Logo P4C
Filozofie pro děti
v centru pozornosti … myšLenka
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
    

 FAQFAQ   HledatHledat   Seznam uživatelůSeznam uživatelů   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny   RegistraceRegistrace   ProfilProfil   Soukromé zprávySoukromé zprávy   PřihlášeníPřihlášení 

2011/2012 ZPRÁVY Z PRAXE - MŠ Bavorov - Maruška

 
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra -> FPD v neformálním vzdělávání: praxe studentů JU
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor(ka) Zpráva
Ríša Macků



Založen(a): 3.2.2007
Příspěvky: 401
Město: Č. Budějovice CZ

PříspěvekZaslal(a): 01. 11. 2011 11:24:38    Předmět: 2011/2012 ZPRÁVY Z PRAXE - MŠ Bavorov - Maruška Citovat

Ahoj, zde prosim vkladejte prispevky o Vasich jednotlivych filozofickych setkanich. Prispevky by mely mit nasledujici strukturu:

- datum a info o tom o kolikate setkani/hodinu jde
- cil setkani
- struktura setkani - planovana vcetne casove dotace
- struktura setkani - skutecna vcetne casove dotace
- Co se podarilo, co se naopak nepodarilo a chci pred tim varovat.

Strukturou se rozumi strucny popis aktivit - jejich zamereni, didakticky/filozoficky/... cil.
V pripade, ze doslo k zformulovani nejakych otazek (na zaklade precteni pribehu), pak by soucasti prispevku mel byt i soupis techto otazek.

Bylo by dobre strukturu prispevku dodrzovat nejen obsahove, ale i graficky - aby to nebyl dlouhy jednolity text, ale pekne rozdelene a oznacene jednotlive casti.

V pripade, ze byste meli nejakou otazku do diskuse zde na foru, pak je nejlepsi ji polozit v sekci "2011 praxe - všeobecná diskuse". Tato sekce je určená pro sdílení dojmů všech letosnich praktikantu. Je to i sekce, kde se budeme snazit pravidelne odpovidat ja s Petrem, popř. Ludmila Muchova a další.

PRO ZASLÁNÍ NOVÉHO PŘÍSPĚVKU KLIKNĚTE NA TALČÍTKU "ZASLAT ODPOVĚĎ" (NIKOLIV NOVÉ TÉMA)
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 12. 11. 2011 15:02:27    Předmět: Citovat

Datum: 9.11.2011, 1. setkání, 1.třída MŠ Bavorov
Cíl:seznámení spojmem filosofie, vysvětlení proč se budume scházet a o čem povídat.
Struktura setkání:úvod a seznámení s náplní kroužku 10 minut, přečtení příběhu + čas na zamyšlenou 15 min, Co je to panenka? - práce s metodickou příručkou a herní aktivity 25 min, Závěr :10min
Skutečná struktura: neměla jsem čas hlídat hodinky, takže časová dotace je trochu zkreslená
Úvod: cca 10.min.Vysvětlila jsem dětem, že se s nimi budu pravidelně vídat každou středu, že po celý rok si budeme povídat o různých věcech a otázkách. Seznámila jsem je s pojmem filosofie (hodně jednoduchou formou, aby to trošku přijmuly a pochopily), také jsem jim vysvětlila slovo "definovat" a "kritérium" - to jim přišlo hodně zábavné a pořád si slovíčka opakovaly a smály se. Vysvětlila jsem, že jim budu číst různé příběhy a pak si onich budem společně povídat a hrát si. Jmenovky jsme nedělali, protože tam žádné dítko neumí číst.
Čtení příběhu + čas na zamyšlenou:11.min. Dětem jsem četla příběh z knihy Nemocnice pro panenky 1.kapitola. Příběh se dětem velmi líbil a pozorně poslouchaly - ani se nevrtěly, to je co říct. Po přečtení jsem jim řekla, aby chvíli popřemýšlely nad tím co slyšely.
Co je to panenka: práce s metodickou příručkou - až do konce našeho setkání. Zeptala jsem se dětí, jestli mají doma také svou "panenku". Každé dítko řeklo, že ano - ještě jsme si přitom ujasnili pravidla ( neskákat si do řeči, naslouchat si a přihlásit se ), trošku se nám to při diskusi dařilo. Každé dítko chtělo tu svou "panenku" co nejlépe popsat. Říkali mi například, že je to jejich kamarád (Andrejka) a že je chrání v noci (Míša). Pak jsem jim začala číst otázky z metodické příručky(str.19 Co mají papenky s lidmi společného). Na všechny otázky odpovídaly vesměs kladně. Například při otázce : Umí si panenka hrát? hodně dětí odpovídalo, že asi ne, jen Bára řekla - když si s panenkou hrajeme my, to neznamená, že si ona nehraje s námi ( reagovala na to, že Andrejka řekla, že si s panenkou hrajeme jen my, protože panenka je na baterky), Bára řekla, že každá panenka je jiná a že na baterky není každá. Na otázku, jestli panenka může být veselá nebo smutná? reagovaly děti věsměs tak, že je smutná, když jsme smutní my - jak my se v duši cítíme (Bára). Obrázek může panenka nakreslit jen s naší pomocí (na tom se shodly všechny děti). Na otázku, jestli umí panenka myslet? se děti nedokázaly shodnout (odložily jsme ji "k ledu" a vrátili jsme se k ní až na konci), Míša řekl, že panenka nemá mozek a tak myslet nemůže, Bára mu oponovala, že si s panenkou klidně může povídat, protože si pžedstavuje, že s ní mluví. Otázka- může panenku něco bolet - ano i ne (když si ublíží, tak jí to bolí -Míša, panenka je umělá, tak jí nic nebolí - Andrejka). Další ze sporných otázek - u které jsme se zasekly na delší dobu byla: Může panenka lhát? Nemá mozek a neví, co je zlobení, není živá (Míša), Je to naše kamarádka, tak nám lhát nemůže (Jarka), všechny děti se vesměs potom shodli, že papenky nelžou.
Rozloučení cca 3.min. Řekla jsem dětem, že si každý může příště tu svou panenku přinést a něco o ní povědět. ( Ve čtvrtek ráno si každé dítě, které bylo na filosofii přineslo plyšáka, panenku nebo medvídka, které mají nejraději - moc mě potěšilo, že to děti bavilo. Ani jsem netušila, že všichni vydrží být tak klidní a hodní a poslouchat se. Těším se na další povídání s nimi.)
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 22. 11. 2011 12:51:12    Předmět: Citovat

Datum: 16.11.2011, 2.setkání,1,2 a 3 třída MŠ Bavorov
Počet dětí:12
Cíl:(vzhledem k velké nemocnosti dětí jsem musela pozměnit původní záměr a pojala jsem tuto hodinu jako předchozí - úvodní, měli jsme spojené všechny předškolní děti, z původních jsem tam měla 2). Seznámení s pojmem filosofie, vysvětlení o čem si budem povídat.
Struktura setkání:Úvod s seznámení s náplní kroužku 5 min.Přečtení + zamyšlení se nad příběhem (Nemocnice pro panenky, kap.1) 10min.Otázky a práce s metodickou příručkou(1.kapitola, 1.základní myšlenka -každý) 10 min., vysvětlení si slovíček " každý" a "jakýkoli".Kresba a ztvárnění každé a jakékoli panenky-15min.V čem se liší 15 min. Závěr.
Skutečná struktura: Úvod a vysvětlení, proč jsme se sešli 5 min. Čtení příběhu a zamýšlení cca 7min.
Práce s metodickou příručkou: ze začátku byly děti hodně mlčenlivé (s dětmi z mojí třídy máme už navázané nějaké vztahy a ony se nebojí hovořit), těmto dětičkám se moc hovořit nechtělo, ale pak přeci trochu rozvázaly. cca10min.Při kresbě každé a jakékoli panenky už byla spolupráce výrazně lepší, práce děti bavila a hodně si na ní dávaly záležet, oproti původním 15 min se tato aktivita prodloužila na 25min.Povídání v čem se obrázky liší cca do konce - děti se shodli, že ta jakákoli panenka pro ně není důležitá, není stejná a má jinou barvu. Každé dítě své dva obrázky hodnotilo a řeklo, jaké jsou rozdíly. Asi jen dvě děti nepochopily zadání a nakreslily obrázky úplně stejné.
Závěr a rozloučení cca 2 min.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 29. 11. 2011 08:39:14    Předmět: Citovat

