[Ríša Macků]

Hezky den, zde prosim vkladejte prispevky o Vasich jednotlivych filozofickych setkanich. Prispevky by mely mit nasledujici strukturu:

- datum a info o tom o kolikate setkani/hodinu jde
- cil setkani
- struktura setkani - planovana vcetne casove dotace
- struktura setkani - skutecna vcetne casove dotace
- Co se podarilo, co se naopak nepodarilo a chci pred tim varovat.

Strukturou se rozumi strucny popis aktivit - jejich zamereni, didakticky/filozoficky/... cil.
V pripade, ze doslo k zformulovani nejakych otazek (na zaklade precteni pribehu), pak by soucasti prispevku mel byt i soupis techto otazek.

Bylo by dobre strukturu prispevku dodrzovat nejen obsahove, ale i graficky - aby to nebyl dlouhy jednolity text, ale pekne rozdelene a oznacene jednotlive casti.

V pripade, ze byste meli nejakou otazku do diskuse zde na foru, pak je nejlepsi ji polozit v sekci "2015/2016 praxe - všeobecná diskuse". Tato sekce je určená pro sdílení dojmů všech letosnich praktikantu. Je to i sekce, kde se budeme snazit pravidelne odpovidat ja s Petrem, popř. Ludmila Muchova a další.

PRO ZASLÁNÍ NOVÉHO PŘÍSPĚVKU KLIKNĚTE NA TALČÍTKU "ZASLAT ODPOVĚĎ" (NIKOLIV NOVÉ TÉMA)

[Pavel Bachtjan]

čtvrtek 21.1.2016, školní družina, 14 dětí 1. - 3. třída
Průběh setkání, bez plánovaného zadání:

Výroba cedulek se jménem, seznámení a představení svého jména, tvorba pravidel komunikace. Děti si sestavily několik bodů, jak se chovat, abychom se slyšeli a mohli spolu mluvit, číst, ptát se a odpovídat.

Seznámení s knížkou Kio a Ali, kterou budeme při našich setkáních číst.

Čtení úvodu: jelikož je zde dost dětí, které ještě nedovedou číst plynule a přesně, příběh čtu já, děti poslouchají.

1. diskuse: Proč čteme tento příběh? O čem asi bude? Kdo je Kio? Kdo je Ali?
Jak můžeme tvořit otázky? K čemu budou dobré?
(první postřeh: děti tvoří otázky pouze pomocí "proč")

Čtení první kapitoly: já čtu a děti poslouchají.

Tvorba dalších otázek, nyní více směrovaných na příběh - zapisuji deset otázek.
2. diskuse o otázkách, kterou vybereme.
Čas je ale neúprosný a hodina končí, některé děti odcházejí domů.
Loučíme se a domlouváme se na příští setkání.

Tato první hodina sloužila jako seznamovací (i když některé děti mě znají ze skautského oddílu).
Povedla se tvorba pravidel pro udržení klidu a pozornosti. Děti projevují zájem o čtený příběh, některé chtějí příště také číst nahlas.
Nepovedl se odhad času pro větší rozpracování odpovědí na vybrané otázky - zjišťuji, že je potřeba s dětmi "objevit kouzlo" mnohosti tázacích zájmen, aby byly schopny se ptát opravdověji.
Je s podivem, že téměř všechny děti takto nízkého věku udržely pozornost téměř do konce hodiny.
Úkol na příští setkání: vytvořit strukturu obsahu a času, pokusit se jí dodržet.

[Pavel Bachtjan]

čtvrtek 28.1.2016 - dnešní setkání odpadá - dnes je pololetní vysvědčení a začínají prázdniny.

čtvrtek 4.2.2016 - dnešní setkání odpadá z organizačních důvodů školy

čtvrtek 11.2.2016 - dnešní setkání odpadá z organizačních důvodů školy

[Pavel Bachtjan]

čtvrtek 18.2.2016 16 dětí ze školní družiny - setkání v tělocvičně školy

14.05 Seznámení s průběhem hodiny
Zopakování pravidel komunikace a chování (pro ty, co minule nebyli přítomni)
14.10 Jelikož od prvního čtení příběhu uplynula dlouhá doba, čteme začátek příběhu Kio a Ali ještě jednou, tentokrát čtou i děti, každý malou část. Je znát, že prvňáčci se soustředí na čtení písmen a význam textu nevnímají.
14.15 Tvoříme otázky k příběhu, zejména se soustřeďujeme na slova "úžasný, nepřemýšlel, náš"
14.25 Kreslení na téma: "co nám patří?" a malí mají téma "Myš-Lenka" - kreslí plyšovou "didaktickou pomůcku" Myšlenku
14,35 Kdo vypráví příběh: Kio nebo Ali? Děti určují, kdo zrovna vypráví.
14.40 Pohybová hra "Honí nás čas" na odreagování
14.45 Pohybová hra "Honí nás čas" s upravenými pravidly
14.50 Povídání na téma "čas": proč nás někdy honí čas a kdy nás čas nehoní
15.00 Domluva na příští setkání: číst příběh budou starší děti, které už umí číst plynuleji. Ti, co čtou po slabikách, zatím budou jen poslouchat.
15.10 Rozloučení, úklid pomůcek.
15.12 Pokračování programu družiny do 15.30 hod.

Dnes se víceméně povedlo dodržet předem navržený a naplánovaný program setkání. Tím, že jsme byli v tělocvičně, bylo hůř slyšet (akustika), děti podvědomě vnímají prostor pro pohyb a jsou zde méně pozorné.
Stále "bojujeme" s jednostranností kladení otázek - děti využívají oblíbené "proč". Dávám si za úkol na příště zaměřit se na využívání širšího spektra tázacích zájmen!!!

[Pavel Bachtjan]

3. setkání: čtvrtek 3.3.2016 - 16 dětí 1. - 3. třída, v tělocvičně školy

14.00 Přivítání a seznámení s průběhem dnešní hodiny.
14.02 Čtení první kapitoly z knížky "Kio a Ali" - čtou děti, co zvládají plynulejší čtení. Konec příběhu dočítám sám.
14.25 Tvorba otázek navazujících na příběh (celkem máme 6 otázek)
14.30 Hlasováním vybíráme otázku " "Proč se lvi prali a proč měli zlaté oči?"
byla nutná mírná korekce způsobu kladení otázek - děti samy nevěděly, jak se správně ptát, aby věty měly smysl.
14.35 Děti řeší slovo "prali" - pro zábavu, o jídlo, jako malí,...
14.40 Rekapitulace pasáže "o lvech", aby děti postřehly všechny dostupné informace, které při prvním čtení nepozorností přeslechly. Úkol: nakreslit lva.
14.41 Slovo "pro zábavu" - nemyslí svůj boj vážně
14.43 Boj o místo, o jídlo, vztekají se,... Děti vyjadřují, proč se lvi můžou prát.
14.45 Hodnocení výkresů - obrázky lva, úklid pomůcek.
14.47 Pohybová hra "Hodinář" - jako minulé setkání.
15.00 Ukončení a pokračování programu družiny.

Co se povedlo: starší děti měly zájem číst příběh. Pod mírným vedením se děti dostávaly do diskuse, kladly otázky a ostatní odpovídaly.

Co se stále nedaří: "proč" stále vede v hitparádě oblíbenosti. Udržení pozornosti klesá v druhé polovině hodinového setkání - děti se těší na pohybovou aktivitu.
Mě se nedaří reagovat na několik otázek kladených v rychlém sledu a udržovat při tom děti v klidu (dodržování pravidel).

