se prát a řekl: "Já z pekla strach nemám, protože peklo je lepší, než bezcitní lidé." Po chvilce, kdy jsme se z toho šoku s Milčou probrali jsme si začali povídat, kdo jsou bezcitní lidé.

Ve druhé části po přečtení kratičkého příběhu z knížky Saša a Markétka, kapitola 4, děti napsaly otázky:
1) Proč se lidé drží za ruce? (Klimi)
2) Proč lidé dávají palce nahoru? (Sam)
3) Proč se mu líbí, jak Markétka chodí? (Tom)
4) Proč seděli vedle sebe? (Natka)
5) Proč sme to četli? (Natka)

Co se nepodařilo:
Opět byl trochu problém s kázní. Někteří se mezi sebou pořád pošťuchovali. Některé jsme rozesadili a byl trochu klid, ale stejně to ještě nemáme úplně pod kontrolou. Problém taky máme s Natkou (otázka číslo 5). Nic jí nebaví. Nechce nic společně dělat. Když se jí ale na něco zeptáme obrátí a začne povídat. Takže jí asi budeme muset více zapojovat a více se na ní soustředit.

[Ríša Macků]

To je super.. Chtelo by to co nejdrive poridit nahravku

Ad Natka - Urcite, pokud mozno ji davat co nejvice konkretnich ukolu.. Muze treba pri "diskusich" delat pozorovatele.. Kdyz budete napr. trenovat uvadeni prikladu, muze sledovat kdo dal jake priklady.. Ale samozrejme ji aktivizovat vseobecne..

[Hana Schönbeková]

Datum: 22. 11. 2011, 5. setkání, 1.-3. třída

Cíl setkání: rozvoj myšlení

Plánovaná časová dotace:
- zopakování minulé hodiny - od dětí (5 minut)
- vybrání otázky z minulé hodiny a popovídání si o ní (10 minut)
- aktivita k otázce (10 minut)
- 2. aktivita k druhé otázce (10 minut)
- shrnutí hodiny + co budeme dělat příště (5 minut)

Skutečná časová dotace:
- viz plánovaná časová dotace

Co se podařilo:
Podařila se dodržet plánovaná časová dotace. Děti si z otázek z minulé hodiny vybraly otázku č. 1) Proč se lidé drží za ruce, což bylo perfektní, protože jsme k ní měli s Milčou vybranou aktivitu z metodické příručky, kdy děti z určitých situací vybírají jestli je v těchto situacích správné držet se za ruce nebo ne. Předtím jsme si ale o otázce promluvili. Děti sepsaly nakonec 6 situací, proč se lidé drží za ruce:
1) protože jim je smutno
2) možná se milují
3) když se bojí
4) mají se rádi
5) když přecházíme přes silnici (kvůli bezpečnosti)

Na základě těchto situací jsme si popovídali o rozdílu milovat a mít rád. Narazili jsme dokonce na situaci, že se mohou milovat i dva lidé stejného pohlaví. Většina dětí řekla, že jim to přijde divné. Poté, co jsme se podívali na paní vychovatelku, která se při tomto tématu moc nadšeně netvářila, jsme ho co nejdříve ukončili a přešli k již zmíněné aktivitě.

Druhá aktivita byla vybrána na základě toho, že si děti jako druhou otázku s nejvyšším počtem hlasů vybrali otázku č. 3) Proč se mu líbí, jak Markétka chodí. Aktivita byla vybrána také z metodické příručky. Šlo o to, že jedno z dětí šlo za dveře. Vybralo si nějakou pohádkovou postavičku, pak přišlo zpátky do třídy a podle chůze měli ostatní přijít na to, koho představuje. Příklady postaviček: princezna, shrek, zloděj, pikaču, Indiana Jones, oslík ze Shreka a nejlepší snad byl Jack Sparrow a predátor Nejlepší na tom bylo, že kromě predátora děti uhodly všechno.

Co se nepodařilo:
Opět nám Natka dělala trochu dusnou atmosféru. Při aktivitách se ale zapojovala častěji, než je u ní běžné, takže myslím, že se při nich bavila. Trochu jsem také podcenila, když jsem při vybírání správných situací, kdy se můžeme s někým držet za ruce řekla, že kdo s danou větou souhlasí, začne dělat nějaké zvířátko. Krok dopředu mi totiž přišel moc nudný. No.. trochu se to zvrtlo a tak po chodbě družiny začali běhat tygři, psi, kočky, oslíci, koně a jiná zvířátka. Po chvíli se začaly otevírat dveře ostatních tříd a paní vychovatelky se nestačili divit, co se to na chodbě děje. Příště určitě krok dopředu nijak nezatratím a velice ráda ho využiji

[Hana Schönbeková]

Datum: 6. 12. 2011, 6. setkání, 1.-3. třída

Cíl setkání: rozvoj myšlení

Plánovaná časová dotace:
- zopakování minulé hodiny - od dětí (5 minut)
- přečtení příběhu Saša a Markétka, 5. kapitola (5 minut)
- napsání + výběr otázky (10 minut)
- popovídání si o otázce (10 minut)
- aktivita k otázce (10 minut)
- shrnutí hodiny + co budeme dělat příště (5 minut)
... překročení časové dotace o 5 minut = začneme o 5 minut dříve

Skutečná časová dotace:
- zopakování minulé hodiny (5 minut)
- přečtení příběhu Saša a Markétka, 5. kapitola (5 minut)
- napsání + výběr otázky (10 minut)
- popovídání si o otázce (10 minut)
- aktivita z předchozí hodiny (5 minut)
- shrnutí hodiny + co budeme dělat příště (5 minut)