Datum:23.11.2011,3.setkání,1.třída MŠ Bavorov
Počet dětí:5
Cíl:Co dělat v situacích, kdy si nevíme rady. Uvědomování si toho, jak řešit protipolné situace.
Struktura setkání: Úvod 2min, Přečtení příběhu a zamyšlení se (Nemocnice pro paneneky, kapitola 2. - 1.část) 8 min, Diskuze, cvičení - Když si nevíme rady, Závěr 5 min.
Skutečná struktura se časově shodovala s přípravou.
Při úvodu i při čtení příběhu byly děti pozorné a klidné. Při diskuzi se tentokrát zapojovaly i ty děti, kteří při minulých setkáních jen poslouchaly např. Stáník.
Při cvičení, jak se chovat v následujících situacích jsme se docela dlouho zdrželi už při první otázce: Vaše kamarádka někoho uhodí. Měli byste to říct paní učitelce?Měli jsme dva sloupečky pro ano a ne. Jako důvody pro Ano - pomoc, je to správné, rozhodne o tom někdo jiný - ne já x Ne - žalování není správné (na kamaráda). Děti se hodně přeli trvaly si na svých názorech Julie:Nemělo by se to říkat, protože by mu měl říct promiň, žádné žalování, protože paní učitelka by mu řekla, tak mu to oplať. Barunka:Tak mu to oplať ne, mělo by se to paní učitelce říct a pomoct. Nakonec jsme tuto otázku odložily, že se k ní vrátíme,pokud bude čas.
Druhá otáka:Děti se shodli na tom, že záleží na tom, kde peníze najdeme. Např. V MŠ ukázat, nemá se nic nechávat, může to být hračka(Barunka) - reakce na Julii, která tvrdila, že když jsou peníze staré, tak si je může vzít i ve školce a dá si je do kasičky nebo "tlamounovi", nesouhlasilo s ní více dětí.
Třetí otázka souvisela s příběhem který jsme četli:Julie: Né mělo by se to vydržet. Stáňa:Ne, protože se musí spěchat. Bája:Ale co kdyby to byla nejlepší hračka a já jsem byla domluvená s mojí kamarádkou, že si jí vezme taky, to by mi to bylo líto. Řešily jsme také, jestli se to někomu už stalo, přiznaly to všechny děti a jen Baruka řekla, že se maminka vrátila, ostatní rodiče spěchají.
Na čtvrtou otázku byla jednoznačná odpověď, že se rodičům a dospělým do hovoru neskáče, ale pak ještě zazněl dodatek, že to dělají všichni.
Pátá ot.souvisela hodně s tím, jak si každé dítě prosazuje své cíle. Julie si trvala na svém, že by tatínka zapřela, aby ho měla pro sebe, ostatní- hlavně Barunka by to doma řekla. Mělo by se to říct.
Šestá ot. Julie - Na oslavu by šla, jak řekla, mělo by se to užít a dárek přinést příště. Dala by náhradní dárek. Barunka řekla, že by jí to bylo líto, že by to bylo hloupé a přinesla by alespoň čokoládu.
Semá ot. Do hry by se zapojily všechny děti. Na tom se shodly všechny děti.
Osmá ot. Všechny děti jsou empatické a zeptaly by se proč je ten druhý smutný. Julie řekla, že když je nějaká její kamarádka nebo maminka smutná, tak ona taky.
Devátá ot. Když kamarádka nemluví pravdu, tak jí neřeknu, že o tom vím- Julie. Děti říkaly, že by to kamarádku mohlo mrzet a že jí raději nic neřekou, že to určitě tak nemyslela.
Rozloučení proběhlo klidně.
V této diskusi byla hodně aktivní Julie, musela jsem ji trochu brzdit a připomínat pravidla - vyslechnout, neskákat do řeči. Hodně prosazovala svoje názory a jen tak by někoho druhého ke slovu nepustila. Já v roli moderátora jsem častokrát navozovala konkrétní situace, aby se děti do otázky vžily. Diskuze byla hodně živá - hlavně díky Julii, ale s pozorností a neklidem problém nebyl.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 09. 12. 2011 21:37:55    Předmět: Citovat

Datum:30.11.2011,4.setkání,1.tř MŠ Bavorov
Počet dětí:9
Cíl:Uvědomování si toho, co znamená kamarád, kdo to je a proč je to právě kamarád.
Struktura setkání: Úvod 2min,Přečtení příběhu + zamyšlení 8 min (Nemocnice pro panenky, kapitola 2. druhá část), Cvičení:Kdo je to kamarád(metodická příručka) 25 min,Aktivita :Ztvárni kamaráda - skupinová koláž 20min + povídání, Závěr - rozloučení
Skutečná struktura se celkově shodovala s přípravou - jen některé děti ještě po skončení filosofování kreslily kamaráda samy.
Po přečtení příběhu jsem položila otázku, zda mají děti kamaráda a proč si myslí, že je to kamarád.Pak jsem pokračovala dle metodické příručky. Zaznamenávala jsem hlavní rysy kamaráda, proč je kamarád a jak se pozná.
-Pomůže.
-Je hodný.
-Chodíme spolu ven.
-Abychom nebyly samy.
-Kamaráda zjistíte někdy podle srdíčka, někdy podle myšlenek.
-Říkáme si něco hezkého a je to legrace, máme na sebe čas.
-Protože slíbí, že nikomu tajemství neřekne. Utají to. A když to řekne, tak už to není kamarád.
-Kamarád je náš, ten nás pozná, i když mám brýle (reakce: A když je nemáš, tak Tě nepozná.) Ale pozná.
Aktivita: Ztvárnění kamaráda. Dala jsem dětem velký arch papíru, lepidlo, nůžky, kousky barevného papíru, pastelky. Řekla jsem jim, aby vytvořily svého kamaráda podle toho o čem jsme si povídali. Zúčastnily se všechny děti a práce je moc bavila. Chtěla jsem, aby si uvědomovaly hodnoty, co pro něj kamarád znamená. Překvapilo mě, že třeba tomu kamarádovi na hruď nalepily velké srdce - Míša řekl, že je tam proto, aby bylo vidět, že kamarád má rád(i když ve skutečnosti srdce vidět není) , pak zvýraznily oči ( jako že je vidí). Celkově se při práci dohodly, nebyl problém v tom, co každé dítě na figuru vytvořilo.
Poté co jsme si o koláži popovídali, jsem se s dětmi rozloučila. Asi 3 děti ještě po skončení si šli nakreslit svého kamaráda, ale už konkrétního - souviselo to s vizuální podobou jejich opravdového kamaráda.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 22. 12. 2011 16:28:53    Předmět: Citovat