[Pavel Bachtjan]

4. setkání čtvrtek 10.3.2016 17 dětí 1. - 3. třída, v tělocvičně školy

14.05 přivítání a seznámení s průběhem setkání
14.07 Otázka "PROČ" - proč se ptáme pouze otázkou "proč" a nepoužíváme mnoho dalších způsobů?
14.10 Na tabuli společně vymýšlíme další možnosti, jak se ptát: "kolik?, opravdu?, jak?, co?, jaký?, kdy?, kde?, vážně?,...
14.17 Způsob odpovídání na takto kladené otázky (vzor pro další činnost).
14.25 Jak se správně ptát a jak také správně odpovídat. Jak se tvoří otázky.
14.27 Návrat k 1. kapitole Kio a Ali - zopakování, co jsme se dozvěděli minule.
14.28 Čtení 2. kapitoly Kio a Ali. Starší děti čtou a střídají se.
14.40 Otázky k 2. kapitole. Děti nepostřehly, že zde mohou najít informaci, že je Ali slepá. Tuto pasáž čtu znovu. Děti začínají být roztěkané a neklidné. 14.45 Na příští týden se pokusíme o zajímavé otázky k této kapitole, abychom se dozvěděli víc.
14.47 Volím oddych ve formě hry. "Lovec a jelen" (lov po slepu)
15.00 Rozloučení a pokračování družinového programu.

Co se dnes povedlo: děti čtou a ostatní poslouchají. Snad se dětem již podaří tvořit otázky tak, aby postihovaly podstatu toho, na co se chtějí zeptat.
Co se nepovedlo: Vzhledem k tomu, že tato praxe probíhá v dětském kolektivu školní družiny, kde jsou soustředěny děti po školním vyučování, není to "klasický zájmový kroužek". To sebou přináší mírné komplikace v podobě toho, že některé děti nemají o tuto specifickou činnost takový zájem, neudrží svoje soustředění. Zejména ti mladší jsou občas "mimo".
To vyvažuje skupinka dětí, které naopak projevují velký zájem, tato pro ně nezvyklá činnost je baví. Rádi diskutují, nestydí se reagovat a projevit se.
Uvažuji nad poradou s paní družinovou učitelkou Knížkovou, jestli ponechat takto koncipovaný kolektiv (16-18 dětí), nebo jej rozdělíme na ty, co mají zájem o p4c a na ty, kteří by si raději např. sami kreslili nebo si spolu hráli dle svého uvážení.

[Pavel Bachtjan]

5. setkání čtvrtek 17.3.2016 16 dětí 1.-3. třída, v tělocvičně školy

14.00 Přivítání - zahájení
14.01 Co znamená slovo "filozofie" Kdo toto slovo již slyšel? Proč o něm mluvíme? Rádi bychom "něco věděli, něco poznali, věděli, jak" - k tomu je dobrá filozofie.
14.05 Rozdělení do dvojic, každá dvojice vymyslí jednu otázku, která se nějak váže k příběhu 2. kapitoly Kio a Ali. Otázky píšeme na tabuli. Máme 8 otázek - hlasujeme - vítězí otázka "Proč delfíní skáčou?" - snaha o usuzování - děti se snaží hledat důvody, proč tak delfíni činí.
14.30 Přecházíme na téma: "Je lepší být člověkem nebo zvířetem?" Hledáme PRO a PROTI, popř. PROČ? Děti se shodují, že je lepší být člověkem. Volný přechod k otázce: "Proč se někteří lidé chovají zle ke zvířatům?" Děti diskutují (bohužel někdy v zápalu vážnosti tématu dost chaoticky jeden přes druhého), ale to nevadí, je třeba postupně si zvykat na pravidlo: "hovoří jen ten, kdo má MyšLenku". Někdy se nám to i daří.
14.45 Reflexe dnešního setkání
14.52 Pohybová hra "Medvědi a vlci"
15.00 Rozloučení a pokračování normálního družinového programu.

Co se povedlo: Děti se zapojily do diskuse - téma pro ně bylo zajímavé, zejména pokračování v tématu "Je lepší být člověkem nebo zvířetem?". Téma "Proč se někteří lidé chovají zle ke zvířatům?" vyvolalo až emotivní reakce některých dětí. Dnes se konečně podařilo zahrnout i reflektivní ohlédnutí za uplynulou hodinou.
Co se nepovedlo: stále bojujeme s udržením rozumné míry kázně. Chápu, že děti jsou v družině, nikoliv na vyučování a udržet je další hodinu v relativním klidu a pozornosti je pro ně dost vysilující. Znovu se potvrzuje, co jsem psal minule: Je obtížné zajistit, aby se skupina 16 dětí různého temperamentu ve svém de facto volném čase dobrovolně soustředila na činnost, která některé děti v této skupině moc nezajímá a nebaví. Ty pak ruší ostatní.

[Pavel Bachtjan]

čtvrtek 24.3.2016 - dnešní hodina odpadá - velikonoční prázdniny

[Pavel Bachtjan]

6.setkání čtvrtek 31.3.2016 16 dětí 1.-3. třída Dnes ve třídě - družině.

14.00 zahájení a přivítání
14.05 Po vyslechnutí debaty dětí o kamarádech jsem zvolil dnešní téma :
"Kamarádi"
Rozdal jsem tužky a papíry.
Zeptal jsem se: Kdo z vás má kamaráda? Přihlásily se všechny děti.
Z toho vyplynulo zadání dnešního úkolu: Nakresli svého
kamaráda/kamarádku a napiš jeho/její jméno.
14.16 Při kreslení jsem se vrátil k tématu knihy a zeptal se: Jsou Kio a Ali kamarádi? Děti začaly uvažovat, proč jsou K+A kamarádi a shodly se na tom, že jsou.
Na tabuli jsem napsal otázku: "Jakou dobrou vlastnost má tvůj kamarád?"
Zde jsou zaznamenané odpovědi dětí:
Neumí být na mě naštvaný
Je hodná
Když se pohádáme, tak se zase usmíříme
Je přátelská
Je milá, protože si se mnou ráda hraje
Je spravedlivá
Dokáže přijmout moje nápady
Má mě ráda
Dokáže se podělit o tajemství

14.27 Děti si vybíraly "nejlepší vlastnost" svého kamaráda (výběr z výše popsaných výrazů). Přibyl další výraz: Umí odpouštět.

14.30 ÚKOL: vytvořit dvojice a diskutovat na téma: "Proč je můj kamarád ten dobrý." Některým dvojicím se úkol nedařil. nemohli najít ty správné důvody (slabá slovní zásoba?) Poté jsme se pokusili o argumentaci, proč je můj kamarád ten pravý.
Zaznělo: "Protože mi pomáhá." Otázka na toto téma: "Proč je dobré pomáhat?" Děti začaly diskutovat o pomoci - nejen ve škole.
14.45 Čtení 3.kapitoly Kio a Ali
14.50 Dokončení výkresu "Můj kamarád" a předání tomuto kamarádovi (pokud byl zde přítomný).
14.55 "Co by pro mne znamenalo, kdybych neměl žádného kamaráda?"
Odpovědi dětí (zkráceně): "Byl bych osamělý, byla bych smutná, připadala bych si špatně, kdybych neměla žádnou kamarádku,..."
15.00 Rozloučení a pokračování družinového programu

Co se povedlo: Výběr tématu - myslím - že byl pro děti vhodný, zajímavý, blízký a aktuální. Téměř všichni měli možnost a chuť se alespoň někdy zapojit do diskuse, což v minulých setkáních nebylo pravidlem. Ukázalo se, že prostředí třídy oproti tělocvičně téměř všechny děti více zklidňuje. Atmosféra pro p4c byla dnes tady ve třídě o mnoho lepší - myslím si, že děti si také zvykají na neobvyklý styl komunikace a reagují spontánněji.

Co se nepovedlo: Teprve až doma při poslechu nahrávky jsem zjistil, že jsem promarnil dvě skvělá témata, kterým mělo smysl se věnovat více do hloubky. Byly to odpovědi "Je spravedlivá" a "Umí odpouštět" Bohužel, snad jindy se mi podaří reagovat včas.

[Pavel Bachtjan]

Setkání ve čtvrtek 7. dubna odpadá - dnes jsou třídní schůzky a akce školy "Uklízíme svět". Děti jsou místo družiny venku na akci.

[Pavel Bachtjan]

7. setkání čtvrtek 14.4.2016 16 dětí 1.-3.třída, dnes v tělocvičně školy.