Co se podařilo:
Podařilo se začlenit nově příchozí děti do skupiny. Také děti čím dál tím více baví tvorba otázek a hlasování. Dnes za mnou dokonce 2 kluci přišli s tím, že v loni měly hlasy dva. Tak jestli bychom prý dva hlasy letos mohli mít také
Otázky napsaly děti následující:
1) Proč ta panenka ležela na skříni? (Sam) 4 hlasy
2) Proč chtěla Markétka chytit tu můru? (Natka) 1 hlas
3) Proč by je nějaký člověk odnášel? (Honza) 7 hlasů
4) Proč si myslí, že je na zemi sám? (Tom) 12 hlasů
5) Proč šla sama ze školky? (Miky) 8 hlasů
6) Proč ta můra vletěla dovnitř? (Ela) 0 hlasů

Děti si vybraly otázku č. 4) Proč si myslí, že je na zemi sám. Povídali jsme si o tom, jestli někdo zažil pocit samoty, kdy to bylo a co při tom cítil. Většina dětí řekla, že samotu prožívá tehdy, když jsou někde dlouho bez rodičů nebo bez sourozenců. Tuto otázku děti vzaly hodně zodpovědně a jedna holčička se málem rozbrečela, když řekla, že se cítí pořád sama a že k ní nikdo nepřijde na návštěvu. Poradili jsme jí, aby někoho na návštěvu zkusila pozvat a třeba ten dotyčný bude souhlasit. Pozvala holčičku, která seděla vedle ní a ta řekla, že se s rodiči domluví, kdy může přijít. Bylo to docela dojemné Na závěr jsme si v posledních pár minutách pro velký úspěch zahrály aktivitu z minulé hodiny. Jednalo se o poznávání pohádkové postavičky podle chůze.


Co se nepodařilo:
Nepodařilo se vložit do dnešní hodiny aktivitu k otázce. Na druhou stranu vzhledem k povaze vybrané otázky nebyly stejně příslušné aktivity z metodické příručky vhodné. Také se moc nepodařilo udržet ve třídě klid. To možná bylo způsobeno počtem 16 dětí, přičemž 4 byly na hodině úplně poprvé. Také to mohlo být tím, že byl včera Mikuláš a děti měly v krvi velký přísun cukru

[Ríša Macků]

A daly jste nejaky prostor se "z Mikulase vypovidat"? Vzhledem k tomu, ze to bylo rano - tedy uplne prvni prilezitost sdilet dojmy - by to mozna byvalo bylo vhodne..

Aktivita k samote: zkusil bych vyzkouset ruzne formy samoty - sam na chodbe, sam se zavazanyma ocima, sam stojici ostatni sedici atd...

[Hana Schönbeková]

Mikuláše jsem nedala (Milča je nemocná), protože jsme na něj narazili minule, když jsme měli téma strachu. Navíc o Mikuláši se nebavili, když vyrušovali. Ale řešili gormity a ty další mrchy.. takže klasika Ale nebylo to tak zlý. Z těch zlobivějších hodin to byla ta lepší

[Hana Schönbeková]

Datum: 13. 12. 2011, 7. setkání, 1. - 3. třída

Cíl setkání: rozvoj myšlení

Plánovaná časová dotace:
- příprava + zopakování minulé hodiny (5 minut)
- přečtení příběhu Saša a Markétka 6. + 7. kapitola - zkrácené (5 minut)
- napsání + výběr otázky (10 minut)
- popovídání si o otázce (10 minut)
- aktivita k otázce (5 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Skutečná časová dotace:
- příprava + zopakování minulé hodiny (5 minut)
- přečtení příběhu Saša a Markétka (5 minut)
- napsání + výběr otázky (15 minut)
- popovídání si o otázce (10 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)


Co se podařilo:
Dnes nebyly moc problémy s kázní. Dokonce se začaly zapojovat i děti, které většinou celých 40 minut mlčí a jen poslouchají ostatní. Například Johanka se dnes pěkně rozpovídala a dokonce i napsala otázku Podařilo se i děti při čtení zaujmout, takže dávali pozor. Možná tomu napomohla i nepřítomnost Natky, která se snaží na sebe často strhnout pozornost a vyrušuje. Také se nám líbily otázky, které děti k příběhu napadly:
1) Proč chtěla Markétka Kulíškovi ublížit? (Sam)
2) Proč Markétka nechce, aby se jí Saša dotýkal? (Tomáš)
3) Proč chtěl Kulíška zpátky? (Eliška)
4) Proč mu odsekávala? (Miky)
5) Proč má Saša panenku? (Dan)
6) Proč se rozbrečel? (Tom)
7) Proč si Markétka sedla na kraj postele? (Johanka)
8 ) Proč se Markétka zlobila? (Honzík)

Nakonec se odhlasovala otázka č. 6) Proč se rozbrečel. Děti navrhly několik nápadů, proč si myslí, že se Saša rozbrečel:
1) Protože mu brala Kulíška.
2) Nechce, aby byl Kulíšek se zlým člověkem.
3) Neche, aby ho Markétka bouchala.
4) Protože byla Markétka sobecká.

Poté jsme si povídali, kdy brečíme my. Nejčastější odpovědí bylo, když mě maminka/tatínek chtějí zmlátit. M. řekl, že ho tatínek dokonce bije laťkou. Tak jsme řešili, jestli by to šlo vyřešit i jinak. On na to, že by byl raději, kdyby si s ním o tom tatínek promluvil. Nakonec jsme dospěli k tomu, že by bylo určitě lepší, když by si s námi rodiče, poté, co něco provedeme, raději popovídali a nechali nás vyysvětlit, proč jsme to udělali, než aby nám hned fyzicky ublížili.

Co se nepovedlo:
Nějak se nám dnes nepodařilo dodržet časovou dotaci. Sepisování otázek bylo velmi zdlouhavé. Trochu mě rozhodila i paní vychovatelka, která do třídy pustila ještě další 3 děti v době, kdy byl celý příběh téměř přečtený. Nakonec jsem jim příběh převyprávěla, ale nemyslím, že by to moc pomohlo. Také mi Eliška, která se dnes docela předváděla, řekla, že by ještě mohla být odpovědí na to, proč se rozbrečel to, že prostě chtěl. Řekla jsem jí, že to asi nebude nejlepší odpověď. Souhlasila. Po konzultaci s Ríšou jsem ale musela uznat, že odpověď to byla zajímavá a určitě by bylo fajn si popovídat o tom, jestli někdo brečí prostě proto, že se mu zrovna chce.