Datum:14.12.2011,5.setkání, 1.,2.,3.tř MŠ Bavorov
Počet dětí:9
Cíl: Propojení s tradicemi a zvyky s ohledem na enviromentální výchovu - vánoční stromeček x stromeček
Struktura sekání: Úvod : 10min - navázání na advent, tradice. Přečtení historie o původu vzniku vánočního stromečku (zdroj - www.ceske-tradice.cz - Původ stromečku, Stromeček v Čechách), Hlavní část - diskuze - Co si představíte, když se řekne stromeček x vánoční stromeček? 20 min. Aktivita : dle situace - malba stromku( šablona, voskovky, vodovky), 25 min. Závěr:prohlédnutí výkresů, popovídání o nich, zazpívání koledy. Rozloučení.
Skutečná struktura setkání se překvapivě shodla s přípravou, jen jsme o trochu prodloužili diskusi a zkrátili malování.
Na úvod jsme si s dětmi povídali o Adventu, protože se blíží vánoční svátky a veškeré činnosti se točí kolem Vánoc, tak jsem se rozhodla pro toto téma. Chtěla jsem po dětech, aby si uvědomovaly hodnotu tradic, ale zároveň jsem chtěla zjistit, jaké zaujímají "ekologické" hledisko vzhledem k naší tradici živého vánoč. stromku.
Po přečtení článků o stromkách jsem se dětí zeptala, jaký je rozdíl mezi stromečkem a vánočním stromečkem. Vánoční stromeček - svítí v noci, je na ozdobu, může tam Ježíšek a dárky, má prskavky nebo rachejtle- to aby byl pěknější . Také se děti shodly, že je to pro ně symbol domova a radosti.X Stromeček - vznikne ze semínka, je v lese.
Ekologické hledisko - jaký stromek je lepší živý nebo umělý ? Tuto otázku jsem musela dětem dovysvětlit, že živý stromek je ten, který pochází z přírody, ikdyž je uříznut. Protože Míša reagoval tak, že stromeček není živý, protože nemá nohy, neutíká. Umělý stromek definovaly děti tak, že se dá sestavit a zase rozebrat, leží doma v krabici (mají ho asi 3 děti), ostatní říkaly, že mají živý stromek z lesa. Míša reagoval:" Les by se zlobil, kdyby jsme pokácely celý les vánočních stromečků, veverce by bylo smutno, musela by jinam a to bysme nechtěli, pak bychom byli chudáčkové, že ji nemůžeme pohladit. " S veverkou a uříznutými stromečky soucítila většina dětí, debata začala být trochu zavádějící a řešila se veverka zrzečka, jemně jsem děti vrátila k tématu a pokračovala opět diskuze ohledně stromků. V podstatě se děti shodly, že není správné stromky kácet, ale že se jim vánoční stromky líbí a mají je rády. Nevadí jim ani umělé ani živé stromky, dělají jim radost oba dva. Ekologické hledisko rozhodně chápou.
Jako oddechovou aktivitu jsem zvolila malbu stromku, děti práce bavila. Po malbě jsme si o výkresech popovídali a řekli si, jaký je ten jejich vánoční stromeček. Po uschnutí jsem dětem výkresy vystavila na nástěnku, vždy to prožívají a mají radost z udělaného výrobku.Na závěr jsme si zazpívaly koledu a rozloučily se.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 06. 01. 2012 21:48:40    Předmět: Citovat

Datum: 4.1.2012, 6.setkání,1.tř.MŠ Bavorov
Počet dětí: 7
Cíl:Uvědomování si, proč říkáme pravdu, jaké jsou důsledky , když zalžeme, co je lež.
Plánovaná struktura setkání:Úvod: Přečtení příběhu - Nemocnice pro panenky, kap.3, 10 min.Proč říkáme pravdu - diskuze 25min.Aktivita - nakreslení největší lži + diskuze 20min.,Závěr - 5 min.
Skutečná struktura: Shodovala se s přípravou, jen první část byla 20 min a malba a diskuze v 2. části trvala 25 min.
Po přivítání jsem dětem přečetla daĺší kapitolu o Sašovi a Kulíškovi, zeptala jsem se dětí, co je na příběhu zaujalo - hodně dětí říkalo, že se jim nelíbilo, že Saša lhal. Podle metodické příručky jsem vybrala cvičení: Proč je důležité říct pravdu? Celkově se děti shodly na tom, že není správné lhát, lež je zlá. Zdůvodnily to tím, že by se rodiče, p. učitel/ka, kamarádi zlobili. Z celkového shrnutí diskuze vyplývá, že mají v podstatě strach z autority dospělého, z toho jaké má jejich jednání pro ně důsledky - tresty, zákazy, nedůvěra v jejich činny.
V druhé části jsem dětem zadala úkol, aby nakreslily "největší lež". Dala jsem jim velký formát papíru. Některé děti se s takovým zadáním nespokojily a ptaly se mě, jak taková největší lež vypadá. Říkala jsem, aby nakreslily, co to je podle nich největší lež, jak si ji představují. Bylo znát, že to pro ně není lehké, představit si tak abstraktní pojem. Většina dětí nakreslila postavu/y, kde byla vyjádřena jejich fantazie a i vztahy s ostatními.
Míša: Nakreslil jsem holku, má zelenou pusu a to je lež.
Stáňa:Kluk je obr a to nemůže být pravda, protože obr není. Má i drápy.
Patrik: Nakreslil jsem holku, protože jí někdo nabarvil jinou barvou vlasy, ona chtěla jiný.
Dominik: Já mám za lež, že neexistuje takovéhle auto, které by tahalo loď na sucho.
Andrejka:Nakreslila jsem mojí kamarádku a sebe. Ona mi říkala, že je hodná, ale nebyla, protože mě zavřela do sklepa. A lhala.
Stáník: slon, já, houba, slunce, mraky. Chtěl jsem to tak mít.
Julie:Nakreslila jsem, že moji sousedi pořád lžou. Že mě zamknou doma a bude ta kamarádka místo mě princezna plesu.
Závěrem jsme si povídali o tom, že není dobré lhát, ještě jsme s dětmi řešily otázku milisrdné lži - jako pomoci, ale i to zavrhly jako špatné.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Ríša Macků



Založen(a): 3.2.2007
Příspěvky: 401
Město: Č. Budějovice CZ

PříspěvekZaslal(a): 09. 01. 2012 18:38:04    Předmět: Citovat

Diky za dosavadni popis struktury schuzek i dalsi postrehy! Smile
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 12. 01. 2012 08:19:00    Předmět: Citovat

Datum: 11.1.2012, 7.setkání, 1.tř. MŠ Bavorov
Počet dětí: 6
Cíl: Vnímání rozdílů v tom, jak kdo vypadá, rozdíly barvy kůže. Uvědomování si toho, že každý jsme nějaký.
Plánovaná struktura setkání: Úvod:Přivítání, zopakování toho, co jsme dělali minule, přečtení příběhu z knihy Nemocnice pro panenky, kap.4.,10min. I když jsme všichni lidé, jsme stejní? - diskuze 20 min. Aktivita - ukázka obrázků lidí z různých zemí, výběr a malba (papír A4, fixy) - 20 min, Diskuze nad obrázky + rozloučení cca 10 min
Skutečná struktura setkání: časové rozvrhnutí se shodovalo s přípravou.
Po přivítání jsme si ještě s dětmi zopakovaly, o čem jsme se bavily posledně, zajímalo mě, co si děti z povídání odnašejí a co je zaujalo. Poté jsem přečetla další kap. z knihy. Tentokrát jsem zvolila téma zabývající se rozdíly mezi lidmi. Nejprve jsme si povídaly o panenkách z příběhu, že každá je jiná a proč, poté jsem dětem řekla, že i my lidé nejsme stejní. Zahrály jsme si hru o hledání rozdílů mezi mnou a holčičkou Andrejkou. Také jsme se bavili o tom, že existují lidé barvy jiné pleti. Děti říkaly své zkušenosti, jsou přirozené a barva kůže jim nepřipadá nijak nepřirozená. Ukázala jsem dětem obrázky různých lidí z různých zemí - černoch, asiat, běloch, indián, eskymák, muslim. Porovnávaly jsme obrázky a zkoumaly rozdíly mezi nimi. Bavili jsme se nejen o barvě kůže, ale také o oblečení, protože to s tím také souvisí. Ptala jsem se dětí, jestli mají nějaké zážitky ze setkání s cizinci - třeba z dovolené. Děti hodně cestují s rodiči, většina z nich žádné negativní zkušenosti nemá. Poté jsem dětem zadala úkol - podle metodické příručky (zákl.myšlenka:Barva kůže), aby si vybraly nějaký obrázek a tu osobu zněj nakreslily. Každé dítě si obrázek vybralo a potom postavu nakreslilo. Děti práce bavila. Závěrem jsme ještě chvilku diskutovali o tom, proč si dítě vybralo právě takový obrázek a co je na něm zaujalo. Nejvíc si děti vybíraly indiány - kvůli oblečení a i kvůli příbězích, které o nich znají.pak černoušky a také jednoho asiata.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 23. 01. 2012 09:17:42    Předmět: Citovat