14.05 Přivítání
14.06 Dnešní program bude o myšlení, přemýšlení, vědění a domnívání.
14.07 Na úvod děti vypráví, co zažily za posledních 14 dní. Sleduji, jak se vyjadřují i za pomoci gest a mimiky. To použiji pro malé cvičení: Pouze rukama znázorňuji: prosím, modlím se, posmívám se. Děti hádají, co tím myslím. Poté se všichni zapojují do ukázek svého záměru "beze slov". Povídáme si, k čemu je dobré sledovat nejen řeč samotnou, ale i "řeč těla a rukou".
14.26 Otázka: "Jaký je rozdíl mezi tím, když se něco domníváš, a tím že něco víš?" Ukázky slovních spojení se slovy DOMNÍVAT SE a VĚDET.
Např: "Vím, že dnes pršelo." Vím, že zítra bude pršet." Děti se chytly tohoto příkladu a začaly diskusi o bouřce. Debata nikam nevedla, tak jsem děti vyzval, aby se rozdělily na ty, co se bouřky bojí a na ty, co se bouřky nebojí. Seděly proti sobě a začal "duel". Děti argumentovaly (někdy úsměvně), proč se bojí/nebojí. V zápalu zaujetí tématem často překračovaly určenou hranici pravidla "mluví jen ten, kdo má MyšLenku".
14.45 Zopakoval jsem základní pravidla z prvního setkání. Vysvětlil jsem, že je důležité udržet pozornost a určitou sebekázeň při vedení diskuse s ostatními. Zkouška toho, co se bude dít, když budou mluvit všichni najednou: Vyzval jsem děti, aby každý říkal nějakou jednu větu pořád dokola. (Opravdu dokonalý zmatek.) Po utišení jsem se zeptal, jaký mají dojem z takové hromadné "překřikovačky". Samy uznaly, že v takovém chaosu bychom za hodinu nic neudělali. Doufám, že těm bystřejším to docvaklo a budou se příště chovat lépe, a ti méně bystří a vícemluvní se přizpůsobí těm poučeným a zklidněným...
14.56 Pohybová hra "Hodinář" (na výslovné přání většiny dětí)
15.02 Rozloučení a pokračování družinového programu.

Co se dnes povedlo: "Řeč těla a rukou" děti zaujala a rádi se přidaly k ukázkám. Argumentace při "bouřkovém" tématu byla zajímavá.
Co se dnes nepovedlo: Nekázeň některých dětí. Moje snaha o řešení nekázně a rušení smírnou cestou bez nepříjemného zvyšování hlasu pomáhá vždy jen na chvilku. Snažím se zaujmout tématem. Vedení hodiny p4c formou diskuse, ve které se všichni účastníci dobrovolně (včetně mě jako facilitátora) podřizují určité sebekázni a sami svoje chování regulují, nemá v prostředí skupiny 16 dětí tohoto složení velkou naději. O tom už jsem psal v předchozím příspěvku. Dále jsem nedodržel zvolené téma oznámené na začátku setkání, což mě mrzí. Domnívám se, že pro děti by bylo dobré hlouběji se věnovat rozlišení slov DOMNÍVAT SE a VĚDĚT, stejně jako tématu rozlišování a porozumění slovům obecně. Tak snad příště.

[Pavel Bachtjan]

8. setkání, čtvrtek 21.4.2016, 17 dětí 1.-3. třída, dnes na zahradě školy.

PLÁN: diskuse o zájmových činnostech - sportech. Počet sportujících dětí, druhy sportů, oblíbenost, nebezpečnost.

14,05 přivítání
14,06 Rozdání tužek a kartiček
14,08 Každý napíše, jaký sport sám ve volném čase provozuje
(kdo nesportuje, napíše, jaký sport se mu líbí)
14,10 Postupně - dokola děti představují "svůj" sport. Pár dětí napsalo název sportu, ale sami žádný nedělají.
14,15 Diskuse o oblíbenosti jednotlivých disciplín
14,25 Přecházíme na téma: "nebezpečné sporty" - děti diskutují, proč je ten který sport nebezpečnější, než jiný. Většina se shoduje na horolezectví
Dále probíhá diskuse mezi příznivci lyžování a snowboardingu - zejména o nebezpečnosti, co se všechno může na sjezdovce přihodit. Někteří mluví o svých zkušenostech, ostatní přidávají své názory v obecné rovině bez osobní zkušenosti.
14,40 Hodina je ovlivněna prostředím zahrady - některé děti odběhly k plotu zahrady, kde viděly své spolužáky. Tím je diskuse přerušena a následně ukončena
15,00 Ukončení

REFLEXE: zkušenost s prostředím, ve kterém probíhá p4c:
Ideální prostor je místnost školní družiny - zde lze sedět kolem stolu a při diskusi třeba i kreslit, psát apod.
V tělocvičně je větší prostor, ale zhoršená akustika pro poslech a udržení pozornosti. zejména kluky láká prostor k vybití energie nashromážděné z dopoledního sezení při vyučování. Lze zde ale na zakončení setkání sehrát nějakou pohybovou hru.
Školní zahrada - i když se zdá, že prostředí zahrady s kruhem dřevěných špalků a ohništěm je vhodné pro setkání p4c, opak je pravdou. Děti zde neudrží pozornost, je zde velmi špatně slyšet. Dále nepříznivě působí ruch kolem školní zahrady - procházející kamarádi dětí, projíždějící auta a traktory atd...

Další zkušenost: děti udrží pozornost nejdéle cca první půlhodinu, potom pozornost velmi rychle klesá. Proto setkání "oživujeme" pohybovými aktivitami, kreslením, atd.

Poznámka ke svému vedení hodiny: v zápalu udržení hodiny v "chodu" se občas přestanu soustředit na to, aby se postupně všichni zúčastnění dostali ke slovu, nebo aby někteří přešli z pasivního sezení do aktivní interakce.

[Pavel Bachtjan]

9. setkání, čtvrtek 28.4.2016, v tělocvičně školy, 16 dětí 1.-3.třída

PLÁN: čtení Kio a Ali, výběr slov k zamyšlení, rozdíl mezi "vím" a "domnívám se". Význam slova "ošklivý".

14,05 Přivítání, seznámení s průběhem hodiny
14,06 Čtení Kio a Ali, 4.kapitola
14,18 Co se nejvíc líbilo, co nejvíc zaujalo? Netopýři - ptáci nebo savci?
14,25 Pokračování ze sedmého setkání: jaký je rozdíl mezi tím, když něco
vím, nebo když se něco domnívám.
Děti uvádějí příklady "když něco ví". Někteří si s otázkou neumějí
poradit. V druhém kole pokračujeme s příklady na slovní spojení "Když
se něco domnívám" Většina dětí si s tím již poradila a uvádí příklady,
rozvíjí uvažování.
14,40 Čtení pasáže ze 4. kapitoly Kio a Ali, str.33: "...někdy dokáže být fakt
ošklivý..." Pojem "ošklivý" - co to znamená, jaké významy má toto
slovo, jak jej můžeme používat.
14,46 Hra na závěr: Honí nás čas - tentokrát ve dvojicích
15,00 Ukončení setkání

REFLEXE: v čase mezi vymezení činnosti a činností samotnou děti nedávají pozor, jsou roztěkané a nesoustředěné. Udržet klid a soustředění je velmi obtížné. Některé děti ví, že naše setkání není "školní vyučování", a tak nemají potřebu poslouchat a přemýšlet. Ty děti, které nejvíc rušily ostatní, si paní vychovatelka vzala sebou do třídy. Tím se atmosféra poněkud uklidnila.

Některým dětem chybí chuť se aktivně podílet na dialogu, popř. na diskusi. Nemají ambice se sami projevovat. Stále jako by byli "naprogramovaní" chovat se jako při vyučování. (Snažím se v těchto případech "dávat prostor pro vyjádření i těmi zamlklejšími").

