[Tereza Brožová]

Tož by mě zajímalo, jak to je se souladem "výuky" filozofování dětí a pedagogů a dalších školských pracovníků.
Objasním:
Vždy jsem měla za to, že pokud je člověk přemýšlející, zkoumající, ověřující.. tj. tedy člověk filozofující je to dobré. Mé osobní zkušenosti ale ukazují, že pokud takovýto přístup aplikujeme ve škole (ZŠ), dostane nás to pouze do potíží.
Když tedy učíme děti filozofování, myslíme, že je to tak zprávně (jinak bychom to snad nedělali, že). Jsou, ale učitelé připravení na to, že děti k problémům budou přistupovat tak, jak jim to ukazujeme ve filozofii pro děti? Jsou i oni seznámeni s těmito přístupy? A hlavně akceptují je?
Nejsem si jistá, prosím objasněte.
_________________
Terka :)

[Ríša Macků]

Myslimze tohle je vylozene dotaz na Petra Upozornim ho

Mne osobne prijde, ze jsi narazila na docela zajimavou otazku. Pri "nefilozoficky" pojate vyuce muze dite - jedinec - filozof uciteli pusobit problem (svymi neustalymi filozofickymi otazkami atd.) a pokud ucitel nema prupravu, aby zajem o hledani rozsiril na celou tridu (a vytvoril z ni hledajici spolecenstvi) muze se tento jedinec - filozof stat jen otravnym.. No, jsem zvedavy, co odpovi Petr..

Myslimze pro radu ucitelu (a nejen ucitelu) je pohodlnejsi, kdyz deti nejsou filozofy..

[Tereza Brožová]

A myslíš, že je to jen o pohodlnosti, nebo v tom bude aj něco jiného?
_________________
Terka :)

[Ríša Macků]

A co takhle na to zamerit Tvou bakalarku? To bychom pak meli empiricke vyzkumy..

[Jana Cimr]

Ahojky,
těžko zde rozebírat jak budou učitelé reagovat na děti které projdou filosofií pro děti, když v tomto směru není jaksi možné srovnávat vzhledem k skromnému využití v praxi. Jde o pouhé dedukce. Nelze předpokládat, že děti po několika hodinách filosofie změní svůj přístup v otázkách učení. Osobně si myslím, že u dětí jde o pozvolný proces a přirozené začleňování do života - a tudíž se z toho žádný učitel nezhroutí. Obecně však platí, že v hodině se ptá převážně učitel a děti mají na kladení otázek málo prostoru - to není sice rozumné, ale vzhledem k počtu dětí a nárokům se tomuto modelu učitel často i přes snahu neubrání. Takto by se tedy mohlo snadno stát, že ptaní dětí by mohlo být učiteli nepříjemné. Jenže právě z tohoto důvodu mi přijde velmi pozitivní zařazení filosofie pro děti do výuky - minimálně dvě hodiny týdně - a pokud to nejde jinak tak alespoň tady poskytnout dětem prostor pro otázky a hledání.

[Lairelossë (Zdenda Brož]

Velmi dobrá otázka! Pokud děti učíme klást otázky a "filosofovat" a věříme, že je to dobře, je třeba myslet také na důsledky, které to přináší a které už nemusí být tak pozitivní jako byl náš záměr.

Tření ploch mezi klasickým školským systémem a alternativní výukou je tématem jistě velmi důležitým a aktuálním. Myslím, že důležité je to, co zde již bylo zmíněno a to sice, že pokud je zvídavé pouze jedno či několuk dítek, může být jejicn zvídavost ze strany učitele, případně kolektivu brána jako negativum. Stane- li se však zvídavost standardem, nebude se ji snažit okolí potlačit.

Abych tedy odpověděl autorce: zas takový problém v tom nevidím, přecijen snaha je probudit zájem pokud možno ve všech dítkách. Budou- li si tedy klást otázky a vnímat svět šířeji všichni, nebo alespoň většina, jen těžko jim v tom bude moci někdo bránit. Učitel samozřejmě má tu autoritu a potencionální moc a jeho připravenost na takový přístup ze strany dětí nemusí být optimální, ale to už je spíš otázka koncepce a systému, aby byl na takový přístup pedagog připraven a vyškolen.

Nakonec bych rád řekl, že si myslím, že odpor ze strany systému, na který mohou děti narazit, když si budou klást různé otázky, a fakt, že s tím mohou mít problémy je sice nepříjemný, nicméně vnitřní obohacení dětí je důležitější. Jinými slovy, to že se setkají na své cestě s překážkami ještě neznamená, že by nemělo cenu se na tu cestu vydávat a že by to snad nestálo za to. Právě naopak.

Ještě na konečnější konec si dovolím taky jednu otázku: myslíte si, že rozum a chtíč mohou být opozici na trvalo? Děkuji

[Jana Cimr]

Nazdárek
Jedna malá reakce na Zdendu -
:"Velmi dobrá otázka! Pokud děti učíme klást otázky a "filosofovat" a věříme, že je to dobře, je třeba myslet také na důsledky, které to přináší a které už nemusí být tak pozitivní jako byl náš záměr. "
Asi je to dobrá otázka na fiktivní diskuzi, ale přijde mi to tak trošku jako, když by rodiče uvažovali o početí potomka a u toho zvažovali jestli je to dobře, když přece v budoucnosti může např.upadnout a zlomit si nohu,začít brát drogy, zlobit, špatně se oženit...... ....
Zdendo, jak to myslíš s tou opozicí rozumu a chtíče?

[Ríša Macků]

Opozici rozumu a chtice take nerozumim... Bylo by prosim mozne preformulovat? :.-)

Co se tyka o uvazovani o nebezpecich, ktera cihaji na jeste nepocate deti.. Ja to teda zvazuji.. Ale nejsem si jisty, jestli toho je clovek schopen primo pri poceti, jak pises.. nebo predtim, pripadne potom