Datum:18.1.2012, 8.setkání, 1.tř.MŠ Bavorov
Počet dětí: 9
Cíl:Uvědomování si své jedinečnosti. Přemýšlení o tom, jak slavíme narozeniny a proč.
Plánovaná struktura: Úvod - přečtení úryvku z knihy Nemocnice pro panenky, začátek kap.5 -5min.Diskuze podle metodické příručky - zákl. myšl. Narozeniny -25min. Aktivita - kreslení oslavy narozenin (A4, fixy, pastelky) + povídání o obrázcích - 25min.Závěr - 5 min.
Skutečná struktura: shodovala se s přípravou.
Po přivítání jsem dětem přečetla úryvek z kap. č. 5. Čtení bylo o narozeninách tatínka, proto jsem se dětí zeptala, jak slaví své narozeniny ony. Povídaly o svých zkušenostech, rituálech a tradicích, jak to u nich doma chodí, kdo k nim jezdí a chodí přát.
Pak jsem dětem pokládala otázky dle metodické příručky: Základní myšlenka - narozeniny.
1.ot.Víte, kdy má narozeniny někdo slavný? Děti spíše vyjmenovávaly své příbuzné z rodiny, než někoho slavného. Spíše nevěděly. Padla jména Karel Čapek, Karel Gott.
2.ot. Kolik svíček patří na narozeninový dort? Na dort patří tolik svíček, kolik je Ti let.(Andrejka)
3.ot.Co znamenají svíčky na narozen. dortu? Svíčky se počítají, sfoukávají se, sbohem druhému,je to dáreček, myslí se přání (to abych viděl tátu - Stáník)
4.ot.Co je to blahopřání? Kdo Vám přeje a komu přejete vy? Rituál podání ruky.Rodina - jednotliví členové. Na ot. komu přejete vy? -Všem!
5.ot.Je možné, aby měl někdo narozeniny, když nedostal žádné dárky?Ne. Šlo by to, kdyby mu někdo potřásl rukou, místo dárku, to je taky dáreček Když si na Tebe někdo vzpomene.
6.ot.Bylo by v pořádku dostávat od kamarádů dárky k narozeninám, a přitom jim nikdy žádné nedat? Ne! Já bych mu aspoň potřásla rukou. Auta na ovládání. Já bych mu dala pusu - takový dáreček nemusíš ani rozbalovat.
7.ot.A co dárek nejlepšímu kamarádovi v den, kdy máš narozeniny ty? Sourozenci také dostávají dárky - aby mu to nebylo líto ( Míša, Andrejka).Já jsem to neudělala, ale zkusím to. ( Juli)
8.ot.Líbilo by se Vám, kdybyste měli narozeniny každý den? Jo! Jábych měl všechny dosrty s Mickey Mousem a Bleskem McQuinem. (Míša). Já jsem dala příklad toho, že všeho se lze přesytit. Po té děti říkaly, že by je to asi také nebavilo. Pak by Tě nutili, hraj si s támhletou hračkou a s támhletou a stámhletou, se všema. ( Juli)
9.ot.Mají domácí zvířata taky své narozeniny? Ano! Děti popisovaly, co svým mazlíkům dávají - kost, kuře se svíčkami. My máme kočičku, ale zatím neměla narozeniny (Matěj).
10.ot. Má všechno své narozeniny? Dala jsem dětem ot. , čím se myslí všechno?- jenom lidi a zvířata, věci a květine ne.
Aktivita : Nakresli oslavu svých narozenin. Děti při kreslení obrázků hodně komentovavaly o tom, co právě kreslí a proč. po té jsme si každý obrázek ukázali a autor obrázku popsal co na něm je.
Rozloučení.
PS: Toto setkání jsem nahrávala na diktafon, dětem jsem předem řekla, co je to za přístroj a proč ho tam mám. Děti ho hodně pozorovaly a ptaly se mě, zda už jim to pustím. Je to s nima fajn.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 26. 01. 2012 08:44:18    Předmět: Citovat

Datum:25.1.2012, 9.setkání, 1.tř.MŠ Bavorov
Počet dětí: 9
Cíl:Zamyslet se nad tím, co pro nás znamená vlastní tělo, co by se změnilo, kdybychom část těla - hlavy změnili?
Plánovaná struktura: Úvod: přečtení příběhu z knihy Nemocnice pro panenky, kap. 5 -další část + zamyšlení 10min. Diskuze: Co znamená "objednat novou hlavu"? - práce dle metodické příručky 25 min.
Aktivita: Hra - Proměnili jste se...-rozvoj pohybu a představivosti, Relaxace - hadrové panenky 15 min. Závěr - rozloučení 5 min.
Skutečná struktura - časové provedení se shodovalo s přípravou.
Přečetla jsem dětem poslední kapitolu z knihy Nemocnice pro panenky, děti tento příběh velmi prožívaly a komentovaly rozbití Kulíška. Dala jsem jim otázku, jestli by si dovedly představit, jaké by to bylo , kdyby jim vyměnili hlavu. Bylo to pro ně docela těžké si to představit, ale nakonec v tom viděly výhody ( Bylo by dobrý, kdyby mi vyměnili hlavu a místo krátkých vlasů bysem měla dlouhý, blonďatý. /Julie), ale i nevýhody - nepoznal by je jejich kamarád.
Cvičení: Kdybyste dostali novou hlavu...(met. příručka)
1.vaše pocity: Bylo by to jiné, protože bysme si nepamatovali, co kdo nám řekl.(Andrejka) Necítili bysme, jestli je to náš kamarád nebo ne. (Míša)
2.vaše oči:Nebyly by stejné, nepoznaly by. ( Míša) Jarka o Míšovi - Nepotřeboval by brýle, protože kdyby dostal novou hlavu, tak by neměl nemocné oči.
3.váš úsměv: Já bych se smála, jak se směju teď. (Jarka) Když se směju nahlas, tak se to nezmění (Andrejka) Třeba by ten starý smích zmizel a byl by jiný - nový.Jiný hlas. (Julie)
4.vaše myšlenky:S novou hlavou by byl i jiný mozek. (všeobecný názor) Bylo by zlý, kdybych měl jinou hlavu, nepamatoval bych si nic. (Míša)
5.vaše obrázky: Ano! Zůstaly by stejné obrázky. (všichni)
6.vaše příběhy:Mám tam všechny památky, pak bych je tam neměl.(Míša)
7.vaše sny:Sny si budu pamatovat. (Stáník) Třeba nebudeš? (Jarka) Ale ano - starý mozek do nové hlavy.
8.vaše tělo: Nezměnilo by se.(všichni)
9.vaši kamarádi:Zapoměl bych, že je to kamarád.(Míša) x Nezapoměl.(většina, nechali jsme to uležet, nebyla shoda)
10.to, co si přejete: zůstalo by stejné. (všichni)
Cvičení: Představ si, že máš hlavu jako medvěd, slon, motýl .... nápodoba zvířátek, pohybová činnost.
Relaxace: Hadrová panenka - uvolnění, zklidnění
Rozloučení.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 02. 02. 2012 13:02:09    Předmět: Citovat