Kladu si otázku: Jak naše setkání udržet v klidné a pohodové pracovně-zábavné atmosféře?

Nevzdávám to, připravuji se na desáté setkání

[Pavel Bachtjan]

10. setkání čtvrtek 5.5.2016 v tělocvičně školy, 16 dětí, 1.-3. třída

Zamýšlený program: téma "počítačové hry"
Cíl: kdo hraje, co hraje, jak často, proč,...
Rozdíl mezi hrou (dějem ve hře) a skutečností?
Kdo ještě nikdy nehrál nějakou počítačovou hru?
Vyvolání diskuse na téma PC hry a čas.

Průběh setkání:
14,05 Ohlédnutí za minulým týdnem - kdo si hrál a s čím?
Tablet 5x, poslech písniček 1x, Notebook 3x, mobil 2x, výroba kytky z papíru 1x, kolo 1x, hra s panenkou 1x, hra s plyšákem 1x, hra se sestrou 1x, TV 1x, hra s autíčky 1x.
Rozvíjení diskuse o způsobech hry, možností, času. Všechny děti mají zkušenost s hrou na mobilu, tabletu nebo počítači. Některé děti zastávají názor, že je lepší hrát hry na počítači, než chodit ven a pohrát si s kamarády.
14,25 Otázka: Je lepší si hrát na tabletu nebo se dívat na TV? Děti diskutují, pokouším se hovor usměrnit, abychom udrželi systém, že mluví jen jeden a ostatní poslouchají.
14,30 Rozvíjíme otázku: Kdo na počítači dělá něco jiného, než hraní her?
Několik dětí využívá PC na přípravu do školy (např. drill and skill).
14,35 Imaginace: děti si mají představit, že jsou v roli rodičů, mají už své děti, které si pořád hrají s tabletem nebo telefonem. Co budou dělat? Jak své děti usměrní, aby pořád nehrály jen elektronické hry?
Úvahy dětí: ...řekla bych mu to jen 3x a potom bych mu to zakázala... ...schovala bych mu ten tablet někam hodně vysoko, aby na něj nedosáhl...
14,45 Otázka: Kdo z vás si hraje s rodiči, sourozenci nebo dědečkem, babičkou? V čem je lepší (nebo horší) si hrát s lidmi než s elektropřístroji?
Děti převážně zastávají názor, že hra s lidmi je lepší.
14,50 Jak správně klást otázky?
14,52 Pohybová hra "Házení míčků na cíl" dvě družstva po osmi dětech
15,00 Rozloučení a pokračování družinového programu.

REFLEXE: nepodceňovat přípravu tématu - děti mají v mnohých svých aktivitách velký přehled a počítače - tablety - telefony jsou jejich doménou.

Téma bylo dle mého názoru zajímavé a děti se zapojovaly samostatně do hovoru. Náznaky předávání myšlenek a reakce na ně. (Zatím ojediněle).

V některých případech diskuse bylo špatně slyšet a zajímavé úvahy dětí zapadly v ruchu hovoru ostatních, a to je škoda.

Lepší se nám udržení pozornosti většiny dětí po celou dobu setkání.

V příští hodině se soustředím na úkaz, který některé děti, obzvlášť několik chlapců užívá: "mluvím, i když nemám o čem" a mluvím, aniž bych přemýšlel".

Z dnešního setkání mám celkem dobrý pocit.

[Pavel Bachtjan]

11. setkání
čtvrtek 12.5.2016, dnes v tělocvičně, 16 dětí, 1.-3.třída

PLÁN SETKÁNÍ:
čtení 5. kapitoly Kio a Ali
Otázky vyplývající z 5. kapitoly
...a pokračování diskuse, rozvíjení, kladení otázek a tvorba odpovědí...

PROGRAM:
14,05 Přivítání, čtení 5. kapitoly Kio a Ali
14,15 Tvorba otázek inspirovaných přečteným příběhem:
Co je těžší než kameny? 5x
Proč pod duchy vrže podlaha, když duch nic neváží? 2x
Hlídejte si své věci! Proč si máme hlídat své věci? 0x
Proč kluk chtěl zabít ještěrku, když mu nic neudělala? 11x
proč se Kio bál jít do domu na břehu? 6x

14,20 Každý má možnost vybrat si dvě otázky.
14,22 Pokus reagovat na otázku odpovědí bez hlášení. Mluví ten, kdo má myš-Lenku.
Výběr otázky: "Proč chtěl kluk zabít ještěrku, když mu nic neudělala?"
Otázky a odpovědi "na přeskáčku".
Děti se pokoušejí formulovat odpovědi:
Protože byl nevychovaný.
Neměl rád zvířata.
Měl alergii na zvířata.
Myslel, že je ještěrka jedovatá.
Protože se jí bál.
Protože byl natvrdlej.
Protože neměl rád ještěrky.
Nevážil si zvířátek.
Byl mimo. Protože chtěl dokázat, že je hrdina.

14,28 Apeluji na dobrou formulaci vět a hlavně přemýšlení o odpovědi.
Další otázky a odpovědi, např:
Jonáš: "Chtěl dokázat, že je hrdina."
Anička: "Ještěrka je zvířátko, které se neumí bránit a není důvod ji proto zabíjet."
14,35 Reaguji na otázku: "Protože se jí bál." Je tu někdo, kdo se bojí ještěrky?
"Kdo se bojí pavouků? Proč? Co je na pavoucích ošklivého?"
...mají velké nohy...
"Jakého zvířete se bojíte víc než pavouků?" Klíštěte! Lva!
"Co je horší? Lev nebo klíště?"
Kdo potkal na houbách v lese lva?
Kdo potkal v lese na houbách klíště?
Co je pro nás nebezpečnější? Lev nebo klíště? KLÍŠTĚ!!!
14,40 Další otázka: "Protože je natvrdlej."
Co to znamená? Nepřemýšlí.
"Kdo umí přemýšlet?" Člověk, zvíře.
"Kdo neumí přemýšlet vůbec?" Rostliny. Věci.
Diskuse o tom, kdo a jak přemýšlí...
14,42 Pokračování diskuse o zvířatech, se snahou o logické uvažování, vyplývání, usuzování, argumentaci.
14,50 Každý vymyslí jednu otázku, která dává smysl a položí ji svému kamarádovi. Ten se pokusí na otázku odpovědět a vymyslí další otázku. Tak pořád dokola.
(Děti si pokládají otázky a odpovídají - je špatně rozumět.)
15,00 Ukončení setkání, rozloučení.
Pokračování družinového programu.

REFLEXE: Dnešní setkání začalo připomínat skupinu, která je vcelku disciplinovaná a má zájem o diskusi. Dnešní hodina rychle uběhla a děti byly zklamány, že už je konec dnešního setkání.
Pociťuji, že děti začínají chápat, že v klidné atmosféře bez překřikování se nám o mnoho lépe spolupracuje. Máme možnost jeden na druhého reagovat, protože se navzájem vnímáme a slyšíme.
Podle poslechu všech nahrávek z diktafonu usuzuji, že dnešní hodina byla pro děti zajímavá a pro mne hodnotná. (Proto jsem dnes o mnoho detailněji popsal průběh celé hodiny.)