[Hana Schönbeková]

Datum: 10. 1. 2012, 8. setkání, 1.-3. třída

Cíl setkání: rozvoj myšlení

Plánovaná časová dotace:
- příprava + zopakování minulé hodiny (5 minut)
- přečtení příběhu Saša a Markétka 8. kapitola (5 minut)
- napsání + výběr otázky (10 minut)
- popovídání si o otázce (10 minut)
- aktivita k otázce (5 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Skutečná časová dotace:
- příprava + zopakování minulé hodiny (5 minut)
- přečtení příběhu Saša a Markétka 8. kapitola (5 minut)
- napsání + výběr otázky (10 minut)
- popovídání si o otázce (5 minut)
- aktivita k otázce (10 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Co se podařilo:
Děti byly na dnešní hodině mooc hodné
Nepřekřikovaly se, nepraly se.
Po přečtení příběhu napsaly děti tyto otázky:
1) Proč byla Markétka sama? (Johanka)
2) Proč se Markétka a Vašek objímali? (Klími)
3) Proč byla panenka v košíku? (Honzík)
4) Proč jí Vašek řekl, že na ni přijde duch? (Miki)
5) Proč jí Vašek lhal? (Sam)
6) Proč jí řekl, že jí máma nebude mít ráda? (Marek)
7) Proč se jí dotýkal? (Johanka)

Odhlasovala se otázka č. 4 s 12 hlasy. Proč jí Vašek řekl, že na ni přijde duch (a ostříhá jí vlasy)?
Děti chtěly odpovídat na otázku. Dali jsme jim prostor a odpovědi jsme sepsali:
- protože ji chtěl vystrašit
- byl moc úlisný
- protože se jí nelíbil její účes

Protože většina dětí nevěděla, co znamená, že je někdo úlisný, tak jsme se u toho na chvíli pozastavili.

Pak jsme si povídali o tom, jestli je správné, že Markétka mamince řekla tajemství, které měla s Vaškem a jestli se Vašek choval správně.

Aktivita byla z metodické příručky. Na jednu stranu třídy jsme dali papírek s nápisem Hodný a na druhou stranu Dobrý. Dětem jsme popisovali různé situace a oni měly rozhodnout, zda je jejich aktér hodný nebo dobrý. Protože si děti stěžovaly na to, že nechtějí jen sedět, tak se k papírkům musely nejprve doplazit, poté k nim přiskákat na jedné noze atd. Pokaždé jsme si krátce popovídali o tom, proč si kdo co myslí. Na konci hodiny se děti shodly, že rozdíl mezi hodným a dobrým člověkem v některých situacích být může. A že hodný se většinou říká, pokud jde o situaci s mravním podtextem (takhle doslova to děti samozřejmě neřekly ale vlastními slovy se k podobnému názoru dostaly).

Co se nepodařilo:
Nepodařilo se děti rozpovídat. Byly docela unavení a spíš, než sedět na koberci a mluvit, se chtěly hýbat a hrát si. Tomu jsme tedy přizpůsobili program a aktivitku jsme na úkor diskuze prodloužili.

[Hana Schönbeková]

Datum: 17. 1. 2012, 9. setkání, 1.-3. třída

Cíl setkání: rozvoj myšlení

Plánovaná časová dotace:
- příprava + zopakování minulé hodiny (5 minut)
- přečtení příběhu Saša a Markétka 9. kapitola (5 minut)
- napsání + výběr otázky (10 minut)
- popovídání si o otázce (10 minut)
- aktivita k otázce (5 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Skutečná časová dotace:
- příprava + zopakování minulé hodiny (5 minut)
- přečtení příběhu Saša a Markétka 9. kapitola (5 minut)
- napsání + výběr otázky (10 minut)
- popovídání si o otázce (10 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Co se podařilo:
Dnes se podařilo sestavit tyto otázky k příběhu:
1) Proč si myslela, že bude hubená? (Johanka)
2) Proč mu dala pusu? (Daniel)
3) Proč by se mu smáli? (Eliška)
4) Proč si myslela, že jí naroste velkej nos? (Natka)
5) Proč by ho zmlátili? (Miku)
6) Proč by byla tenká, narostl jí dlouhý nos a nevypadala by jako holka?
(Jan)
7) Proč zpívali? (Rebeka)
8 ) Proč dali Markétce slib? (Sam)

Po domluvě se děti rozhodly, že otázka č. 6 obsahuje otázku č. 1 a 4, takže ty jsme vyškrtli. Odhlasovaná otázka byla otázka č. 8 Proč dali Markétce slib?.

Co se nepodařilo?
Celou hodinu p. vychovatelka nebyla přítomná, protože kvůli absenci své kolegyně, musela hlídat vedlejší třídu. Ze začátku, jsme byli s Milčou rádi, protože nás její přítomnost na minulých hodinách trochu znervózňovala, ale po pár minutách nám začala docela chybět :-/ Děti byly velmi neukázněné. Překřikovaly se, pošťuchovaly se a byly vůči nám ke konci už dost drzé. 5 minut předtím, než jsme měli končit, jsem se už docela naštvala a trochu rázněji jsem jim vysvětlila, že se nám nelíbilo, jak se dnes chovaly. Nevím jestli se nad tím trochu zamyslely, ale to zjistíme až na příští hodině.