Datum:1.2.2012, 10.setkání, 1.tř MŠ Bavorov
Počet dětí:5
Cíl: Zamyslet se nad tím, co pro nás představuje osamělost, umět se vcítit do pocitu druhého.
Plánovaná struktura:Úvod: zopakování si toho, co jsme dělali na minulém setkání, přečtení příběhu z knihy Saša a Markétka, kap.1., zamyšlení 5min. Diskuze:dle met.příručky:Mohou být panenky opuštěné? 25min.Aktivita: Zajíček v své jamce sedí sám - hra, reflexe 12min. Závěr:pohyb. ztvárnění zajíčka, který má radost, relaxace, rozloučení 8min.
Skutečná strukura se shodovala s přípravou.
Nejprve jsme se s dětmi zamyslely nad tím, co jsme dělaly na minulém setkání. Poté jsem dětem přečetla kap. z knihy Saša a Markétka (děti měly radost, že jejich hrdina Saša je pořád v knize). Zeptala jsem se dětí, jestli se někdy cítí sami a opuštění.
-Ano, když máma odejde do práce a já musím zůstat chvilku sám.(Stáňa)
-Ne, já mám bráchu.(Andrejka)
-Ano, protože jsem jedináček - samoťáček a nikoho k sobě nenám.(Jůlie)
-Ne. Já jsem smutnej, jen když na mě máma zařve. /Matěj
Potom jsem pracovala dle met. příručky - plán diskuze Empatie
1.Myslíte si, že je Kulíšek šťastný, nebo smutný?
Smutný.
Proč ? Je tam sám (Třeba kdyby tam byl s mamkou a taťkou, tak ne /Stáník),nemá Sašu ani kamaráda. Kdybych ležel sám na skříni, tak by mi to všechno vadilo. (Stáník)
2. Myslíte si, že se Kulíšek cítí osamocený?
Ano. Kdyby měl plyšáka nebo kamaráda, tak by opuštěný nebyl. /Stáník X
Ale třeba když si vzpomene na někoho, koho má rád, tak už není tak opuštěný, protože má tu vzpomínku./Andrejka
3.Myslíte si, že má Kulíšek strach?
Ano. nemá kamaráda. /Stáník
Ano.Ani tam nemá žádný domeček do kterého by se mohl schovat./Stáňa
4.Myslíte si, že se Kulíšek stydí?
Ne! Protože se stydíme, když jsme někde v novém místě. Když mě někdo straší. Když udělá, co nemám. Ale Kulíšek nic neprovedl.
5.Myslíte si, že se Kulíšek zlobí?
Ano, protože si s ním nehraje. /Andrejka X Ne. Může si odpočinout, jak ho pořád mačkal a tulil se, teď ho nikdo nemačká, může si hrát s prsty. /Julie
6.Myslíte si, že je Kulíšek hrdý?
Ne. Ublížili mu.
7.Myslíte si, že se Kulíšek cítí odstrčený?
Ano. Nemá tam nikoho. Proč ho nesundají a nedají mu starou hlavu. Je to divná nemocnice. /Julie
8.Myslíte si, že Kulíšek cítí, že jej někdo má rád?
Ne.
Aktivita: hra Zajíček své jamce sedí sám.
-v roli zajíčka se vystřídaly všechny děti, i já si na konci zahrála na zajíčka.
Jak se zajíček cítil, když byl sám?
-Nechtěl vyskočit, protože pořád jedl./Julie
-Byl tam sám, protože ho neměli rádi. on byl nejmenší a všichni kolem byli velký. Cítil se malý.
-Osamotě a kámoši zajíčci by za ním šli a on by byl rád. /Stáník
-Byl uražený. Protože mu ti ostatní něco řekli, co se mu nelíbílo. /Andrejka
-Možná, že ho chtěli i rozveselit a on se rozveseli a skáknul./Julie
-Nakonec byl šťastný /Stáňa
Na závěr jsme si zahráli na veselého zajíčka, který má radost. Relaxace - zajíček ve své noře. Rozloučení.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 13. 02. 2012 21:07:05    Předmět: Citovat

Datum:8.2.2012, 11.setkání, 1.tř.MŠ Bavorov
Počet dětí:4
Cíl: Zamyslet se nad tím, kdo je můj opravdový přítel, co to pro mě znamená.
Plánovaná sturktura: Úvod:Uvítání, přečtení kap.2 Saša a Markétka, zamyšlení 5min. Diskuze: dle met. příručky - téma Přátelství. Otázka: Proč je přátelství důležité 25min. Aktivita:Nakresli sebe a svého kamaráda - A4, pastelky. Diskuze nad obrázky 25min. Závěr a rozloučení 5 min.
Skutečná struktura se shodovala s časovým plánem.
Po uvítání, přečtení druhé kapitoly jsem se dětí jsem dětem dala otázku - proč je pro nás přátelství důležité?
-Protože nechceme být sami, nikdo by si s námi nehrál./Julie
-Abych nebyl smutný. Může nám pomoci./Míša
-Já, bych chtěl mít pořád kamaráda, protože mi neubližuje. Chtěl bych ho mít napořád. /Stáník
Diskuze podle met. příručky - otázky ze cvičení Přátelství
Z povídání vyplynulo, že pro děti je přátelství velmi důležité, protože mohou kamarádovi důvěřovat, sdílet s ním své hry. Shodly se, že kritéria toho, aby byl někdo můj přítel - kamarád jsou: neměl by lhát, měl by si s námi hrát, zůstává v srdci, měl by být náš, pomáhá nám.
Během debaty vznikl konflikt mezi Míšou a Stáňou. Míša tvrdil, že kamarád by neměl ubližovat a začal Stáňovi vytýkat, že by mu neměl některé věci dělat, když to nemá rád, že by měl být na něj hodnější. Zeptala jsem se jaké věci by mu neměl dělat. Míša řekl, že by ho neměl bouchat, strkat, mlátit a pusinkovat, Stáňa se cítil dotčený, slovně se bránil a útočil.( V kolektivu tento problém někdy vyvstává, Stáňa má ADHD, je hyperaktivní a někdy konfliktní). Vysvětlila jsem dětem, že by to opravdu nemělo být, ale že naopak ony někdy také Stáňovi ubližují a nejsou k němu hodné. Povídali jsme si pak o tom, jak bychom se k sobě meli chovat, aby jsme si spolu mohli hrát, povídat a kamarádit se.
Aktivita: Nakresli sebe a svého kamaráda.
V čem se obrázky podobají a včem liší? -diskuze nad obrázky.
Stáník :Máme stejný oči, vlasy.On je můj nejlepší kamarád, neperem se a půjčujem si hračky. Rozdíl je v tom, že je mladší a já větší.
Míša:Máme stejný vlasy a oči, trička. Rozumíme si, nezloíme se, nelžem si anežalujem.Je to hustý, že jsme navždycky kamarádi. Lišíme se jen hlavou.
Stáňa: Máme se rádi a neperem se. Já, Andrejka, Míša a Stáňa. Já mám korunu, protože se mi líbí všechno zlato a Andrjka má ráda srdíčka z lásky.
Julie: Na obrázu jsme na maškarní, jdeme za proncezny. Jsem tam já a Šárynka. máme v rukou žezla a na hlavě korunky, protože se mi to tak líbí. Jsme stejné v tom, že se máme rádi a rozumíme se, máme stejné vlasyJiné jsme v tom, že oblečení máme rozdílné.
V této hodině bylo málo dětí, práce s nimi byla pohodová a až na konflikt kluků vše proběhlo v přátelském ovzduší. Obrázky jsme si vystavili na nástěnku ve třídě.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 24. 02. 2012 19:15:50    Předmět: Citovat