[Pavel Bachtjan]

12. setkání
čtvrtek 19.5.2016, dnes v tělocvičně ZŠ, 17 dětí 1.-3. třída

PROGRAM: čtení Kio a Ali - 6. kapitola
otázky, které vyplynou z příběhu

14,05 Zahájení, přivítání, rozdání tužek a papírů
14,07 Čtení 6.kapitoly Kio a Ali
14,20 Tvorba otázek a zápis na clipchart:
"Proč lidé, co nevidí, mají cvičeného psa?"
"Proč se zvířata postarají o slepé lidi?"
"Jaká zvířata se vyskytovala v našem příběhu?"
"Proč chtěla Ali spočítat zrnka písku na pláži?"
"Proč šly děti tiše, když byl dům opuštěný?"
14,28 Instrukce k průběhu předávání slova za pomoci klubíčka provázku:
"kdo mluví, vezme si klubíčko, drží provázek, předá klubko dalšímu,
co mluví. Vznikne síť. Na konci se dovíme, kdo mluvil a kolikrát."
14,30 Odpovědi a reakce dětí na odhlasovanou otázku: "Proč šly děti tiše,
když byl dům opuštěný?"
Mysleli si, že tam někdo šel...protože se jim chtělo...protože nic
neviděli...protože si mysleli, že je tam duch...protože byli
zvědaví...mysleli, že je někdo sleduje...protože tam spal duch...
duchové neexistují...je to mýtus... jak poznali, že tam někdo
šel?...šli tiše, protože se báli... lekli se, něco tam zaslechli, něco tam
je...šli potichu, protože tam někdo spal... spali tam hadi...Proč si to
myslíš?.. protože dům byl opuštěný...báli se, že je něco
vyděsí...protože se báli pavouků... Kdo by na to chtěl reagovat?...
Vždyť tam žádní pavouci nebyli, to je jen domněnka...Co si myslíme
o větě: Duchové neexistují? ...protože si to lidi vymysleli...aby mohli
strašit malé děti...jsou to andělé... duchové a andělé jsou rozdíl...
(paní učitelka se připojuje do diskuse: musíme rozlišovat - duch jako
strašidlo a nebo duch jako nehmotná duše...) ...lidi si to vymysleli...
Nesouhlas: Můžeme říci, že všichni? Já si to to nemyslím, tak v tom
případě to už nejsou všichni, ale ostatní - beze mne....
14,55 Rozmělnění diskuse jiným směrem - od tématu.
14,57 Ukončení diskuse, reflexe formou kontroly provázku: tři z nás se
vůbec nezapojili do naší diskuse, napravíme to? (Některé děti se
ani teď nechtějí přidat a vyjádřit se k tématu). Většina dětí by ještě
chtěla pokračovat v diskusi, ale není již dostatek času.
Nejvíc provázku drží Kuba, Matěj, Terezka, paní učitelka, Anička.
14,59 Poděkování dětem za dnešní hodinu a rozloučení.
15,00 Ukončení a navázání běžného programu školní družiny.

[Pavel Bachtjan]

8.11.2016
11 dětí 1.-3. třída

První setkání

Přivítání a představení
Proč jsme se setkali a co budeme v následujícím programu dělat?
Co je "filozofie"?
Uvedení příběhu vhodného pro čtení dětem, které samy ještě neumějí číst.
"Saša a Markétka" - čtení 1. kapitoly (starší děti předčítají, střídají se)
-přiblížení tvorby otázek - jak se zeptat na to, co mě zajímá
- postřehy z první kapitoly - kdo je kdo (Saša, Markétka, Kulíšek)
- čtení druhé kapitoly (děti opět čtou a střídají se)
- jaká jména zazněla v obou kapitolách?
Děti si vybavují a postupně uvádějí všechna jména, o kterých v obou kapitolách slyšely.

AKTIVITA: děti ostatním představují sebe a svoje zájmové kroužky, které letos mají. (zařazeno pro lepší zapojení všech, i těch ostýchavějších)
V této části setkání se ukazuje, že ne každý z dětí je schopný mluvit před ostatními a dobře zformulovat to, co si přeje ostatním říci. Je patrný i věkový rozdíl mezi dětmi první a třetí třídy.

Následuje pokus o dialog:
ÚKOL - rozdělíme se do dvojic, jeden položí druhému jakoukoliv otázku a ten na ní odpoví. Potom se situace otočí. (Některé děti zvládají úkol bez problémů, jiné neví, jak se zeptat, nebo je nenapadá žádné vhodné téma)

Společně rozebíráme: Co jsme se od kamaráda dověděli? Bylo toho hodně či málo? Uměli jsme se "správně" zeptat? Jaká slůvka jsme používali?

Druhý pokus o dialog, děti již ví, jak se mohou ptát.
Témata dialogu: koně, zvířata, taek won do, hudba, tvořivost,...
Nyní je souhra dvojic lepší.

Pokoušíme se určit zda je dialog, když mluví pouze jeden ve dvojici, když mluví oba ve dvojici, ale každý o něčem jiném, nebo když mluví jeden z dvojice a druhý naslouchá a potom se role vymění. Děti jednoznačně určili, že pro dialog jsou potřeba dva účastníci a musí mluvit oba.

Dnešní první setkání proběhlo jako seznamovací, zatím bez určitého konkrétního programu. Cílem dnešní hodiny bylo překonání prvopočátečního ostychu, vyzkoušení si základních pravidel komunikace.

REFLEXE: Oproti loňskému KFDLS je v letošním KFDZS méně starších dětí a mnohem více prvňáčků. Z tohoto důvodu jsem zvolil četbu jednoduššího textu "Saša a Markétka". I když byla pozornost dětí vcelku dobrá, vzhledem k věku bude nutné, abych volil během setkání raději několik kratších aktivit různého tematického zaměření, než jeden hodinový blok vcelku.

[Pavel Bachtjan]

15.11.2016
14 dětí 1. - 3. třída

[b]Druhé setkání

Přivítání
Zopakovali jsme si, co jsme se dověděli v prvních dvou kapitolách knížky "Saša a Markétka"
Následuje čtení 3. kapitoly. Z té vycházíme a povídáme si o způsobu sezení při našich setkáních. děti se vyjadřují, jak se cítí při sezení v řadách čelně ke mě, nebo ve společném sezení v kruhu. Preferují kruh. Ptám se "proč?"
Děti odpovídají: jsme vedle sebe, vidíme na sebe, jsme stejně blízko
Ze třetí kapitoly vyvstala otázka tvorby našich pravidel pro komunikaci.
Společně jsme si napsali pravidla:
Mluvíme slušně
Nepereme se a nekopeme
Jsme na sebe hodní
Nekřičíme
Nasloucháme

Dalším pravidlem je "zákon Myš Lenky" = kdo má myš (plyšáka) u sebe, hovoří, ostatní naslouchají.

Vybíráme myšlenku z knihy "Saša a Markétka" - slova "dobrý" a "špatný"
Děti přiřazují ke každému slovu význam, který je napadne:

DOBRÝ - nápad, známka, dárek, jídlo, den, skutek
ŠPATNÝ - oběd, sprostý, nálada, den, někdo, nápad, čin

Pokoušíme se porovnat, čeho je na světě víc - dobrého nebo špatného - vzniká diskuse, o kterou se nám jedná.
Po chvíli diskuse vyplývá, že každý má jiný názor a neshodneme se každý s každým.

Shodujeme se, že každý má svůj názor. Je dobré myslet a posuzovat na základě informací. Z této myšlenky nám vyvstává téma na příště: pokusíme se rozsoudit dva názory.

Děti jsou po 40 minutách neklidné, proto zařazuji pohybovou hru na 10´.

Rozloučení

REFLEXE: Pro mne - pozor na některá slovní spojení, kterým děti plně nerozumí, dále omezit používání "tak", "musíme" atd.
Co se povedlo: formulace pravidel, zapojení dětí do přemýšlení nad slovy dobrý a špatný.
Co se nevede: udržení plné pozornosti některých dětí

[Pavel Bachtjan]

22.11.2016
13 dětí 1. - 3. třída

Přivítání

Výroba papírových jmenovek
Čtení 4. kapitoly Saša a Markétka
Přemýšlení o tom, kdo má rád jaké jídlo. každý uvede svoje nejoblíbenější jídlo.
Ze dvou nejvíce zastoupených jídel vznikají dvě skupiny: "těstoviny" a "kuře"
Proč mám rád těstoviny?
Proč mám rád kuře?
Každá skupina nyní obhajuje svoje jídlo a snaží se druhé skupině sdělit co nejvíc informací o tomto jídle.
Na otázku, která skupina lépe obhájila svoje jídlo, děti uvedly, že kuře, protože o něm bylo víc informací.