[Hana Schönbeková]

Datum: 24. 1. 2012, 10. setkání, 1. - 3. třída

Cíl setkání: rozvoj myšlení

Plánovaná časová dotace:
- příprava + zopakování minulé hodiny (5 minut)
- znovupřečtení příběhu Saša a Markétka 9. kapitola (5 minut)
- popovídání si o vybrané otázce z minulé hodiny (15 minut)
- aktivita k otázce (10 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Skutečná časová dotace:
- příprava + zopakování minulé hodiny (5 minut)
- znovupřečtení příběhu Saša a Markétka 9. kapitola (5 minut)
- popovídání si o vybrané otázce z minulé hodiny (20 minut)
- aktivita hraní rolí (5 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Co se podařilo:
Dnes jsme pokračovali v příběhu z minulé hodiny. Přišly děti, které na minulé hodine nebyly, tak jsme jim s Milčou příběh znova přečetli. Vybraná otázka z minulé hodiny byla otázka: Proč dali Markétce slib?
Odpovědi byly dvě. Protože Markétka o slib poprosila a protože maminka Markétku zná a ví, co je pro ní dobré. Těmito odpověďmi jsme se dostali k aktivitě "čtení myšlenek" z metodické příručky. Jestli je možné někomu číst myšlenky, jestli můžeme vědět, co si kamarád/ka myslí atd. Nakonec jsme se zastavili u tématu, jak by vypadal svět, kdyby si všichni lidé mohli číst myšlenky. Papír jsme rozdělili na dvě poloviny. Na jedné byly plusy (+) a na druhé mínusy (-).

+ nebyly by zločiny, empatie, lidé by se chovali slušněji

- zločinci by se mohli spojit

+- nemohli bychom mít tajemství, což někdy může být dobré, někdy ne

Myslím, že se tohle dětem líbilo. Hodně se u toho zapojovaly a jmenovaly různé, konkrétní situace, kdy by to bylo dobré a kdy ne.

Protože nám zbylo pár minut, navrhli jsme, jestli si chtějí zahrát na hraní pohádkových, či jiných postaviček, které jsme dělali už několikrát v minulých hodinách. S velikým nadšením a křikem souhlasily

Co se nepodařilo:
Opět se nepodařilo zapojit Natálku. Nechtěla nic dělat, měla ke všemu nevhodné připomínky (např.: já to dělat nechci, mě to nebaví, proč sem vůbec chodim, jé to je nuda, to je hrozný atd.). Na konci hodiny, když jsme se s dětma loučili a řekli jsme jim, že se uvidíme až za 2 týdny, tak Natálka řekla, že to je dobře a že se na nás vůbec netěší.

Co s tím opravdu nevíme, ale máme sto chutí paní vychovatelce říct, ať jí k nám už nevodí a ať je raději ve druhé družině. Jenže tím riskujeme, že se to ostatní dozvědí a třeba bude chtít odejít někdo další. Byli bychom tedy rádi za nějakou radu.

[Ríša Macků]

Ahoj, s Natalkou taky moc nevim... Pokud to opravdu takhle neguje, pak bych byl pro se s vychovatelkou domluvit, aby tam skutecne nejaky cas nechodila a zaroven bych ji (vychovatelce) sdelil i Vase obavy - tedy bych ji poprosil aby "Natalku odstranila" natolik sikovne, aby to ostatni deti nebraly jako sanci se odtamtud vyparit.. Deti stejne jdou tam, kam je vychovatelky poslou, tedy kdyz budou nejake deti stale posilat k Vam, tak se myslim nemusite bat, ze by Vam tam nakonec nikdo nechodil

[Hana Schönbeková]

Datum: 21. 2. 2012, 11. setkání, 1. - 3. třída

Cíl setkání: rozvoj myšlení

Plánovaná časová dotace:
- přivítání (5minut)
- aktivita: hádanky a přísloví (20 minut)
- vymýšlení svých hádanek + jejich prezentace (10 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Skutečná časová dotace:
- přivítání (5 minut)
- aktivita: hádanky a přísloví (15 minut)
- vymýšlení svých hádanek + jejich prezentace (15 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Co se podařilo:
V první hodině nového pololetí jsme nechtěli rovnou přejít k příběhům a tak jsme vymysleli, že bychom s nimi mohli zkusit různé hádanky a doplňování přísloví. Hádanky byly typu:

Černá hlavička, bílá nožička.
Hlavička když zčervená,
konec nožky znamená.
- zápalka

Každý si psal odpovědi na svůj papír. Děti byly docela tvůrčí a i když nevěděly, jaká je odpověď, snažily se alespoň něco vymyslet.

Pak ve skupinkách nebo jednotlivě, jak kdo chtěl, vymýšleli vlastní hádanku. Jako první nám ji přečetl Honzík:

Vyleze to z pr..le a pak je to v kostele. Co je to?

Jakmile to dočetl, tak v nás trochu hrklo. Zaprvé to bylo sprosté a za druhé jsme měli co dělat, abychom se nezačali smát
Nakonec, když jsme mu vysvětlili, že slovo, které použil, by neměl říkat. Děti ale začaly vyžadovat odpověď. Mělo to být dítě. Že se jako nejdřív narodí a pak jde do kostela na křest. Načež se ozvala Natálka, že přece děti nelezou s pr...le

Raději jsme tuhle konverzaci utli, protože jsme měli strach, co z toho nakonec vznikne a na vysvětlování toho, jak se rodí děti jsme neměli odvahu.

Ostatní hádanky byly v pořádku a připadalo nám, že hodina děti vážně bavila

Natálka byla dneska šikovná

Co se nepodařilo:
Problém byl s Eliškou, která opět celou dobu ležela na koberci a říkala, že jí to nebaví a že to dělat nechce atd. Ke konci jsem jí řekla, že má dvě možnosti. Buď tam s námi bude a bude tiše nebo půjde za dveře. Nakonec šla za dveře. Za ní šla i vychovatelka. Na konci hodiny nám řekla, že si s ní promluvila a že by to mělo být v pohodě. Ale raději jsme jí požádali, jestli by nemohla Elišku na filozofii nějak omluvit. Ale aby se to nedoslechly ostatní děti, aby nechtěly také odejít. Prý to vidí stejně a nějak to s ní "skoulí"

Nejde o to, že bychom Elišku nedokázali usměrnit, ale začíná mi připadat, že se nudí. Inteligenčně mi přijde, že je o dost výše, než ostatní a asi jí připadá, že to, co děláme je pod její úroveň.

