Logo P4C
Filozofie pro děti
v centru pozornosti … myšLenka
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
    

 FAQFAQ   HledatHledat   Seznam uživatelůSeznam uživatelů   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny   RegistraceRegistrace   ProfilProfil   Soukromé zprávySoukromé zprávy   PřihlášeníPřihlášení 

Konflikty

 
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra -> Další témata...
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor(ka) Zpráva
Alena Brepta Skuhrovcová



Založen(a): 3.1.2008
Příspěvky: 32
Město: Karlovy Vary/Č. Budějovice

PříspěvekZaslal(a): 18. 03. 2008 14:13:15    Předmět: Konflikty Citovat

Objevila jsem velmi zajímavou studii o konfliktech. (B. Achinstein: Conflict amid comunity: Micropolitic of teacher collaboration, TEACHER COLLEGE RECORD, number 3, April 2002 p.421-455) Vcelku se v ní píše asi toto:

Konflikt je základem komunity učitelů (jedné školy). Právě ten může vést k růstu jak individuálnímu tak komunity samotné. Jak? Pomocí vnímání odlišností a neustálého přehodnocování své vlastní pozice uvnitř (popř. vně) společné pozice komunity.

Tady na fóru i na diskuzích se může stát že konflikt přijde. Můžeme ho zatlačit do pozadí a tvářit se že spolu souhlasíme, což (doufám že pociťujete stejně) speciálně pro FPD není ideální. Můžeme ho začít řešit. Jakým způsobem to však udělat?

Týká se našich osobních názorů a myšlenek které mohou být zakořeněny celkem hluboko. Jejich kritizování nás může hodně bolet.
Myslíte že je to dobře?
Jakým způsobem bychom měli přistupovat ke konfliktu?
Můžeme se od toho distancovat. Poslouchat názory druhých, polemizovat avšak z "povzdálí". Tím že si udržím určitý odstup, možná na něco přijdu ale nemá to na mě hlubší vliv. Jsem schopná to vyřešit racionálně, dojít k určitému konsenzu.
Nebo se mohu pustit do boje plného emocí, který bolí. Provází mě nejen na diskuzi ale ještě dlouho potom.. Ačkoli se snažím přemýšlet racionálně, je obtížné přesvědčit mé pocity že něco je možná špatně. Pokud se ale na tuhle cestu vydám, bude se to se mnou chvíli"nepříjemně točit" až mě to vytočí na vyšší stupeň poznání. Bude to na mě mít mnohem vyšší vliv.

Napadá vás nějaký jiný přístup?

Vím, že FPD není o skupinové psychoterapii. Ale přesto konflikt je součástí komunity a je třeba ho tak vnímat a i v hledajícím společenství hledat jeho uplatnění, pozici a způsob řešení. Co je pro vás konflikt a jak si myslíte že by měl být řešen ve FPD?

Question
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Brepta Skuhrovcová



Založen(a): 3.1.2008
Příspěvky: 32
Město: Karlovy Vary/Č. Budějovice

PříspěvekZaslal(a): 18. 03. 2008 14:18:32    Předmět: Citovat

ještě pozn: samotné veřejné řešení konfliktu může vést k tomu že jej aktéři nevyrdží, osobnostně neunesou..
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Petr Bauman



Založen(a): 29.1.2007
Příspěvky: 288
Město: České Budějovice

PříspěvekZaslal(a): 18. 03. 2008 16:13:55    Předmět: Citovat

Pokud bych definoval konflikt jako "souboj", tedy situaci typu "kdo z koho", pak může být jeho výsledek pozitivní snad jen v případě, že se jedná o "vítězství nad zlem" (se všemi problémy, co souvisejí s definicí dobra a zla).

Pokud chápu konflikt jako "střetávání se v podstatě neutrálních partnerů", pak rozhodně může být pozitivní a vést k růstu (jak uvádí text, který cituješ). Protože "otevírá oči", nutí člověka přemýšlet,... Podle mě k tomu ale nemusí dojít vždy.
1) Lidé se mohou stáhnout do izolace.
2) Může přerůst v agresi typu "kdo z koho".
3) "Střetávání se" probíhá jako dialog (tj. společné hledání).
Pozitivní je podle mě pouze třetí možnost. Co ale způsobí, že je zvolena ta, a ne první nebo druhá?

Ještě jedna poznámka: při přemýšelní o konfliktech je možné rozlišovat rovinu "osobní" a "obsahovou" nebo "racionální" a "emocionální" nebo ještě nějaké jiné roviny(?). Jestli má to dělení smysl a které je příp. užitečnější, nedokážu teď posoudit. Jen se nějak nedokážu stotožnit s tím, že "boj plný emocí" může skončit dobře, že se tak můžu dostat na vyšší stupeň poznání. Asi bych Ájo potřeboval nějaký příklad...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Alena Brepta Skuhrovcová