Po chviličce oddechové pauzy se pouštíme do vyjádření, kdo zná jaký sport.
Mezi odpověďmi zaznělo také "skákání přes švihadlo".
Pokouším se děti motivovat k zamyšlení, zdali je skákání přes švihadlo sport - proč si myslí že je, nebo proč si myslí že není. Vzniká diskuse dvou táborů. Někteří obhajují, snášejí argumenty, proč si myslí, že je skákání přes švihadlo sport. Někteří oponují. Několik dětí se do diskuse nezapojilo.
Z uvedených argumentací vybírám:
Je to sport, protože se při tom zapotíme. Je to spíš taková hra, skákání přes švihadlo nedávají v televizi, tak to není sport. Při sportu se závodí a soutěží.
Skákání nemá pravidla.
Po argumentaci pro a proti se ptám: kdybychom chtěli "uzákonit", že skákání přes švihadlo bude sport, co by bylo potřeba?
Starší děti se shodují na odpovědi, že kdybychom dali skákání nějaká pravidla, tak by to mohl být sport.

Na ukončení dnešní hodiny si děti zahrály "foukandu" s pingpongovým míčkem, v kruhu na břiše. Hra trvala asi 10´ a potom jsme setkání ukončili.

[Pavel Bachtjan]

29.11.2016
16 dětí 1. - 3. třída (nejmladších je nejvíce)

Přivítání

Čtení 5. kapitoly příběhu "Saša a Markétka"
Vracíme se k příběhu a pokoušíme se zformulovat, co znamená cítit se osaměle.
děti uvádějí: být sám, nemít nikoho u sebe, nemít si s kým povídat, nemít si s kým hrát, nemít kamaráda.
Jsou Saša a Markétka kamarádi? děti odpovídají shodně: Ano.
Jak se to pozná? Co je ke kamarádství potřeba?

Aby si děti mohly představit svého kamaráda, na papír jej mohou nakreslit.
(Kreslí všichni).
Každý (postupně) popisuje svého kamaráda, svoji kamarádku.
Nejčastější odpovědi: je hodná, pomáhá mi, je přísná, je vtipná, ráda si se mnou hraje, má hezký hlas, líbí se mi jak se směje, chodí se mnou na procházku.

Pouštíme se do diskuse, co je pro kamarádství důležité: "Je důležité, jak můj kamarád vypadá nebo jaký je uvnitř?"
Upřesňuji otázku: Jaké má můj kamarád vlastnosti?
Děti uvádějí převážně vlastnosti. Někteří si cení také vzhledu. Řeší, jaké vlastnosti má jejich kamarád: má mě rád, jsme kamarádi, je jí jedno, jak se chovám, je pravdomluvný, má být takový, aby nás nebil, aby nám nic nebral, aby pomáhal, je dobrý žák, je chytrý a nezlobí.

Blíží se konec setkání. Poslední otázka: Kdo nemá kamaráda? (Nikdo se nehlásí). Je dobré, že každý z nás má nějakého kamaráda? Děti jednomyslně křičí: Ano!

Na závěr hrajeme hru Házení míčku do rybníčku (na dvě družstva), hod malými míčky do vymezeného prostoru.
Po hře se loučíme a je konec dnešní hodiny.

REFLEXE: Dnešní hodina byla poměrně hlučná a nesouvislá. Nesplnilo se mé očekávání a předpoklad, že když zařadím do programu prvek výtvarné činnosti, že to hodinu zklidní.
Kladně hodnotím téma "kamarádství" - bylo zvoleno úměrně věku a stejně úměrně věku bylo rozvíjeno. Děti sice "nejdou pod povrch" daného tématu, většina odpovědí zůstává bez hlubšího pokusu o proniknutí "někam dál". Ale myslím si, že žádné téma nemůže být plně rozvíjeno a prohlubováno, když k specifickému "kritickému myšlení" nejsou děti běžně vedeny. Naše hodinová setkávání jen pozvolna dostávají podobu "diskutující skupiny". O "hledajícím společenství" zatím nemůže být řeč.
Bohužel, dnes mi vypověděl službu diktafon, nemohu se plně věnovat tématům, dělám si alespoň zkratkovité písemné poznámky k průběhu hodiny.

[Pavel Bachtjan]

6.12.2016
14 dětí 1. - 3. třída

Přivítání
Čtení: Saša a Markétka, šestá a sedmá kapitola.
Po přečtení dnešních dvou kapitol se děti shodují, že na ně dnešní čtení působilo smutně.
"Proč cítíte smutek?"
"Saša a Markétka spolu kamarádí, ale tak nějak divně...tak půl na půl..."
"Když si spolu začaly děti hrát, nejdřív to vypadalo vesele, ale pak už smutně..."
Kdo by uměl vysvětlit, jak cítí slovo "ubližování"?
"Když někdo někoho mlátí..."
"Když se nedohodnou, jeden druhému dá facku, chtějí se poprat..."
"Když jeden druhému dělá něco, co nechce."
"Když si se mnou někdo nechce hrát a lže mi."
"Někdo někomu řekne něco, pro co se ten druhý může rozbrečet."
"Když někomu řeknem, že je tlustej, ošlkivej, tak to je ubližování."
"I slovama se dá ublížit."

Následují otázky k prozkoumání:
"Co je to bití?"
"Co je to násilí?"
"Jak můžeme rozeznat násilí?"
"Můžeme se násilí bránit?"
"Co uděláme, jsme-li svědky násilí?"

"Když někdo někoho bije."
"Když někdo někomu ublíží a přestane s ním kamarádit."

Co je "ukryté" ve slově "násilí"?
"Silný"
"Síla. Když někdo používá násilí, používá sílu."
"V boxu používají taky sílu, ale je to sport, jsou tam pravidla. A je tam násilí? Ne. když by se boxovali někde venku, tak je to násilí."

Jak můžeme násilí rozeznat? Stalo se nám už někdy, že jsme byli svědky nějakého násilí nebo jsme byli i do násilí zapojeni?
"Na táboře se dva kluci prali a já jsem to viděla..."
Co jsi dělala?
"Nemohla jsem dělat nic."
A kdo to vyřešil?
"Byli tam dospělí a tak to vyřešili."

"U babičky mají psa. Šli jsme kolem plotu a pes na nás vyběhl."
Může se páchat násilí jen člověku, nebo i na někom jiném? Viděl někdo z vás, že se něco takového přihodilo?
"Ano, v televizi."
"Násilí je taky, když se někdo nestará o to co si pořídil."

Jsme schopni se bránit násilí?
"Od cizích lidí si nebereme žádné věci."
"Nelezeme cizím lidem do jejich auta."
"Odmítáme, když nám někdo něco chce dát."
"Když se někomu něco stane, tak mu pomůžeme, zavoláme sanitku a tak."

(Volně přepsáno a zkráceno)

REFLEXE:
Dnešní diskusní blok děti silně zaujal, takže celou hodinu volně rozvíjely svoje úvahy o zvoleném tématu "násilí", které vyplynulo ze sedmé kapitoly knížky "Saša a Markétka". I když se nedá říci, že jsme dostatečně "prohloubili" zvolené téma, děti rozvíjely svoje úvahy, přidávaly postřehy a zkušenosti. Někteří do diskuse přispěly svými (rodiči nebo vychovateli) vštípenými teoretickými radami, jak se v podobných situacích zachovat. Z mého úhlu pohledu jsme dnešní setkání díky spontánnosti dětí a jejich projevů pojali jako určitý prvek osobnostně-sociálního rozvoje a kritérium "filozofování s dětmi" zůstalo mírně v ústraní.

[Pavel Bachtjan]

13.12.2016

12 dětí 1. - 3. třída

Přivítání

Čtení 8. kapitoly "Saša a Markétka"
Téma k rozvíjení: "Násilí" (vyplynulo z děje osmé kapitoly)
Děti uvádějí a shodují se, že je to smutný příběh s dobrým koncem.
Snažíme se pojmenovat, co všechno může být vyjádřeno slovem "násilí":
Bití, ubližování, posmívání, praní se, dělání něčeho, co ten druhý nechce...