Datum:22.2.2012, 12.setkání, 1.tř.MŠ Bavorov
Počet dětí : 4
Cíl:Rozvoj pojmového myšlení, uvědomování si souvislostí.
Plánovaná struktura: Úvod: Uvítání, přečtení kap. č.3 Saša a Markétka, rozbor příběhu 5min. Hlavní část - diskuze podle metodické příručky - hlavní myšlenka:Rozvoj pojmového myšlení 25 min. Aktivita Nakresli pojem DOBRO + prohlédnutí a povídání. 20 min Závěr 5 min
Skutečná struktura: Tentokrát jsme se věnovali více diskuzi. Děti povídání bavilo, tak jsme diskutovali o 10 minut déle.
Po přečtení příběhu jsme s dětmi rozebíraly příběh, zeptala jsem se dětí o čem vlastně byl a poté jsem navázala otázkou podle met. příručky. Tentokrát se mi s dětmi moc dobře pracovalo, je znát určitý posun v diskuzi - už když řeknou ANo/Ne, tak jsou schopny zdůvodnit, proč si to myslí. V dřívějších setkání řekli ano/ne, ale pak jsem se jich musela ptát, proč, kolikrát mi řekly, že neví, nebo jen koukaly.
1.Co znamená být dobrý?
Vyhodnotili jsme tyto kritéria: neubližovat si, být hodný, poslušný, nemyslet na sebe a dělit se
2. Jak poznám , co je krásné?
Líbí se nám to.
Děti povídaly, co vše je pro ně krásné. Také jsme řešili, že co se líbí nám, nemusí se líbit ostatním ( Líbí se mi, když prší, jak déšť cinká po střeše a také zalévá kytičky. X Mně se nelíbí déšť, protože je všude bláto, musím mít pláštěnku a jsem ušpiněná.).
3.Co je skutečné?
Hanah Monntana /Jůlie X Jak to víš, když si s ní nemluvila? Pro mě skutečná je, protože to vím, líbí se mi, jak zpívá a jaký má vlasy.
Ježíšek ? Ano, dává mi dárky. /Stáňa X Ne, neexistuje, dárky dávají rodiče...
Ježíškovský problém se řešil velmi dlouho. Děti diskutovaly nad tím, jak vypadá a polemizovaly s myšlenkou, jakou úlohu hrají rodiče při korespondenci.
4. Jak poznám, co je pravdivé?
Kritéria: vidět/ zhodnocení skutečnosti, víra
Vidím to na vlastní oči, slyšet mi nestačí, musím to vidět.Pravdivá je pohádka o čertech, ty jsem už viděla hodněkrát, existují./Andrejka
Když něčemu věřím, tak je to pravdivé.../Jůlie
Když na mě kamarád něco svádí a vím, že lže, tak to je pravdivé./Stáník
5. Co to znamená být člověkem?
Toto téma jsme také řešili delší dobu. Děti to velmi bavilo. Srovnávaly, jak se lišíme od zvířat a v čem jsou podstatné rozdíly.
Máme tělo, hlavu, oči, nos ruce, oblečení. ?Ano ale zvířátka to mají také, už dnes se šijí na zvířátka oblečky?
Srovnávání:U zvířat tlama x u lidí pusa, čumák x nos, lidé mají řeč a slova, přemýšlíme.
6.Mám svou samostatnou mysl?
Ano , ale musím poslouchat a přemýšlet, jinak bychom tím mohli někomu ublížit. /Andrejka
V této otázce jsme hodně řešili, že samostatně přemýšlet, neznamená někomu ubližovat, tím, že si myslím něco jiného. Bylo to zajímavé.
7.Co je to tělo?
Znamená to vidět celou postavu, potom je to tělo./Andrejka
Ne, může být vidět třeba jen ruka, patří k nám a k našemu tělu. /Standa
Aktivita:Nakresli dobro.
Nakreslil jsem panáčka - má rád všechny - kytičky, sluníčko, ptáčky -je dobro. /Standa
Máma a táta, mám je rád, láska je láska. Jedou v kočáře a mají koruny, jsou dobří. /Stáník
Julinka, protože je pro mě dobrá a pak jsem nakreslila sebe, jsme kamarádky. /Andrejka
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 29. 02. 2012 15:23:48    Předmět: Citovat

Datum:29.2.2012, 13.setkání, 1.,2.,3.tř MŠ Bavorov
Počet dětí 17
Cíl:Uvědomování si toho, co pro nás znamená tvář, důležitost přijmutí sama sebe.
Plánovaná struktura: Úvod: Uvítání, přečtení příběhu z knihy Saša a Markétka kap.4, rozbor příběhu 5min. Hl. část : diskuse:Jak se vidíme?
10min.Aktivita: hraní rolí (podle metodické příručky, hlavní myšlenka tvář)- 15min.Aktivita :Tvář - namaluj tři znásledujících situací, kresba pastelkami, A4,15min.Rozbor obrázků a závěr: 10min
Skutečná struktura: Počet dětí mě velmi překvapil, nevěděla jsem, že budou sloučené třídy - děti 3-4roky, 5 let, 6-7let. Vysvětlila jsem ostatním dětem, že si budeme povídat, připomenula a ujasnila pravidla. Časová dotace byla dodržena. Kolektiv byl velmi živý, ale pracovalo se s ním dobře. Nejdříve jsme si povídali o tom, jak vypadáme. Co o nás vyjadřuje naše tvář. Také jsme diskutovali o tom, co pro nás znamená pohled do zrcadla. Povídali si o tom, jak mimika ovlivňuje vnímání lidí, že výraz obličeje vyjadřuje, jak se ten druhý a my cítíme.
Aktivita: hraní rolí: hádání výrazů obličeje: tato hra děti velmi bavila, vyzkoušely si ji i malé děti.
Aktivita: Tvář: malování situací- úsměv, mráčení, pláč. Nakonec jsme si nakreslili ještě sebe, jak se teď cítíme. Bylo hezké, že i malé děti (cca3leté), dovedou nakreslit postavu s různým výrazem.
Po této aktivitě jsme si ještě s dětmi povídali o svých obrázkách. Závěrem jsme si ještě povídali o tom, že to, jak se tváříme a chováme k ostatním ovlivňuje i jejich přístup k nám.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 18. 03. 2012 20:01:28    Předmět: Citovat

Datum:14.3.2012,14.setkání, 1.tř. MŠ Bavorov
Počet dětí:6
Cíl:Proč jsou pro nás důležité naše ruce, uvědomování si jedinečnosti.
Plánovaná struktura:Úvod:Uvítání, zopakování si kapitoly č.4 z knihy Saša a Markétka 5min.Diskuse podle metodické příručky :Ruce 20min, Aktivita:Obrys ruky, koláž 20min, Závěr: zamyšlení se nad společnou prací, rozloučení 10min.
Skutečná struktura - časový plán se shodoval s přípravou, jen aktivita se protáhla o 5min. déle
Na úvod jsem dětem vysvětlila, že v minulé hodině se zúčastnilo jen jedno dítko z celé naší skupinky, proto jsem dětem přečetla a zopakovala příběh, ktarý jsem četla minulé setkání. Vybrala jsem téma ruce, protože mne samotnou toto téma velmi oslovuje. Nejprve jsme se s dětmi bavily o tom, proč jsou pro nás ruce důležité. Pak jsem se dětí zeptala, co všechno by nemohly dělat, kdyby ruce neměly.
-nemohli bychom jíst
-číst knihu - otáčet stránky
-hrát si, stavět
-cvičit (jen nohama)
-psát úkoly, malovat
-hladit někoho
-čistit si zuby,česat si vlasy, nandavat si naušnice
-plavat, protože nemůžeme mít rukávky
-pracovat
-tleskat a luskat
-házet míčem
-oblékat
-rybyřit
-nemohl bych být hasičem...
Děti přemýšlely , co všechno by nemohly dělat, viděly v tom velký problém.
Pozorování rukou: prohlíželi jsme si ruce, zkoumali jsme, co vše na rukou je. Pak jsem děti vyzvala, aby sledovaly jen jednu ruku a řešili jsme , jaký je mezi pozorovanou a druhou rukou rozdíl.
-stejné, na jedné mám bebí
-prstýnek
-nevím
-špína na obou, jsou tam malé čárky
-tu ruku co pozoruju, tak tou maluju, je pravá a ta druhá levá
Aktivita: kresba rukou
-obkreslování obou rukou na čtvrtku A4, malby fixy a voskovkami, vybyrvování, domalovávání detailů, stříhání. Společná práce Slunce z rukou. Ruce jsme použili jako paprsky, obličej jsme domalovali prstovými barvami. Na d obráskem jsme ještě společně diskutovali, jak se nám líbí a co z něj vyzařuje.
Děti společná práce velmi bavila, obrázek jsme si vystavili na nástěnku, aby nám sluníčko svítilo a mávalo na nás při naší práci ve třídě.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Ríša Macků



Založen(a): 3.2.2007
Příspěvky: 401
Město: Č. Budějovice CZ

PříspěvekZaslal(a): 20. 03. 2012 20:58:08    Předmět: Citovat

A co ze to, ze minule bylo jen jedno ditko?
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 02. 04. 2012 20:22:45    Předmět: Citovat

Přítomno bylo jen jedno dítko z naší stálé skupiny, protože byla velká nemocnost, jak už to u tak malých dětí bývá.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 02. 04. 2012 20:48:14    Předmět: Citovat