Založen(a): 3.1.2008
Příspěvky: 32
Město: Karlovy Vary/Č. Budějovice

PříspěvekZaslal(a): 19. 03. 2008 00:26:48    Předmět: Citovat

Já si nejsem jistá jestli konflikt není spíš o střetávání názorů nežli partnerů, či soupeřů.. Alespoň v tomhle případě.
Protože pokud je to chápáno v pohledu střetávání osob tak by to znamenalo rozhodně snahu vítězit nad zlem, či alespoň získat moc.. To ne tady by mělo jít o to získat poznání. (mít názor ,ale ačkoli je ten druhý je protichůdný a mám dostatek argumentů, jsem schopná pokud mě přesvědčí, druhý názor přijmout.)
Samozřejmě, za názorem je člověk, ale já bojuju proti názoru ať už ho zastává kdokoli, protože si myslím, že tento názor není dobrý (nevadí mi skinhead, vadí mi jeho názor)- tudíž je to o rovině obsahové. ( v tomto případě)

Obsahová rovina se však prolíná s rovinou osobní- obsah je ve mě. A když mi chce někdo ten názor vzít, snažím se ho bránit. Přichází rovina emoční ( mám ho v sobě, vytvořil se za nějakých podmínek, nebylo to jednoduché najít tenhle názor, je to tradice, říkala to maminka..=jakési setrvávání ve stereotypu) Teprve ve chvíli kdy tenhle názor vyložím na stůl a jsem připravená na to, že se může změnit, přesouvá se to do roviny racionální.

Např (zjednodušeně):
Názor:Mám kamarádku Petru, je to hodná holka.
Když někdo přijde a řekne:
Petra je zlá,
začnu ji bránit(osobní a emocionální rov). Zeptám se :
Proč?
Praštila mě.
Třeba to neudělala schválně, ale omylem.
To nebylo omylem.
Tak byla v právu, ona nikdy nepraští někoho jen tak, asi sis to zasloužil..
Myslíš? Copak tebe nikdy nenaštvala?

Ne to ne ale možná máš pravdu,občas, když je rozzuřená, neví co dělá. Něco ji naštvalo? (polemizace, připravenost změnit názor- racionální rovina, obsahová)
No ona dostala 5 z písemky. A pak mě z ničehonic praštila.
Hm.. Tys jí něco udělal?
Ne, zeptal jsem se jestli se na její písemku můžu podívat.
To od ní nebylo hezké. Možná že není tak hodná jako se zdá.- změna názoru

Příklad boje plného emocí: Petra je moje opravdu dobrá kamarádka. To co mi tvrdí druzí, že je nafrněná a je zlá, ubližuje atd. můžu přijmout dvěma způsoby: udržet si odstup a věřit Petře( nepřipustit si žádnou možnost), nebo otevřít skulinu pochybností, že to není až tak jak si myslím. Já sama se sebou začínám nesouhlasit a proto to bolí.. Mám konflikt v sobě. Pozoruji Petru, hodnotím, kdo z koho(který názor z kterého) a pak možná mě to vyšvihne v nějaké poznání. (typu, to co jsem si o Petře myslela dřív je velká lež, nebo ti druzí do Petry nevidí ,pod její trochu tvrdou maskou je nádherný člověk... )
Vyjití ze stereotypu a hledání jeho podstaty, bilancování zda daný stereotyp je správný, je bolestné ale může být přínosné. Míra schopnosti změnit názor(stereotyp) je závislá na tom, jak moc je hluboko.

Je to dostatečný příklad?
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Petr Bauman



Založen(a): 29.1.2007
Příspěvky: 288
Město: České Budějovice

PříspěvekZaslal(a): 24. 03. 2008 23:27:31    Předmět: Citovat

Myslím, že ve spoustě věcí jsme zajedno. Zvlášť se mi líbí myšlenka "odosobnění názoru" jako "vyložení na stůl" (racionalizace). Jestli to chápu dobře, tak říkáš, že právě tato racionalizace nás posouvá dál (a já s tím souhlasím). Tvůj předchozí příspěvek jsem ale chápal tak, že se spíš zastáváš toho, aby "boj o lepší poznání" byl prodchnut emocemi. Tak buď jsem to nechápal dobře, nebo si protiřečíš, nebo jsi změnila názor...

Ještě k tomu střetávání se osob/názorů. Žel, myslím, že ve věcech, které jsou pro lidi skutečně důležité jde spíše o střetávání se lidí. Názor totiž často neexistuje jen ve slovech, která je možno "vyložit na stůl", ale také velmi často v činech, které už nejde vzít zpátky a "poopravit". Když se někdo s nějakou myšlenkou opravdu stotožní, pak podle ní i žije (jedná). Takže "diskuse" např. s oním mediálním prototypem skinheada, kterého uvádíš jako příklad, je někdy možná jen ve formě souboje pěstí, ne slov....

Proto také je někdy diskuse u stolu "akademická" a "bezzubá". Ale věřím, že má zvlášť u dětí smysl - že když se začne zavčas, tak děti, které si teprve tvoří svůj náhled na svět, si mohou v diskusi ověřit své myšlenky a třeba je i poopravit, nebo objevit myšlenky zcela nové. A pak teprve podle této "revidované verze" žít.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi/autorce Odeslat soukromou zprávu Tituly Zaměstnavatel / Škola Souhlasím se zveřejněním těchto údajů na stránce Kontakty
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra -> Další témata... Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1

 
Přejdi na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.


Powered by phpBB © 2001, 2005 phpBB Group
tvorba webu webových stránek webdesign