Začínám vyprávět příběh o chlapci, kterého při jízdě v autobusu osloví neznámý muž. Společně s dětmi rozvíjíme příběh. Společně hledáme řešení pro to, aby se chlapci nic nestalo. Děti přemýšlejí o variantách, o možnostech jednání obou aktérů našeho příběhu.
Snažíme se postupovat v souvislostech. Děti hledají možnosti, jak chlapce ochránit.
Příběh se snažím moderovat tak, aby v něm děti viděly logickou posloupnost:
Stane-li se "A", následuje "B". Nestane-li se "A", může nastat "C".

Tento způsob komunikace a rozvíjení (trochu napínavého) příběhu děti zaujal natolik, že některé zapomněly na obvyklé vyrušování. Dalo by se říci, že jsme se společně "ponořili" do příběhu a jeho dalšího rozvíjení, usuzování, co se stane, co se může přihodit, a jaká nalezneme další řešení, jak příběh skončí.

REFLEXE:
Skrze téma, které samo bylo pro některé děti těžko uchopitelné, jsme dnes vytvořili takové pracovní klima, které navodilo prostor pro hlubší vhled do tématu "násilí". Díky navozené atmosféře se nám všem podařilo to, o co jsme se snažili od začátku našich hodinových setkávání.
Dnešní hodina naplněného diskusního bloku přinesla nejen konkrétní výstupy v podobě poučení, jak se v určitých krizových situacích zachovat, ale zejména prakticky ozřejmila, že i děti, které se teprve učí číst a psát, jsou schopny plného soustředění na příběh, který je slovně barvitě a realisticky popisován, vžívají se do děje a následně generují možná dostupná řešení.
Tento způsob vedení hodiny "Hledajícího společenství" kolektivu malých dětí se mi jeví jako optimální pro výše zmíněnou věkovou kategorii.
Za dnešní vedení hodiny vč. zvoleného tématu a způsobu rozvíjení a prohlubování diskuse se mi dostalo pochvalného vyjádření od přítomné paní vychovatelky, která po dobu mé praxe vykonává odborný pedagogický dohled.

[Pavel Bachtjan]

20.12.2016

12 dětí 1. - 3. třída

Přivítání

Čtení příběhu "Saša a Markétka" - devátá - poslední kapitola.
Po přečtení dnešní poslední kapitoly děti vyjadřují radost, že popsaný příběh měl šťastný konec. Na druhou stranu jsou smutné, že už nebudeme dál číst a nebudeme se věnovat dalšímu (možnému) ději našich knižních hrdinů.

Na základě přání dětí, abychom společně vyprávěli a rozvíjeli nějaký příběh, slibuji, že po novém roce se znovu setkáme. Pokusíme se skrze nějaké vyprávění nebo knižní děj tvořit rozvíjení nastíněného příběhu, hledat další možnosti a řešení.

V dnešním předvánočním čase jsou děti nesoustředěné. Ukončuji diskusi o dočtené knize, jejím možném pokračování a pouštíme se do tématu "Porozumění": Jak si lidé porozumí, když si slovně nerozumí? Uvádím situaci: Cizinec přijede do neznámého města a někoho hledá. Ptá se, ale ostatní mu nerozumí. Mluví jinou řečí. Symbolicky vyjadřuji myšlenku, že pro porozumění je třeba nalézt "společnou řeč".
Proto volím aktivitu pohybovějšího charakteru: Děti se sdruží do dvojic. Každá dvojice si vymyslí, co bude pantomimicky předvádět ostatním. Ostatní se dívají na jejich pantomimický skeč a pokoušejí se uhádnout, co dvojice předvádějících svým vystoupením měla na mysli.
I když se převážně nepodařilo rozklíčovat ukryté sdělení, děti si užily poměrně dost legrace.

Na závěr:
Zpětná vazba pro děti. Přečetli jsme příběh o kamarádství, násilí, usmíření, o hledání. Rádi budeme pokračovat i po prázdninách.

REFLEXE:
Oproti minulé hodině se mi nepodařilo děti motivovat k "výkonu hledajícího společenství". Inu, někdy se daří více, jindy méně. Uvědomuji si, že podstatný vliv na kvalitní průběh setkání mají zejména následující faktory:
1- Konkrétní složení skupiny dětí (každý týden se setkání účastní jiný počet a jiné složení dětí, stálé je jen "jádro" dětí, které jsou přítomny vždy).
2- Zvolené téma. Rámcový výchozí bod pro rozvoj "hledání".
3- Moje dostatečná příprava na konkrétní hodinu a zvolené výchozí téma.
4- Způsob prezentace. Čtení, vyprávění, psaný text na flipchartu, atd.
5- Průběžné odchody dětí z hodiny domů.
6- Různý věk dětí a z něho vyplývající možnosti, způsoby a omezení při vedení hodiny. Překryv vývojových stádií (periodizace kognitivního vývoje - J.Piaget) Konkrétně: několik dětí ve skupině ve fázi názorného intuitivního myšlení, další skupina dětí ve fázi konkrétních logických operací, několik málo vyspělejších dětí blížících se fázi formálních logických operací.

[Pavel Bachtjan]

3.1.2017

Osmé setkání 12 dětí 1. - 3. třída ŠD

Přivítání a motivace k práci - seznámení s obsahem dnešní hodiny

Seznámení s knížkou "Nemocnice pro panenky"

Čtení první kapitoly.

Následují otázky z příběhu, které se v průběhu diskuse rozvíjí do dalších témat:
"Je Kulíšek opravdický?"
...je, je to hračka, hračky jsou opravdické...
...hračky můžeme koupit v hračkářství...
"A bude tam ke koupení zrovna Kulíšek?"
Děti se dohadují, zdali je nebo není Kulíšek opravdový. 7 dětí je pro, 5 je proti.
...není opravdový, je to jen postava z knížky...
Děti rozvíjejí úvahy o opravdovosti hračky.
"Komu se někdy zdál v noci sen?"
Děti se hlásí, sen se zdál každému.
"Uměli bychom pojmenovat, co bylo v tom snu, co se vám zdál?"
Děti vypravují své příběhy ze svých snů.
"To, co jste ve snech viděli a prožili, bylo to opravdové? Je sen opravdový?"
...sen je opravdový...sen existuje, i když si na něj nemůžeme sáhnout...
"Záleží na obsahu snu?"
...Záleží. Když se mi zdá o mém psovi, tak existuje...
"Může být opravdické něco, co nevidíme?"
...ano, třeba vzduch...
"Existuje Slunce v noci?"
...ne...ano... děti se dohadují, zdali ano a proč.
"Proč?"
...v noci Slunce neexistuje, protože svítí Měsíc...
...To ne! Slunce existuje i v noci. Když je u nás noc, tak Slunce svítí na jinou zemi. Existuje i v noci...
"Když máme v hlavě nějakou myšlenku, přemýšlíme. Je ta myšlenka opravdová?"
Dáváme si příklady na sčítání čísel a vypočítáváme.
"Co jsme dělali s čísly?"
...počítali... přemýšleli o sčítání...
"Čím?"
...mozkem...
"Je mozek opravdový?"
...je...
"A kde byly ukryty ty příklady, čísla?"
...v mozku...
"Bylo to vidět?"
...ne...
"Vidíme věci kolem sebe. Ale existuje také to, co není vidět? Umíme si ve své mysli představit něco, co neexistuje?"

Je konec dnešního setkání. Domlouváme si úkol na příště: Každý si přinese svého oblíbeného plyšáka nebo panenku.

Na závěr: Hodnotím dnešní hodinu, oceňuji práci a snahu některých dětí, vyzývám ostatní, aby se nestyděly a příště se připojili do diskuse.

REFLEXE: Po dnešním, osmém setkání si myslím, že budeme moci přistoupit k práci s textem knížky - čteného příběhu - a formou tvoření otázek vyplývajících z tohoto příběhu začneme rozvíjet hlubší cílenou diskusi. Pokusím se stáhnout se z pozice řídícího vedoucího, který ostatní vyzývá, nabádá k práci, usměrňuje chování (vůdčí role). Chtěl bych dosáhnout stavu být po dobu setkání v roli facilitátora, mírně v ústranní, pouze v pozici toho, kdo doprovází ostatní při společné cestě.