Datum:28.3.2012,15.setkání, 1.tř.MŠ Bavorov
Počet dětí:7
Cíl: získávání povědomí o našem těle, co pro nás přestavuje, jak je důležité.
Plánovaná struktura:Úvod: Přečtení kap. 4 z knihy Saša a Markétka 5 min., diskuze a zamyšlení - práce dle metodické příručky:Jakto chodí 15 min, Aktivita: Jak to chodí , Pohybová hra Na kočku a myš, Změna směru, Uvolnění - relaxace dle pokynů (bez hudby)35 min. Závěr 5 min.
Skutečná struktura: Udělala jsem si více příprav a téma Jak to chodí jsem zvolila podle aktuální potřeby dětí. Potřebovaly pohyb, nevydržely by na místě v klidu, venku bylo hezky a ony byly plné energie. Toto téma jim sedlo a bavilo je.
Po uvítání jsme si s dětmi zopakovaly o čem jsme se bavily minule, připoměly jsme si sluníčko, které zdobí naší třídu a usmívá se na nás. Přečetla jsem dětem příběh a bavili jsme se o tom, proč jsou pro nás nohy důležité a co můžeme všechno s nohama dělat. Povídaly jsme si , jestli raději chodíme pěšky, nebo jezdíme autem, na kole a proč. Děti zdůvodňovaly svoje stanoviska, proč je právě to nebo ono baví. Také jsme s dětmi řešily úrazy nohou, děti dávaly k dobru rodinné historky - kdo se kdy a kde zranil, jak se onemocnění řešilo - berle, sádra apod.
Aktivita: Jak kdo chodí - zahrály jsme si s dětma na to, jak se pohybují zvířátka, napodobovaly jejich chůzi, uvědomovaly si, že i zvířata mají svůj specifický způsob chůze - slon, vrabčák, čáp, rak, had, kočka...
Pohybová hra: Na kočku a myš ( děti tato hra baví, zapojilo se každé dítko, všichni si vyzkoušely obě role).
Změna směru - rekce na sluchový signál.
Relaxace - uvolnění, dle slovních pokynů.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 10. 04. 2012 20:29:49    Předmět: Citovat

Datum:4.4.2012, 16.setkání, 1.tř. MŠ Bavorov
Počet dětí:7
Cíl: Poznávání tradic a s nimi spojených znaků a symbolů.
Plánovaná struktura: Úvod: přivítání, uvedení do tématu Velikonočních svátků 5 min, Diskuze na téma Velikonoce - Jak děti slaví Velikonoce, jaké znají symboly a znaky Velikonoc, jak je prožívají a zda jsou pro ně důležité 25min, Aktivita: velikonoční ozdoba do květináče (obkreslování dle předlohy, stříhání, malba fixy, špejle, peříčka, lýko) 25 min, Závěr - rozloučení.
Skutečná struktura: časový plán se shodoval s přípravou.
Na úvod jsem dětem osvětlila Velikonoce jako náboženský akt, co se dělo, podle čeho se jmenují dny v týdnu např. škaredá středa, zelený čtvrtek apod. Dětí se tento náboženský apekt často netýká, nespojují si ho s důležitostí těchto svátků, většinou nejsou rodinami vedeni k víře. Takže jsem chtěla, aby děti věděly, že Velikonoce nesouvisí jen s vajíčky a koledou.
Povídali jsme si s dětmi o nadcházejících Velikonočních svátkách. Děti povídaly, jak se na Velikonoce připravují (výzdoba oken, zdobení větviček, pletení pomlázek - někteří pletou, někteří kupují), také hodně zmiňovaly to, jaké pokrmy se u nich připravují (beránek, mazanec, nádivka, sekaná...), povídaly, jak zdobí vajíčka ( barvení, malba voskem, temperami, polepováním...).Také jsme řešili, jaké jsou podle nich symboly Velikonoc (vajíčka, pomlázky, beránek...), u tohoto tématu jsem dětem vysvětlila, co tyto symboly podle tradic znamenají (např. vajíčko- nový život, symbol zrození...).
Aktivita: děti si zhotovily ozdobné zápichy do květináče či vázy a jako dárek ho nesly domů. Práce je velmi bavila, jsou tvořivé a nadšené z manuální a výtvarné činnosti. Papírové vajíčko si připevnily na špejličku a dozdobily peříčky a mašličkou z lýka.
Povídání i tvoření bylo fajn a já i děti jsme z toho měly radost.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 19. 04. 2012 07:15:22    Předmět: Citovat

Datum:18.4.2012, 17. setkání, 1.tř MŠ Bavorov
Počet dětí:7
Cíl:uvědomování si slova cizí. Kdo je cizí a kdo ne. Jak se zachovat?
Plánovaná struktura: Úvod - přivítání, přečtení kap. č.5 z knihy Saša a Markétka 5 min. Diskuze: Kdo je cizí. Cvičení dle metodické příručky: Cizí lidé, Plán diskuze: Být opatrný45 min, Závěr: shrnutí, rozloučení
Skutečná struktura se shodovala s přípravou. S dětmi jsme povídaly o tom, kdo jsou pro ně cizí lidé. Jak je poznají? Děti nalezly tyto kritéria- nikdy jsme ho neviděli, neznají ho ani naši rodiče.
Děti také řešily různé situace, které od někoho zaslechly nebo se jim staly ( před pár měsíci zde v okolí nějaký muž oslovoval děti a lákal je do vozidla, děti to prožívaly, hodně se o tom mluvilo, řešily, jak by se v danou situaci zachovaly - nemluvit s ním, nic si od něj nebrat, nesedat do auta, utéct, povědět to rodičům). Děti toto téma zajímalo.
Cvičení: Cizí lidé
1.Pokladní s supermarketu
Ano, je cizí, neznám ji.
Ne, jako pokladní pracuje moje babička, tu znám.
2.zmrzlinář
Ano, je cizí. Prodává zmrzlinu a není to ani příbuzný, ani známý.
3.popelář
Ano, je cizí.
4.listonoš
Moje máma je pošťačka, mně to nevadí. Má celou poštu jen pro sebe.
Paní Johnová, už je známá, vídáme se často. (paní Johnová zde chodí providelně s poštou)
5.instalatér
Ano ,je cizí.
Pro mě ne, kdyby byl mámy kamarád.
6.paní učitelka
Ne. Protože se známe a jsme s Vámi skoro každý den. A vy nás nikam neodvážíte. Jen na plavečák a to je dobře.
7. knihovník
Ne. Teta Jituška není cizí, půjčuje nám knihy a je hodná.
8.paní, která bydlí v domě naproti
Není, znám jí a dává mi bonbóny.
9.policista, který ráno hlídá přechod u školy
Ano. Je cizí!(přechod tady v Bavorově nikdo nehlídá Smile)
10.paní ředitelka
Není cizí!
Plán diskuse: Být opatrný
1. Madam já vás neznám od nás ze školy.
Děti by nevěřily a nejely by.
2.Nezvedám telefony.
Zeptala bych se: Kdo je? a položila bych.
Tady nikdo není, abyste nám nevolali.
3.Dobrý den, promiňta, nepotřebuji svést.
Ne, jal bych na kole dál.
4.Ano! ( Tady děti měly značné rozpory samy se sebou, na jednu stranu by je želvy hodně zajímaly, na druhou stranu byla obava z cizýho člověka)
V autě ta želvy třeba má, nevím.
Ne, já bych se dala raději zmrzlinu.
5. Ano, je cizí.
Já bych řekla, že jsem nic neudělala.
Já bych řekla, hele, tamhle někdo ukradl peněženku a já bych potom utekla, protože to není pravda.
( S dětmi jsme si povídaly o tom, že v takovém případě by měly zavolat rodiče, aby si s paní policistkou promluvili).
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 30. 04. 2012 15:21:12    Předmět: Citovat