Proto si myslím, že bude lepší pro obě strany, když s námi nebude.

Po hádankách jsme začali dělat doplňování přísloví. Např.: Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu... + co to znamená. Jenže ani takto jednoduchá přísloví děti nebyly schopné dát dohromady a když jsme řešili jejich význam, tak přísloví braly doslova. Takže výše zmíněné podle nich znamenalo např. že tak dlouho se s něčím pracuje, až se to rozbije.

Myslíme, že to že přísloví neznají je vážně škoda a proto nějakou z dalších hodin příslovím a pranostikám určitě ještě věnujeme.

[Hana Schönbeková]

Datum: 28. 2. 2012, 12. setkání, 1.-3.třída

Cíl setkání: "odbourání" zábran v diskusích (máme od pololetí pár nových dětí)

Plánovaná časová dotace:
- příprava + zopakování minulé hodiny (5 minut)
- seznámení s jazykolamy a jejich procvičování (10 minut)
- vymyšlení svého jazykolamu (5 minut)
- výběr jazykolamu na čas (5 minut)
- soutěž v jazykolamech (10 minut)
- vyhlášení soutěže + co budeme dělat příště (5 minut)

Skutečná časová dotace:
- viz plánovaná časová dotace

Co se podařilo:
V první hodině 2. pololetí (minulé setkání) jsme zjistili, že nám přibylo pár nových dětí a že se moc nechtějí zapojit do již zavedené skupiny. Proto jsme chtěli zapojit takovou aktivitu, ve které by se tyto zábrany odbouraly a skupina se více stmelila. Nakonec jsme s Milčou vybraly jazykolamy. Předem jsme si jich pár připravili. Nejprve jsme se dětí zeptali, jestli vůbec ví, co to je jazykolam. Překvapivě více jak půlka neměla tušení. Tak jsme požádali, aby jim to někdo vysvětlil. Poté jsme četli jazykolam jeden po druhém a párkrát jsme každý opakovali. Nejprve pomalu a pak rychle. Poté jsme pomocí hlasování rozhodli, jestli půjde tento probraný jazykolam do užšího výběru na soutěž. Poté si každý sám nebo ve skupince měl vymyslet svůj vlastní jazykolam, pro které se také hlasovalo. Nakonec do užšího výběru postoupily tyto:

1) Strč prst zkrz krk, zřetelně si přeříkej.
2) Petře, nepepři pepřem toho vepře.
3) Na cvičišti čtyři svišti piští.
4) Polep plot plátnem.
5) Prokop překop příkop.
6) Prut plul po proudu.

Dětmi vymyšlené:
7) Osuš si šosy.
8 ) Žralok žral žralůčka

Vyhrál suveréně jazykolam č. 8. Poté měl každý 30 vteřin na to, aby ho co nejvíce krát správně za sebou řekl. Vyhrál Honzík, který ho bez přeřeknutí řekl 9x. Schválně si to zkuste samy. Vyhrál velký potlesk

Děti byly dnešním setkáním nadšené. Dokonce i Natálka s Eliškou se zapojovali a očividně se hodně bavili, za což jsme byli více než rádi. Skupina se podle nás dokázala dobře stmelit. Tak doufáme, že se to projeví i v dalších hodinách.

Co se nepodařilo:
Musíme hrdě říci, že jsme nepřišli na nic, co by se dětem nebo nám nepodařilo

[Hana Schönbeková]

Datum: 6.3.2012, 13. setkání, 1.-3. třída

Cíl setkání: Rozvoj myšlení, dovést děti k většímu soustředění

Plánovaná časová dotace:
- příprava + zopakování minulé hodiny (5 minut)
- čtení příběhu z knihy Blanka a Jirka, 1.kapitola (5 minut)
- tvorba otázek (10 minut)
- výběr otázky + diskuze (15 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Skutečná časová dotace:
- příprava + zopakování minulé hodiny (5 minut)
- čtení příběhu z knihy Blanka a Jirka, 1. kapitola (10 minut)
- tvorba otázek (10 minut)
- výběr otázky + diskuze (20 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Co se podařilo:
Přišly tři děti, které na filozofii ještě nebyly. Ostatní jim však dobře vysvětlili, co děláme a jak ta hodinka probíhá.

Příběh jsem nechala číst děti, které číst chtěly. Ostatní se na příběh více soustředili, než když ho čtu sama. Také si z příběhu pamatovali více detailů. Otázku musel vymyslet každý (ne každá se však zapisovala) a příjemně mě překvapilo, že se objevila jenom jedna podle mého "nepoužitelná" otázka.

1) Proč Jirka Blance neodpustil, že ho strčila?
2) Proč se Jirka choval jako bručoun?
3) Proč měli narozeniny?
4) Proč se Jirka na Blanku zlobil?
5) Proč Jirka nechtěl sedět vedle Blanky?
6) Proč šli do restaurace?
7) Proč Jirka nepřijal omluvu od Blanky?
8 ) Proč se dvojčata hádala?

Vybrali jsme otázku č.2.
V diskuzi děti mluvily o tom, kdo je bručoun a snažily se bručouna definovat. Do konce hodiny se jim to však nepodařilo, některé názory se od jiných hodně lišily.

Do celé diskuze se zapojily i děti, které zde byly poprvé.

Co se nepodařilo:
Tomáš byl dost rozjívený, snažila jsem se ho zabavit různými způsoby(čtení, hlídání odůvodňování), ale ke konci hodiny, už jsem opravdu nevěděla, jak ho uklidnit. Také mi nevyšla plánovaná časová dotace.