[Pavel Bachtjan]

10.1.2017

Deváté setkání 13 dětí 1. - 3. třída ŠD

Přivítání, motivace pro dnešní setkání

Čtení druhé kapitoly "Nemocnice pro panenky"

Tvorba dvojic (a jedné trojice) pro tvorbu otázek.
"Co bude úkolem? Pokusíme se vytvořit nějakou otázku, která se váže k tomuto přečtenému příběhu a která nás může zajímat."

OTÁZKY:
1. Jak Kulíšek vypadal?
2. Proč nechal Saša Kulíška doma?
3. Proč se Saša chtěl vrátit domů pro Kulíška?
4. Kde nechal Saša Kulíška?
5. Proč si Klára myslí, že jsou na Sašu kluci zlí, když si bere do školky panenku?

Po hlasování je stav: 3 hlasy pro č.1 a 3 hlasy pro č.5. Následuje "rozstřel" zástupců tvůrců otázek č.1 a 5 formou "Kámen-nůžky-papír. Vítězí ot.č.5:

PROČ SI KLÁRA MYSLÍ, ŽE JSOU NA SAŠU KLUCI ZLÍ, KDYŽ SI BERE DO ŠKOLKY PANENKU?

Následuje diskuse o důvodech, pohnutkách, možnostech, proč kluci se Sašou nekamarádí hezky, ale jsou na něj zlí....
...protože Saša nosí panenku...
...protože Saša je kluk a hraje si s panenkama...
...kdyby si hrál s hračkami, které jsou klučičí, tak by na něj nebyli zlí...

"Kdyby Saša nechodil do školky s Kulíškem, měla by Klára důvod si myslet, že jsou kluci na Sašu zlí?"
"Skoro každý z vás tady dnes má svého plyšáka nebo panenku. Byl by plyšák důvodem k tomu, abyste spolu přestali kamarádit a byli na sebe zlí?"
...nééé...
(Následuje diskuse o kamarádství, o hračkách).

"Mohl by být podle našeho příběhu důvod pro to, aby kluci byli na Sašu zlí ne pro jeho hračku, ale pro něco jiného?"
Následují možnosti, jak se Saša může podle dětí chovat:
Saša se chová - hezky - slušně - divně - srandovně - špatně
Saša má panenku - kluci jsou zlí na panenku - kluci jsou zlí na Sašu.

"Kdo si myslí, že jsou kluci zlí?"
...Klára...

"Kdybyste věděli, že na vás někdo bude ve škole zlý, když si vezmete sebou do školy plyšáka, vzali byste si ho sebou?"
...nevzali...
(Nadpoloviční většina by si do školy plyšáka raději nevzala).

Čas setkání je u konce. Domluva na příště: vezmeme si na naše setkání plyšáka, ale toho úplně nejmenšího, co doma máme.

Ohodnocení hodiny: Pochvala těm, kteří se velmi aktivně zapojovali do diskuse, přemýšleli a vyjadřovali své názory. Povzbuzení pro ostatní, abychom mohli SPOLEČNĚ vymýšlet a promýšlet otázky a jejich možná řešení.

REFLEXE: Dnes jsem poprvé použil formu psaných odpovědí na flipchart, systém facilitace, písemné záznamy důležitých momentů diskuse. Pro práci s menšími dětmi formou řízené a cílené diskuse by byla vhodnější dvojice facilitátorů, kteří by byli schopni se vhodně doplňovat, průběžně zapisovat a zároveň reagovat na prohlubování této diskuse. Ale i přes tento "technický" nedostatek se mi jeví deváté setkání jako dobře strávený čas, s potenciálem dále rozvíjet myšlení dětí. Mimochodem - otázku č. 5, kterou jsme dnes vybrali a snažili se "rozkrýt" určité hlubší sdělení z ní vyplývající, vymyslela a zformulovala dívenka z první třídy.

[Pavel Bachtjan]

Desáté setkání 17.ledna 2017 13 dětí 1. - 3. třída

Přivítání a pochvala těm, kteří nezapomněli na úkol z minulé ho týdne a přinesli si malého plyšáka. A ostatní (zejména ti, co jsou smutní, že svou hračku zapomněli vzít sebou) uklidňuji, že to nevadí a příští týden to mohou napravit.

Malý úvod se shrnutím pravidel pro průběh hodiny, jak budeme postupovat.
Dále informuji, co budeme dnes dělat.

Čtení třetí kapitoly z knížky "Nemocnice pro panenky" - čtu já, ostatní poslouchají čtený příběh (je to z důvodu, že minimálně 2/3 dětí čtou pomalu a potichu, sami při čtení nevnímají obsah textu, protože se soustředí na četbu, nikoliv na obsah sdělení - postřeh z minulých hodin našeho setkání).

Po přečtení v krátkosti shrnuji obsah dnešní kapitoly.

Děti se rozdělují do čtyř pracovních skupin. Každá skupina tvoří a připravuje na základě vyslechnutého příběhu dvě otázky. Jsou zformulovány tyto:

1) Proč si Saša vzal indiánskou panenku?
2) Jak se Saša omluvil Katce za to, že si půjčil panenku?
3) Proč nechtěl říci Saša panu učiteli pravdu?
4) Proč Saša panu učiteli lhal?
5) Jakým způsobem řekl Kulíšek Sašovi, že si chce hrát s panenkou?
6) Proč Saša neumí říci pravdu?
7) Proč Katka nechtěla půjčit Sašovi panenku?
Osmá otázka byla téměř doslovně shodná jako čtvrtá, tak jsme ji nakonec nevypisovali a hlasovali pouze o sedmi otázkách. Každý měl k dispozici dva hlasy.
Hlasováním zvítězila a byla vybrána otázka číslo 1:
PROČ SI SAŠA VZAL INDIÁNSKOU PANENKU?

Toto téma jsme rozvíjeli z několika základních pohledů: řešili jsme "PROČ"
a dále jsme řešili slovo "VZAL". Z tohoto základu nám začaly vyplývat otázky, jaký je rozdíl mezi "vzal" a "půjčil", vzal bez dovolení, dělal něco, co neměl dělat, lhal panu učiteli...
"Jak jednal Saša, když si panenku půjčil?"
Jednal tak, jak to cítil, aby panence nebylo smutno, tak si ji vzal....
"Jednal tedy Saša správně? Jednal tak, jak to chtěl pan učitel?"
To by pan učitel musel vymyslet ještě další pravidlo...
Diskuse nyní řeší pravidla, která jsou panem učitelem určena.

V dnešní diskusi se "vykrystalizovalo" jádro cca pěti diskutujících dětí, velmi aktivně se zapojujících do rozvíjení tématu, ostatní jen přihlíželi, nebo se (celkem potichu) bavili mezi sebou a do diskuse se nezapojovali. Nepomohly ani různé motivační prvky do vtažení pasivnějších dětí do diskuse - odklon od tématu, vyjádření k otázce: "Komu z vás se stalo to, že si od vás někdo něco vzal a nevrátil?"

O naší původní otázce jsme se dověděli a rozvinuli obsah slov "půjčil" a "vzal".

Do konce setkání zbývá pár minut, opouštíme téma zvolené původní otázky a děti rozvíjejí diskusi o nařízeních, jak se máme chovat, kdo pravidla nařizuje, proč se dodržují. Jak některá nařízení platí, i když jsme o nich neslyšeli, nebo slyšeli někdy dávno....

Následuje malá pohybová hra pro dobrou náladu na konec naší hodiny.
Po uklidnění ještě mírné ohlédnutí za dnešním setkáním, pochvaly těm. co se aktivně účastnili a zapojovali do programu.

Rozloučení a odchod z tělocvičny do školní družiny, kde následuje běžný družinový program.