Datum:25.4.2012,18.setkání, 1.tř. MŠ Bavorov
Počet dětí:6
Cíl:uvědomování si negativní emoce - žárlivosti, dokázat si tuto emoci pojmenovat
Plánovaná struktura:Úvod:přečtení příběhu z knihy Saša a Markétka kap. 6, 5min. Diskuzena téma žárlivost dle metodické příručky 25min, Aktivita: kresba žárlivosti + povídání o obrázcích 25min. Závěr: rozloučení
Skutečná struktura se shodovala s přípravou.dětem jsem položila otázku: Co cítil Saša při pohledu na Markétku a Kulíška, co mu vadilo. Postupně jsme si s dětmi definovaly pojem žárlivost. S dětmi jsme řešily, jestli ten pocit znají. Všechny děti přiznaly, že žárlivost už prožily. Vyjmenovávaly jsme situace, ve kterých jsme se ocitly a žárlily - na rodiče, sourozence, pozornost někoho k jiné osobě, žárlivost na věc, kterou bychom chtěli. Řešily jsme s dětmi pocity, které v nich žárlivost vyvolala a jak tato emoce ovlivnila jejich jednání (např. něco rozbiju a svedu to na druhého - nebo ten druhý na mě, na někoho něco svedu, aby ten druhý byl potrestán, brečím a chci, aby si mě všímali...). pak jsem pracovala s dětmi podle met. příručky:
1.Když žárlíte, cítíte bolest v žaludku?
To myslíš, jako když máš průjem? - dětem jsem vysvětlila, že nemyslím fyzickou bolest, ale něco co je tíží a trápí
2.Když žárlíte, jste šťastní?
Ne. Protože ten druhý to má a my ne. Taky se třeba peru.
3.Když žárlíte, jste naštvaní?
Ne. Protože když žárlím a jsem hodná, tak potom něco dostanu.
Ano, zlobí mě to.
4.Když žárlíte, bojíte se něčeho?
Ano. Mám vztek a bojím se, že to mamka uvidí a dá mi na zadek.
5.Když žárlíte, jste ochotni se o něco dělit?
Ne.
Já bych se dělila, protože mám bráchu ráda.
6.Když žárlíte, bojíte se, že se na vás nedostane?
Ne.
7.Když žárlíte, máte z toho nepříjemný pocit?
Já jo. Mám tam strašidlo.
8.Můžete něco podniknout, abyste se toho pocitu zbavili?
Nedá se toho zbavit, je to špatně.
9. Chtěli byste žít ve světě, kde by nikdo na nikoho nežárlil?
Ano. Protože by to bylo pěkné. Byli bychom všichni kamarádi a nežalovali by jsme.
Aktivita: Nakresli situaci, kdy jsi něco takového cítil nebo žárlivost jako takovou.
-Taťka na mě svádí, že jsem schválně roztrhal papíry. Mám z toho špatný pocit. (věk 4 roky)
-Na obrázku co jsem nakreslil na sebe nežárlí, půjčují si hračky. Je to doma. (věk 7 let)
-Žárlivost je příšera, která chodí po ulici a straší.( věk 6 let)
-Nakreslil jsem slizouna, ten žárlí na ostatní, že jsou hezčí. (věk 7 let)
-Mamka, tatínek, Vašík a já žárlím, mamka dává Vašíkovi bonbon a mně ne. Dává mi jen za odměnu. (věk 6 let)
-Já kreslím kostlivce, sluníčko, mraky a jak prší. Mamka a já se díváme. (věk 6 let)
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 08. 05. 2012 10:59:19    Předmět: Citovat

Datum:2.5.2012, 19.setkání, 1.tř. MŠ Bavorov
Počet dětí:8
Cíl: uvědomování si toho, zda je správné někomu působit bolest nebo se nechat od někoho bít.
Plánovaná struktura: Úvod: přivítání, přečtení příběhu kap. č. 7 z knihy Saša a Markétka, přemýšlení nad příběhem 10 min. Diskuze: Je správné někomu působit bolest, cvičení dle metodické příručky 35 min. Z8věr
Skutečná struktura se shodovala s přípravou. Po přečtení příběhu jsem se dětí zeptala, jestli je správné někomu působit bolest. Děti mluvily o tom, jak se k sobě mají navzájem chovat, co by dělat neměly, co je podle nich správné a co ne. Některé děti se přikláněly k názoru, že je správné, když od rodičů dostanou, že je to spravedlivé, že si to někdy zaslouží. Jiné naopak tvrdily, že se jim nelíbí, když je rodiče vyplatí. Všem se nelíbí, když je napadne nějaký jejich kamarád, spolužák či sourozenec, považují za adekvátní se bránit, ať už slovně nebo také tím, že ránu oplatí. Nad touto otázkou jsme diskutovali poměrně dlouho a děti toto téma zajímalo.
Cvičení dle met. příručky: Dobrý důvod, proč by mohlo být působení bolesti v pořádku
1.Sestra a pacient, dezinfekce
Ano, je to správné, i když mi na to dají "štípačku", tak se to rychleji zahojí. (Na tuto ootázku následovala diskuze na téma, kdy se jak kdo odřel, zranil, kdo mu to ošetřoval...Následně jsem přešla k další otázce)
2.Rodiče, řemen, krádež
Ano, protože krást se nemá. X Ne, nikdo by neměl nikoho mlátit, dá se to vysvětlit.
3.Paní na hlídání, komora
Ano, je to správné, protože bude zlobit. X Ne, nelíbilo se mi to. Třeba když tě někdo zamkne, tak ty se nemáš dostat jak ven a to je zlý! Mamince by se to taky nelíbílo.
4.Přítel matky, horká voda, ruka
Tohle já bysem nechtěl, pálila by mě ruka. To se nesmí.
5. Zubař, vyvrtání zubu
Bolí to.X Mně ne.Pan zubař pamůže, to se takhle se zubama dělá a když tě mamka neobjedná, tak tě zub bude pořád bolet.
6.Tatínek, neuklizené hračky
Mě se to jednou stalo a mamka to potom musela uklidit a já dostal.
7.Teta, štípnutí, přechod přes ulici
to se nesmí, přecházet přes ulici, zajelo by Tě auto.
Není správné, že ho štípla, má mu to říct.
8. Maminka, trest za rozbitou hračkuˇ
Ójéjé, já Vašíkovi rozbila robota a dostala jsem facku. Neměla jsem to dělat.
9.deváťák, vlasy, fronta
To se řekne!Nesmí to dělat, protože by by od paní učitelky dostal za ucho nebo poznámku.
10. Policista, zloděj
Je to správné za trest.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Marie Jandová



Založen(a): 2.11.2011
Příspěvky: 21
Město: Bavorov

PříspěvekZaslal(a): 17. 05. 2012 07:26:35    Předmět: Citovat

Datum:9.5.2012, 20.setkání, 1.tř. MŠ Bavorov
Počet dětí:5
Cíl: Přemýšlení o tom, zda je přínosné a dobré pracovat, co práce člověku přináší.
Plánovaná struktura: Úvod: přivítání, četba pohádky Jak sluníčko chtělo být kominíkem (Fr. Nepil, Strakaté pohádky) 15 min, Diskuze: Je důležité čím budu? Čím bych chtěl být? Proč je práce důležitá? 25 min. Aktivita: Nakresli čím bys chtěl být a proč 15 min, Závěr: 5 min.
Skutečná struktura: Na poslední setkání jsem dětem vybrala trochu odlehčené téma, zajímalo mě jaký mají vztah k práci a jaká je jejich dětská představa budoucího povolání. Vybrala jssem pohádku o tom, jak sluníčko chtělo být kominíkem. Sluníčko chtělo být něčím, čím nikdy být nemohlo. Ale i přesto se hlava nehlava spustilo do komínů a vymetalo je. Jenže pak poznalo, že nemůže být tím, kým není a vrátilo se na oblohu, tam kam patří. Chtěla jsem vědět, jaké jsou sny dětí, čím by chtěly být a proč.
Nejdříve jsme se bavili o příběhu, kde sluníčko udělalo chybu a jaké bylo ponaučení. Pak jssem se zeptala dětí, čím by chtěly být.
Chtěla bych být holičkou, líbilo by se mi stříhat lidem vlasy.
Já hasič, oni běhají a stříkají vodu a hasí oheň. A tyky pomáhají. Chodím do hasičského kroužku a tam to děláme.
Já bych chtěl být kominíkem, šťourá do komína a všude vidí.
Zpěvačkou, protože umím zpívat. A veterinářkou, léčila bych pejsky a kočičky a starabych se o ně.
Já nevím, asi princeznou, protože tančí.
Pak jsme se bavily s dětmi, zda je důležité pracovat. Děti vesměs tvrdily, že to důležité je, protože budou mí penízky a mohou si něco koupit - hračky, sledkosti apod.
Aktivita: nakresli, čímbys chtěl být - A4, pastelky.
Když děti obrázek nakreslily, bavila jsem se s nimi o tom, co nakreslily a proč. Je zajímavé, že některé děti nakreslily úplně něco jiného, než čím chtěly být, když jsem se s nimi bavila v diskuzi.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra -> FPD v neformálním vzdělávání: praxe studentů JU Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1

 
Přejdi na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.


Powered by phpBB © 2001, 2005 phpBB Group
tvorba webu webových stránek webdesign