Milča

[Hana Schönbeková]

Datum: 20. 3. 2012, 14. setkání, 1.-3. třída

Cíl setkání: rozvoj myšlení

Plánovaná časová dotace:
- příprava + zopakování minulé hodiny (5 minut)
- čtení 2. kapitoly Jirka a Blanka (5 minut)
- tvorba a výběr otázky (5 minut)
- popovídání si o otázce - diskuse (20 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Skutečná časová dotace:
- příprava + zopakování minulé hodiny (5 minut)
- čtení 2. kapitoly Jirka a Blanka (5 minut)
- tvorba a výběr otázky (10 minut)
- popovídání si o otázce - diskuse (15 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Co se podařilo:
Děti vymyslely 9 otázek:
1) Proč se Blanka a Jirka hádali? (Julie)
2) Proč dům vypadal jako že spí? (Daniel)
3) Proč maminka řekla, že pojedou domů, když se budou hádat? (Natka)
4) Proč snědli hromadu popcornu? (Eliška)
5) Proč na ní Jirka vyplazoval jazyk? (Matyáš)
6) Jakou měli minci? (Honzík)
7) Proč jim táta řekl, že jsou čokoládové příšerky? (Sam)
8 ) Proč Jirka chtěl, aby měli každý den narozeniny? (Matěj)
9) Proč byli vyčerpaní? (Natka)
Vybrala se otázka č. 7, což byla pro mě veliká výzva
Rozebrali jsme si slovní spojení čokoládové příšerky, kdy jsme si napsali slovo čokoláda a slovo příšerky a snažili se přijít na co nejvíce vlastností k těmto slovům. Např. čokoláda: máme ji rádi. Podle toho jsme přemýšleli, co tím asi tatínek myslel.
Nakonec jsme mluvili o přirovnáních a udělali si aktivitku z metodické příručky: Líbí se vám následující přirovnání? Proč? 1) Přirovnávám se k panterovi, protože rychle běhá...
Děti se dnes zapojovaly pěkně.

Co se nepodařilo?
Opět Natálka. Je čím dál tím více drzejší Běžné jsou věty typu: "Já to dělat nebudu, protože je to blbost. Jééé taková kravina. Radši bych každý úterý byla nemocná, než sem chodit."

[Hana Schönbeková]

Datum: 27. 3. 2012, 15. setkání, 1. - 3. třída

Cíl setkání: rozvoj myšlení, zdůvodňování

Plánovaná časová dotace:
- zopakování minulé hodiny (5 minut)
- přečtení příběhu z Jirka a Blanka, 3. kapitola (5 minut)
- vymyšlení otázek + hlasování (5 minut)
- diskuse nad vybranou otázkou (15 minut)
- aktivitka k tématu (5 minut)
- zopakování + co budeme dělat příště (5 minut)

Skutečná časová dotace:
- viz plánovaná časová dotace

Co se podařilo:
Konečně se nám podařilo, aby děti samy zopakovaly, co jsme dělali minulou hodinu, z čehož jsme měli velkou radost
Po přečtení 3. kapitoly vymyslely tyto otázky:
1) Proč tam šel učitel? (Johy)
2) Proč ho Artur neměl rád? (Natka)
3) Proč si Artur představoval, že Jirku zašlápne? (Julie)
4) Proč tam šel učitel veselý? (Klími)
5) Proč velcí kluci řekli Jirkovi opičáku? (Tom)
6) Proč ho velcí kluci otravovali? (Miki)
Vyhrála otázka č. 5 Proč velcí kluci řekli Jirkovi opičáku?
Děti chtěly odpovídat. Přišly na 2 věci: říkají mu tak proto, že nebyli inteligentní a proto, že ho provokovali. Pak jsme se bavili o tom, proč se vůbec říká opičit se. Čím jsou nám opičky podobné a proč. Nakonec jsme si zahráli aktivitku dokážete si představit, že byste byli nějakým zvířetem? Jakým a proč?

Co se nepodařilo?
Spousta dětí řekla, že chce být tím a tím zvířetem proto, že se mu prostě to zvíře líbí. Takže jsme se jich pak museli vyptávat proč, co konkrétně. Natálka byla opět protivná, ale ostatní děti už jí vůbec neberou a dokonce jí i tuhle hodinu někdo řekl, ať už je tiše, že to není k tématu. Proto si myslíme, že je to prostě její póza. Že taková neni. Jen se předvádí. A budeme k ní tak i příště přistupovat. Dávat jí například větší zodpovědnost. Více "úkolů". Například už pár hodin čte s náma (se mnou a Milčou) příběhy a je vidět, že jí to baví. Že se u toho cítí důležitě. Tak se toho pokusíme využít

[Hana Schönbeková]

Datum: 3. 4. 2012, 16. setkání, 1. - 3. třída

Cíl setkání: rozvoj myšlení

Plánovaná časová dotace:
- zopakování minulé hodiny (5 minut)
- přečtení příběhu 4. kapitoly z knihy Jirka a Blanka (5 minut)
- vymyšlení otázek + hlasování (10 minut)
- diskuze k vybrané otázce (10 minut)
- aktivita (5 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Skutečná časová dotace:
- zopakování minulé hodiny (5 minut)
- přečtení příběhu 4. kapitoly z knihy Jirka a Blanka (5 minut)
- vymyšlení otázek + hlasování (10 minut)
- diskuze k vybrané otázce (20 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (2 minuty)

Co se podařilo:
Po přečtení kapitolky děti (a Milča) vymyslely tytó otázky:
1) Kdo byl zlý na maminku? (Sára)
2) Když tatínek křičel, proč se Artur bál? (Kryštof)
3) Jaktože se Artur vymlouval, že Blanku nestrčil?
4) Je správné, že byl drzý na své rodiče? (Natka)
5) Jaktože Artur neposlechl maminku? (Tom)
6) Jak poznáme, kdy jsme "dost velcí"? (Milča)
7) Jaktože tatínek zvyšoval hlas? (Natka)
Vybrali jsme otázku č. 6) Jak poznáme, kdy jsme "dost velcí"? Byla to sice Milči otázka, ale když jsme otázky tvořili začaly se některé děti o tomto tématu bavit, tak ji Milča připsala. Nemyslíme si, že vyhrála proto, že jsme jí napsali my, ale proto, že pro ně byla lákavá. To se potvrdilo v diskuzi, která poprvé trvala 20 minut a ani jsme jí celou nedokončili, protože končila hodina.

Při diskuzi jsme došli k tomu, že je více významu slovního spojení "být velcí". Udělali jsme si proto tabulku, kde jsme na jedné straně řešili kritéria pro to, kdy jsme velcí výškou a na druhé straně, kdy jsme velcí ve smyslu dospělosti. K dospělosti jsme napsali, že dospělí jsme, když je nám 18 let (k tomu Sam dodal, že třeba v Americe by to ale bylo až v 21 letech ) a že jsme dospělý, když každý den pracujeme. Pak jsme zjistili, že si ještě musíme udělat další tabulku, kde bude: připadat si jako dospělý a být dospělý, protože je v tom rozdíl. K být dospělý děti vymyslely, že dospělý je ten, kdo je samostatný a má nějakou zodpovědnost a přišli jsme na to, že tím, že jsme dospělý, tak nám z toho plynou určité povinnosti.

Co se nepodařilo:
Při tvorbě otázek jsme děti poprosily, aby zkusily vymyslet otázky, které nezačínají na proč. Byly dost překvapené. Nakonec někdo vymyslel jaktože.. takže pak ostatní otázky začínaly jaktože Příště to s nimi chceme ještě více probrat.

[Hana Schönbeková]

Datum: 10. 4. 2012, 17. setkání, 1. - 3. třída

Cíl setkání: rozvoj myšlení, zobecnění

Plánovaná časová dotace:
- zopakování minulé hodiny (5 minut)
- přečtení příběhu z knihy Blanka a Jirka, 5. kapitola (5 minut)
- vymyšlení otázek + hlasování (10 minut)
- diskuze k vybrané otázce (15 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Skutečná časová dotace:
- zopakování minulé hodiny (5 minut)
- přečtení příběhu z knihy Blanka a Jirka, 5. kapitola (5 minut)
- vymyšlení otázek + hlasování (10 minut)
- diskuze k vybrané otázce (15 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Co se podařilo:
Po přečtení příběhu děti vypsaly tyto otázky:
1) Co je to sen? (Julie)
2) Je dobré, že se Jirka s Arturem hádají? (Natka)
3) Jaké můžou být sny? (Jan)
4) Jaký má smysl, že se nám zdají sny? (Tom)
5) Z čeho se nám zdají noční můry? (Eli)
6) Je správné, že byl Jirka na tatínka drzý? (Natka)
Se 13 hlasy si děti vybrali otázku č. 3) Jaké můžou být sny?
Začali jsme s tím, že jsme si řekli, jaké druhy snů se nám mohou zdát: noční můry, hororové sny, barevné a černobílé sny, dobré, veselé sny, temné sny, katastrofální sny, apokalyptické sny. Nakonec děti došly k tomu, že tyto druhy snů se mohou zobecnit jen na smutné sny a veselé sny.

Co se nepodařilo:
Až na menší kázeňské prohřešky, vše ok

[Hana Schönbeková]

Datum: 24. 4. 2012, 18. setkání, 1. - 3. třída

Cíl setkání: rozvoj myšlení, zobecnění, utváření definic

Plánovaná časová dotace:
- zopakování minulé hodiny (5 minut)
- přečtení příběhu z knihy Blanka a Jirka, 6. kapitola (5 minut)
- vymyšlení otázek + hlasování (10 minut)
- diskuze k vybrané otázce (15 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Skutečná časová dotace:
- zopakování minulé hodiny (5 minut)
- přečtení příběhu z knihy Blanka a Jirka, 6. kapitola (5 minut)
- vymyšlení otázek + hlasování (10 minut)
- diskuze k vybrané otázce (10 minut)
- aktivita (5 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Co se podařilo:
Po přečtení příběhu děti vymyslely tyto otázky:
1) Jak chce Blanka napravit Artura? (Daniel)
2) Jaký je Artur? Zlý nebo hodný? (Eliška)
3) Jaktože se Jirka nechce kamarádit s Arturem? (Julie)
4) Jaktože Blanka pořád myslí na Artura? (Natka) - při psaní této otázky odpověděla Eliška Natálce: "No proč asi. Protože je do něj zamilovaná. To je jasný."
5) Proč chce Jirka zabít ve snu Artura? (Daniel)
Vyhrála otázka č. 5) Proč chce Jirka zabít ve snu Artura. Začali jsme s tím, že jsme si definovali co to znamená, když je někdo zlý a jestli byl někdo z nás už někdy na někoho zlý. Přihlásili se všichni kromě 2 největších zlobivců Nakonec děti došly k tomu, že zlý člověk se pozná tak, když někomu bez důvodu ublíží. Honzík pak také řekl, že přeci v každém člověku je dobré hledat to "dobré". A že by se neměl každý kdo někomu ublíží házet do jednoho pytle. Tím jsme diskuzi ukončili, protože na dětech bylo vidět, že jsou nějak moc unavené. Tak jsme si zahráli hru na pantomimu, kde měli ostatní poznat, co za zvíře jsou. První byl Honzík a až po asi 3 minutách, kdy jsme nemohli uhodnout kdo je, nám řekl, že je vlk hřivnatý. Vysvětlil nám, že je to psovitá šelma, že vypadá úplně jako liška, ale liška to není a že má dlouhé nohy. Děti se ho i hodně vyptávali na to, jak to ví a odkud ho zná. Nakonec jsme si shrnuli hodinu.


Co se nepodařilo:
Z nějakého důvodu byly děti dnes nějak moc unavené, takže diskuze nebyla tak živá jako jindy. Nebyly moc schopné ani zopakovat, co jsme před pár minutami dělali. Anička totiž přišla se zpožděním, tak jsme jí říkali, o čem byl dnešní příběh. Nakonec ho zopakoval Daniel, kterému ostatní pomáhali.

[Hana Schönbeková]

Datum: 15. 5. 2012, 19. setkání, 1. - 3. třída

Cíl setkání: rozvoj myšlení, utváření definic

Plánovaná časová dotace:
- zopakování minulé hodiny (5 minut)
- přečtení příběhu z knihy Blanka a Jirka, 7. kapitola (5 minut)
- vymyšlení otázek + hlasování (10 minut)
- diskuze k vybrané otázce (15 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Skutečná časová dotace:
- zopakování minulé hodiny (5 minut)
- přečtení příběhu z knihy Blanka a Jirka, 7. kapitola (5 minut)
- vymyšlení otázek + hlasování (10 minut)
- diskuze k vybrané otázce (10 minut)
- aktivita (5 minut)
- shrnutí + co budeme dělat příště (5 minut)

Co se podařilo:
Po přečtení příběhu děti vymyslely 8 otázek. Otázky ale nesměly začínat na proč, což děti krásně obešly slovíčkem jaktože.
1) Jaktože má Li žlutou pleť? (Marek)
2) Jaktože je Li z Číny? (Natka)
3) Jakto že se Blanka bojí Artura? (Tom)
4) Jaktože Blanka chtěla k počítači? (Johy)
5) Kdo je Li? (Honza)
6) Jaktože má ráda marmeládu se šunkou? (Natka)
7) Co je to adoptovaný? (Julie)
8 ) Jaktože byl Li smutný? (Johy)

Děti si odhlasovaly otázku č. 7) Co je to adoptovaný?
Na začátku jsme se zeptali jestli někdo ví, co znamená, že je někdo adoptovaný. Sam ostatním vysvětlil, že je to to, když se holčička nebo chlapeček narodí a rodiče ho nechtějí nebo nemají penízky na to, aby si ho nechali a pak se najde někdo, kdo si tohle dítě adoptuje. Takže dítě má novou maminku a tatínka. V metodické příručce bylo cvičení, kdy si děti měly vybrat něco nebo někoho ze třídy, koho nebo co by adoptovali. Nejúžasnější byla Samova odpověď, když řekl, že by si adoptoval Toma, protože zlobí a musí se převychovat K tomu se přidaly další asi tři děti. Tom to vzal dobře a řekl, že to není o nevychovanosti, ale o tom, že se často nudí a musí pořád něco dělat. Taky přiznal, že je hodně ukecaný. Pak jsme si povídali dál. Zeptali jsme se jich, jestli se dá poznat, když je někdo adoptovaný. Shodli se, že ne. Pak jsme se ptali, jestli by rodiče, kteří si dítě vzali z dětského domova (to jsme si vysvětlili, co to znamená) mu mají říct, že není jejich nebo ne. Tom řekl, že určitě, protože: "má právo dozvědět se pravdu." Pak se pěkně rozdiskutovali. Někteří totiž řekli, že ne, protože by to dítě mohlo být smutné a utéct z domova nebo hledat své pravé rodiče.

Co se nepovedlo:
Na dnešní hodině byl jak Tom tak i Natálka, takže kázeň nic moc. Natálka se předváděla, Tom se zase pořád s někým pošťuchoval. Přesazení moc nepomohlo. Ke konci byly všichni už dost rozjívení. Na druhou stranu, co se diskuze týče, bylo dnešní ráno jedno z nejlepších.

[Hana Schönbeková]

Datum: 22. 5. 2012, 20. setkání, 1. - 3. třída

Cíl setkání: rozvoj myšlení, pochopení kontextu

Plánovaná časová dotace:
- zopakování minulé hodiny (5 minut)
- dočtení zbývajících kapitol (5minut)
- diskuze nad knihou (10minut)
- vytváření pohádky (15 minut)
- shrnutí + rozloučení ( 5 minut)


Skutečná časová dotace:
- zopakování minulé hodiny (5 minut)
- dočtení zbývajících kapitol (5minut)
- diskuze nad knihou (10minut)
- vytváření pohádky (15 minut)
- shrnutí + rozloučení ( 5 minut)

Co se podařilo:
Protože šlo o poslední hodinu, chtěli jsme, aby děti věděli, jak celý příběh o Blance a Jirkovi dopadl a tak jsme společnými silami knížku dočetli. Pak jsme o ní vedli diskuzi. Například, jak by mohl příběh dále pokračovat. Po diskuzi jsme měli aktivitu vytváření pohádek. Jde o to, že každý řekne jedno slovo, na které další naváže a vytvoří tak pohádku. Moc se jim zezačátku nedařila udržet pozornost, ale nakonec vytvořili toto:

Byl jednou jeden král, co hrál šachy a byl hrozně bohatý a hodný. Měl jednu velkou dceru a syna. Když se vozil po louce, která byla zelená, napadlo ho, že by ho mohli přepadnout loupežníci. A proto rychle ujížděl do lesa. Nedošlo mu, že by ho mohli v lese zabít ve větším množství loupežníků. Král měl ale meč, který byl kouzelný a kouzelné sedmimílové boty. Ten meč byl tak blýskavý, že všechny oslepil. A taky mu pomohl přeprat loupežníky pes Sepík. A měl ještě jednoho psa v království, který se jmenoval Sepík 2. A ten sepík 2 měl takovou moc, že když se na něj někdo podíval tak zkameněl. Když král přepral se svým věrným psem Sepíkem loupežníky, šťastně se vrátil domů za svými dětmi a žil s nimi šťastně až do smrti.

Co se nepodařilo:
Dnešní poslední hodina byla bez větších problémů. Jen při pohádce se Natálka snažila být vtipná a vymýšlela nesmysly. Ostatní jí ale samy řekli, ať to nekazí, takže nakonec to dopadlo dobře.

[Ríša Macků]

Hani a Milco, diky za dobrou praci pri praxi. Minuly tyden jsem mluvil s pani Klimekovou, ktera Vas vyrazne chvalila!